30 Cdo 56/2026-28
USNESENÍ
JUDr. Jana Kolby a JUDr. Hany Poláškové Wincorové v právní věci žalobce V. S.,
zastoupeného JUDr. Radkou Buzrlovou, advokátkou, se sídlem v Břeclavi, Hybešova
3041/6, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem
v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení částky 2 000 000 000 Kč s
příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 11 C 156/2025,
o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 9. 2025,
č. j. 20 Co 317/2025-15, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
1. Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 3.
9. 2025, č. j. 11 C 156/2025-6, odmítl žalobu ze dne 24. 7. 2025, došlou soudu
dne 28. 7. 2025, ve znění doplnění ze dne 6. 8. 2025 (výrok I) a rozhodl, že
žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).
2. Městský soud v Praze jako soud odvolací v záhlaví označeným usnesením
usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I usnesení odvolacího soudu) a
rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení
(výrok II usnesení odvolacího soudu).
3. Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce v plném rozsahu včasným
dovoláním, kterým se domáhal, aby Nejvyšší soud změnil napadené usnesení
odvolacího soudu tak, že žalobě se vyhovuje. Nejvyšší soud toto dovolání podle
§ 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od
1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, jako
nepřípustné odmítl.
4. Podle § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. není dovolání podle § 237 o. s.
ř. přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení.
5. Námitka žalobce, že soudy nesprávně odmítly jeho žalobu ze dne 24. 7.
2025, doplněnou podáním ze dne 6. 8. 2025, nemůže založit přípustnost dovolání
podle § 237 o. s. ř. Závěr odvolacího soudu, že žaloba i přes její doplnění po
řádném poučení soudem prvního stupně je pro svou nesrozumitelnost a absenci
základních náležitostí neprojednatelná (žalobce ji nedoplnil ani v rámci
podaného odvolání), je v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu, včetně
judikatury, na kterou odkazuje žalobce v dovolání (srov. usnesení Nejvyššího
soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. 32 Odo 315/2004, ze dne 20. 12. 2017, sp. zn.
30 Cdo 442/2017, a ze dne 20. 4. 2017, sp. zn. 33 Cdo 3846/2016, dále pak např.
usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2012, sp. zn. 28 Cdo 267/2012, nebo ze
dne 21. 11. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1834/2013).
6. K případným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné
rozhodnutí ve věci, včetně žalobcem namítaného nepředložení žaloby žalované a
nepřezkoumatelnosti napadeného usnesení, dovolací soud přihlíží pouze tehdy,
je-li dovolání přípustné (§ 242 odst. 3 o. s. ř.). Pro úplnost si dovoluje
Nejvyšší soud uvést, že vadná žaloba ani usnesení o jejím odmítnutí se
nedoručuje ostatním účastníkům řízení, pokud se o podání nedozvěděli, jako v
této věci.
7. Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s.
ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 2. 2026
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu