20 Cdo 1735/2025-30
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Miroslavou Jirmanovou, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Apston Capital Ltd., registrační číslo 00408579, se sídlem 4th Floor, Hanover Building, Windmill Lane, Dublin 2, Irsko, zastoupené Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou se sídlem v Brně, Koliště 259/55, proti povinným 1) J. H., a 2) J. H., o žalobě na obnovu řízení a pro zmatečnost, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 16 C 17/2025, o dovolání povinných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 4. 2025, č. j. 4 Cmo 77/2025-15, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
1. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 20. 2. 2025, č. j. 16 C 17/2025-8, odmítl žalobu pro zmatečnost a žalobu na obnovu řízení, kterou povinní podali proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 9. 2024, č. j. 5 Co 80/2024-85, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 6. 20245, č. j. 16 C 35/2022-75, o zastavení dovolacího řízení pro nesplnění podmínky povinného zastoupení advokátem.
2. Vrchní soud v Praze (dále též jen „odvolací soud“) k odvolání povinných usnesením ze dne 22. 4. 2025, č. j. 4 Cmo 77/2025-15, rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 2. 2025, č. j. 16 C 17/2025-8, potvrdil.
3. Proti usnesení odvolacího soudu podali povinní včasné dovolání.
4. Dovolatel musí být v dovolacím řízení zastoupen advokátem nebo notářem [§ 241 odst. 1 věta první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále též jen „o. s. ř.“]; to neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání [§ 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř.]. Dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem (§ 241 odst. 4). Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení.
5. Z dovolání nevyplývá, že by povinní byli jako dovolatelé právně zastoupeni, neprokázali ani netvrdili, že jsou zastoupeni advokátem nebo že mají sami právnické vzdělání. Nesplnili tedy zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení.
6. Nejvyšší soud si je vědom, že dovolatelé nebyli soudem prvního stupně vyzváni ke splnění podmínky povinného zastoupení (aby si zvolili advokáta pro podání dovolání proti napadenému usnesení), avšak v jiných sporech byli opakovaně ke splnění této podmínky vyzýváni, a proto dovolací soud konstatuje, že dovolatelé si musí být vědomi své povinnosti být v dovolacím řízení kvalifikovaně zastoupeni, jelikož jim tato povinnost nutně musí být známa z předchozích řízení (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. 30 Cdo 4138/2019, nebo ze dne 1. 11. 2022, sp. zn. 26 Cdo 3181/2022). Procesní postup dovolacího soudu je aprobován i v rozhodovací činnosti Ústavního soudu (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, nebo ze dne 11. 5. 2022, sp. zn. I. ÚS 1077/22). Podle Nejvyššího soudu tudíž práva dovolatelů nebyla ohrožena, neboť poučení o náležitém zastoupení se jim dříve opakovaně dostalo.
7. Dovolatelé nezaplatili ani soudní poplatek z dovolání. Ačkoli si je dovolací soud vědom, že podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 3. 2012, sp. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné pod č. 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), v daném případě k zaplacení soudního poplatku dovolatele již nevyzýval, neboť na tuto povinnost byli v jiných řízeních opakovaně upozorněni, z jejich postoje v tomto i v předcházejících řízeních je zřejmé, že si jsou povinnosti zaplatit soudní poplatek vědomi, platit jej však nehodlají a pouze opakovaně podávají neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce a dlouhodobě tak zneužívají svého práva na soudní ochranu.
8. Procesní postup dovolatelů postrádá jakýkoli praktický smysl. Povinní soustavně podávají proti všem rozhodnutím soudu (i procesním) dovolání a další mimořádné opravné prostředky. Jejich počínání lze označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům dospěl také Nejvyšší soud, a to i konkrétně ve vztahu k dovolatelům např. v usnesení ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. 30 Cdo 4138/2019, ze dne 23. 12. 2022, sp. zn. 29 Cdo 3516/2022, ze dne 1. 11. 2022, sp. zn. 26 Cdo 3181/2022, ze dne 25. 1. 2023, sp. zn. 24 Cdo 208/2023, ze dne 24. 5. 2023, sp. zn. 24 Cdo 869/2023, ze dne 5. 6. 2024, sp. zn. 25 Cdo 1391/2024, ze dne 25. 9. 2024, sp. zn. 25 Cdo 2544/2024, ze dne 31. 1. 2025, sp. zn. 25 Cdo 39/2025, ze dne 20. 5. 2025, sp. zn. 25 Cdo 1252/2025, ze dne 30. 5. 2025, sp. zn. 25 Cdo 1253/2025 a v mnoha dalších.
9. Dovolatelé rovněž namítají podjatost soudců Vrchního soudu v Praze JUDr. Moniky Vackové, JUDr. Blanky Trávníkové a JUDr. Michala Krenka, Ph.D. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 30. 8. 2018, sen. zn. 29 NSCR 104/2017, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 23. 10. 2018, sp. zn. II. ÚS 3209/18, dovodil, že je-li námitka podjatosti zneužívána jako obstrukční postup, pak s přihlédnutím k § 2 o. s. ř. nepožívá právní ochrany; soud v takovém případě nemá povinnost postupovat podle § 15b o. s. ř., respektive podle § 16 odst. 1 o. s. ř., tedy postoupit návrh na vyloučení soudců k rozhodnutí nadřízenému soudu, respektive jinému senátu Nejvyššího soudu. O takový případ se v dané věci nepochybně jedná, neboť ze spisu je patrné a Nejvyššímu soudu je z úřední činnosti známo, že dovolatelé opakovaným podáváním nedůvodných kverulatorních návrhů, žalob a námitek podjatosti soudců působících na soudech všech stupňů, zjevně zneužívají svá procesní práva, jak již bylo výše popsáno.
10. Nejvyšší soud nepřehlédl, že dovolatelé následně rovněž vznesli i námitku podjatosti v záhlaví uvedených soudců senátu 20 Cdo Nejvyššího soudu. I z obsahu této námitky je zřejmé, že soudcům vytýkají jejich rozhodování v jiných věcech (jimiž „vědomě dlouhodobě kryjí velmi závažné zločiny“), proto Nejvyšší soud vyhodnotil i tuto námitku podjatosti jako nedůvodnou (srov. § 14 odst. 4 o. s. ř.) a obstrukční (srov. také usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. 29 Nd 201/2008, uveřejněné pod č. 2/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 2. 2023, sen. zn. 29 ICdo 11/2023).
11. Nejvyšší soud řízení o dovolání povinných pro nesplnění podmínky povinného zastoupení podle § 243c odst. 3 věty třetí ve spojení s § 241b odst. 2, § 104 odst. 2 a § 243f odst. 2 o. s. ř. zastavil.
12. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů]. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. 8. 2025
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu