Nejvyšší soud Usnesení občanské

33 Cdo 5245/2008

ze dne 2010-05-25
ECLI:CZ:NS:2010:33.CDO.5245.2008.1

33 Cdo 5245/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.

Blanky Moudré a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci

žalobkyně České republiky - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových

se sídlem Praha 2, Rašínovo nábřeží 42 (adresa pro doručování: Územní

pracoviště Brno, Orlí 27), proti žalovanému P. T., zastoupenému JUDr. Milošem

Jirmanem, advokátem se sídlem Žďár nad Sázavou, Nádražní 21, o 97.589,04 Kč,

vedené u Okresního soudu ve Žďáře nad Sázavou pod sp. zn. 9 C 17/2006, o

dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 1. července

2008, č. j. 15 Co 115/2007-39, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci tohoto

usnesení na nákladech dovolacího řízení částku 6.280,- Kč k rukám JUDr. Miloše

Jirmana, advokáta se sídlem Žďár nad Sázavou, Nádražní 21.

Dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 1. července 2008, č. j.

15 Co 115/2007-39, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu ve Žďáře na

Sázavou ze dne 22. prosince 2006, č. j. 9 C 17/2006-22, jímž byla zamítnuta

žaloba o zaplacení částky 97.589,04 Kč a bylo rozhodnuto o nákladech řízení,

není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b/ zákona č. zákona č. 99/1963 Sb.,

občanského soudního řádu, ve znění do 30. 6. 2009 (dále jen „o. s. ř.“), a

nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť

napadené rozhodnutí nesplňuje kritéria § 237 odst. 3 o. s. ř.

K dovolacímu přezkumu předestřenou právní otázku, zda je možno právní vztah

založený smlouvou o poskytnutí státního příspěvku na individuální bytovou

výstavbu poměřovat ustanovením § 3 odst. 1 obč. zák., vyřešil Nejvyšší soud v

rozsudku ze dne 24. 9. 2009, sp. zn. 33 Cdo 754/2007. V něm dospěl k závěru, že

vyhláška č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a

individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním

vlastnictví, coby speciální předpis - na rozdíl od podmínek vrácení

stabilizačního příspěvku, stabilizační půjčky, případně bezúročné půjčky na

složení členského podílu na družstevní byt zaměstnancem uvedených v § 34 odst.

10 vyhlášky - neupravuje podmínky vrácení příspěvku na individuální bytovou

výstavbu komplexně. Aplikace občanského zákoníku, včetně jeho § 3 odst. 1, coby

obecného předpisu není tudíž v rozsahu podmínek vrácení příspěvku na

individuální bytovou výstavbu speciální úpravou vyloučena. Uvedené závěry

přitom neshledal v rozporu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2003,

sp. zn. 33 Odo 693/2002, jenž se týkal smlouvy o poskytnutí stabilizačního

příspěvku na složení členského podílu do družstev pracovníkům organizací podle

§ 12 a § 20 vyhlášky č. 136/1985. Na toto rozhodnutí, kterým byla usměrněna

dosud nejednotná soudní praxe, Nejvyšší soud navázal v řadě dalších svých

rozhodnutí (srovnej např. rozhodnutí ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo

311/2008, ze dne 16. 12. 2009, sp. zn. 33 Cdo 2768/2008, ze dne 28. 1. 2010,

sp. zn. 33 Cdo 2774/2008, ze dne 25. 2. 2010, sp. zn. 33 Cdo 1609/2008, ze dne

25. 2. 2010, sp. zn. 33 Cdo 2410/2008, a ze dne 25. 2. 2010/2008, sp. zn. 33

Cdo 3747/2008).

Protože napadené rozhodnutí odvolacího soudu není v rozporu s touto ustálenou

judikaturou (shora uvedené závěry lze vztáhnout i na příslušenství pohledávky),

dovolací soud dovolání žalobkyně odmítl (§ 243b odst. 5 věta první, § 218 písm.

c/ o. s. ř.).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první,

§ 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. a žalobkyni byla uložena

povinnost zaplatit žalovanému náklady, které mu vznikly v souvislosti s podáním

vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny

advokáta ve výši 5.980,- Kč (§ 2 odst. 1, § 3 bod 4. ve spojení s § 10 odst. 3,

§ 15 ve spojení s § 14 odst. 1, § 16 odst. 2 a § 18 odst. 1 vyhlášky č.

484/2000 Sb., v platném znění) a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve

výši 300,- Kč (§ 2 odst. 1, § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v

platném znění).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné

rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 25. května 2010

JUDr. Blanka M o u d r á, v.r.

předsedkyně senátu