27 Cdo 4203/2018-271
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Markem Doležalem v
právní věci žalobce J. K., narozeného XY, bytem XY, proti žalovaným 1) České
spořitelně, a. s., se sídlem v Praze 4, Olbrachtova 1929/62, PSČ 140 00,
identifikační číslo osoby 45244782, a 2) brokerjet České spořitelny, a. s. v
likvidaci, se sídlem v Praze 4, Budějovická 1518/13a, PSČ 140 00, identifikační
číslo osoby 27088677, o zaplacení 10.000.000 Kč s příslušenstvím, vedené u
Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 23 C 97/2014, o dovolání žalobce proti
usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 1. 2017, č. j. 70 Co 4/2017-172, ve
znění usnesení ze dne 21. 5. 2018, č. j. 70 Co 4/2017-220, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
[1] Městský soud v Praze k odvolání žalobce v záhlaví označeným
usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně ze dne 21. 10. 2016, č. j. 23
C 97/2014-163, ve výroku I. ve znění: „Žalobci se osvobození od soudních
poplatků nepřiznává“ a rovněž ve výroku II., jímž se zamítá návrh žalobce na
ustanovení zástupce.
[2] Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, při kterém
nebyl zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické
vzdělání, avšak požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů. [3] Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací shledal, že
dovolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§ 240
odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu – dále jen „o. s. ř.“),
avšak nejsou dány podmínky pro jeho věcné projednání. [4] Podle § 241 odst. 1 věty první o. s. ř. platí, že není-li dále
stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle §
241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. není třeba podmínku povinného zastoupení
dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba,
která má právnické vzdělání. [5] Podle § 241b odst. 2 o. s. ř. není-li splněna podmínka uvedená v §
241, postupuje se obdobně podle § 104 odst. 2; to neplatí, bylo-li dovolání
podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti
rozhodnutí, proti němuž není dovolání podle § 238 přípustné. [6] Podle § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení,
který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se
nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví. [7] Podle § 30 odst. 1 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby
byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na
jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O
tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit. Podle § 30 odst. 2 o. s. ř. vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li
o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem
(notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce
z řad advokátů. [8] Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat
účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry
účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění
práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze
výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být
odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé
řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o
osvobození se však nevracejí. [9] Podá-li dovolatel (včasné) dovolání proti usnesení, kterým odvolací
soud potvrdil usnesení, jímž soud prvního stupně dovolateli nepřiznal
osvobození od soudních poplatků a zamítl jeho žádost o ustanovení zástupce,
dovolací soud sám posoudí, zda vskutku splňuje či nesplňuje předpoklady uvedené
v § 30 a § 138 o. s. ř. Dospěje-li dovolací soud k závěru, že dovolatel, který
nevyhověl požadavku povinného zastoupení, splňuje předpoklady pro ustanovení
zástupce z řad advokátů podle § 30 o. s.
ř., pak mu ho sám ustanoví; v opačném
případě, tedy dospěje-li k závěru, že předpoklady pro ustanovení zástupce z řad
advokátů nejsou splněny a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván k odstranění
tohoto nedostatku podmínky dovolacího řízení, dovolací řízení zastaví (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněné
pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2014, sp. zn. 26 Cdo 3418/2013, a ze dne 26. 5. 2015, sp. zn. 26 Cdo 1300/2015). [10] Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu určujícím kritériem, na
základě kterého soud rozhoduje o návrhu účastníka řízení podle § 138 odst. 1 o. s. ř., je objektivní schopnost zaplatit soudní poplatek ve stanovené výši. Existuje-li objektivní neschopnost účastníka zaplatit soudní poplatek, může
soud dospět k závěru o nepřiznání osvobození od soudních poplatků zásadně
toliko v případě, že jde o svévolné či zřejmě bezúspěšné uplatňování práva
(srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo
987/2013, uveřejněné pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a
stanovisek, a dále ze dne 30. 6. 2015, sp. zn. 33 Cdo 5438/2014, ze dne 20. 10. 2015, sp. zn. 22 Cdo 286/2015, nebo ze dne 20. 9. 2016, sp. zn. 25 Cdo
2674/2016). [11] Dovolací soud – s přihlédnutím k obsahu spisu – dospěl k závěru, že
dovolateli nemůže být přiznáno ani částečné osvobození od soudních poplatků ve
smyslu § 138 o. s. ř., neboť se jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Dovolatel totiž neuposlechl výzev soudu prvního stupně a neodstranil vady
žaloby, jež v důsledku tohoto byla jako nezpůsobilá k projednání pravomocně
odmítnuta, čímž bylo řízení podle § 114 odst. 2 o. s. ř. skončeno (usnesení
soudu prvního stupně ze dne 18. 3. 2015, č. j. 23 C 97/2014-74, které ve
spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne 30. 4. 2015, č. j. 70 Co
162/2015-86, nabylo právní moci dne 26. 5. 2015, a usnesení soudu prvního
stupně ze dne 10. 4. 2018, č. j. 23 C 97/2014-216, kterým bylo řízení o
dovolání proti usnesení odvolacího soudu ze dne 30. 4. 2015, č. j. 70 Co
162/2015-86, zastaveno a které nabylo právní moci dne 1. 5. 2018, když nebylo
napadeno včasným odvoláním). [12] Za této situace nelze u dovolatele pokládat za splněné ani
předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení ve
smyslu § 30 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2014, sp. zn. 21 Cdo 2254/2014; 21 Cdo 2256/2014). Jelikož dovolatel ani přes
výzvy soudu prvního stupně (usnesení ze dne 18. 1. 2018, č. j. 23 C
97/2014-207, a ze dne 21. 6. 2018, č. j. 23 C 97/2014-227), které mu byly
doručeny ve dnech 22. 1. 2018 a 27. 6. 2018, neodstranil nedostatek povinného
zastoupení, Nejvyšší soud dovolací řízení podle § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2
o. s. ř. zastavil.
[13] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§
243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
[14] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 29.
9. 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb.,
kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění
pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. 12. 2018
JUDr. Marek Doležal
předseda senátu