28 Cdo 3553/2024-429
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobce M. Ž., zastoupeného JUDr. Tomášem Vrchlabským, advokátem se sídlem v Praze 2, Balbínova 411/30, proti žalované S. S., o 180.054 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 13 C 44/2017, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. října 2023, č. j. 17 Co 302/2023-218, takto:
Dovolání se odmítá.
1. Obvodní soud pro Prahu 8 usnesením ze dne 29. 6. 2023, č. j. 13 C 44/2017-178, vyslovil, že se pokračuje v řízení, které bylo přerušeno do pravomocného skončení věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 34 D 2605/2014. Soud konstatoval, že bylo-li pravomocně ukončeno paralelně vedené řízení, do jehož skončení v souladu s § 109 odst. 2 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), přerušil předmětný spor, byl dle § 111 odst. 2 o. s. ř. povinen i bez návrhu v řízení pokračovat.
2. Městský soud v Praze usnesením ze dne 11. 10. 2023, č. j. 17 Co 302/2023-218, k odvolání žalované usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Odvolací soud souhlasně kvitoval úvahu obvodního soudu, že toto řízení bylo přerušeno do pravomocného skončení kauzy vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 34 D 2605/2014, a bylo-li posledně zmíněné řízení pravomocně skončeno, odpadla překážka, jež byla důvodem přerušení. Soud byl proto podle § 111 odst. 2 o. s. ř. povinen v řízení pokračovat. Jestliže žalovaná namítala, že mezi účastníky probíhá jednání o vyřešení a ukončení vzájemné rozepře, jde o skutečnost, která je nyní pro pokračování v předmětném řízení nepodstatná. Vstoupily-li strany sporu v jednání, mohou podat návrh na přerušení řízení podle § 110 o. s. ř., k tomu však dosud nedošlo.
3. Žalovaná podala dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze, jež podle ní spočívá na zodpovězení dosud neřešené otázky, zda je skutečnost, že účastníci jednají o smírném řešení sporu, důvodem pro to, aby soud nepokračoval v řízení přerušeném podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. Soudy nižších stupňů na tuto otázku odpověděly negativně, s čímž dovolatelka nesouhlasí, a dovolacímu soudu proto navrhuje, aby napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.
4. K dovolání se vyjádřil žalobce, jenž uvedl, že žádné jednání mezi stranami neprobíhá a že odvolací soud nastolenou právní otázku vyřešil správně. Navrhuje proto, aby Nejvyšší soud dovolání žalované odmítl.
5. V dovolacím řízení bylo postupováno podle občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů.
6. Nejvyšší soud se jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno řádně a včas, osobou k tomu oprávněnou a vybavenou právnickým vzděláním podle § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., zabýval jeho přípustností.
7. Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
8. Dovolání žalované není přípustné.
9. V souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu v případě fakultativního přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. soud musí pokračovat v přerušeném řízení, jakmile odpadne překážka, pro kterou bylo řízení přerušeno; jeho rozhodnutí tento (zákonem předvídaný) postup pouze deklaruje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2018, sp. zn. 22 Cdo 2376/2018, ze dne 29. 4. 2024, sp. zn. 21 Cdo 717/2024, a ze dne 27. 11. 2024, sp. zn. 23 Cdo 3005/2024).
10. Z rozhodovací praxe se rovněž podává, že k přerušení řízení ve smyslu § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. přistoupí soud tehdy, jestliže probíhá jiné řízení, v němž je (respektive má být) řešena otázka, která může mít význam pro jeho rozhodnutí a již by si jinak mohl předběžně vyřešit sám (§ 135 odst. 2 o. s. ř.), popřípadě pokud dal k zahájení takového řízení podnět. Důvod přerušení tu spočívá zejména v hospodárnosti řízení. Naproti tomu účelem přerušení řízení podle § 110 o. s. ř. (tzv. klidu řízení) je poskytnout účastníkům řízení prostor pro mimosoudní vyřešení sporu tam, kde to umožňuje povaha věci, a to případně i za pomoci smírčího nebo mediačního jednání prováděného jinou osobou nebo zařízením (srovnej kupř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 6. 2018, sp. zn. 28 Cdo 3948/2017, ze dne 12. 2. 2019, sp. zn. 28 Cdo 215/2019, a ze dne 5. 11. 2024, sp. zn. 28 Cdo 2262/2024).
11. Pro účely projednávané věci z právě nastíněných východisek vyplývá, že bylo-li řízení o předmětném návrhu přerušeno do pravomocného skončení jiné kauzy, musel soud podle § 111 odst. 2 o. s. ř. v řízení pokračovat i bez návrhu, jakmile bylo skončeno řízení související (obdobně viz též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4063/2014). Dovolatelčina námitka, že měl soud s pokračováním v řízení posečkat s ohledem na tvrzená mimosoudní jednání se žalobcem, pak vychází z nedocenění rozdílu mezi přerušením řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. a podle § 110 o. s. ř. Pakliže účastníci řízení skutečně vstoupili v mimosoudní jednání (což se s ohledem na obsah vyjádření žalobce k předmětnému dovolání jeví pochybné), nic jim nebrání v podání návrhu na přerušení řízení do skončení uvedených negociací. Úvahy odvolacího soudu jsou tedy v souladu s rozhodovací praxí soudu zdejšího.
12. Nejvyšší soud proto přistoupil k odmítnutí dovolání žalované pro nepřípustnost dle § 243c odst. 1 o. s. ř.
13. O náhradě nákladů řízení, včetně nákladů řízení dovolacího, bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí ve věci (§ 151 odst. 1 o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 6. 8. 2025
JUDr. Jan Eliáš, Ph.D. předseda senátu