Nejvyšší soud Usnesení občanské

26 Cdo 262/2025

ze dne 2025-02-03
ECLI:CZ:NS:2025:26.CDO.262.2025.1

26 Cdo 262/2025-35

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Jitkou Dýškovou v exekuční věci oprávněné CASPER CONSULTING a.s., se sídlem v Praze 6, náměstí Borise Němcova 510/3, IČO 63980401, zastoupené Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou se sídlem v Brně, Koliště 259/55, proti povinné A. H., o žalobě pro zmatečnost a žalobě na obnovu řízení proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 4. 2024, č. j. 3 Co 7/2024-185, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 16 C 44/2024, o dovolání povinné proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 10 2024, č. j. 4 Cmo 234/2024-18, takto:

Řízení o dovolání se zastavuje.

1. Krajský soud v Hradci Králové (soud prvního stupně) usnesením ze dne 2. 9. 2024, č. j. 16 C 44/2024-9, odmítl žalobu pro zmatečnost a žalobu na obnovu řízení proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 4. 2024, č. j. 3 Co 7/2024-18.

2. K odvolání povinné Vrchní soud v Praze (soud odvolací) usnesením ze dne 23. 10 2024, č. j. 4 Cmo 234/2024-18, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

3. Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná – aniž by byla zastoupena advokátem – dovolání.

4. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).

5. Podle § 241 odst. 1 věty první o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. odstavec 1 neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.

6. Podle § 241b odst. 2 o. s. ř. není-li splněna podmínka uvedená v § 241, postupuje se obdobně podle § 104 odst. 2; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání podle § 238 přípustné.

7. Podle § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.

8. Podle § 241b odst. 3 věty třetí o. s. ř. nebyl-li nedostatek podmínky uvedené v § 241 ani ve lhůtě určené ke splnění této podmínky odstraněn, předseda senátu soudu prvního stupně dovolací řízení zastaví.

9. Podle § 243c odst. 3 věty třetí o. s. ř. nerozhodl-li předseda senátu soudu prvního stupně podle § 241b odst. 3 věty třetí, ačkoliv se nezdařilo odstranit nedostatek podmínky uvedené v § 241, rozhodne o zastavení dovolacího řízení pro nesplnění této podmínky dovolací soud.1.

2. Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení. Z dovolání nevyplývá, že by dovolatelka byla právně zastoupena, neprokázala ani netvrdila, že je zastoupena advokátem nebo že má sama právnické vzdělání. Nesplnila tedy zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, což je důvodem k zastavení dovolacího řízení.

3. Nejvyššímu soudu je známo, že dovolatelka dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných žalob, přičemž po zahájení řízení podává velké množství procesních podání, jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků mimořádných. Takové dlouhodobé a cílené počínání účastníka lze jednoznačně označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS

480/06, ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08, a ze dne 10. 4. 2018, sp. zn. II. ÚS 3921/17). K obdobným závěrům dospěl i Nejvyšší soud, k tomu srov. například usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, a konkrétně ve vztahu přímo k dovolatelce např. v usnesení ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. 30 Cdo 4138/2019 (ústavní stížnost odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 3. 11. 2020, sp. zn. III. ÚS 2735/20), usnesení ze dne 21. 9. 2022, sp. zn. 28 Cdo 310/2022, usnesení ze dne 21. 9. 2022, sp. zn. 28 Cdo 312/2022, nebo usnesení ze dne 10. 1. 2023, sp. zn. 26 Cdo 3182/2022.

4. Dovolatelka nebyla soudem prvního stupně vyzvána ke splnění podmínky povinného zastoupení (aby si zvolila advokáta pro podání dovolání proti napadenému usnesení), avšak v jiných sporech byla opakovaně ke splnění této podmínky vyzývána. Dovolací soud proto konstatuje, že dovolatelka si musí být vědoma své povinnosti být v dovolacím řízení kvalifikovaně zastoupena, jelikož jí tato povinnost musí být nutně známa z předchozích řízení. Procesní postup dovolacího soudu je aprobován i v rozhodovací činnosti Ústavního soudu (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 8.

8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, ze dne 11. 5. 2022, sp. zn. I. ÚS 1077/22, nebo ze dne 14. 11. 2023, sp. zn. I. ÚS 2906/23). Nejvyšší soud má proto za to, že práva dovolatelky nebyla ohrožena, neboť poučení o náležitém zastoupení se jí (dříve) opakovaně dostalo a setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení by bylo postupem neefektivním a přehnaně formalistickým (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 12. 2024, sp. zn. IV. ÚS 3208/24).

5. Dovolatelka nezaplatila ani soudní poplatek z dovolání. Ačkoli si je dovolací soud vědom, že podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 3. 2012, sp. zn.

29 NSČR 6/2012, uveřejněný pod číslem 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), v daném případě k zaplacení soudního poplatku dovolatelku již nevyzýval, neboť z jejího postoje v tomto i v předcházejících řízeních je zřejmé, že si je povinnosti zaplatit soudní poplatek vědoma, platit jej však nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce a dlouhodobě tak zneužívá svého práva na soudní ochranu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 8. 2019, sp. zn. 26 Cdo 1895/2019, ze dne 9. 6. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1255/2020, či ze dne 7. 7. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1898/2020).

6. Nejvyšší soud proto podle § 243c odst. 3 věty třetí ve spojení s § 241b odst. 2, § 104 odst. 2 a § 243f odst. 2 o. s. ř. dovolací řízení zastavil pro nesplnění podmínky povinného zastoupení dovolatelky.

7. Nejvyšší soud nepřehlédl, že dovolatelka spolu s dovoláním opětovně vznesla námitku podjatosti soudců, a to soudců senátu 4 Cmo Vrchního soudu v Praze, který rozhodoval o jejím odvolání. Protože je z obsahu námitky podjatosti zřejmé, že soudcům vytýká jejich postup v řízení o projednávané věci (napadené usnesení vulgárně označuje za „právního zmetka“), vyhodnotil Nejvyšší soud bez dalšího takovou námitku podjatosti, včetně navazujícího návrhu na přikázání věci jinému soudu, jednak jako nedůvodnou (srov. § 14 odst. 4 o. s. ř.), a jednak jako obstrukční postup, který s přihlédnutím k § 2 o. s. ř. nepožívá právní ochrany (srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. 29 Nd 201/2008, uveřejněné pod č. 2/2009 Sb. rozh. obč., a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2018, sen. zn. 29 NSČR 104/2017). 1.

2. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů]. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 3. 2. 2025

JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu