Nejvyšší soud Usnesení občanské

23 Cdo 2472/2025

ze dne 2025-10-07
ECLI:CZ:NS:2025:23.CDO.2472.2025.1

23 Cdo 2472/2025-135

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., a Mgr. Jiřího Němce ve věci podatele P. Š., o prohlášení o majetkových poměrech, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 54 Nc 894/2020, o odvolání podatele proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 5. 8. 2025, č. j. 70 Co 100/2025-127, takto:

Řízení o „odvolání“ podatele proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 5. 8. 2025, č. j. 70 Co 100/2025-127, se zastavuje.

1. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 27. 2. 2023, č. j. 70 Co 12/2023-79, potvrdil usnesení Městského soudu v Brně ze dne 5. 9. 2022, č. j. 54 Nc 894/2020-67, jímž nebylo podateli přiznáno osvobození od soudních poplatků ani mu nebyl ustanoven zástupce z řad advokátů k ochraně jeho zájmů v řízení, které bylo zahájeno na základě podání ze dne 16. 9. 2020, v němž podatel tvrdil, že mu byla „ukradena diplomová práce“. Proti tomuto usnesení (prvnímu ze shora uvedených) podal podatel dne 19. 3. 2023 dovolání.

2. Městský soud v Brně usnesením ze dne 12. 12. 2024, č. j. 54 Nc 894/2020-115, zastavil dovolací řízení zahájené podatelem návrhem ze dne 19. 3.

3. K odvolání podatele Krajský soud v Brně jako soud odvolací usnesením ze dne 5. 8. 2025, č. j. 70 Co 100/2025-127, potvrdil usnesení soudu prvního stupně.

4. Proti posledně uvedenému usnesení odvolacího soudu podal podatel „odvolání“ a uvedl, že trvá na „otevření soudního procesu a ustanovení soudního zástupce“. Ke zdůvodnění svého podání pouze uvedl, že „[s]oud napadá, protože udělal všechno špatně“.

5. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.

6. Podle § 201 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, je odvolání opravným prostředkem, jímž může účastník napadnout rozhodnutí soudu prvního stupně. O odvoláních proti rozhodnutí okresních soudů rozhodují soudy krajské; vrchní soudy jsou sice též soudy odvolacími, avšak jen v případě odvolání proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů prvního stupně (tento předpoklad v dané věci splněn není, neboť Krajský soud v Brně rozhodoval jako soud odvolací – srov. ustanovení § 9, 9a a 10 o. s. ř.). Opravným prostředkem, jímž lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, připouští-li to zákon, je dovolání (§ 236 odst. 1 o. s. ř.). Soudem příslušným k rozhodování o dovoláních proti rozhodnutím krajských nebo vrchních soudů jako soudů odvolacích je Nejvyšší soud (§ 10a o. s. ř.).

7. Jelikož odvolání není opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu, občanský soudní řád neupravuje ani funkční příslušnost určitého soudu k jeho projednání. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jenž má ve smyslu § 104 odst. 1 a § 243b o. s. ř. za následek zastavení řízení o takovém odvolání.

8. Nejvyšší soud, jako vrcholný článek soustavy obecných soudů a jako soud, kterýje funkčně příslušný k rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutím odvolacích soudů, je příslušný i k rozhodnutí o zastavení řízení, jestliže proti rozhodnutí odvolacího soudu bylo podáno odvolání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2001, sp. zn. 20 Cdo 1535/99, ze dne 31. 3. 2004, sp. zn. 22 Cdo 599/2004, ze dne 13. 6. 2012, sp. zn. 28 Cdo 1566/2012, a ze dne 25. 6. 2020, sp. zn. 23 Cdo 1401/2020).

9. Za situace, kdy zde není – jak je shora uvedeno – soud, který by byl

funkčně příslušný k rozhodnutí o odvolání podatele proti napadenému usnesení, Nejvyšší soud řízení o tomto podání podatele zastavil (§ 104 odst. 1 věta první o. s. ř.).

10. K žádosti podatele o ustanovení zástupce pro „odvolací“ řízení Nejvyšší soud nepřihlížel. Z obsahu spisu vyplývá, a Nejvyššímu soudu je rovněž z úřední činnosti známo, že podatel dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním mimořádného množství vesměs neodůvodněných či zjevně bezúspěšných procesních podání, jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků mimořádných, opakovaně podává neodůvodněné žádosti o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů, jež jsou soudy zamítány (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2023, sp.zn. 23 Cdo 1099/2023, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 11. 2023, sp. zn. 25 Cdo 2416/2023, ze dne 27. 6. 2024, sp. zn. 21 Cdo 1435/2024, či ze dne 31. 7. 2024, sp. zn. 21 Cdo 1863/2024); takový způsob uplatňování procesních práv lze jednoznačně označit za obstrukční (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 9. 2022, sp. zn. 28 Cdo 310/2022, ze dne 21. 9. 2022, sp. zn. 28 Cdo 312/2022, a ze dne 29. 10. 2024, sp. zn. 23 Cdo 2571/2024). Takový zneužívající procesní postup podatele přitom nemůže ve smyslu § 2 a § 6 věty druhé o. s. ř. požívat právní ochrany (srov. například usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, a ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016).

11. Nejvyšší soud má proto vzhledem ke shora uvedenému za nepochybné, že záměrem takového počínání podatele je nikoliv sledování ochrany jeho tvrzeného subjektivního práva (§ 1 o. s. ř.), nýbrž vyvolání procesních obtíží na straně soudu. Zneužívající procesní postup podatele přitom nemůže podle § 2 a § 6 věty druhé o. s. ř. požívat právní ochrany, a k takovému zneužívajícímu procesnímu úkonu se proto podle § 41a odst. 3 o. s. ř. ani nepřihlíží [srov. LAVICKÝ, P. a kol. Občanský soudní řád (§ 1 až 250l). Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2016, s. 9–10, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Nd 159/2016].

12. O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodováno, neboť nejde o rozhodnutí, jímž se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. § 151 odst. 1 o. s. ř., jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 7. 10. 2025

JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D. předseda senátu