23 Nd 314/2022
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., ve věci navrhovatele J. Š., narozeného XY, bytem XY, o námitce podjatosti soudců Nejvyššího soudu, takto:
Námitka podjatosti soudců Nejvyššího soudu Mgr. Michala Králíka, Ph.D., Mgr. Davida Havlíka a JUDr. Martiny Štolbové ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 22 Nd 113/2022 se odmítá.
Nejvyšší soud usnesením ze dne 15. 3. 2022, č. j. 22 Nd 113/2022-7, rozhodl, že soudci Nejvyššího soudu JUDr. Marek Cigánek a Mgr. Miroslav Hromada, Ph.D., nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 21 Nd 63/2022. J. Š. (dále jen „navrhovatel“) podáním ze dne 17. 5. 2022, doručeným Nejvyššímu soudu dne 25. 5. 2022, uplatnil námitku podjatosti proti soudcům Nejvyššího soudu Mgr. Michalu Králíkovi, Ph.D., Mgr. Davidu Havlíkovi a JUDr. Martině Štolbové, kteří jako členové rozhodujícího senátu 22 výše uvedené usnesení č. j.
22 Nd 113/2022-7 vydali. Tuto námitku navrhovatel odůvodňuje závadovým a protizákonným jednáním senátu Mgr. Michala Králíka, Ph.D., které spatřuje v tom, že tento senát 22 mu dosud nedoručil poučení podle § 15a odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), že nebyl informován o tom, že námitka podjatosti senátu JUDr. Marka Cigánka, Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D. a JUDr. Pavla Malého bude projednávána v řízení pod sp. zn. 22 Nd 113/2022, že senát 22 neprovedl důkazy, které navrhl v námitce podjatosti z 7.
1. 2022, přestože je to jeho povinnost, pročež mohlo dojít k ovlivnění průběhu a výsledku posuzování podjatosti senátu JUDr. Pavla Malého. Dále uvádí, že „dosud nebylo u Městského soudu v Praze ani u NS prokázáno o řádně uplatněné žalobě k tomu oprávněnou osobou pověřeného člena dozorčí rady Victoria a.s. v celém řízení 4 Cm 194/2010 vč. 29 Cdo 2028/2016“, že „senát JUDr. Malého ani senát Mgr. Králíka si k projednávání a rozhodování věci nevyžádal úplný spis 29 Cdo 2028/2016, tj. zřejmě nezjistil, zda jejich kolegové ze senátu JUDr.
Cilečka ověřili splnění podmínek řízení či zda jsou zde průtahy v tomto zákon. postupu […]“. Závěrem uvádí, že soudci ze senátu Mgr. Michala Králíka, Ph.D, pracují u stejného soudu jako soudci ze senátu JUDr. Pavla Malého a JUDr. Filipa Cilečka, jsou kolegy a mají možnost vzájemných kontaktů každý pracovní den, což je jeden z důvodů pochybovat o jejich nepodjatosti. Navrhuje ověřit možnost účelového jednání senátu Mgr. Michala Králíka, Ph.D. ke krytí či ochraně zájmů v podání jmenovaných soudců Nejvyššího soudu.
Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle § 15a odst. 2 o. s. ř. je účastník povinen námitku podjatosti soudce (přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů po té, co se o něm dozvěděl.
Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců (přísedících). Podle § 16 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu (odstavec 1). Opožděně podanou námitku (§ 15a odst.
Nejvyšší soud se zabýval nejprve otázkou, zda navrhovatel uplatnil námitku podjatosti včas.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 18. 9. 2009, sp. zn. 4 Nd 303/2009, vysvětlil, že právo účastníků vyjádřit se k osobám soudců (přísedících) a případně vznést námitku jejich podjatosti je procesním právem účastníků, které mohou za zákonem stanovených podmínek a ze zákonem předvídaných důvodů uplatnit během probíhajícího řízení. Námitka podjatosti soudce může být vznesena toliko v rámci konkrétního řízení. Námitka podjatosti vznesená až poté, kdy řízení bylo pravomocně ukončeno, je opožděná.
Námitka podjatosti uplatněná až po skončení řízení (mimo rámec přípustného opravného prostředku) je z povahy věci opožděná a bezpředmětná (rozhodnutí o ní již nemůže mít vliv na výsledek řízení). Srov. v literatuře např. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. § 1 až 200za. Komentář. 1. vydání.
Praha: C. H. Beck, 2009, str. 83; srov. též důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2014, sp. zn. 33 Nd 223/2014, ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. 29 Nd 391/2015, ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 27 Nd 144/2017, či ze dne 20. 3. 2018, sp. zn. 30 Nd 38/2018.
Uplatnil-li proto navrhovatel námitku podjatosti soudců Nejvyššího soudu Mgr. Michala Králíka, Ph.D., Mgr. Davida Havlíka a JUDr. Martiny Štolbové až poté, co řízení o námitce podjatosti vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 22 Nd 113/2022 skončilo, učinil tak opožděně.
Nejvyšší soud proto námitku podjatosti soudců Nejvyššího soudu Mgr. Michala Králíka, Ph.D., Mgr. Davida Havlíka a JUDr. Martiny Štolbové jako opožděnou podle § 16 odst. 2 o. s. ř. odmítl, aniž se zabýval opodstatněností argumentace, jíž navrhovatel tuto námitku zdůvodňoval.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. 6. 2022 JUDr. Pavel Horák, Ph.D. předseda senátu