27 Cdo 291/2025-43
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Zavázalem v právní věci oprávněné CASPER CONSULTING a. s., se sídlem v Praze 6, náměstí Borise Němcova 510/3, PSČ 160 00, identifikační číslo osoby 63980401, zastoupené Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Koliště 259/55, PSČ 602 00, proti povinným 1) J. H., a 2) J. H., o žalobě na obnovu řízení a o žalobě pro zmatečnost, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 16 C 40/2023, o dovolání povinných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 4. 2024, č. j. 4 Co 8/2024-21, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
1. Usnesením ze dne 28. 8. 2023, č. j. 16 C 40/2023-11, Krajský soud v Hradci Králové odmítl žalobu na obnovu řízení a žalobu pro zmatečnost podanou povinnými proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 2. 2022, č. j. 3 Co 9/2022-649 (výrok I.), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). Soud prvního stupně uzavřel, že podání povinných neobsahovala náležitosti žaloby na obnovu řízení a žaloby pro zmatečnost podle § 42 odst. 4 a § 232 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
2. K odvolání povinných Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. a změnil jej ve
výroku II. tak, že o náhradě nákladů se nerozhoduje.
3. Proti usnesení Vrchního soudu podali povinní (mimo jiné) dovolání. Povinní při jeho podání nebyli zastoupeni advokátem, ani nedoložili, že mají sami odpovídající právnické vzdělání (§ 241 o. s. ř.).
4. Nejvyššímu soudu je z jeho činnosti známo (a plyne to ostatně i z obsahu předloženého spisu), že dovolatelé dlouhodobě zneužívají svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných žalob, přičemž po zahájení řízení podávají velké množství vesměs neodůvodněných procesních podání, jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků mimořádných. Takové dlouhodobé a cílené počínání účastníka lze jednoznačně označit za obstrukční a sudičské (srov. v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu např. usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. 30 Cdo 4138/2019, nebo ze dne 1. 11. 2022, sp. zn. 26 Cdo 3181/2022, v rozhodovací praxi Ústavního soudu pak např. usnesení ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08).
5. Vzhledem k výše uvedenému má Nejvyšší soud za nepochybné, že záměrem dovolatelů při podání žaloby pro zmatečnost a na obnovu řízení, jakož i navazujících opravných prostředků (včetně projednávaného dovolání), je nikoliv sledování ochrany jimi tvrzeného subjektivního práva (§ 1 o. s. ř.), nýbrž vyvolání procesních obtíží na straně soudu. Zneužívající procesní úkony dovolatelů podle § 2 a § 6 o. s. ř. nemohou požívat právní ochrany.
6. Přestože dovolatelé nebyli v tomto dovolacím řízení vyzváni, aby si zvolili zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podali řádné dovolání, musí si být vědomi toho, že jsou povinni být v dovolacím řízení kvalifikovaně zastoupeni, když tato povinnost je jim známa z jiných probíhajících řízení, v nichž byli mnohokrát k odstranění nedostatku povinného zastoupení pro dovolací řízení bezúspěšně vyzýváni (včetně poučení o následcích nevyhovění výzvě).
7. Jak se přitom podává z ustálené judikatury Nejvyššího soudu, poučení o důsledcích nesplnění podmínky povinného zastoupení není nezbytné, jestliže byli stěžovatelé v minulosti opakovaně poučováni o nutnosti povinného zastoupení a důsledcích jeho nesplnění. V takové situaci se jeví setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým [srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13 (a v něm dále citovaná usnesení Ústavního soudu), či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3052/2014, ze dne 13. 1. 2016, sp. zn. 30 Cdo 3716/2015, ze dne 4. 10. 2016, sp. zn. 30 Cdo 3993/2016, nebo ze dne 18. 1. 2017, sp. zn. 30 Cdo 5291/2016].
8. Jelikož dovolatelé nesplnili zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení (§ 241b odst. 2 o. s. ř.) a nejsou splněny podmínky pro pokračování v řízení o jejich dovolání, Nejvyšší soud podle § 243c odst. 3 věty třetí o. s. ř. ve spojení s § 243f odst. 2 o. s. ř. řízení o jejich dovolání zastavil.
9. Absence výroku o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněna tím, že žaloba pro zmatečnost je (pouze) mimořádným opravným prostředkem podaným proti rozhodnutí vydanému v exekučním řízení [srov. § 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekučního řádu) a o změně dalších zákonů]. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. 2. 2025
JUDr. Jiří Zavázal předseda senátu