27 Cdo 1407/2019
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra
Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci
navrhovatelky F., se sídlem v XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené
opatrovníkem J. J., advokátem, se sídlem v XY, o zápis změn do obchodního
rejstříku, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. C 180720/MSPH, o
dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 8.
2018, sp. zn. 14 Cmo 121/2018, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
[1] Městský soud v Praze (dále jen „rejstříkový soud“) usnesením ze dne
7. 11. 2017, č. j. C 180720/RD162/MSPH, Fj 128616/2015, rozhodl o výmazu
jednatelky K. S.(dále jen „K. S.“) z obchodního rejstříku a zápisu dne zániku
funkce 17. 12. 2014.
[2] Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením k odvolání
navrhovatelky potvrdil usnesení rejstříkového soudu.
[3] Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání. Učinila tak prostřednictvím zástupce Mgr. Vratislava Urbáška, advokáta, se
sídlem v Praze 1, Národní 973/41, PSČ 110 00, který své oprávnění zastupovat
navrhovatelku v dovolacím řízení opírá o plnou moc udělenou dne 10. 9. 2018
(jménem navrhovatelky) K. S. [4] Z obsahu spisu se podává, že valná hromada navrhovatelky odvolala K. S. z funkce jednatelky dne 17. 12. 2014, přičemž soud nevyslovil neplatnost
tohoto usnesení v řízení podle § 191 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních
společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích; dále jen „z. o. k.“); návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady nebyl ani podán. [5] Navrhovatelka, zastoupená „jednatelkou“ K. S., brojí proti usnesení
o výmazu K.S. z obchodního rejstříku jakožto jednatelky, majíc za to, že valná
hromada, jež rozhodla o jejím odvolání, byla vadně svolaná, a že tudíž nejde o
rozhodnutí valné hromady. [6] Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu plyne, že vady způsobující
toliko neplatnost usnesení valné hromady zásadně nejsou důvodem pro zamítnutí
návrhu na zápis skutečnosti založené dotčeným usnesením valné hromady do
obchodního rejstříku, a to ani kdyby byly zjevné z listin připojených k návrhu. Naopak k vadám způsobujícím, že se na dotčené usnesení valné hromady hledí,
jako by nebylo přijato, rejstříkový soud přihlíží, podávají-li se z obsahu
spisu [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2017, sp. zn. 29 Cdo
1104/2016 (uveřejněné pod číslem 62/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a
stanovisek), ze dne 23. 8. 2018, sp. zn. 29 Cdo 4525/2016, či ze dne 28. 5. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3796/2017]. [7] Vadné svolání valné hromady je důvodem pro (případné) vyslovení
neplatnosti usnesení valné hromady (přijatých na vadně svolaném zasedání),
nikoliv pro závěr o tom, že se na takto přijatá usnesení valné hromady hledí,
jako by nebyla přijata (srov. v judikatuře Nejvyššího soudu např. usnesení ze
dne 22. 4. 2009, sp. zn. 29 Cdo 3469/2008, ze dne 29. 7. 2009, sp. zn. 29 Cdo
590/2009, ze dne 11. 9. 2014, sp. zn. 29 Cdo 2544/2014, či ze dne 26. 6. 2018,
sp. zn. 27 Cdo 1725/2017; k rozlišení mezi důvody neplatnosti a tzv. fikce
nepřijetí pak srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 29 Cdo 2834/2012). Vady, pro které se na usnesení valné hromady hledí, jako
by nebylo přijato, jsou v zákoně vypočteny – jako výjimky z pravidla, podle
něhož porušení právních předpisů či společenské smlouvy při svolání či konání
zasedání valné hromady vede (pouze) k neplatnosti usnesení valné hromady, jež
musí být (konstitutivně) vyslovena soudem v řízení podle § 191 z. o. k.–
taxativně (srov. zejména § 45 odst. 1 a 2 z. o. k. a § 245 zákona č. 89/2012
Sb., občanského zákoníku, či § 162 odst. 2 věta první z. o. k.),
[8] Nebyla-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena postupem podle
§ 191 z. o. k., je třeba usnesení o odvolání jednatelky K. S. považovat za
platné, byť by bylo stiženo (tvrzenými) vadami odůvodňujícími vyslovení jeho
neplatnosti (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3796/2017, odst.
28, a rozhodnutí tam citovaná) K. S. tudíž nebyla
oprávněna udělit za společnost (navrhovatelku) plnou moc k zastupování
společnosti (navrhovatelky) v dovolacím řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu
ze dne 20. 9. 2016, sp. zn. 29 Cdo 1659/2016). [9] Nejvyšší soud proto usnesením ze dne 24. 5. 2019, sp. zn. 27 Cdo
1407/2019, vyzval navrhovatelku, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto
usnesení odstranila nedostatek podmínky řízení spočívající v nedostatku průkazu
oprávnění Mgr. Vratislava Urbáška, advokáta, zastupovat navrhovatelku v
dovolacím řízení, a současně ji poučil, že nebude-li nedostatek podmínky řízení
ve stanovené lhůtě odstraněn, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. [10] Na výzvu Nejvyššího soudu reagovala navrhovatelka (prostřednictvím
Mgr. Vratislava Urbáška, advokáta) podáním ze dne 29. 5. 2019, doručeným
Nejvyššímu soudu dne 3. 6. 2019; nedostatek průkazu oprávnění advokáta
zastupovat navrhovatelku v dovolacím řízení však neodstranila. [11] Žádá-li navrhovatelka o ustanovení procesního opatrovníka pro
dovolací řízení, který by byl oprávněn za navrhovatelku v tomto řízení jednat,
opomíjí, že Městský soud v Praze usnesením ze dne 18. 10. 2018, č. j. C
180720/RD216/MSPH, Fj 364419/2018, tak již učinil a ustanovil opatrovníkem
navrhovatelky pro dovolací řízení J. J., advokáta, se sídlem v XY; ani ten však
(ač mu byla výzva Nejvyššího soudu taktéž doručena) nedostatek průkazu
oprávnění Mgr. Vratislava Urbáška, advokáta, zastupovat navrhovatelku v
dovolacím řízení neodstranil. [12] Měla-li K. S. za to, že byla valnou hromadou odvolána z funkce
jednatelky v rozporu se zákonem či společenskou smlouva, mohla (a měla) podat
návrh na vyslovení neplatnosti tohoto usnesení postupem podle § 191 z. o. k. Byla-li pak přesvědčena, že rejstříkový soud ji vymazal z obchodního rejstříku
neoprávněně, mohla se domáhat změny tohoto zápisu podle § 101 odst. 2 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osoba a o
evidenci svěřenských fondů. [13] Jelikož plnou moc Mgr. Vratislavu Urbáškovi, advokátu, za
navrhovatelku udělila osoba, které nesvědčilo oprávnění jednat za společnost
podle § 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu
(dále též jen „o. s. ř.“), nedokládá tato plná moc oprávnění Mgr. Vratislava
Urbáška, advokáta, podat za navrhovatelku dovolání a zastupovat ji v dovolacím
řízení. [14] Nedostatek průkazu oprávnění zastupovat účastníka řízení je
nedostatkem podmínky řízení, který lze odstranit (§ 104 odst. 2 o. s. ř. a
např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4747/2014,
uveřejněné pod číslem 1/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Navrhovatelka však tento nedostatek ve lhůtě stanovené Nejvyšším soudem (ani
později) neodstranila; Nejvyšší soud proto dovolací řízení podle § 243b části
věty před středníkem o. s. ř. za přiměřeného užití § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. zastavil. [15] O návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, jenž sdílí
osud dovolání, Nejvyšší soud samostatně nerozhodoval (srov. obdobně důvody
usnesení Ústavního soudu ze dne 18. 7. 2017, sp. zn. I.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. 11. 2019
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu