Nejvyšší soud Usnesení občanské

20 Cdo 1853/2023

ze dne 2023-09-07
ECLI:CZ:NS:2023:20.CDO.1853.2023.1

20 Cdo 1853/2023

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr.

Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny

v exekuční věci oprávněného V. P., zastoupeného Mgr. Jiřím Kaňkou, advokátem se

sídlem v Praze 5, Pod Hybšmankou 2339/19, proti povinné K.Y. International

Trade & Investment Co., spol. s r. o., se sídlem v Pardubicích, Chelčického

686, identifikační číslo osoby 60932210, zastoupené JUDr. Rudolfem Skoupým,

advokátem se sídlem ve Svitavách, náměstí Míru 142/88, pro 5 800 000 Kč s

příslušenstvím a směnečnou odměnu 19 333,20 Kč, vedené u soudního exekutora

JUDr. Milana Usnula, Exekutorský úřad Praha 9, pod sp. zn. 098 EX 00736/21, o

dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. března 2023,

sp. zn. 20 Co 261/2022, t a k t o:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 1. března 2023, sp. zn. 20 Co 261/2022,

se mění takto:

Usnesení soudního exekutora JUDr. Milana Usnula, Exekutorský úřad Praha 9, ze

dne 20. října 2022, č. j. 098 EX 00736/21-483, se mění tak, že se příklep

neuděluje.

1) Ve shora označené věci Krajský soud v Brně (dále „odvolací soud“)

usnesením ze dne 1. 3. 2023, sp. zn. 20 Co 261/2022, k odvolání povinné

potvrdil usnesení soudního exekutora JUDr. Milana Usnula, Exekutorský úřad

Praha 9 (dále „soudní exekutor“), ze dne 20. 10. 2022, č. j. 098 EX

00736/21-483, jímž soudní exekutor udělil příklep oprávněnému jako vydražiteli

na vydražené pozemky č. parc. XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY a XY s

příslušenstvím, zapsané na listu vlastnictví č. XY katastru nemovitostí pro

katastrální území XY, obec XY, u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj,

Katastrální pracoviště XY (dále „nemovité věci“), za nejvyšší podání 15 000 000

Kč (výrok I.), vydražiteli stanovil lhůtu pro zaplacení nejvyššího podání

(výrok II.), a uložil povinné vydražené nemovité věci vyklidit. 2) Odvolací soud vyšel ze zjištění, že exekuce byla vedena předešlým

soudním exekutorem JUDr. Igorem Ivanko, Exekutorský úřad Praha 10 (dále

„předešlý exekutor“), pod sp. zn. 167 EX 104/14, a v současné době je vedena

pověřeným soudním exekutorem pod sp. zn. 098 EX 00736/21 za účelem vymožení

pohledávky oprávněného ve výši 5 800 000 Kč s příslušenstvím a směnečné odměny

ve výši 19 333,20 Kč podle vykonatelného směnečného platebního rozkazu vydaného

Krajským soudem v Hradci Králové - pobočkou v Pardubicích, dne 20. 2. 2013, č. j. 52 Cm 245/2012-23 (dále „exekuční titul“). Exekučním příkazem ze dne 31. 1. 2014, č. j. 167 EX 104/14-14, předešlý exekutor rozhodl mj. o provedení exekuce

prodejem nemovitých věcí povinné. Usnesením ze dne 30. 6. 2015, č. j. 167 EX

104/14-87, předešlý exekutor určil výslednou cenu nemovitých věcí povinné

částkou 15 286 690 Kč, a to na základě znaleckého posudku vypracovaného dne 18. 6. 2015 pod č. 1186/112/2015 Ing. Dagmar Vyhnalíkovou (dále „předešlý znalecký

posudek“), a posléze dražební vyhláškou ze dne 13. 9. 2016, č. j. 167 EX

104/14-124, nařídil elektronickou dražbu nemovitých věcí. Termín dražby byl

posléze opakovaně odročován. Dne 29. 7. 2021 převzal současný soudní exekutor

exekuci podle § 44b odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a

exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších

předpisů (dále „ex. řád“), a krátce poté usnesením ze dne 1. 9. 2021, č. j. 098

EX 00736/21-424, ustanovil znalce Ing. Jana Melše (dále „revizní znalec“) k

vypracování revizního posudku ke znaleckému posudku předešlému. Na základě

revizním znalcem dne 24. 9. 2021 a pod č. 6443-63/2021 vypracovaného posudku

soudní exekutor usnesením ze dne 18. 10. 2021, č. j. 098 EX 00736/21-430,

nařídil opakovanou elektronickou dražbu na termín 24. 11. 2021, 10.00 hodin

(dále „nová dražební vyhláška“), s novou výslednou cenou dražených nemovitých

věcí ve výši 19 880 000 Kč; na uvedeném základě následně udělil vydražiteli

příklep. 3) Odvolací soud dospěl k závěru, že vypracování nového znaleckého

posudku revizním znalcem, jež našlo svůj výraz v nové dražební vyhlášce, aniž

by kdy došlo ke změně usnesení o ceně, není postup nelegitimní a nemůže

zakládat porušení zákona při nařízení dražebního jednání či provedení dražby.

Původní usnesení o ceně totiž přezkoumával v rámci odvolacího řízení již sám

odvolací soud, přičemž tehdy stanovenou výslednou cenu aproboval. Ustavil-li

pověřený soudní exekutor s ohledem na „velké výkyvy na trhu“ revizního znalce,

jenž nově stanovil cenu vyšší, jde o postup zcela ve prospěch povinné, na jehož

základě bylo docíleno nárůstu výše nejnižšího podání. Zájmy povinné tudíž

nebyly nijak poškozeny, a to tím spíše se zřetelem k výši dosaženého nejvyššího

podání.

4) Proti usnesení odvolacího soudu podala povinná dovolání, jehož

přípustnost ve smyslu § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve

znění pozdějších předpisů (dále „o. s. ř.“) vymezila tvrzením, že se odvolací

soud při řešení otázky, „zda soudní exekutor postupoval nezákonným způsobem,

pokud výslednou cenu stanovil v opakované dražební vyhlášce nově, a to právě s

odkazem na nový znalecký posudek“, odchýlil od ustálené rozhodovací praxe

Nejvyššího soudu, reprezentované usnesením ze dne 23. května 2007, sp. zn. 20

Cdo 2006/2006, ze dne 19. července 2017, sp. zn. 3000/2017, a ze dne 1. září

2017, sp. zn. 20 Cdo 2840/2017. Soudní exekutor měl vydat nové usnesení o

ocenění nemovitých věcí podle § 336a o. s. ř., ve kterém by vysvětlil, z jakého

důvodu se necítí být vázán usnesením původním, a to se všemi důsledky včetně

možnosti povinné podat proti novému usnesení o ceně opravný prostředek. Jelikož

právní úprava neumožňuje podat odvolání proti dražební vyhlášce, nezbylo

povinné, než aby se nezákonnosti bránila až v rámci řízení o udělení příklepu. Nová dražební vyhláška neobsahovala ani všechny zákonem požadované výroky. V

dražbě bylo přitom pokračováno navzdory tomu, že oprávněný v souladu § 336m

odst. 1 o. s. ř. nepodal návrh na nařízení dalšího dražebního jednání. 5) K dovolání se vyjádřil oprávněný podáním ze dne 23. 8. 2023 tak, že

dovolání není přípustné, jelikož napadené rozhodnutí odvolacího soudu na řešení

ohlášených otázek nezávisí, v případě některých námitek je nepřípustnost

dovolání dána již s ohledem na § 241 odst. 6 o. s. ř., protože povinným uvedené

skutečnosti nebyly uplatněny v odvolacím řízení. Postup povinného v téměř

desetiletém exekučním řízení považuje oprávněný za jasný příklad „šikanózního a

účelového zneužití práva“. 6) Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (viz § 10a o. s. ř.)

rozhodl o dovolání povinné podle občanského soudního řádu ve znění účinném od

30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a

některé další zákony), dále opět „o. s. ř.“, a po zjištění, že dovolání proti

pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno k tomu legitimovaným

účastníkem exekučního řízení (viz § 36 odst. 1 ex. řádu) ve lhůtě uvedené v

ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř., dospěl bez jednání (§ 243a odst. 1 věta

první o. s. ř.) k závěru, že dovolání je v předestřené otázce povinnosti

soudního exekutora změnit usnesení podle § 336a o. s. ř. v případě nově

provedeného ocenění exekučně postižených nemovitých věcí přípustné (§ 237 o. s. ř.), zároveň i opodstatněné. 7) Podle § 52 odst. 2 ex. ř. nestanoví-li tento zákon jinak, je exekutor

oprávněn vykonat všechny úkony, které občanský soudní řád a další právní

předpisy jinak svěřují při provedení výkonu rozhodnutí soudu, soudci,

vykonavateli nebo jinému zaměstnanci soudu. 8) Podle § 336o odst. 1 o. s. ř. lze dražbu provést i elektronicky s

využitím internetu. 9) Podle § 336o odst. 4 o. s. ř.

pro dražbu provedenou elektronicky

platí obdobně ustanovení § 336b až 336n. 10) Podle § 336 odst. 1 o. s. ř. po právní moci usnesení o nařízení

výkonu rozhodnutí soud ustanoví znalce, kterému uloží, aby ocenil nemovitou věc

a její příslušenství cenou obvyklou. 11) Podle § 336a odst. 1 o. s. ř. podle výsledků ocenění a ohledání

provedeného podle § 336 určí soud nemovitou věc, které se výkon týká,

příslušenství nemovité věci, kterého se výkon týká, výslednou cenu nemovité

věci a jejího příslušenství, kterého se výkon týká, a soudu oznámená nebo jinak

známá věcná břemena, výměnky a nájemní, pachtovní či předkupní práva, která

prodejem v dražbě nezaniknou. 12) Podle § 336a odst. 4 o. s. ř. soud změní usnesení o ceně, nebyla-li

vydána dražební vyhláška, pokud se výrazně změnily okolnosti rozhodné pro

ocenění nemovité věci a jejího příslušenství. 13) Podle § 336b odst. 1 o. s. ř. se výkon rozhodnutí provede dražbou,

kterou soud nařídí po právní moci usnesení podle § 336a. 14) Podle § 336k odst. 4 věty první o. s. ř. odvolací soud usnesení o

příklepu změní tak, že se příklep neuděluje, jestliže v řízení došlo k takovým

vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nebo jestliže byl příklep

udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby

došlo k porušení zákona. 15) Odvolací soud založil své rozhodnutí na úsudku, že změna výsledků

ocenění (pozdějším znaleckým posudkem) podle § 336 o. s. ř. není důvodem pro

revizi dříve vydaného usnesení o ceně dražených nemovitých věcí podle § 336a o. s. ř., neboť soudním exekutorem nově opatřený znalecký posudek představuje již

sám o sobě legitimní podklad pro vydání dražební vyhlášky a následné

uskutečnění dražby. Je přitom zjevné, že vycházel z dikce § 336a odst. 4 o. s. ř., podle kterého soud změní za tam stanovených podmínek usnesení o ceně,

nebyla-li vydána dražební vyhláška. 16) Užitý gramatický výklad nicméně představuje toliko prvotní

přiblížení se textu (a smyslu) právní normy obsažené v interpretovaném

ustanovení. Nelze totiž pominout logický a systematický výklad znamenaných

ustanovení vedoucí k závěru opačnému, podle něhož vydání dražební vyhlášky

podle § 336b o. s. ř. nevytváří překážku pro modifikaci usnesení o ceně (§ 336a

odst. 4 o. s. ř.), je-li prokázána (např. revizním znaleckým posudkem) změna

poměrů rozhodných pro ocenění. 17) Nejvyšší soud ve své (vskutku dlouhodobě konstantní) rozhodovací

praxi definoval právní úpravu rozdělující průběh exekuce prodejem nemovitých

věcí do několika relativně samostatných fází, jmenovitě okamžiku nařízení

exekuce, určení ceny nemovitosti a jejího příslušenství, ceny závad a práv s

nemovitostí spojených, určení závad, které prodejem v dražbě nezaniknou a

určení výsledné ceny, vydání usnesení o dražební vyhlášce, vlastní dražby a

jednání o rozvrhu.

V důsledku toho, že každá z fází je zpravidla završena

usnesením, jehož účinky vylučují možnost v další fázi znovu řešit otázky, o

kterých již bylo (pravomocně) rozhodnuto, se nemůže jednat o ryze formální

rozčlenění, nýbrž o obligatorně následovanou a zákonem předpokládanou

posloupnost na sebe navázaných kroků, jejichž případné nedostatky zásadně

nemohou být v pozdějších exekučních etapách přezkoumávány. Tak tomu je i

ohledně určení výsledné ceny (stanovené ve smyslu § 336a odst. 1 písm. c/ o. s. ř. podle výsledků ocenění a ohledání /§ 336 o. s. ř./) a u dražební vyhlášky, v

níž je soud rovněž povinen výslednou cenu uvést (§ 336b odst. 2 písm. d/ o. s. ř.). Pravomocným usnesením určujícím výslednou cenu nemovitostí i usnesením o

dražební vyhlášce je soud (soudní exekutor) při rozhodování o příklepu vázán. Ve fázi nařízení dražebního jednání ovšem lze dříve vydané pravomocné

rozhodnutí o ceně změnit, avšak pouze výjimečně a za předpokladu, že došlo k

podstatné změně poměrů, pro které by původní určená cena nemohla obstát, nebo

vyjdou-li teprve po vydání tohoto usnesení najevo závady váznoucí na nemovité

věci nebo práva (výhody) spojené s nemovitou věcí, které mají vliv na určení

odhadní ceny (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. dubna 1998, sp. zn. 2 Cdon 1953/97, uveřejněné pod číslem 11/99 Sb. rozh. obč., usnesení

Nejvyššího soudu ze dne 17. srpna 2005, sp. zn. 20 Cdo 1083/2005, ze dne 23. května 2007, sp. zn. 20 Cdo 2006/2006, ze dne 18. listopadu 2009, sp. zn. 20

Cdo 4790/2007, ze dne 17. července 2013, sp. zn. 20 Cdo 1535/2013, ze dne 21. března 2018, sp. zn. 20 Cdo 606/2018, ze dne 29. května 2019, sp. zn. 20 Cdo

4584/2018, ze dne 25. srpna 2020, sp. zn. 20 Cdo 767/2020, ze dne 8. září 2020,

sp. zn. 20 Cdo 1715/2020, či ze dne 27. října 2020, sp. zn. 20 Cdo 2651/2020). 18) Shrnutím vylíčené judikatorní praxe dovolacího soudu je zřejmé, že

povinnost soudního exekutora změnit usnesení o ceně oceňované nemovité věci je

dána vždy, nastanou-li pro takový postup zákonem předpokládané podmínky podle §

336a odst. 4 o. s. ř. Z téhož závěru plyne povinnost soudního exekutora

respektovat pravomocné usnesení o ceně v pozdějších fázích exekuce a vycházet z

něj rovněž při nařizování dražebního jednání (viz § 336b odst. 2 písm. d/ o. s. ř.). Jestliže soudní exekutor vydává (je povinen vydat) dražební vyhlášku až po

právní moci usnesení o ceně (§ 336b odst. 1 o. s. ř.), tedy v okamžiku, kdy

žádný z účastníků řízení již nemůže toto usnesení napadnout řádným opravným

prostředkem (viz § 159 v návaznosti na § 167 odst. 2 o. s. ř.), je nepřípustné,

aby vycházel z ocenění nemovité věci, které nebylo završené postupem podle §

336 a § 336a o. s. ř. Znemožnil by tím účastníkům řízení (povinnému), aby ve

fázi ocenění nemovité věci mohli uplatnit řádnou procesní obranu, neboť

následkem krácení uvedených práv by případná obrana proti stanovené ceně

nebyla v pozdějších etapách exekuce úspěšná (srov. též usnesení Nejvyššího

soudu ze dne 14. ledna 2015, sp. zn. 21 Cdo 2500/2014).

V dané souvislosti je

nutno připomenout, že fáze určení ceny nemovité věci není definována jen

výrokem o vlastní (výsledné) ceně věci, ale rovněž případným oznámením závad a

práv s věcí spjatých, která prodejem v dražbě nezaniknou (§ 336a odst. 1 písm. d/ o. s. ř), či fakultativním rozhodováním o zániku nájemního či pachtovního

práva k věci, výměnku nebo práva odpovídajícího věcnému břemeni (§ 336a odst. 2

o. s. ř.). Význam ukončení zmíněné fáze exekuce vydáním pravomocného usnesení

je tak pro účely dalšího exekučního postupu zcela

nezastupitelný. 19) Nevycházel-li tudíž soudní exekutor při stanovení výsledné ceny

exekučně postižených nemovitých věcí v dražební vyhlášce (§ 336b odst. 2 písm. d/ o. s. ř.) a posléze při samotné dražbě z ceny odpovídající ceně uvedené v

usnesení podle § 336a o. s. ř., nemohl tím v souladu se zákonem určit ani

nejnižší podání v dražbě (§ 336e odst. 1 o. s. ř.). Pro posuzovanou věc tudíž

platí, že příklep byl vydražiteli udělen za situace, kdy ve fázi nařízení

dražebního jednání došlo k porušení zákona, což je kvalifikovaným důvodem pro

neudělení příklepu (§ 336k odst. 4 věta první o. s. ř.). 20) Protože odvolací soud v nyní projednávané věci rozhodl nesprávně a

současně dosavadní výsledky řízení ukazují, že je možné o věci rozhodnout,

dovolací soud napadené usnesení odvolacího soudu změnil výrokem shora uvedeným

(§ 243d odst. 1 písm. b/ o. s. ř.). 21) K námitce dovolatelky, že exekuce měla být zastavena podle § 336m

odst. 1 o. s. ř., jelikož oprávněný do jednoho roku od neúspěšného dražebního

jednání nepodal příslušný návrh na pokračování v dražebním jednání, odkazuje

Nejvyšší soud na závěry usnesení ze dne 21. června 2023, sp. zn. 20 Cdo

1058/2023. Zároveň poznamenává, že s ohledem na výsledek dovolacího řízení (ve

znění výroku, že se příklep v dražbě neuděluje) bude dovolatelkou předestřená

otázka zastavení exekuce předmětem následného (samostatného) řízení.

22) O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu

(§ 87 a násl. ex. řádu).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 7. 9. 2023

JUDr. Aleš Zezula

předseda senátu