30 Cdo 3130/2025-32
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců
JUDr. Tomáše Lichovníka a Mgr. Víta Bičáka v právní věci žalobce V. S.,
zastoupeného JUDr. Radkou Buzrlovou, advokátkou se sídlem v Břeclavi, Hybešova
3041/6, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem
v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení částky 2 000 000 000 Kč s
příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 28 C 135/2025,
o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 9. 2025, č.
j. 14 Co 307/2025-16, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 14. 8. 2025,
č. j. 28 C 135/2025-7, odmítl návrh žalobce ze dne 23. 7. 2025, doručený
Obvodnímu soudu pro Prahu 2 dne 28. 7. 2025 (výrok I) a rozhodl, že žádný z
účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).
Městský soud v Praze jako soud odvolací v záhlaví označeným usnesením usnesení
soudu prvního stupně potvrdil (výrok I usnesení odvolacího soudu) a rozhodl, že
žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II
usnesení odvolacího soudu).
Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce v plném rozsahu včasným dovoláním,
kterým se domáhal, aby Nejvyšší soud změnil napadené usnesení odvolacího soudu
tak, že žalobě se vyhovuje. Nejvyšší soud toto odvolání podle § 243c odst. 1
zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz
čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, jako nepřípustné
odmítl.
Podle § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. není dovolání podle § 237 o. s. ř.
přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení.
Námitka žalobce, že soudy nesprávně odmítly jeho žalobu ze dne 23. 7. 2025,
doplněnou podáním ze dne 5. 8. 2025, nemůže založit přípustnost dovolání podle
§ 237 o. s. ř. Závěr odvolacího soudu, že žaloba i přes její doplnění po řádném
poučení soudem prvního stupně je pro svou nesrozumitelnost a absenci základních
náležitostí neprojednatelná (žalobce ji nedoplnil ani v rámci podaného
odvolání), je v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu, včetně judikatury, na
kterou odkazuje žalobce v dovolání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.
1. 2005, sp. zn. 32 Odo 315/2004, ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. 30 Cdo 442/2017,
a ze dne 20. 4. 2017, sp. zn. 33 Cdo 3846/2016, dále pak např. usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2012, sp. zn. 28 Cdo 267/2012, nebo ze dne 21.
11. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1834/2013).
K případným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve
věci, dovolací soud přihlíží pouze tehdy, je-li dovolání přípustné (§ 242 odst.
3 o. s. ř.).
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. 12. 2025
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu