21 Nd 649/2022-62
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr.
Pavla Malého a soudců JUDr. Marka Cigánka a JUDr. Jiřího Doležílka v právní
věci žalobce R. I., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného R. I., narozeným XY,
bytem XY, jako obecným zmocněncem, proti žalovaným 1) České republice –
Městskému soudu v Brně se sídlem v Brně, Polní č. 994/39, IČO 00025062, 2)
České republice – Krajskému soudu v Brně se sídlem v Brně, Rooseveltova č.
648/16, IČO 00215724, 3) České republice – Ministerstvu spravedlnosti se sídlem
v Praze 2, Vyšehradská č. 427/16, IČO 00025429, 4) S. M., soudnímu exekutorovi
se sídlem exekutorského úřadu v XY, IČO XY, 5) Raiffeisen stavební spořitelně
a. s. se sídlem v Praze 4 – Nuslích, Hvězdova č. 1716/2b, IČO 49241257, a 6) Č.
V., soudnímu znalci se sídlem XY, o „neplatnost exekučního řízení“, o žalobě na
obnovu řízení a žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Krajského
soudu v Brně ze dne 11. října 2021, č. j. 20 Co 164/2021-20, vedené u Městského
soudu v Brně pod sp. zn. 39 Nc 852/2021, o přikázání věci jinému soudu, takto:
Věc, vedená u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 39 Nc 852/2021, se nepřikazuje
Okresnímu soudu v Děčíně.
Proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 11. 10. 2021, č. j. 20 Co
164/2021-20, kterým bylo potvrzeno usnesení Městského soudu v Brně ze dne 13. 4. 2021, č. j. 39 Nc 852/2021-13, jímž soud podle ustanovení § 43 odst. 2
občanského soudního řádu odmítl podání žalobce doručené soudu dne 4. 1. 2021,
neboť přes výzvu soudu nebylo uvedené podání řádně opraveno a doplněno a pro
tento nedostatek není možné v řízení pokračovat, podal žalobce (podáním ze dne
28. 12. 2021) „návrh na zahájení řízení na obnovu řízení dle ust. § 232, popř. zmatečnost dle ust. § 229 odst. 4 o. s. ř.“ a současně navrhl, aby „spis byl
postoupen jinému soudu, navrhuji OS v Děčíně“. Návrh na přikázání věci dále
neodůvodnil. K námitce žalobce učiněné podáním ze dne 28. 12. 2021 bylo usnesením Krajského
soudu v Brně ze dne 19. 4. 2022, č. j. 20 Nc 356/2022-44, rozhodnuto, že soudce
Městského soudu v Brně Mgr. Václav Rozmahel není vyloučen z projednávání a
rozhodování věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 39 Nc 852/2021. Podle ustanovení § 12 o. s. ř. nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože
jeho soudci jsou vyloučeni (§ 14, § 15 odst. 2 a § 16a), musí být věc přikázána
jinému soudu téhož stupně (odstavec 1). Věc může být jinému soudu téhož stupně
přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje
soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má
být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má
být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla
být přikázána (odstavec 3). Podle ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z
projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k
účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti
(odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří
projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž
platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a
rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou
napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k
vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu
soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v
jiných věcech (odstavec 4). Podle ustanovení § 15 o. s. ř. jakmile se soudce nebo přísedící dozví o
skutečnosti, pro kterou je vyloučen, oznámí ji neprodleně předsedovi soudu. V
řízení lze zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu (odstavec 1). Předseda soudu určí podle rozvrhu práce místo soudce (přísedícího) uvedeného v
odstavci 1 jiného soudce (přísedícího) nebo, týká-li se oznámení všech členů
senátu, přikáže věc jinému senátu; není-li to možné, předloží věc k rozhodnutí
podle § 12 odst. 1. Jde-li o vyloučení podle § 14 odst. 1 a předseda soudu má
za to, že tu není důvod pochybovat o nepodjatosti soudce (přísedícího),
předloží věc k rozhodnutí soudu uvedenému v § 16 odst. 1 (odstavec 2). Podle ustanovení § 16 odst. 1 o. s. ř.
o tom, zda je soudce nebo přísedící
vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu
rozhodne jiný senát téhož soudu. Podle ustanovení § 16a odst. 1 o. s. ř. jestliže bylo rozhodnuto, že soudce
(přísedící) je vyloučen, předseda soudu podle rozvrhu práce určí místo něho
jiného soudce (přísedícího) nebo, jestliže byli vyloučeni všichni členové
senátu, přikáže věc jinému senátu;není-li to možné, předloží věc k rozhodnutí
podle § 12 odst. 1. Z citovaných ustanovení se podává, že postupem podle § 12 odst. 1 o. s. ř. může
být věc přikázána (k žádosti předsedy okresního soudu) jinému soudu téhož
stupně (s výjimkou situace předpokládané § 16a odst. 2 o. s. ř.) tehdy, jsou-li
splněny buď předpoklady vymezené v § 15 odst. 1, odst. 2 část první věty za
středníkem o. s. ř., anebo tehdy, bylo-li rozhodnuto podle § 16 odst. 1 o. s. ř. o vyloučení soudce či soudců dotčeného soudu a současně není možné věc
přikázat jinému soudci téhož soudu (§ 16a odst. 1 o. s. ř.). Z obsahu předloženého spisu se podává, že soudce Mgr. Václav Rozmahel zařazený
do soudního oddělení 39 Městského soudu v Brně, kterému podle rozvrhu práce
projednání a rozhodnutí věci přísluší, neoznámil podle § 15 odst. 1 o. s. ř. předsedovi tohoto soudu skutečnosti, pro které by byl v projednávané věci
vyloučen (natož aby tak učinili všichni soudci tohoto soudu), a nadřízený soud
dosud nerozhodl o vyloučení uvedeného soudce (návrhu žalobce na jeho vyloučení
nebylo vyhověno) ani žádného ze soudců Městského soudu v Brně podle § 16 odst. 1 o. s. ř. Není tudíž naplněn alespoň jeden z předpokladů, za kterých může
nadřízený soud rozhodnout o přikázání věci jinému soudu podle § 12 odst. 1 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2016, sp. zn. 29 Nd
231/2016, proti němuž byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl
usnesením ze dne 21. 3. 2017, sp. zn. II. ÚS 3994/2016, nebo usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2017, sp. zn. 20 Nd 245/2017). Vzhledem k tomu, že Městský soud v Brně předložil věc „s návrhem žalobce na
delegaci vhodnou dle § 12 odst. 2 o. s. ř.“, zabýval se Nejvyšší soud též tím,
zda návrh žalobce neobsahuje skutečnosti odůvodňující přikázání věci jinému
soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti (§ 12 odst. 2 o. s. ř.). Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu
ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní
hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a
důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba
mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc
projednat, je základní zásadou a že případná delegace této příslušnosti jinému
soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o
výjimku – vykládat restriktivně (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000). Právo na zákonného soudce podle čl. 38 odst. 1 Listiny, vztahující se na
příslušnost soudu i na konkrétní osobu soudce, představuje neopomenutelnou
podmínku řádného výkonu soudní moci.
Nejenže upevňuje soudcovskou nezávislost,
nýbrž současně chrání účastníky řízení před libovolným či účelovým obsazením
soudu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 17. 12. 1998, sp. zn. III. ÚS
200/98). Jedním z předpokladů naplnění tohoto práva je respektování zákonem
stanovené věcné, funkční a místní příslušnosti soudu. Delegace vhodná je
výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému
soudci, a proto k ní lze přistoupit pouze v těch ojedinělých případech, v nichž
by projednání věci jiným než příslušným soudem znamenalo z komplexního pohledu
hospodárnější, rychlejší či po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější
posouzení věci. Nejvyšší soud již dříve dospěl k závěru, že důvodem pro delegaci vhodnou
nemohou být okolnosti, které by mohly být důvodem k vyloučení soudce podle § 14
o. s. ř. Návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti, založenému na tvrzeném
vztahu soudce daného soudu k účastníkům, jejich zástupcům nebo k projednávané
věci, proto nemůže být vyhověno (k tomu srov. například usnesení Nejvyššího
soudu ze dne 1. 2. 2001, sp. zn. 5 Nd 14/2001, ze dne 28. 8. 2007, sp. zn. 22
Nd 200/2007, ze dne 29. 10. 2008, sp. zn. 29 Nd 92/2008, ze dne 29. 11. 2012,
sp. zn. 20 Nd 254/2012, a ze dne 5. 11. 2013, sp. zn. 32 Nd 164/2013). Vzhledem
k tomu, že i podání žalobce ze dne 28. 12. 2021 jsou postavena výlučně na
okolnostech, které by mohly být důvodem k vyloučení soudce podle § 14 o. s. ř.,
nelze ani v projednávané věci o delegaci vhodné uvažovat. Nebyly-li splněny podmínky pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně (§ 12
odst. 1 a 2 o. s. ř.), Nejvyšší soud rozhodl, že věc vedená u Městského soudu v
Brně pod sp. zn. 39 Nc 852/2021 se Okresnímu soudu v Děčíně nepřikazuje.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 12. 2022
JUDr. Pavel Malý
předseda senátu