10 Azs 78/2021- 72 - text
10 Azs 78/2021 - 73 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Sylvy Šiškeové a soudce Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobců: a) O. G., b) P. H., c) nezletilá T. G., d) nezletilý S. G., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutím žalovaného ze dne 5. 3. 2020, čj. OAM 789/ZA
ZA11
K11
2019 a čj. OAM
790/ZA
ZA11
K11
2019, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 9. 2. 2021, čj. 30 Az 5/2020 61,
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Žalobkyně a) a žalobce b) jsou manželé a mají dvě děti – žalobkyni c) a žalobce d). Žalobci pocházejí z poloostrova Krym a jsou státními příslušníky Ukrajiny ruské národnosti. Jejich azylový příběh je odvozen od žalobce b), který má za to, že mu na Krymu hrozí nebezpečí, jelikož byl členem a podporovatelem strany Hizb ut – Tahrir. Žalobce b) vyznává sunnitskou odnož islámu. Žalovaný žádostem žalobců o udělení mezinárodní ochrany nevyhověl.
[2] Rozhodnutí žalovaného napadli žalobci žalobami. Krajský soud napadená rozhodnutí zrušil pro vady řízení spočívající v jejich nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů a pro nedostatečné a neúplné zjištění skutkového stavu.
[3] Žalovaný (stěžovatel) podal proti rozsudku kasační stížnost z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s. Stěžovateli není jasné, proč považuje krajský soud rozhodnutí za nepřezkoumatelná. Trvá na tom, že použité podklady a informace nemohou vést k udělení mezinárodní ochrany. Kasační stížnost je podle stěžovatele přijatelná, protože soud zásadně pochybil při výkladu hmotného či procesního práva a nerespektoval ustálenou judikaturu.
[4] Žalobci ve vyjádření namítli, že stěžovatel doplnil kasační stížnost opožděně. Kasační stížnost navíc svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele; stěžovatel tento přesah ani nezdůvodňuje. Pokud by však NSS shledal kasační stížnost přijatelnou, žalobci se plně ztotožňují s napadeným rozsudkem.
[5] Kasační stížnost je podána včas. Stěžovatel svou blanketní stížnost doplnil ve stanovené lhůtě elektronicky dne 22. 4. 2021, v listinné podobě pak spolu se správním spisem dne 30. 4. 2021.
[6] Ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, se NSS po posouzení přípustnosti kasační stížnosti zabývá otázkou, zda podaná kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele (§ 104a s. ř. s.). Není li tomu tak, soud kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou (usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006 39, č. 933/2006 Sb. NSS, a ze dne 16. 6. 2021, čj. 9 As 83/2021 28, body 11–12).
[7] Kasační stížnost je nepřijatelná.
[8] K namítané nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku odkazuje NSS např. na rozsudky ze dne 4. 12. 2003, čj. 2 Ads 58/2003 75, č. 133/2004 Sb. NSS, nebo ze dne 14. 7. 2005, čj. 2 Afs 24/2005 44, č. 689/2005 Sb. NSS. Rozsudek krajského soudu je řádně odůvodněný a srozumitelný, je opřen o relevantní důvody a je z něj zřejmé, proč krajský soud napadená rozhodnutí zrušil a věci vrátil stěžovateli k dalšímu řízení.
[9] Otázkou rozložení důkazního břemene v řízení o udělení mezinárodní ochrany, stejně jako požadavkem na zjištění úplných a aktuálních informací o zemi původu žadatele o udělení mezinárodní ochrany, se NSS opakovaně zabýval. Zatímco správní orgán odpovídá za náležité zjištění údajů o zemi původu žadatele, žadatel musí unést důkazní břemeno ve vztahu k důvodům, které se týkají výlučně jeho osoby (rozsudek ze dne 25. 7. 2005, čj. 5 Azs 116/2005 58). Uvádí li žadatel skutečnosti podřaditelné pod výčet důvodů pro udělení azylu, pak je třeba tyto skutečnosti konfrontovat se zjištěními ohledně politického prostředí v zemi původu. Je na správním orgánu, aby prokázal, nebo vyvrátil pravdivost žadatelových tvrzení; v této souvislosti hrají důležitou roli důvěryhodné, vyvážené a aktuální informace o zemi původu žadatele (rozsudky NSS ze dne 27. 3. 2008, čj. 4 Azs 103/2007 63, nebo ze dne 31. 7. 2008, čj. 5 Azs 55/2008 71). Požadavek, aby žalovaný doplnil dokazování o relevantní informace týkající se země původu žadatele, přitom nelze ztotožňovat s popřením tzv. negativní důkazní teorie (k ní srov. rozsudek NSS ze dne 26. 7. 2006, čj. 3 Azs 35/2006 104, č. 951/2006 Sb. NSS).
[10] Podle ustálené judikatury NSS není žadatel o mezinárodní ochranu povinen prokazovat pronásledování své osoby jinými důkazními prostředky než vlastní věrohodnou výpovědí. Je naopak povinností správního orgánu, aby v pochybnostech shromáždil všechny dostupné důkazy, které věrohodnost výpovědí žadatele o azyl vyvracejí či zpochybňují (rozsudky ze dne 21. 12. 2005, čj. 6 Azs 235/2004 57, nebo ze dne 29. 5. 2009, čj. 4 Azs 83/2008 69). Pokud se žadatel po celou dobu řízení ve věci mezinárodní ochrany drží jedné dějové linie, jeho výpovědi lze i přes drobné nesrovnalosti označit za konzistentní a za souladné s dostupnými informacemi o zemi původu, pak je třeba z takové výpovědi vycházet (rozsudek ze dne 24. 7. 2008, čj. 2 Azs 49/2008 83). Možnost alternativního vysvětlení pro určité skutečnosti nebo určitá pravděpodobnost jiného průběhu událostí než toho, který předložil žadatel o mezinárodní ochranu, nemůže správní orgán bez dalšího vést k vyloučení těchto skutečností z posuzování. Nelze li tvrzení žadatele doložit ani vyvrátit, užije se pro ně důkazní standard přiměřené pravděpodobnosti. Pokud je byť jen přiměřeně pravděpodobné, že tvrzení žadatele je pravdivé nebo že se určitá skutečnost udála tak, jak uvádí žadatel, správní orgán nesmí toto tvrzení prohlásit za nevěrohodné a vyloučit jej z dalšího posuzování; naopak, musí toto tvrzení vzít v potaz při celkovém posouzení odůvodněnosti žádosti a přiřadit mu patřičnou váhu (rozsudek NSS ze dne 30. 9. 2008, čj. 5 Azs 66/2008 70, č. 1749/2009 Sb. NSS). Jsou li dány skutečnosti, na jejichž základě lze předpokládat, že k porušení základních lidských práv a svobod žadatele by mohlo s ohledem na jeho postavení dojít, a správní orgán nemá dostatek důkazů o tom, že tomu tak nebylo či nemohlo by v budoucnu být, pak tyto skutečnosti musí v situaci důkazní nouze zohlednit v souladu s pravidlem v pochybnostech ve prospěch žadatele o mezinárodní ochranu (rozsudek ze dne 24. 2. 2004, čj. 6 Azs 50/2003 89).
[11] Ve vztahu k problematice zjišťování situace v zemi původu v návaznosti na možnost vnitřního přesídlení lze odkázat např. na rozsudek NSS ze dne 16. 10. 2020, čj. 5 Azs 73/2019 61, č. 4121/2021 Sb. NSS. Pro udělení mezinárodní ochrany má být primárně zkoumán stav v místě země původu, odkud žadatel pochází a kde má stálé bydliště. Správní orgány se současně musí zabývat faktickou i právní uskutečnitelností vnitřního přesídlení (rozsudky NSS ze dne 24. 1. 2008, čj. 4 Azs 99/2007 93, č. 1551/2008 Sb. NSS, nebo ze dne 28. 7. 2009, čj. 5 Azs 40/2009 74).
[12] Napadený rozsudek je v souladu také s judikaturou týkající se otázky poskytování mezinárodní ochrany nezletilým dětem (např. rozsudky NSS ze dne 23. 5. 2018, čj. 6 Azs 67/2018 29, nebo ze dne 30. 9. 2021, čj. 6 Azs 148/2021 44).
[13] NSS kasační stížnost podle § 104a s. ř. s. odmítl pro nepřijatelnost.
[14] Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 25. 3. 2021, čj. 8 As 287/2020 33, část III. 4.). Žalovaný ve věci neměl úspěch a stěžovatelé nedoložili, že by jim v řízení o kasační stížnosti vznikly náklady řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 8. prosince 2021
Zdeněk Kühn předseda senátu