USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců
JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci oprávněné
Apston Capital Ltd., se sídlem v Dublinu, 4th Floor, Hannover Building,
Windmill Lane, Irsko, identifikační číslo osoby 408579, zastoupené Mgr. Soňou
Bernardovou, advokátkou se sídlem v Brně, Koliště 259/55, proti povinným 1) J.
H. a 2) J. H., pro vymožení 5 552 321,84 Kč s příslušenstvím, o žalobě
povinných na obnovu řízení proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 3.
2022, č. j. 3 Co 19/2022-384, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod
sp. zn. 16 C 34/2022, o dovolání povinných proti usnesení Vrchního soudu v
Praze ze dne 5. 11. 2024, č. j. 3 Co 68/2024-27, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
1. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 20. 6. 2024, č. j. 16
C 34/2022-11, odmítl žalobu na obnovu řízení podanou povinnými proti usnesení
Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 3. 2022, č. j. 3 Co 19/2022-384 (výrok pod
bodem I), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení
(výrok pod bodem II). Usnesením, proti němuž byla podána žaloba na obnovu
řízení, bylo potvrzeno usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 7.
2021, č. j. 21 Co 68/2014-323, jímž bylo rozhodnuto o pokračování v řízení o
jedné z předchozích žalob povinných na obnovu řízení (v řízení o žalobě pro
zmatečnost proti jinému usnesení Krajského soudu v Hradci Králové vydanému v
exekučním řízení), jež bylo přerušeno do skončení dovolacího řízení na základě
dovolání povinných proti témuž usnesení.
2. K odvolání povinných Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným
rozhodnutím potvrdil usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 6.
2024, č. j. 16 C 34/2022-11.
3. Proti usnesení odvolacího soudu podali povinní (nezastoupení
advokátem) dovolání (současně též žalobu pro zmatečnost a na obnovu řízení), v
němž obecně opakovali svá tvrzení o tom, že „exekuce byla a je nařízena/
provedena zločinným spolčením vědomě objektivně nezákonně, protiústavně a zcela
účelově“ a měla by být zastavena. Navrhli zrušení napadeného usnesení a odklad
jeho vykonatelnosti. Součástí uvedeného podání byla též námitka podjatosti
členů senátu odvolacího soudu, který ve věci rozhodoval.
4. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl
podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1.
2022 (srov. čl. II bod 1 zákona č. 286/2021 Sb., kterým se mění zákon č.
99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o
změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony),
dále jen „o. s. ř.“.
5. Podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních
poplatcích, ve znění účinném od 30. 9. 2017, vzniká podáním dovolání dovolateli
povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání, jenž je splatný vznikem
poplatkové povinnosti (§ 7 odst. 1 věta první téhož zákona).
6. Podle § 9 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení
splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační
stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu
určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném
uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném
uplynutí lhůty se nepřihlíží (odstavec 1). Zjistí-li odvolací soud poté, co mu
byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání, že nebyl zaplacen poplatek splatný
podáním odvolání, vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v
délce alespoň 15 dnů; výjimečně může odvolací soud určit lhůtu kratší. Po
marném uplynutí této lhůty odvolací soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku
po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Obdobně se postupuje při řízení před
dovolacím soudem (odstavec 2). Soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení
zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen (odstavec 3).
7. Podáním dovolání vznikla dovolatelům povinnost zaplatit soudní
poplatek za dovolání [srov. § 4 odst. 1 písm. c) zákona o soudních poplatcích]
a tímto okamžikem byl soudní poplatek též splatný (srov. § 7 odst. 1 větu první
zákona o soudních poplatcích). Dovolatelé dle obsahu spisu soudní poplatek za
dovolání neuhradili.
8. Z obsahu spisu dále vyplývá, a dovolacímu soudu je i z úřední
činnosti známo, že dovolatelé (nejen v této exekuční věci) podávají mimořádné
množství vesměs neodůvodněných procesních podání, jakož i opravných prostředků,
včetně opravných prostředků mimořádných, v podstatě do každého procesního
rozhodnutí, opakovaně podávají neodůvodněné námitky podjatosti soudců a žádosti
o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce, přičemž tyto žádosti
jsou soudy zamítány. Zmíněné dlouhodobé a cílené jednání dovolatelů tak lze
označit za obstrukční (srov. mimo jiné např. usnesení Ústavního soudu ze dne
12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS
2791/08, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo
1417/2016, nebo ze dne 21. 4. 2022, sp. zn. 30 Cdo 1105/2022).Vzhledem k tomu
má Nejvyšší soud za to, že dovolatelé procesními obstrukcemi dlouhodobě
zneužívají svá procesní práva, a to nikoliv za účelem soudní ochrany, a
způsobují bezdůvodné průtahy (procesní obtíže) v soudním řízení. Jejich postup
tak podle § 2 o. s. ř. nemůže požívat právní ochrany. Tak je tomu i v případě
nyní podaného dovolání, o čemž svědčí i současně podané žaloby pro zmatečnost a
na obnovu řízení, kterými proti takovému procesnímu rozhodnutí ze zákona zjevně
za řízení brojit nelze, a též skutečnost, že dovolatelé uvádí v dovolání
(obecnou a neustále se opakující) argumentaci zcela mimo rámec toho, co bylo
posuzováno odvolacím soudem. Ostatně i žaloba na obnovu řízení (která byla
napadeným usnesením odmítnuta) byla dovolateli podána proti procesnímu usnesení
o tom, že bude (fakticky ve prospěch dovolatelů) pokračováno v řízení o
dovolateli dříve podané jiné žalobě na obnovu řízení.
9. Nejvyšší soud proto dovolatele již nevyzýval k zaplacení soudního
poplatku za dovolání, neboť z jejich postoje v tomto i v dalších řízeních je
zřejmé, že si jsou povinnosti zaplatit soudní poplatek za dovolání vědomi, je
jim známa i jeho výše (opakovaně byly k zaplacení soudního poplatku za jiná
obdobná dovolání proti procesním rozhodnutím soudem marně vyzýváni) platit jej
však nehodlají a pouze opakovaně podávají neúspěšné žádosti o osvobození od
soudních poplatků a ustanovení zástupce, čímž zneužívají svá procesní práva
(srov. obdobně například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2023, sp. zn.
25 Cdo 3794/2022, ze dne 15. 2. 2023, sp. zn. 24 Cdo 171/2023, nebo ze dne 22.
2. 2023, sp. zn. 30 Cdo 236/2023). Za této situace se jeví setrvání na
požadavku další výzvy k zaplacení soudního poplatku za dovolání (která je i
podle ustálené judikatury Ústavního soudu jistým beneficiem pro poplatníka,
jemuž vzniká povinnost zaplatit soudní poplatek již podáním dovolání) v tomto
konkrétním řízení neefektivním a formalistickým (srov. obdobně usnesení
Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, ve vztahu k výzvě k
odstranění nedostatku povinného zastoupení dovolatele advokátem, nebo usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2024, sp. zn. 23 Cdo 2571/2024).
10. Z uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolací řízení podle § 9 odst. 2
zákona o soudních poplatcích zastavil pro nezaplacení soudního poplatku.
11. Nejvyšší soud též nepřihlížel k námitce podjatosti vznesené
dovolateli vůči soudcům odvolacího soudu, neboť takto vznesená námitka
podjatosti neobsahuje žádná konkrétní tvrzení o okolnostech, z nichž by bylo
možno seznat, že je dán důvod pochybovat o nepodjatosti těchto soudců, tj.
konkrétní tvrzení o poměru soudců k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům.
Ostatně z obsahu spisu je zřejmé, že dovolatelé ve věci reagují obdobně
odůvodněnými (resp. konkrétně neodůvodněnými) námitkami podjatosti soudců v
podstatě na jakékoliv vydané rozhodnutí soudů všech stupňů. Námitka podjatosti
odůvodněná pouze těmi okolnostmi, které jsou nezpůsobilé být důvodem k
vyloučení soudce (popřípadě neodůvodněná vůbec), není řádnou námitkou
podjatosti, a je-li takto (přesto) vznesena, lze ji již proto hodnotit jako
obstrukční postup (jako procesní obstrukci), která s přihlédnutím k § 2 o. s.
ř. nepožívá právní ochrany; soud v takovém případě nemá povinnost postupovat
podle § 15b o. s. ř., respektive podle § 16 odst. 1 o. s. ř. (srov. obdobně
např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. 29 Nd 201/2008,
uveřejněné pod č. 2/2009 Sb. rozh. obč., ze dne 13. 5. 2021, sp. zn. 27 Cdo
510/2021, ze dne 23. 12. 2022, sp. zn. 29 Cdo 3516/2022, ze dne 10. 1. 2023,
sp. zn. 26 Cdo 3182/2022, a ze dne 22. 3. 2023, sp. zn. 21 Cdo 3739/2022).
12. Jelikož bylo dovolací řízení zastaveno, stal se bezpředmětným
akcesorický návrh povinných na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, o
němž již proto nebylo samostatně rozhodováno (srov. nález Ústavního soudu ze
dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16).
13. O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodováno, neboť šlo o
dovolání podané v řízení o žalobě na obnovu řízení coby prostředku nápravy
směřujícímu proti procesnímu rozhodnutí vydanému v exekučním řízení, v němž v
zásadě o náhradě nákladů nerozhoduje soud, nýbrž pověřený soudní exekutor
[srov. § 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční
činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 1. 2025
Mgr. Jiří Němec
předseda senátu