29 Cdo 3753, 3754/2023-186
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu Mgr. Hynkem Zoubkem v právní věci
žalobce P. R., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se
sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 195 417 Kč s příslušenstvím,
o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Městského soudu v Praze
ze dne 22. dubna 2021, č. j. 11 Co 136/2021-34, vedené u Městského soudu v
Praze pod sp. zn. 11 Co 136/2021, o dovolání žalobce proti usnesením Městského
soudu v Praze ze dne 9. srpna 2021, č. j. 11 Co 136/2021-42, a ze dne 18. února
2022, č. j. 11 Co 136/2021-43q, a proti usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne
5. ledna 2022, č. j. 4 Co 300/2021-43g, a ze dne 22. srpna 2022, č. j. 4 Co
91/2022-43ad, takto:
I. Dovolací řízení vedená u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 29 Cdo
3753/2023 a 29 Cdo 3754/2023 se spojují ke společnému řízení.
II. Dovolací řízení se zastavuje.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
1. Žalobce (P. R.) se žalobou podanou dne 20. července 2020 domáhá vůči
žalované (České republice – Ministerstvu spravedlnosti) zaplacení částky 195
417 Kč s příslušenstvím. Řízení je (po rozhodnutí o věcné příslušnosti) vedeno
u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 17 C 223/2020.
2. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 22. března 2021, č. j.
17 C 223/2020-26, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze jako soudu
odvolacího ze dne 22. dubna 2021, č. j. 11 Co 136/2021-34, byla pravomocně
zamítnuta žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků. Proti těmto
rozhodnutím podal žalobce dne 7. července 2021 žalobu pro zmatečnost a zároveň
podal žádost o osvobození od soudních poplatků. Po vyloučení části věci k
samostatnému řízení se u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 11 Co 136/2021
nadále vede řízení o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 22. dubna 2021, č. j. 11 Co 136/2021-34, z
důvodů uvedených v § 229 odst. 3 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního
řádu (dále též jen „o. s. ř.“).
3. Městský soud v Praze usnesením ze dne 9. srpna 2021, č. j. 11 Co
136/2021-42, zamítl žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků (bod I.
výroku), zamítl návrh žalobce na odklad právní moci a vykonatelnosti napadeného
rozhodnutí (bod II. výroku) a vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku ve
výši 5 000 Kč za řízení o žalobě pro zmatečnost (bod III. výroku).
4. K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 5. ledna
2022, č. j. 4 Co 300/2021-43g, potvrdil usnesení soudu prvního stupně v bodech
I. a II. výroku (první výrok) a odmítl odvolání proti bodu III. výroku soudu
prvního stupně (druhý výrok).
5. Proti usnesením Městského soudu v Praze ze dne 9. srpna 2021 a
Vrchního soudu v Praze ze dne 5. ledna 2022 podal žalobce dovolání datované dne
14. března 2022; součástí dovolání byla mimo jiné nová (další) žádost o
osvobození od soudních poplatků. Dovolací řízení je vedeno u Nejvyššího soudu
pod sp. zn. 29 Cdo 3753/2023.
6. V reakci na opakovanou výzvu ze dne 17. ledna 2022 k zaplacení
soudního poplatku za řízení o žalobě pro zmatečnost žalobce podal (novou) další
žádost o osvobození od soudních poplatků. Městský soud v Praze usnesením ze dne
18. února 2022, č. j. 11 Co 136/2021-43q, řízení o opakované žádosti žalobce o
osvobození od soudních poplatků zastavil (bod I. výroku), zamítl žádost o
ustanovení zástupce (bod II. výroku), zastavil řízení o žalobě pro zmatečnost
7. K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 22. srpna
2022, č. j. 4 Co 91/2022-43ad, potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první
výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok). Odvolací
soud se ztotožnil s posouzením věci soudem prvního stupně, zejména pak se
závěrem, že řízení o žalobě pro zmatečnost musí být pro nezaplacení soudního
poplatku zastaveno podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních
poplatcích.
8. Proti usnesením Městského soudu v Praze ze dne 18. února 2022 a
Vrchního soudu v Praze ze dne 22. srpna 2022 podal žalobce dovolání datované
dne 26. října 2022; součástí dovolání byla mimo jiné nová (další) žádost o
osvobození od soudních poplatků. Dovolací řízení je vedeno u Nejvyššího soudu
pod sp. zn. 29 Cdo 3754/2023.
9. Městský soud v Praze vyzval žalobce k zaplacení soudních poplatků za
uvedená dovolací řízení usneseními ze dne 12. září 2022, č. j. 11 Co
136/2021-43ag, a ze dne 6. prosince 2022, č. j. 11 Co 136/2021-43al. Žalobce
soudní poplatky splatné podáním dovolání nezaplatil, místo toho podal novou
(další) žádost o osvobození od soudních poplatků datovanou dne 27. prosince
2022.
10. Při předložení věci k rozhodnutí o podaných dovoláních Městský soud
v Praze uvedl, že nepřistoupil k zastavení dovolacích řízení pro nezaplacení
soudního poplatku, protože by se tím řízení „zacyklilo donekonečna“.
11. Nejvyšší soud spojil dovolací řízení vedená pod sp. zn. 29 Cdo
3753/2023 a 29 Cdo 3754/2023 ke společnému řízení (§ 112 odst. 1, § 243b o. s.
ř.).
12. Dovolání výslovně směřují i proti usnesením soudu prvního stupně ze
dne 9. srpna 2021 a 18. února 2022. K projednání dovolání proti rozhodnutí
soudu prvního stupně však není dána funkční příslušnost soudu; Nejvyšší soud
proto řízení o „dovolání“ v tomto rozsahu bez dalšího zastavil podle ustanovení
§ 104 odst. 1 o. s. ř. (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4.
září 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky
soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i judikaturu na něj navazující, např.
usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. září 2021, sp. zn. 27 Cdo 851/2021, nebo
usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. února 2023, sp. zn. 27 Cdo 3132/2022, jež
byla přijata ve věci téhož dovolatele).
13. Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za
řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo
kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě,
kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší.
Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po
marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Podle odst. 2 téhož ustanovení zjistí-li
odvolací soud poté, co mu byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání, že nebyl
zaplacen poplatek splatný podáním odvolání, vyzve poplatníka k jeho zaplacení
ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může odvolací soud
určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty odvolací soud řízení zastaví.
K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Obdobně se
postupuje při řízení před dovolacím soudem.
14. Nejvyšší soud souhlasí s procesním postupem soudu prvního stupně,
který po podání dovolání vyzval dovolatele k zaplacení soudního poplatku za
dovolací řízení, avšak o jeho dalších opakovaných žádostech o osvobození od
soudních poplatků již nerozhodoval. Nejvyššímu soudu je totiž z úřední činnosti
známo, že žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu opakovaným
podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných žalob, přičemž po zahájení řízení
podává mimořádné množství vesměs neodůvodněných procesních podání, včetně
opakovaně zamítaných návrhů na osvobození od soudních poplatků a ustanovení
zástupce, jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků nepř
ípustných (srov. též záznam ze dne 25. března 2022, č. l. 155). Takové
dlouhodobé a cílené počínání žalobce lze jednoznačně označit za obstrukční a
sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. února 2009, sp. zn. III. ÚS
480/06, či ze dne 27. října 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08, nebo usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2016, sp. zn. 30 Cdo 1882/2016, ze dne 27. zář
í 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, ze dne 4. března 2021, sp. zn. 27 Cdo
46/2021, nebo ze dne13. září 2022, sp. zn. 30 Cdo 2424/2022).
15. Nejvyšší soud vzhledem k výše uvedenému má za nepochybné, že záměrem
počínání žalobce při podávání opakovaných nedůvodných žádostí o osvobození od
soudních poplatků je nikoliv sledování ochrany jím tvrzeného subjektivního
práva (§ 1 o. s. ř.), nýbrž vyvolání procesních obtíží na straně soudu. Takový
zneužívající procesní úkon žalobce pak podle § 2 a § 6 o. s. ř. nemůže požívat
právní ochrany, a proto se k němu podle § 41 odst. 3 o. s. ř. nepřihlíží (srov.
např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. června 2016, sp. zn. 22 Nd
159/2016). O žádostech dovolatele o osvobození od soudních poplatků a o
ustanovení zástupce (z řad advokátů) podle § 30 a § 138 o. s. ř., bylo obecnými
soudy v souvislosti s jednotlivými podáními dovolatele již mnohokrát
rozhodováno, a to i v rámci tohoto řízení, když proti pravomocnému rozhodnutí o
nepřiznání osvobození od soudních poplatků (č. l. 42 a 43g) není dovolání
(objektivně) přípustné ve smyslu § 238 odst. 1 písm. i/ o. s. ř. Dovolatel pak
v souvislosti s nyní projednávanými dovoláními nijak nedoložil změnu
majetkových poměrů, jež by osvobození od soudních poplatků ve smyslu § 138 o.
s. ř. odůvodňovala.
16. Nejvyšší soud proto (spojená) dovolací řízení zastavil podle § 9
odst. 2 zákona o soudních poplatcích, přičemž tak v souladu s § 243f odst. 2 o.
s. ř. učinil předseda senátu.
17. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§
243f odst. 3 věta druhá)
18. Pro dovolací řízení je rozhodný občanský soudní řád v aktuálním
znění.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 12. 2023
Mgr. Hynek Zoubek
předseda senátu