27 Cdo 3437/2017-724 U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Markem Doležalem v právní věci navrhovatelky J. P., za účasti Stavebního bytového družstva Šumperk, se sídlem v Šumperku, Jesenická 1322/20, PSČ 787 01, identifikační číslo osoby 00053465, zastoupeného JUDr. Miroslavem Martinákem, advokátem, se sídlem v Šumperku, Hlavní třída 428/18, PSČ 787 01, o prohlášení rozhodnutí shromáždění delegátů o vyloučení navrhovatelky z družstva za neplatné, vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. 30 Cm 213/2012, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. května 2017, č. j. 8 Cmo 99/2017-683, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Vrchní soud v Olomouci k odvolání navrhovatelky v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 3. února 2017, č. j. 30 Cm 213/2012-652, kterým Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci zamítl žádost navrhovatelky o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení a o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, při kterém nebyla zastoupena advokátem a ani nedoložila, že má sama odpovídající právnické vzdělání. Zároveň požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací shledal, že dovolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu – dále jen „o. s. ř.“), avšak nejsou dány podmínky pro jeho věcné projednání.
Podle § 241 odst. 1 věty první o. s. ř. platí, že není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Podle § 241b odst. 2 o. s. ř. není-li splněna podmínka uvedená v § 241 o. s. ř., postupuje se obdobně podle § 104 odst. 2 o. s. ř.; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání podle § 238 o.
s. ř. přípustné. Podle § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví. Podle § 30 odst. 1 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138 o. s. ř.), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit.
Podle § 30 odst. 2 o. s. ř. vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.
Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí. Podá-li dovolatel (včasné) dovolání proti usnesení, kterým odvolací soud potvrdil usnesení, jímž soud prvního stupně zamítl jeho žádost o ustanovení zástupce, dovolací soud sám posoudí, zda vskutku splňuje či nesplňuje předpoklady uvedené v § 30 a § 138 o. s. ř. Dospěje-li dovolací soud k závěru, že dovolatel, který nevyhověl požadavku povinného zastoupení, splňuje předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů podle § 30 o.
s.
ř., pak mu ho sám ustanoví; v opačném případě, tedy dospěje-li k závěru, že předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů nejsou splněny a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván k odstranění tohoto nedostatku podmínky dovolacího řízení, dovolací řízení zastaví (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. dubna 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. března 2014 sp. zn. 26 Cdo 3418/2013, a ze dne 26.
května 2015, sp. zn. 26 Cdo 1300/2015, jež jsou veřejnosti dostupná, stejně jako dále citovaná rozhodnutí, na webových stránkách Nejvyššího soudu). Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu určujícím kritériem, na základě kterého soud rozhoduje o návrhu účastníka řízení podle § 138 odst. 1 o. s. ř., je objektivní schopnost zaplatit soudní poplatek ve stanovené výši. Existuje-li objektivní neschopnost účastníka zaplatit soudní poplatek, může soud dospět k závěru o nepřiznání osvobození od soudních poplatků zásadně toliko v případě, že jde o svévolné či zřejmě bezúspěšné uplatňování práva (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.
února 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněné pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a dále ze dne 30. června 2015, sp. zn. 33 Cdo 5438/2014, ze dne 20. října 2015, sp. zn. 22 Cdo 286/2015, nebo ze dne 20. září 2016, sp. zn. 25 Cdo 2674/2016, která jsou veřejnosti dostupná, stejně jako ostatní zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu, na jeho webových stránkách). Dovolací soud – s přihlédnutím k obsahu spisu – sdílí názor, který odvolací soud přijal a podrobně odůvodnil v napadeném usnesení a podle něhož dovolatelce nemůže být přiznáno ani částečné osvobození od soudních poplatků ve smyslu § 138 o.
s. ř., neboť to neodůvodňují její poměry. Dovolatelka ani v podání ze dne 12. března 2018 neuvedla a nedoložila žádné nové skutečnosti svědčící o zhoršení jejích poměrů od doby, kdy bylo naposledy pravomocně rozhodnuto o její žádosti o osvobození od soudních poplatků usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 4. května 2016, č. j. 30 Cm 213/2012-535 (k tomu srov. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněného pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Za této situace nelze u dovolatelky pokládat za splněné ani předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení ve smyslu § 30 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. října 2014, sp. zn. 21 Cdo 2254/2014; 21 Cdo 2256/2014). Jelikož dovolatelka ani přes výzvu dovolacího soudu (usnesení ze dne 8. března 2018, č. j. 27 Cdo 3437/2017-708), která jí byla doručena dne 9. března 2018, neodstranila nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud dovolací řízení podle § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o.
s. ř. zastavil.
K absenci výroku o náhradě nákladů dovolacího řízení srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. března 2018
JUDr. Marek Doležal předseda senátu