Nejvyšší soud Usnesení procesní

21 Cul 2/2024

ze dne 2024-04-12
ECLI:CZ:NS:2024:21.CUL.2.2024.1

21 Cul 2/2024-20

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr.

Pavla Malého a soudců JUDr. Marka Cigánka a Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., o

návrhu M. D., podaném proti Nejvyššímu soudu České republiky, na určení lhůty k

provedení procesního úkonu ve věci vedené pod sp. zn. 33 Nd 46/2024, takto:

I. Návrh navrhovatelky na určení lhůty Nejvyššímu soudu „k projednání a

vydání rozhodnutí o okolnostech uplatněných v námitce podjatosti v doplnění č.

5 – uvedených v podání navrhovatelky ze dne 26. 2. 2024“ se zamítá.

II. Navrhovatelka nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na určení lhůty k provedení procesního úkonu ze dne 25. 3.

2024 se navrhovatelka domáhá, aby byla určena lhůta k procesnímu úkonu, a to „k

projednání a vydání rozhodnutí o okolnostech uplatněných v mé (navrhovatelčině)

námitce podjatosti v doplnění č. 5 – uvedených v mém (navrhovatelčině) podání

ze dne 26. 2. 2024 s rozsáhlou důkazní přílohou o hlouposti, pojatosti a

strannosti napadeného senátu VS-Ol., které bylo v mém (navrhovatelčině) podání

ze dne 12. 2. 2024 avizováno a blanketním podáním ze dne 12. 2. 2024 včasně

podáno, u kterého dochází k průtahům v řízení, o čemž svědčí skutečnost, že

Nejvyšší soud v řízení o námitce skončil, aniž by ve věci o okolnostech

uvedených v doplňujícím podání ze dne 26. 2. 2024 vůbec byl rozhodnul“.

2. Nejvyšší soud, který je příslušný k projednání návrhu (§ 174a odst. 4

část věty za středníkem zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění

pozdějších předpisů – dále jen „zákon o soudech a soudcích“), dospěl k závěru,

že návrh není důvodný.

3. Podle ustanovení § 1 o. s. ř. občanský soudní řád upravuje postup

soudu a účastníků v občanském soudním řízení tak, aby byla zajištěna

spravedlivá ochrana soukromých práv a oprávněných zájmů účastníků, jakož i

výchova k dodržování smluv a zákonů, k čestnému plnění povinností a k úctě k

právům jiných osob. Podle ustanovení § 6 o. s. ř. v řízení postupuje soud

předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla

rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle

míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Ustanovení tohoto zákona musí být

vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání.

4. Má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto

řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro

provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v

řízení (§ 174a odst. 1 věta první zákona o soudech a soudcích). Z návrhu musí

být patrno, kdo jej podává (dále jen „navrhovatel“), o jakou věc a jaký

procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v

řízení a čeho se navrhovatel domáhá; dále musí návrh obsahovat označení soudu,

vůči němuž směřuje, musí být podepsán a datován (§ 174a odst. 2 věta druhá

zákona o soudech a soudcích). Pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty

směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení,

učinil, příslušný soud návrh zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k

závěru, že k průtahům v řízení nedochází (§ 174a odst. 7 zákona o soudech a

soudcích). Dospěje-li příslušný soud k závěru, že návrh na určení lhůty je

oprávněný, protože s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro

navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu

dochází v řízení k průtahům, určí lhůtu pro provedení procesního úkonu, u něhož

jsou v návrhu namítány průtahy (§ 174a odst. 8 věta první před středníkem

zákona o soudech a soudcích).

5. Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2024, sp. zn. 33 Nd

46/2024, se podává, že o námitce podjatosti, kterou podáním ze dne 11. 1. 2024

vznesla navrhovatelka a která směřovala proti soudkyním Vrchního soudu v

Olomouci JUDr. Eustasii Rutarové, JUDr. Lence Dopitové a JUDr. Magdaleně

Vinklerové, bylo rozhodnuto tak, že jmenované soudkyně nejsou vyloučeny z

projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn.

Nco 1/2024, neboť „nebyly zjištěny objektivně žádné okolnosti, z nichž by bylo

možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti soudkyň“.

6. Podání navrhovatelky ze dne 26. 2. 2024 označené jako „DOPLNĚNÍ Č. 5“

námitky podjatosti ze dne 11. 1. 2024, doručené Vrchnímu soudu v Olomouci téhož

dne, bylo tedy učiněno v době, kdy již bylo Nejvyšším soudem o vznesené námitce

podjatosti rozhodnuto. Z obsahu podání současně vyplývá, že se jedná o

opakované (v pořadí páté) doplnění námitky, ve které navrhovatelka současně

avizuje, že „další část této námitky podjatosti bude doplněna do 11. 3. 2024“.

7. Vzhledem k výše uvedenému má Nejvyšší soud za to, že navrhovatelka

procesními obstrukcemi zneužívá svá procesní práva, a to nikoliv za účelem

soudní ochrany, a způsobuje bezdůvodné průtahy (procesní obtíže) v soudním

řízení. Její postup tak podle § 2 a § 6 o. s. ř. nemůže požívat právní ochrany.

Zneužití procesního práva totiž může mít jak podobu snahy získat výhodu

nepředvídanou procesním právem, tak i podobu maření řádného postupu v řízení.

Má-li zneužití práva účastníkem podobu jeho procesního úkonu a není-li

stanoveno jiné řešení, pak se k němu v souladu s § 41a odst. 3 o. s. ř. jako k

nepřípustnému nepřihlíží (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.

4. 2020, sp. zn. 33 Cdo 1030/2020, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12.

2017, sp. zn. 32 Cdo 5201/2017, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016,

sp. zn. 22 Nd 159/2016, anebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2020, sp.

zn. 27 Cdo 499/2020).

8. Vzhledem k uvedenému senát Nejvyššího soudu příslušný o návrhu

rozhodnout vycházel ze skutečnosti, že úkon, o němž byly v návrhu namítány

průtahy, již byl učiněn a podle ustanovení § 174a odst. 7 části věty před

středníkem zákona o soudech a soudcích návrh na určení lhůty k provedení

procesního úkonu zamítl.

9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 174a

odst. 5 věty druhé zákona o soudech a soudcích a § 151 odst. 1 o. s. ř., neboť

navrhovatelka nemá ve smyslu ustanovení § 174a odst. 8 věty druhé zákona o

soudech a soudcích právo, aby jí stát nahradil náklady, které jí v tomto řízení

vznikly.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. 4. 2024

JUDr. Pavel Malý

předseda senátu