6 Tdo 699/2016-18
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. 5. 2016 o
dovolání, které podal obviněný J. V. proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze
dne 5. 1. 2016, sp. zn. 8 To 580/2015, jako soudu odvolacího v trestní věci
vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 14 T 172/2015, t a k t o :
Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného o d m í t á .
1. Rozsudkem Okresního soudu v Blansku ze dne 9. 11. 2015, sp. zn. 14 T
172/2015, byl obviněný J. V. (dále jen „ obviněný“) uznán vinným tím, že
v přesně nezjištěné době nejméně od počátku roku 2011 do 22. 1. 2015 v obci R.,
okr. Ž. n. S. a v obci K., N., okr. B., zcela nepřiměřeně, hrubě a bezcitně
nakládal s dětmi své manželky K. V., poškozeným nezletilým „NARCISEM“ *) a
poškozenou nezletilou „PIVOŇKOU“ *), a to tím způsobem, že je opakovaně, nezl.
„NARCISE“ *) nejméně ve dvaceti pěti případech a nezl. „PIVOŇKU“ *) nejméně v
patnácti případech, ze zcela malicherných příčin, bil otevřenou dlaní, rákoskou
nebo dřevěnou lžíci na boty do různých části těla, čímž jim způsobil četné
hematomy, vulgárně je urážel slovy „ kunda, piča“, nezletilého „NARCISE“ *)
slovy „kokot, debil, dement, kretén, pizda“, vyhrožoval dětem slovy, že „ je
zmlátí, až jim vystříkne červená“, nezl. „NARCISE“ *) ve dvou případech odvezl
do lesa, kde ho zbil kopřivami po holém těle, v přesně nezjištěné době nutil
„PIVOŇKU“ *) jíst zkaženou zapáchající paštiku, když toto odmítla, zbil ji
údery do hlavy, čímž jí způsobil krvácení ze rtu, nezl. „NARCISE“ *)
nepřiměřeně trestal tím, že mu nařídil 300 – 500 napsat uložený text, oběma
dětem ukládal nepřiměřené povinnosti, které měly přednost před přípravou do
školy, vyhazoval jim věci z poliček, které musely ukládat do komínku, dělal
tzv. kontrolní body, kdy z alobalu vytvořil kuličky, tyto rozprostřel po bytě a
kontroloval důslednost dětí při úklidu, v jednom případě dětem uložil čistit
kartáčkem na zuby spáry mezi kachličkami v chodbě bytu, dne 22. 1. 2015 v
přesně nezjištěné době kolem 19:30 hod., poté co zakřičel na děti, že již
chtějí s manželkou spát nezletilý „NARCIS“ *) mu odpověděl, že musí počkat, jej
chytil za zápěstí a následně ohodil otevřenou dlaní pře obličej, následkem
čehož se nezl. „NARCIS“ *) uhodil hlavou o zeď, poté, co nezl. „NARCIS“ *)
hovořil se svým otcem V. R., rozbil nezletilému jeho mobilní telefon zn.
Alcatel Netouch 101D o roh postele, čímž způsobil poškozenému V. R., trvale
bytem R., F.-M., t. č. M. n., K., škodu ve výši 200 Kč, nezl. „NARCISOVI“
*)způsobil hematom na pravé tváři a pravém horním víčku, vzhledem k výše
uvedeným skutečnostem byly na základě usnesení Okresního soudu v Blansku, č.j.
Nc 3404/2015-18, ze dne 3. 2. 2015, děti dne 4. 2. 2015 předány do péče otce V.
R.
2. Shora uvedené jednání bylo kvalifikováno jako zločin týrání svěřené
osoby podle § 198 odst. 1, odst. 2 písm. c), d) zákona č. 40/2009 Sb., trestní
zákoník, ve znění pozdějších předpisů, účinného od 1. 1. 2010 (dále jen tr.
zákoník").
3. Podle § 198 odst. 2 tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest odnětí
svobody v trvání 24 měsíců, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 a 82 odst. 1
tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 36 měsíců.
4. Dále soud prvního stupně rozhodl podle § 229 odst. 1 tr. ř. tak, že
poškozená nezletilá „PIVOŇKA“ *) a nezletilý „NARCIS“ *) se odkazují s nárokem
na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
5. Vzhledem k tomu, že se obviněný a státní zástupce se po vyhlášení
rozsudku vzdali práva odvolání, a zároveň prohlásili, že netrvají na vyhotovení
rozsudku, a obviněný zároveň prohlásil, že si nepřeje, aby v jeho prospěch
podali odvolání jiné oprávněné osoby, byl podle § 129 odst. 2 tr. ř. ,
vyhotoven zjednodušený písemný rozsudek, který neobsahoval odůvodnění.
6. Proti shora citovanému rozsudku využil svého práva podat řádný
opravný prostředek kolizní opatrovník nezletilých dětí, který podal odvolání do
výroku o odkázání poškozených s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech
občanskoprávních. Na podkladě jeho odvolání rozhodl Krajský soud v Brně
rozsudkem ze dne 5. 1. 2016, sp. zn. 8 To 580/2015, jímž částečně zrušil
rozsudek soudu prvního stupně podle § 258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. ve
výroku o náhradě škody a znovu rozhodl podle § 259 odst. 3 tr. ř. tak, že
obviněný je povinen podle § 228 odst. 1 tr. ř. uhradit nezletilému
„NARCISOVI“ *) nemajetkovou újmu ve výši 200 000 Kč a nezletilé „PIVOŇCE“ *)
ve výši 400 000 Kč.
II.
7. Proti rozsudku Krajského soudu v Brně podal obviněný prostřednictvím
své obhájkyně Mgr. Bc. A. Novosadové dovolání, přičemž uplatnil dovolací důvod
podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
8. Obviněný namítá, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním
posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení podle § 265b
odst. 1 písm. g) tr. ř. Naplnění uvedeného dovolacího důvodu spatřuje v tom, že
soud druhého stupně nesprávně aplikoval hmotné právo, zejména ustanovení
týkající se přiznání náhrady na újmě na přirozených právech člověka podle
zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Podle obviněného soud druhého
stupně při rozhodování o přiznání nemajetkové újmy nevzal v úvahu, zda
existence takového nároku byla v řízení řádně prokázána. Z odůvodnění
rozhodnutí soudu druhého stupně nelze dovodit na základě, jakých konkrétních
úvah dospěl k přiznání požadované nemajetkové újmy v celé výši. Soud toliko
odkazuje na závěry znaleckého posudku z oboru psychologie, jehož závěry jsou
příliš obecné a nedostatečné. Nebylo také vzato v úvahu, že podle výpovědi
biologického otce nezletilé děti na žádnou psychoterapii nedochází. Obviněný
poukazuje i na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2013, č.j. 8 Tdo
46/2013, a ze dne 30. 7. 2014, č. j. 6 Tdo 347/2014k, které otázku náhrady
nemajetkové újmy řeší. Podle obviněného soud druhého stupně při rozhodování o
nároku na nemajetkovou újmu nedodržel princip proporcionality. Výše přiznané
nemajetkové újmy rovněž nepřiměřeně zasáhne do života jeho manželky, ze kterou
sdílí společnou domácnost, a ke které má vyživovací povinnost, neboť je v
současné době nezaměstnaná.
9. V závěru podaného dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil
rozhodnutí soudu druhého stupně a sám rozhodl, že se poškození podle § 229
odst. 1 tr. ř. odkazují s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech
občanskoprávních.
III.
10. Nejvyšší soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou v posuzované věci
splněny podmínky přípustnosti dovolání. Podle § 265a odst. 1 tr. ř. lze
napadnout dovoláním pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud
rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Ustanovení § 265a odst. 2 písm.
a) až h) tr. ř. taxativně vymezuje, která soudní rozhodnutí se považují pro
účely řízení o dovolání za rozhodnutí ve věci samé. Dovolání je mimořádným
opravným prostředkem, který umožňuje průlom do právní moci rozhodnutí, a už z
tohoto důvodu je přípustnost jeho podání omezena (srov. usnesení Nejvyššího
soudu ze dne 31. října 2005, sp. zn. 11 Tdo 1390/2005).
11. Pokud bylo rozhodnuto rozsudkem o vině a trestu, případně bylo
uloženo ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání, jde o rozhodnutí ve
věci samé uvedené v ustanovení § 265a odst. 2 písm. a) tr. ř. Odsuzujícím
rozsudkem pak může být i rozsudek odvolacího soudu vydaný podle § 259 odst. 3
tr. ř. po zrušení rozsudku soudu prvního stupně z některého z důvodů uvedených
v § 258 odst. 1 tr. ř., vždy však musí jít o odsuzující rozsudek v uvedeném
smyslu. Rozsudek, kterým odvolací soud rozhoduje výlučně na podkladě odvolání
poškozeného tak, že rozsudek soudu prvního stupně zčásti zruší, a to ve výroku
o náhradě škody [§ 258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř.], a sám ve věci znovu
rozhodne o náhradě škody (§ 259 odst. 3, § 228, § 229 tr. ř.), nejde považovat
za odsuzující rozhodnutí uvedené v citovaném § 265a odst. 2 písm. a) tr. ř.
Takový rozsudek nelze podřadit ani pod žádné jiné z taxativně vyjmenovaných
typů rozhodnutí ve věci samé podle § 265a odst. 2 písm. b) až h) tr. ř. (viz
např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2012, sp. zn. 5 Tdo 266/2012).
12. Dovolání obviněného směřuje proti rozsudku soudu druhého stupně,
kterým tento soud k odvolání kolizního opatrovníka nezletilých poškozených
podle § 258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek soudu
prvního stupně ve výroku o náhradě škody, sám pak znovu rozhodl podle § 259
odst. 3 tr. ř. tak, že podle § 228 odst. 1 tr. ř. uložil obviněnému povinnost
nahradit nezletilým poškozeným nemajetkovou újmu. Rozsudkem soudu druhého
stupně tak v posuzovaném případě nebylo rozhodnuto o vině a trestu obviněného,
tyto výroky nabyly právní moci již v řízení před soudem prvního stupně.
Předmětem odvolacího řízení se stal toliko nárok nezletilých poškozených na
náhradu nemajetkové újmy, o němž soud prvního stupně rozhodoval v tzv. adhezním
řízení. Rozhodnutí odvolacího soudu tudíž nelze považovat za rozhodnutí ve věci
samé ve smyslu § 265a odst. 2 tr. ř.
13. Dovolání obviněného, které směřuje proti takovému druhu rozhodnutí
soudu druhého stupně, je proto nepřípustné. Uvedený výklad zaujal Nejvyšší soud
např. ve svém usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 8. 2006, sp. zn. 3 Tdo
489/2006, publikovaném pod č. T 899 v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího
soudu, C. H. Beck, sešit 26, ročník 2006; nebo v usnesení ze dne 28. července
2010, sp. zn. 8 Tdo 907/2010 a usnesení ze dne 16. 11. 2010, sp. zn. 11 Tdo
1310/2010. Akceptoval jej i Ústavní soud např. ve svém usnesení ze dne 13. 7.
2011, sp. zn. IV. ÚS 1435/2011.
14. Změna rozhodnutí soudu druhého stupně, který přezkoumával v
odvolacím řízení jen výrok o náhradě škody, nikoli výroky o vině a trestu
rozhodnutí soudu prvního stupně, je tak možná pouze v rámci řízení o stížnosti
pro porušení zákona nebo obnovy řízení samozřejmě za splnění zákonných podmínek
pro konání řízení o těchto dalších mimořádných opravných prostředcích.
15. Nejvyšší soud proto dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1
písm. a) tr. ř. jako nepřípustné. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1
písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení
opravný prostředek
přípustný (§ 265n tr. ř.)
V Brně dne 26. 5. 2016
JUDr. Vladimír Veselý
předseda senátu
Zpracovala:
JUDr. Marta Ondrušová
________________________________
*) Byl použit pseudonym ve smyslu zákona č. 218/2003 Sb.