20 Cdo 831/2025-331
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Aleše Zezulou v exekuční věci oprávněné ČSOB Leasing, a. s., se sídlem v Praze 5, Výmolova 353/3, identifikační číslo osoby 63998980, zastoupené JUDr. Robertem Mrázikem, advokátem se sídlem v Třebíči, Karlovo nám. 32/26, proti povinné T. R., pro 105 690 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 67 EXE 1729/2022, o dovolání povinné a L. R., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. února 2025, č. j. 20 Co 11/2025-295, takto:
Řízení o dovolání povinné a L. R. se zastavuje.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
1/ Městský soud v Praze (dále též „odvolací soud“) usnesením ze dne 5. 2. 2025, č. j. 20 Co 11/2025-295, potvrdil k odvolání povinné usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 (dále též „soud prvního stupně“) ze dne 2. 9. 2024, č. j. 67 EXE 1729/2022-269, kterým soud prvního stupně zastavil řízení o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 3. 2023, č. j. 20 Co 78/2023-144, pro nezaplacení soudního poplatku za podané dovolání. 2/ Usnesení odvolacího soudu napadla dovoláním povinná a rovněž L.
R., (dále „druhý dovolatel“). Soud prvního stupně věc dovolacímu soudu předložil bez toho, že by dovolatele vyzval k zaplacení soudního poplatku a k zajištění právního zastoupení. 3/ Nejvyšší soud o dovolání rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) - dále „o.
s. ř.“. 4/ Podle § 241 odst. 1 věty první o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatel fyzická osoba, která má právnické vzdělání (§ 241 odst. 2 písm. a/ o. s. ř.). Podle odstavce 4 téhož ustanovení dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem. 5/ Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí.
Podle ustanovení § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví. 6/ Soud prvního stupně předložil spis dovolacímu soudu bez výzvy, aby si dovolatelé pro podání dovolání zvolili zástupcem advokáta či notáře a aby podali řádné dovolání prostřednictvím tohoto zástupce. Tento postup odpovídá závěrům Nejvyššího soudu, jemuž je z vlastní činnosti známo (a plyne to i z obsahu spisu), že dovolatelé dlouhodobě zneužívají práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných žalob, přičemž po zahájení řízení činí značné množství vesměs neodůvodněných procesních podání, jakož i opravných prostředků, a to včetně opravných prostředků mimořádných.
Takové dlouhodobé a cílené počínání účastníka lze označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. února 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. října 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům dospěl také Nejvyšší soud v usnesení ze dne 27. září 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, a konkrétně ve vztahu přímo k dovolatelům např. v usnesení ze dne 28. března 2023, sp. zn. 30 Cdo 889/2023, ze dne 9. října 2024, sp. zn. 30 Cdo 2458/2024, ze dne 9. října 2024, sp. zn. 30 Cdo 2637/2024, ze dne 28.
listopadu 2024, sp. zn. 21 Cdo 2299/2024 či ze dne 18. prosince 2024, sp. zn. 21 Cdo 2755/2024.
Je tedy zřejmé, že dovolatelé jsou velmi dobře obeznámeni s podmínkou obligatorního kvalifikovaného zastoupení v dovolacím řízení, jelikož jim tato podmínka nutně musí být známa z předchozích řízení. 7/ Dovolatelé neodstranili nedostatek povinného zastoupení, ač k realizaci této procesní povinnosti měli dostatečný prostor. Dovolací soud za zjištěného stavu konstatuje, že v tomto konkrétním případě nemohla být uvedeným procesním konáním dotčena či ohrožena práva dovolatelů, byť nebyli přímo vyzváni ke splnění podmínky povinného zastoupení podle ustanovení § 241 o.
s. ř.; využitý postup již ostatně byl aprobován rovněž Ústavním soudem (srov. např. usnesení ze dne 8. srpna 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13). 8/ Nejvyšší soud proto podle ustanovení § 243c odst. 3 věty třetí ve spojení s § 241b odst. 2, § 104 odst. 2 a § 243f odst. 2 o. s. ř. dovolací řízení zastavil pro nesplnění podmínky povinného zastoupení dovolatelů. 9/ Jakožto obiter dictum je namístě poznamenat, že druhý dovolatel není účastníkem řízení, a tudíž nedisponuje subjektivním oprávněním dovolání podat; Nejvyšší soud by proto jím podané dovolání odmítl podle § 243c odst. 3 ve spojení s § 218 písm. b) o.
s. ř. i za předpokladu splnění podmínky povinného zastoupení. 10/ O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.