20 Cdo 735/2021
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné České republiky - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, identifikační číslo osoby 69797111, proti povinným 1) BRANTE, s. r. o., se sídlem v Praze 10 - Vršovicích, Vršovická 1525/1a, identifikační číslo osoby 62954385, 2) Đ. J., narozenému XY, a 3) B. J., narozené XY, oběma bytem XY, zastoupeným Mgr. Janem Vrtálkem, advokátem se sídlem v Praze 2, Rubešova 583/2, pro 8 882 931,16 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Igora Ivanko, Exekutorský úřad Praha 10, pod sp. zn. 167 EX 2505/20, o dovolání oprávněné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. listopadu 2020, č. j. 17 Co 299/2020-133, t a k t o:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. listopadu 2020, č. j. 17 Co 299/2020-133, se v části výroku, jímž bylo potvrzeno usnesení soudního exekutora JUDr. Igora Ivanko, Exekutorský úřad Praha 10, ze dne 27. srpna 2020, č. j. 167 EX 2505/20-22, a v tomto rozsahu rovněž usnesení soudního exekutora JUDr. Igora Ivanko, Exekutorský úřad Praha 10, ze dne 27. srpna 2020, č. j. 167 EX 2505/20-22, se ruší a věc se vrací uvedenému soudnímu exekutorovi k dalšímu řízení.
1/ Ve shora označené věci soudní exekutor JUDr. Igor Ivanko, Exekutorský úřad Praha 10 (dále „soudní exekutor“), usnesením ze dne 27. 8. 2020, č. j. 167 EX 2505/20-22, na základě pokynu uděleného Obvodním soudem pro Prahu 10 (dále „obvodní soud“) dne 25. 8. 2020, č. j. 49 EXE 2014/2020-53, částečně zamítl exekuční návrh oprávněné ze dne 13. 7. 2020 v rozsahu vymáhaných poplatků za vedení účtu ve výši 370 500 Kč a ve výši 5 700 Kč, dále v rozsahu budoucích poplatků za vedení účtu ve výši 786 600 Kč za období od 31.
5. 2020 do 31. 10. 2031a budoucích úroků za období od 1. 7. 2020 do 31. 10. 2031. 2/ Obvodní soud vyšel při udělení pokynu ze zjištění, že povinní se podle notářského zápisu sepsaného notářkou v Praze 5 JUDr. Šárkou Novotnou dne 16. 11. 2011 pod sp. zn. N 572/2011, Nz 543/2011(dále „exekuční titul“ či „notářský zápis“), zavázali společně a nerozdílně zaplatit Družstvu WPB Capital, spořitelní družstvo (identifikační číslo osoby 25780450; dále „právní předchůdce oprávněné“), částku 9 500 000 Kč se smluvním úrokem 9 % p.
a. z nesplacené částky čerpané jistiny a poplatek za vedení účtu počínaje listopadem 2011 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách do 31. 10. 2031. Jelikož výše poplatku za vedení účtu nebyla v notářském zápisu uvedena, a tedy povinnost k placení nebyla řádně individualizována, není exekuční titul v tomto rozsahu po materiální stránce vykonatelný. Nestačí přitom, aby výše poplatku byla stanovena v příloze notářského zápisu. Právní předchůdce oprávněné měl rovněž podle exekučního titulu právo na zaplacení celé pohledávky za předpokladu, že některá ze splátek nebude povinnými zaplacena řádně a včas, a to spolu s úrokem 9 % od listopadu 2011 do zaplacení, nikoli do 31.
10. 2031, jak v exekučním návrhu požadovala oprávněná. Poněvadž nelze předjímat okamžik úplného zaplacení jistiny, neodpovídá podle obvodního soudu v rozsahu placení úroků povinnost, k níž se povinní v exekučním titulu zavázali, vymáhané pohledávce. 3/ Městský soud v Praze (dále „odvolací soud“) k odvolání oprávněné usnesením ze dne 19. 11. 2020, sp. zn. 17 Co 299/2020, rozhodnutí soudního exekutora změnil tak, že se exekuční návrh nezamítá co do vymáhání úroků za období od 1. 7. 2020 do 13. 7.
2020, jinak usnesení potvrdil. Při aprobaci skutkových zjištění zrekapituloval, že podle notářského zápisu uzavřel právní předchůdce oprávněné s povinnými dohodu, podle které čerpáním úvěru na základě smlouvy o úvěru č. 3100001397 ze dne 14. 11. 2011 a Dodatku ze dne 16. 11. 2011 (dále „smlouva o úvěru“) vznikl povinným závazek splatit nejpozději do 31. 10. 2031 jistinu úvěru ve výši 9 500 000 Kč, úrok z čerpané jistiny úvěru ve výši 9 % p. a. a poplatek za vedení účtu za období od měsíce listopadu 2011 do dne zaplacení, v měsíčních splátkách dle splátkového kalendáře uvedeného v příloze 1 smlouvy o úvěru (tvořícího přílohu č. 4 notářského zápisu) pod ztrátou výhody splátek.
V čl. „Za třetí“ odst. 4 notářského zápisu byl předmět plnění vymezen jako „peněžní prostředky ve výši 9 500 000 Kč, příslušný úrok ve výši 9 % p. a.
z nesplacené částky čerpané jistiny úvěru a poplatek za vedení účtu počínaje měsícem listopadem 2011 do zaplacení“. V čl. „Za třetí“ odst. 5 notářského zápisu bylo uvedeno, že pohledávku ve výši 9 500 000 Kč, příslušný úrok ve výši 9 % p. a. a poplatek za vedení účtu jsou povinní povinni uhradit nejpozději dne 31. 10. 2031, pod ztrátou výhody splátek, ve dvě stě čtyřiceti pravidelných měsíčních splátkách, a to 1. - 239. splátce každé ve výši 90 894 Kč, splatných vždy nejpozději k poslednímu dni příslušného kalendářního měsíce počínaje dnem 30.
11. 2011 konče dnem 30. 9. 2031, a 240. splátce ve výši 90 778,86 Kč splatné nejpozději dne 31. 10. 2031. V čl. „Za čtvrté“ povinní společně a nerozdílně prohlásili, že nesplní-li řádně a včas svůj závazek ze smlouvy o úvěru uvedený v čl. „Za třetí“ odst. 4 notářského zápisu rozvržený do 240 splátek tak, jak je popsáno v čl. „Za třetí“ odst. 5 notářského zápisu, dávají tímto výslovné svolení k tomu, aby byl podle notářského zápisu nařízen a proveden výkon rozhodnutí nebo nařízena a provedena exekuce ihned při splatnosti, v rozsahu neuhrazené části závazku tak, jak je uvedeno v článku „Za třetí“ notářského zápisu.
V příloze č. 4 notářského zápisu je přiložen rozpis jednotlivých splátek úvěru tak, že u každé z 240 splátek je uvedeno, jaká část splátky odpovídá jistině, jaká úroku a jakou část splátky tvoří poplatky, přičemž výše poplatků v jednotlivých splátkách činí 5 700 Kč. 4/ S připomenutím usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2013, sp. zn. 20 Cdo 1872/2013, odvolací soud poukázal na zvýšené nároky ohledně formálního obsahu notářských zápisů se svolením k přímé vykonatelnosti. V této souvislosti zdůraznil, že u vymáhaného poplatku za vedení účtu není nikde v textu notářského zápisu uvedena jeho výše.
Poplatek je sice zaznamenán v příloze č. 4 notářského zápisu, tato příloha však není součástí textu notářského zápisu a odkaz na ní nelze ztotožňovat se zahrnutím údaje do obsahu dohody o svolení k vykonatelnosti, jak požaduje § 71b odst. 2 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále „notářský řád“). Úrok z úvěru má být podle notářského zápisu ve sjednané výši placen do okamžiku zaplacení čerpané jistiny, přičemž jiná povinnost k placení úroků z notářského zápisu nevyplývá.
Odvolací soud dále nedovodil, že by mělo být období, za něž bude exekuce pro sjednaný úrok nařízena, omezeno datem 30. 6. 2020, neboť k podání exekučního návrhu došlo až dne 13. 7. 2020, s tím, že do tohoto data nebyla jistina ve výši 8 882 931,16 Kč uhrazena (což vyústilo v částečnou změnu usnesení soudního exekutora). 5/ Usnesení odvolacího soudu v rozsahu jeho potvrzujícího výroku (části výroku, jímž bylo potvrzeno usnesení soudního exekutora o zamítnutí exekučního návrhu) napadla oprávněná dovoláním, jehož přípustnost ve smyslu § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.
s.
ř.“), spatřuje v tom, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud neřešených právních otázek, a to a) „zda jsou přílohy notářského zápisu, které jsou s notářským zápisem pevně spojeny, součástí notářského zápisu a formálně představují jednu listinu“, a b) „zda v případě, že je sjednána ztráta výhody splátek, jsou splátky splatné po ztrátě výhody splátek celé včetně všech součástí těchto splátek (úrok, poplatek), a je možné k vymožení povinnosti povinných uhradit všechny součásti splátek vést exekuci, když přesná výše jednotlivých splátek je specifikována v notářském zápisu s přímou vykonatelností“.
6/ Dovolatelka zdůraznila, že závazek povinných k uhrazení poplatku za vedení účtu je upraven nejen v samotné smlouvě o úvěru, ale rovněž přímo v textu notářského zápisu, přičemž výše tohoto poplatku je stanovena v příloze č. 4, jež tvoří nedílnou součást notářského zápisu. Jedná se proto o povinnost dostatečně specifikovanou a v exekučním titulu jednoznačně určenou. Úvahu učiněnou v rozhodnutí odvolacího soudu, že nelze předjímat okamžik zaplacení jistiny (tj. do jakého data lze požadovat smluvní úroky), považuje za bezpředmětnou, jelikož prodlením dlužníků nastala splatnost všech pohledávek z notářského zápisu vyplývajících, a to přesně v podobě, v jaké byly mezi stranami dohodnuty ve znění smlouvy o úvěru.
7/ Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (viz § 10a o. s. ř.) rozhodl o dovolání oprávněné podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále opět „o. s. ř.“, a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno k tomu legitimovanou účastnicí exekučního řízení (viz § 36 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů - dále „ex.
řád“) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř., dospěl bez jednání (§ 243a odst. 1 věta
první o. s. ř.) k závěru, že dovolání je přípustné jednak ohledně vykonatelnosti notářského zápisu ve znění jeho příloh, jednak ohledně vedení exekuce po zesplatnění celého dluhu v důsledku ztráty výhody ujednaných splátek pro zbylý neuhrazený závazek včetně úroků z úvěru, neboť v těchto poměrech dovolací soud uvedenou (a pro věc relevantní) otázky dosud explicitně neřešil; zároveň je dovolání opodstatněné. 8/ V posuzované věci je po skutkové stránce nepochybné, že notářský zápis v čl. „Za prvé“ a v čl.
„Za druhé“ obsahuje specifikaci závazku z titulu úvěru a úroků z čerpaného úvěru v podobě výše a právního důvodu, zahrnuje dále rovněž poplatek za vedení účtu (čímž je určen právní důvod tohoto závazku), vše ve splátkách pod ztrátou výhody splátek s odkazem na přílohu č. 4 notářského zápisu, v níž je rozepsáno na čtyřech stranách 240 splátek s jednotlivými daty splatnosti a k nim přiřazenými částkami splátek jistiny, smluvních úroků z úvěru a poplatků za vedení účtu vždy měsíčně v částce 5 700 Kč (tj. uvedená částka se po celou dobu splátkového kalendáře nemění).
Z obsahu přílohy č. 4 je nepochybné, že listina byla rovněž přílohou (pod č. 1) v notářském zápisu konkretizované smlouvy o úvěru (č. 3100001397). Příloha je datována dnem 14. 11. 2011 a podepsána všemi účastníky (věřitelem a třemi dlužníky). V čl. „Za třetí“ bodu 4 notářského zápisu je poplatek za vedení účtu poznamenán coby předmět plnění a v čl. „Za čtvrté“ dlužníci (povinní 1/ až 3/) prohlašují, že „pokud nesplní řádně a včas svoji povinnost zaplatit osobě oprávněné (…) svůj závazek ze Smlouvy ve znění Dodatku uvedený v článku „Za třetí“ odst. 4 tohoto notářského zápisu, rozvržený do dvě stě čtyřiceti splátek tak, jak je popsáno v článku „Za třetí“ odst. 5 tohoto notářského zápisu, dávají tímto výslovně svolení k tomu, aby podle tohoto notářského zápisu byl (…) nařízen a proveden výkon rozhodnutí nebo (…) nařízena a provedena exekuce ihned při splatnosti, v rozsahu neuhrazené části závazku…“.
9/ Notářský zápis o dohodě se svolením k vykonatelnosti sepsaný podle § 71b notářského řádu je exekučním titulem podle § 40 odst. 1 písm. d) ex. řádu. Exekučním titulem se stává tehdy, obsahuje-li jednak náležitosti stanovené pro sepisování notářských zápisů o právních úkonech (jednáních) v § 62 a násl. notářského řádu a dále, jedná-li se o notářský zápis o dohodě, obsahuje-li dohoda náležitosti stanovené v § 71b odst. 2 notářského řádu. Dohoda účastníků musí obsahovat a) označení osoby, která se zavázala ke splnění pohledávky nebo jiného nároku (osoby povinné), b) označení osoby, jejíž pohledávka nebo jiný nárok mají být splněny (osoby oprávněné), c) skutečnosti, na nichž se pohledávka nebo jiný nárok zakládá, d) předmět plnění, e) dobu plnění a f) prohlášení povinné osoby o svolení k vykonatelnosti zápisu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9.
března 2016, sp. zn. 20 Cdo 4357/2015).
10/ Nejvyšší soud již dříve (v poměrech posuzování vykonatelnosti notářského zápisu) uvedl, že požadavek na vymezení skutečností, na nichž se pohledávka či právní nárok zakládá, neznamená, že tyto skutečnosti musí být v dohodě vylíčeny do všech podrobností. Postačuje takové vyznačení právního důvodu plnění, z něhož je zřejmé, na čem se plnění zakládá, tj. proč má povinná osoba poskytnout oprávněné osobě stanovené plnění (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. dubna 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98, uveřejněné pod číslem 4/2000 Sb. rozh.
obč., usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. dubna 2001, sp. zn. 21 Cdo 2707/2000, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. června 2011, sp. zn. 20 Cdo 5068/2009). Z notářského zápisu musí být objektivně, tzn. jednoznačně a určitě (a to i z pohledu třetích - od smluvních stran notářského zápisu odlišných - osob) zřejmý důvod plnění. Jinak řečeno, z notářského zápisu musí být objektivně seznatelné, proč má povinná osoba oprávněné osobě určité plnění poskytnout a na základě jakého právního důvodu tak má učinit, přičemž tento právní důvod by neměl být zaměnitelný s jiným právním důvodem.
Úsudek, zda je tato náležitost řádně vymezena, je třeba učinit s ohledem na celý obsah notářského zápisu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. července 2016, sp. zn. 20 Cdo 280/2016, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. října 2005, sp. zn. 20 Cdo 124/2005, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. ledna 2018, sp. zn. 20 Cdo 5319/2017, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2018, sp. zn. 20 Cdo 3078/2018). 11/ K problematice předestřené otázky vykonatelnosti notářského zápisu ve znění jeho příloh již Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi předznamenal, že náležitosti notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti mohou plynout i z přílohy k notářského zápisu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.
dubna 2021, sp. zn. 20 Cdo 1022/2021, k čemuž je nezbytné podotknout, že v tomto judikovaném případě ani z přílohy notářského zápisu nebyla určitost vymáhaného závazku dána). 12/ Pro řešenou otázku je mnohem významnější (a na předchozí rozhodovací praxi zjevně navazující) závěr Nejvyššího soudu ve znění usnesení ze dne 12. října 2021, sp. zn. 20 Cdo 1523/2021. Dovolací soud zde vysvětlil, že v případě, kdy se (vymáhaná) pohledávka skládá z více plnění, postačí v notářském zápise (coby exekučním titulu) uvést jen skutečnosti, na nichž se pohledávka zakládá (např. kupní smlouvu), a k notářskému zápisu připojit jako přílohu listinu, v níž jsou jednotlivá plnění přesně specifikována.
13/ Jestliže je v projednávané věci nepochybné, že notářský zápis svoluje k vykonatelnosti jistiny úvěru, úroků z úvěru a poplatků za vedení účtu, jejichž měsíční výše je z důvodu rozložení plnění závazků do 240 měsíčních splátek rozepsána (specifikována) v příloze, na níž text notářského zápisu výslovně odkazuje, je nezbytné obsah notářského zápisu ohledně splnění zákonných náležitostí hodnotit včetně uvedené přílohy (ve shodě s judikovaným požadavkem hodnocení obsahu notářského zápisu jako celku).
Rozporovaný poplatek za vedení účtu je přitom v příloze specifikován jednotnou částkou ve výši 5 700 Kč měsíčně po celou dobu trvání splátek, takže jej není možno zaměnit s jinou částkou či závazkem ve znění přílohy, a tudíž považovat za neurčitý. Nelze zároveň přehlédnout, že příloha notářského zápisu představovala rovněž smluvními účastníky podepsanou přílohu smlouvy o úvěru (tj. smlouvy představující hmotněprávní podstatu notářského zápisu), na níž může notářský zápis za účelem vylíčení dalších podrobností odkazovat (tj. není pro vykonatelnost notářského zápisu nutné, aby hmotněprávní úkon byl obsažen ve stejné listině s notářským zápisem - srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3.
října 2000, sp. zn. 21 Cdo 1012/2000, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. května 2016, sp. zn. 20 Cdo 1503/2016, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. června 2018, sp. zn. 20 Cdo 4664/2017). 14/ Z předchozích úvah vyplývá, že požadavek ohledně určitosti předmětu plnění (jeho rozsahu a obsahu) jakožto formální náležitosti notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti (§ 71b odst. 2 notářského řádu) lze považovat za splněný i v případě, že notářský zápis výslovně odkazuje na svou přílohu, v níž je nezaměnitelným způsobem předmět plnění specifikován.
Opačný (a nesprávný) názor, který přijal v napadeném usnesení odvolací soud, nekoresponduje s konstantní rozhodovací praxí dovolacího soudu (viz shora) a mohl by být chápán jako přepjatě formalistický, zvláště pak za situace, kdy vymáhanou pohledávku představuje více dílčích plnění, které jsou rozloženy do mnoha splátek. 15/ Totožný argumentační základ k otázce ad a), tj. k posuzování notářského zápisu jako celku, včetně s notářským zápisem spjatých příloh, dopadá i na dovolatelkou předestřenou otázku ad b) ohledně vedení exekuce „pro všechny součásti splátek“, neboť odvolací soud se ani v této souvislosti nemohl dobrat správných a přezkoumatelných závěrů, vycházel-li z názoru, že příloha č. 4 notářského zápisu „není součástí textu notářského zápisu a odkaz na ní nelze ztotožňovat se zahrnutím údaje do obsahu dohody o svolení k vykonatelnosti“.
S přihlédnutím k podrobnému rozpisu splátek přílohy č. 4 a k notářskému zápisu jakožto celku uvedené hodnocení vykonatelnosti exekučního titulu (co do vymáhání úroků z úvěru za dobu od 14. 7. 2020 do 31. 10. 2031 a tzv. budoucích poplatků za vedení účtu) odvolacím soudem neobstojí, neboť v notářském zápise stran sjednaných úroků z úvěru (a rovněž poplatků za vedení účtu) předepsaných v jednotlivých splátkách pro dobu od listopadu 2011 do října 2031 je určitě a nezaměnitelně vymezen jak právní důvod (vycházející ze smlouvy o úvěru), předmět plnění (viz příloha č. 4) a určitým způsobem stanovena doba plnění, vázaná na ztrátu výhody ujednaných splátek, které se oprávněná exekučním návrhem dovolává.
Ve fázi nařízení exekuce je přitom třeba odlišovat formální obsah notářského zápisu od toho, zda vymáhané plnění má oporu v hmotném právu, tj. v dané věci ve smlouvě o úvěru, na níž notářský zápis odkazuje.
Tímto směrem oprávněná logicky svou argumentaci nevedla, přičemž (případné) námitky proti hmotněprávnímu základu notářského zápisu lze posuzovat až v řízení o zastavení exekuce podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. října 2000, sp. zn. 21 Cdo 267/2000, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. července 2014, sp. zn. 21 Cdo 3776/2013, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. října 2016, sp. zn. 20 Cdo 3953/2016). 16/ Ze všech uvedených důvodů Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího soudu v dovoláním dotčeném rozsahu podle § 243e odst. 1 o.
s. ř. zrušuje, neboť pro zastavení dovolacího řízení, pro odmítnutí dovolání, pro zamítnutí dovolání nebo pro změnu rozhodnutí odvolacího soudu nejsou dány podmínky. Zároveň zrušuje (ve stejném rozsahu, jaký odpovídá zrušenému výroku rozhodnutí odvolacího soudu) předchozí usnesení soudního exekutora, pro které platí tytéž kasační důvody a jemuž se věc vrací k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 věta druhá o. s. ř.). 17/ S ohledem na ustanovení § 243b o. s. ř. se dovolací soud návrhem oprávněné „na vydání rozhodnutí podle § 107a o.
s. ř.“ (viz podání oprávněné ze dne 6. 4. 2021) ani okolnostmi s ním spojenými v dovolacím řízení nezabýval; o takovém návrhu rozhodne (je povinen rozhodnout) v dalším řízení soudní exekutor (exekuční soud). 18/ Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný (§ 243g odst. 1 část věty první za středníkem o. s. ř.).
19/ O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení soudní exekutor (soud) rozhodne v novém rozhodnutí o věci (§ 243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.), případně o ní bude rozhodnuto ve zvláštním režimu (viz ustanovení § 87 a násl. ex. řádu). Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. 3. 2022
JUDr. Aleš Zezula předseda senátu