3 Tdo 809/2025-155
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. 9. 2025 o dovolání, které podal obviněný T. M. proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. 5. 2025, č. j. 5 To 146/2025-128, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 10 T 13/2025-100, takto:
Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného T. M. odmítá.
I. Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 17. 3. 2025, č. j. 10 T 13/2025-100, byl obviněný T. M. uznán vinným zločinem vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku a přečinem výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku a byl za to odsouzen k trestu odnětí svobody na 2 roky s podmíněným odkladem na tři léta a se zpřísňující podmínkou podle svých sil nahradit ve zkušební době škodu způsobenou trestným činem. Dále byl obviněný zavázán k povinnosti zaplatit Všeobecné zdravotní pojišťovně 1 660 Kč a P. P. 10 649 Kč, když se zbytkem uplatněného a soudem nepřiznaného nároku byl tento poškozený odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních.
2. K odvolání poškozeného P. P. Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 28. 5. 2025, č. j. 5 To 146/2025-128, prvostupňový rozsudek zrušil ve výroku, jímž byl poškozený P. P. odkázán se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních a znovu rozhodl tak, že obviněnému uložil povinnost zaplatit tomuto poškozenému na náhradě další nemajetkové újmy částku 40 000 Kč.
II. Dovolání a vyjádření k němu
3. Proti rozsudku odvolacího soudu podal prostřednictvím svého obhájce dovolání obviněný. Opřel je o dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. h) tr. řádu. Rozporoval, že poškozený nepředložil žádnou lékařskou zprávu, z níž by vyplývala objektivizace jeho újmy a připomenul, že samotnému incidentu předcházelo riskantní chování samotného poškozeného. Vznesl též požadavek na odložení vykonatelnosti druhostupňového rozhodnutí, neboť o oprávněnosti tam přisouzeného nároku existují zjevné pochybnosti a výkon rozhodnutí by měl závažné sociální a existenční dopady na dovolatele. Navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil druhostupňový rozsudek a odvolacímu soudu přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
4. K dovolání obviněného se vyjádřila nejvyšší státní zástupkyně prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství. Ten upozornil, že dovolatel brojí pouze proti výroku o náhradě nemajetkové újmy, což však není rozhodnutí ve věci samé, proti němuž by bylo přípustné dovolání. Poukázal v tomto ohledu na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2024, sp. zn. 11 Tdo 220/2024, publikované pod číslem pod č. 32/2024 Sb. rozh. tr. Navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl, neboť není přípustné.
III. Přípustnost dovolání
5. Podle § 265a odst. 1 tr. řádu, lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. V projednávaném případě sice dovolatel brojí proti druhostupňovému rozsudku, jde však o takové rozhodnutí, které nespadá do katalogu uvedeného v § 265a odst. 2 tr. řádu, v němž jsou vymezena soudní rozhodnutí, která jsou rozhodnutími ve věci samé. Nyní napadeným rozsudkem odvolacího soudu totiž nebyla řešena otázka viny nebo trestu, ale rozhodnutí se vztahovalo pouze k adheznímu nároku poškozeného (zde na náhradu nemajetkové újmy). Vyjádřeno jinak, odvolací soud se v projednávaném případě vůbec nezaobíral otázkami viny či trestu obviněného a druhostupňový rozsudek proto nelze podřazovat pod dovoláním napadnutelná druhostupňová rozhodnutí.
6. Totéž vyplývá i z dřívějších rozhodnutí jednak Nejvyššího soudu spisových značek 3 Tdo 489/2006, 8 Tdo 907/2010, 11 Tdo 1310/2010, 6 Tdo 615/2015 a 11 Tdo 220/2024, z nichž poslední bylo publikováno pod číslem 32/2024 Sb. rozh. tr., a jednak z rozhodnutí Ústavního soudu spisových značek I. ÚS 3456/15, I. ÚS 2418/15, II. ÚS 1901/12 a IV. ÚS 1435/11.
IV. Způsob rozhodnutí
7. Z popsaných podstatných důvodů bylo dovolání obviněného odmítnuto jako nepřípustné podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. řádu.
8. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu rozhodl Nejvyšší soud o tomto mimořádném opravném prostředku v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení, odkazuje se na ustanovení § 265i odst. 2 tr. řádu, podle něhož v odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí.
9. Obviněný do svého dovolání vtělil i podnět k odložení výkonu druhostupňového rozsudku. Tento podnět vzhledem k formulaci jeho petitu adresoval jak předsedovi senátu soudu prvního stupně, po němž poptával učinění návrhu podle § 265h odst. 3 tr. řádu, tak i dovolacímu soudu s poukazem na ustanovení § 265o odst. 1 tr. řádu. Soud prvního stupně podnětu obviněného nevyhověl a požadovaný návrh neučinil, takže Nejvyšší soud nebyl povinen činit formální rozhodnutí o (ne)odložení výkonu rozhodnutí. V rámci přezkumu věci na podkladě podaného dovolání pak Nejvyšší soud neshledal k postupu podle § 265o odst. 1 tr. řádu žádné důvody a za takové situace rovněž nebylo zapotřebí o podnětu obviněného k předmětnému postupu rozhodnout samostatným (negativním) výrokem –viz usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 522/14.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).
V Brně dne 24. 9. 2025
JUDr. Aleš Kolář předseda senátu
Vypracoval: Mgr. Ondřej Vítů