21 Cdo 1493/2025-748
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Miroslavem Hromadou, Ph.D., v exekuční věci oprávněného Apston Capital Ltd. se sídlem v Dublinu 2, 4th Floor, Hanover Building, Windmill Lane, Irsko, reg. č. 408579, zastoupeného Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou se sídlem v Brně, Koliště č. 259/55, proti povinným 1) J. H., a 2) J. H., o žalobě pro zmatečnost podané povinnými proti usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 30. listopadu 2020, č. j. 3 Cmo 100/2020-355, ze dne 30. listopadu 2020, č. j. 3 Co 101/2020-357, a ze dne 30. listopadu 2020, č. j. 3 Co 104/2020-363, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 25 Co 458/2012, o dovolání povinných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. prosince 2022, č. j. 6 Cmo 67/2022-546, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
1. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 24. 2. 2022, č. j. 25 Co 458/2012 -519, zastavil řízení o dovolání povinných ze dne 29. 10. 2021 proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 8. 2021, č. j. 6 Cmo 195/2021-470, (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).
2. K odvolání povinných Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 15. 12. 2022, č. j. 6 Cmo 67/2022-546, usnesení soudu prvního stupně ve výroku I potvrdil a ve výroku II je změnil tak, že o nákladech řízení před soudem I. stupně se nerozhoduje.
3. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podali povinní dovolání.
4. Podáním dovolání vznikla dovolatelům povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“)].
5. Nejvyšší soud usnesením ze dne 27. 6. 2025, č. j. 21 Cdo 1493/2025-716, které bylo povinným doručeno dne 4. 7. 2025, vyzval povinné, aby do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení zaplatili soudní poplatek za dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 12. 2022, č. j. 6 Cmo 67/2022-546, a zároveň povinné poučil, že nebude-li soudní poplatek za dovolání ve stanovené lhůtě zaplacen, bude dovolací řízení zastaveno.
6. Podáním datovaným dnem 26. 6. 2025 povinní požádali o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů pro toto dovolací řízení.
7. Povinní nesplňují předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a pro ustanovení zástupce pro dovolací řízení stanovené v § 138 odst. 1 o. s. ř., neboť v projednávané věci jde z jejich strany o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva (k otázce, kdy jde ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněné pod č. 67/2014 Sb. rozh. obč.).
8. Pro závěr, zda se jedná ve smyslu ustanovení § 138 odst.1 o. s. ř. o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, je třeba použít v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím řízení nebo v dovolacím řízení stejná (shodná) hlediska. Je-li tedy například již ze samotných tvrzení žalobce zřejmé, že jím podané žalobě nemůže být vyhověno (a představuje-li tedy žaloba zřejmě bezúspěšné uplatňování práva), jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva též v odvolacím řízení a v dovolacím řízení, aniž by tu bylo významné, co je vlastním předmětem přezkumu odvolacího nebo dovolacího soudu. Uvedený závěr vyplývá již ze samotné povahy věci; nedává dobrý procesní smysl úvaha, že předmětem odvolacího nebo dovolacího řízení je (v nemeritorních otázkách) řádně uplatněné právo žalobcem, je-li bez dalšího nepochybné, že samotné žalobě nemůže být vyhověno (srov. například odůvodnění již zmíněného usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013).
9. Jak vyplynulo z obsahu spisu, toto řízení je jedním z mnoha, která vyvolali povinní svými (opakujícími se) žalobami „o zmatečnost a na obnovu řízení“ a která se „vygenerovala“ z exekuce vedené soudním exekutorem JUDr. Jurajem Podkonickým, Ph.D., pod sp. zn. 067 EX 7351/08; v tomto exekučním řízení Krajský soud v Hradci Králové (mimo jiné) usnesením ze dne 21. 11. 2012, č. j. 25 Co 458/2012-97, potvrdil usnesení uvedeného soudního exekutora ze dne 27. 1. 2012, č. j. 067 EX 7351/08-362, jímž bylo rozhodnuto o ceně nemovitostí povinných pro účely dražby. Ve vztahu k tomuto usnesení zaslali povinní soudnímu exekutorovi podání datované dnem 31. 12. 2012, v němž uvedli, že podávají „žalobu na obnovu řízení a pro zmatečnost“ mimo jiné i proti uvedenému usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, a právě o toto řízení se původně jedná. V souvislosti s tímto řízením byla vydána celá řada rozhodnutí, která reagovala na další „žaloby na obnovu řízení a pro zmatečnost“, opakované (bezdůvodné) návrhy na osvobození od povinnosti platit soudní poplatek apod. Přitom však z obsahu spisu vyplývá (srovnej přípis soudního exekutora Krajskému soudu v Hradci Králové ke sp. zn. 25 Co 455/2012 ze dne 26. 8. 2015, založený na č. l. 99 spisu, a přípisy Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 12. 2015, zaslané povinným a založené na č. l. 94 a 95 spisu), že předmětná exekuce (tedy exekuce vedená soudním exekutorem JUDr. Jurajem Podkonickým, Ph.D., pod sp. zn. 067 EX 7351/08) byla ukončena úplným vymožením a prodej nemovitostí povinných nebyl realizován, neboť exekuce byla provedena výhradně prodejem cenných papírů povinného.
10. Dovolacímu soudu je dále z úřední činnosti známo, že povinní po zahájení řízení podávají mimořádné množství vesměs neodůvodněných procesních podání, jakož i opravných prostředků, včetně opravných prostředků nepřípustných, opakovaně podávají neodůvodněné námitky podjatosti soudců a žádosti o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce. Zmíněné dlouhodobé a cílené jednání povinných tak lze označit za obstrukční (srov. mimo jiné např. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2022, sp. zn. 30 Cdo 1105/2022).
11. Vzhledem k výše uvedenému má Nejvyšší soud za to, že povinní procesními obstrukcemi dlouhodobě zneužívají svá procesní práva, a to nikoliv za účelem soudní ochrany, a způsobují bezdůvodné průtahy (procesní obtíže) v soudním řízení. Jejich postup tak podle § 2 a § 6 o. s. ř. nemůže požívat právní ochrany. Zneužití procesního práva totiž může mít jak podobu snahy získat výhodu nepředvídanou procesním právem, tak i podobu maření řádného postupu v řízení. Má-li zneužití práva účastníkem podobu jeho procesního úkonu a není-li stanoveno jiné řešení, pak se k němu v souladu s § 41a odst. 3 o. s. ř. jako k nepřípustnému nepřihlíží (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2020, sp. zn. 33 Cdo 1030/2020, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. 32 Cdo 5201/2017, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Nd 159/2016, anebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2020, sp. zn. 27 Cdo 499/2020).
12. Protože dovolatelé přes poučení o následcích jejich nečinnosti soudní poplatek za dovolání nezaplatili ani poté, co k tomu byli dovolacím soudem vyzváni, dovolací soud řízení o dovolání povinných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 12. 2022, č. j. 6 Cmo 67/2022-546, podle ustanovení § 9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích zastavil.
13. Právní mocí usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku poplatková povinnost zaniká (§ 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích).
14. Nejvyšší soud nepřehlédl, že dovolatelé spolu s dovoláním vznesli námitku podjatosti soudců senátu Vrchního soudu v Praze, který rozhodoval o jejich odvolání, JUDr. Stanislava Bernarda, JUDr. Františka Švantnera a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka. Protože je z obsahu námitky podjatosti zřejmé, že soudcům vytýkají jejich postup v řízení o projednávané věci (napadené usnesení vulgárně označují za „právní zmetek“), vyhodnotil Nejvyšší soud bez dalšího takovou námitku podjatosti jednak jako nedůvodnou (srov. § 14 odst. 4 o. s. ř.), jednak jako obstrukční postup, který s přihlédnutím k § 2 o. s. ř. nepožívá právní ochrany (srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. 29 Nd 201/2008, uveřejněné pod č. 2/2009 Sb. rozh. obč., usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2018, sen. zn. 29 NSČR 104/2017, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2025, sp. zn. 21 Cdo 280/2025).
15. Podáním datovaným dnem 26. 6. 2025 a dále podáním datovaným dnem 21. 7. 2025 dovolatelé v návaznosti na informaci ze dne 19. 6. 2025 o složení senátu, který je podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu příslušný o dovolání v této věci rozhodnout, vznesli také námitku podjatosti soudců senátu 21 Cdo Nejvyššího soudu v této informaci uvedených, tj. Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., JUDr. Marka Cigánka a JUDr. Jiřího Doležílka. Námitku odůvodnili tím, že „se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům a jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti, když bylo a je objekt. a nevyvratitelně prokazatelné, že nejen v této věci byly/jsou vědomě páchány a kryty velmi závažné zločiny“. Podání dovolatelů neobsahuje žádná tvrzení o okolnostech, z nichž by bylo možno seznat, že je dán důvod pochybovat o nepodjatosti dotčených osob, tj. konkrétní tvrzení o jejich poměru k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům. Z obsahu spisu se nadto podává, že dovolatelé takto nekonkretizované námitky podjatosti podávají v řízení opakovaně. Nejvyšší soud proto i tuto vznesenou námitku podjatosti považuje za zjevné zneužití tohoto procesního institutu (§ 2 o. s. ř.), a proto ani k této námitce nepřihlížel.
16. Dovolání povinných obsahovalo rovněž návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu. Jelikož bylo dovolací řízení zastaveno, Nejvyšší soud o tomto akcesorickém návrhu, který sdílí osud samotného dovolání, již samostatným výrokem nerozhodoval (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 7. 2025
Mgr. Miroslav Hromada, Ph.D. předseda senátu