Nejvyšší soud Usnesení občanské

24 Cdo 1019/2024

ze dne 2024-04-29
ECLI:CZ:NS:2024:24.CDO.1019.2024.1

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Davida Vláčila ve věci omezeného ve svéprávnosti S. M., za účasti hmotněprávního opatrovníka obce Bohuslavice, se sídlem obecního úřadu v Bohuslavicích č. 2, o jmenování opatrovníka pro řízení o novou úpravu svéprávnosti, o jmenování kolizního opatrovníka a o nejasné podání vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 40 P 335/88, o dovolání S. M. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 26. září 2023, č. j. 70 Co 401/2022 -3438, usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 26. září 2023, č. j. 70 Co 215/2023-3440, a proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 26. září 2023, č. j. 70 Co 216/2023-3443, takto:

I. Dovolací řízení se zastavují. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

1. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 26. 9. 2023, č. j. 70 Co 401/2022-3438, potvrdil usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 1. 3. 2023, č. j. 40 P 335/88-3357, kterým soud prvního stupně změnil prvostupňové usnesení vydané předtím vyšší soudní úřednicí téhož soudu, tj. usnesení ze dne 10. 11. 2022, č. j. 40 P 335/88-3265 (nyní č. l. 3334), tak, že se nezahajuje řízení o jmenování kolizního opatrovníka S. M. pro řízení o jeho (dalším nejasném) podání, označeném jako žaloba pro zmatečnost a dovolání ze dne 16. 3. 2023 směřujícím proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 15. 2. 2022, č. j. 70 Co 32/2022-3251, a současně že se pro označené řízení nejmenuje S. M. kolizním opatrovníkem Mgr. František Drlík, advokát se sídlem v Šumperku, Starobranská č. 327/4.

2. V dalším průběhu řízení Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 26. 9. 2023, č. j. 70 Co 215/2023-3440, změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že opatrovníkem S. M. se pro řízení o novou úpravu svéprávnosti jmenuje JUDr. Zuzana Novotná, advokátka se sídlem v Šumperku, Komenského č. 312/3. Okresní soud v Šumperku usnesením ze dne 28. 4. 2023, č. j. 40 P 335/88-3385, totiž jmenoval procesním opatrovníkem advokáta Mgr. Bohdana Haltmara, LL.M., přičemž odvolací soud dospěl na základě odvolání podaného Mgr. Bohdanem Haltmarem, LL.M., k závěru, že vzhledem k předchozímu řízení je JUDr. Zuzana Novotná „s případem obeznámena (zastupovala S. M. ve stejném, resp. obdobném procesním postavení již v řízeních navazujících na prvotní rozsudek o jeho svéprávnosti a opatrovnictví) a s ohledem na sídlo své kanceláře může být se S. M. v adekvátním kontaktu“.

3. Zároveň dále v řízení Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 26. 9. 2023, č. j. 70 Co 216/2023-3443, potvrdil usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 28. 4. 2023, č. j. 40 P 335/88-3386, kterým soud prvního stupně odmítl nejasné podání S. M. označené jako žaloba pro zmatečnost a současně zastavil řízení o souběžném nejasném podání S. M. označeném jako dovolání, přičemž obě nejasná podání směřovala proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 25. 2. 2021, č. j. 70 Co 35/2021-3093.

4. Proti všem třem usnesením odvolacího soudu podal S. M. dovolání, ve kterém požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů.

5. Dovolatel musí být v dovolacím řízení zastoupen advokátem nebo notářem (§ 241 odst. 1 věta první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „o. s. ř.“); to podle § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem (odst. 4).

6. Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, soud řízení zastaví.

7. Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti uvedeným usnesením odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací, neboť (opětovné) posuzování této otázky soudem prvního stupně by vedlo k neukončenému řetězci rozhodnutí o (ne)ustanovení zástupce pro dovolací řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 78, ročník 2015).

8. Z obsahu spisu a z úřední činnosti je Nejvyššímu soudu známo, že dovolatel v tomto i v dalších řízeních zahlcuje soudy nesrozumitelnými a nečitelnými podáními. Těmito procesními obstrukcemi dlouhodobě zneužívá svá procesní práva, a to nikoliv za účelem soudní ochrany; způsobuje tím bezdůvodné průtahy v soudním řízení a jeho postup tak nemůže požívat právní ochrany. Zneužití procesního práva totiž může mít jak podobu snahy získat výhodu nepředvídanou procesním právem, tak i podobu maření řádného postupu v řízení. Má-li zneužití práva účastníkem podobu jeho procesního úkonu a není-li stanoveno jiné řešení, pak se k němu ve shodě s § 41a odst. 3 o. s. ř. jako k nepřípustnému nebude přihlížet [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. 32 Cdo 5201/2017; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2018, sp. zn. 29 NSČR 81/2018; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2018, sp. zn. 29 NSČR 104/2017, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Nd 159/2016, a Lavický, Petr. § 2 (Předmět právní úpravy; zákaz zneužití). In: Lavický, P. a kol. Občanský soudní řád (§ 1 až 250l)., Řízení sporné. Praktický komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer. 2016. 1116 s. ISBN 978-80-7478-986-1; str. 9]. Nejvyšší soud proto k žádosti dovolatele o ustanovení zástupce nepřihlížel.

9. Nejvyšší soud pro úplnost dodává, že – ačkoliv tak neučinil ani soud prvního stupně – nevyzýval dovolatele ke splnění podmínky povinného zastoupení podle § 241 odst. 1 o. s. ř., jelikož ve vztahu k požadavku povinného právního zastoupení není poučení nevyhnutelnou podmínkou, jestliže se dovolateli takového poučení dostalo ve zcela identických případech předchozích (např. ve věcech vedených Nejvyšším soudem pod sp. zn. 21 Cdo 1622/2014, sp. zn. 21 Cdo 3336/2014, sp. zn. 21 Cdo 706/2013, či sp. zn. 21 Cdo 3338/2014), neboť v takové situaci se jeví setrvání na požadavku opakovaného poučení pro další dovolací řízení neefektivním a formalistickým (k tomu srov. přiměřeně závěry usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3052/2014, ze dne 13. 1. 2016, sp. zn. 30 Cdo 3716/2015, ze dne 18. 1. 2017, sp. zn. 30 Cdo 5291/2016, či ze dne 23. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 5429/2017).

10. Dovolatel neuhradil ani soudní poplatek z dovolání. Přestože si je dovolací soud vědom, že podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 3. 2012, sp. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 57, ročník 2012), v daném případě k zaplacení soudního poplatku dovolatele již nevyzýval, neboť z jeho postoje v tomto i v předcházejících řízeních je zřejmé, že si je povinnosti zaplatit soudní poplatek vědom, platit jej však nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce a dlouhodobě tak zneužívá svého práva na soudní ochranu.

11. V situaci, kdy dovolací soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit dovolateli advokáta pro řízení o dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu, a kdy dovolatel neodstranil nedostatek povinného zastoupení – ač byl s následky srozuměn – Nejvyšší soud řízení o dovolání S. M. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 26. 9. 2023, č. j. 70 Co 401/2022-3438, usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 26. 9. 2023, č. j. 70 Co 215/2023-3440, a proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 26. 9. 2023, č. j. 70 Co 216/2023-3443, zastavil (§ 243c odst. 3, § 104 odst. 2 o. s. ř.).

12. Návrhem na odklad vykonatelnosti dovoláním napadených usnesení odvolacího soudu se Nejvyšší soud nezabýval, neboť jako návrh akcesorický není projednatelný (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23.8.2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, podle něhož, jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či zastavení dovolacího řízení, není projednatelný ani návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí).

13. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 4. 2024

JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D. předseda senátu