27 Cdo 3803/2017-205
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa
Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce
Stavebního bytového družstva POKROK, se sídlem v Praze 8, Kollárova 157/18, PSČ
186 00, identifikační číslo osoby 00034398, zastoupeného JUDr. Alenou Šťastnou,
advokátkou, se sídlem v Praze 1, Senovážné náměstí 978/23, PSČ 110 00, proti
žalovaným 1) I. H., a 2) P. H., oběma zastoupeným Mgr. Davidem Novákem,
advokátem, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 320/49, PSČ 128 00, o vyklizení
bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 15 C 265/2015, o
dovolání žalovaných proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 3. 2017,
č. j. 62 Co 464/2016-169, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně na
náhradu nákladů dovolacího řízení 2.178 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto
usnesení, k rukám jeho zástupkyně.
Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 30. 8. 2016, č. j. 15 C 265/2015-129,
zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovaným vyklidit byt
ev. č. 88, o velikosti 3+1/L s příslušenstvím, umístěný ve 2. nadzemním podlaží
budovy na adrese V. (dále jen „předmětný byt“), a vyklizený jej žalobci předat
do 15 dnů od zajištění přístřeší (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení
(výrok II.).
K odvolání žalobce Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem změnil
rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalovaným uložil povinnost vyklidit
předmětný byt a vyklizený ho odevzdat žalobci do 15 dnů od zajištění přístřeší
(první výrok), a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý
výrok).
Proti rozsudku odvolacího soudu podali oba žalovaní společné dovolání, jež
Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského
soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že
dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a
není přípustné ani podle § 237 o. s. ř. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu přijaté k otázce doručování adresných
jednostranných hmotněprávních úkonů se podává:
1) Účinnost adresných jednostranných hmotněprávních úkonů v režimu zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), předpokládá, že projev
vůle dojde, respektive bude doručen adresátovi, tj. že se dostane do sféry jeho
dispozice (§ 45 odst. 1 obč. zák.). Slovní spojení „dostane do sféry jeho
dispozice“ pak nelze vykládat ve smyslu procesněprávních předpisů. Je jím třeba
rozumět konkrétní možnost nepřítomné osoby seznámit se s jí adresovaným právním
úkonem. Přitom není nezbytné, aby adresát skutečně nabyl povědomí o obsahu
hmotněprávního úkonu, postačuje, že měl objektivně příležitost tak učinit
(srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. 28 Cdo
72/2004, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2005, sp. zn. 26 Cdo
864/2004). Druhé straně lze přitom zpravidla v obdobných vztazích doručit
jakýmkoliv způsobem, který umožní dané osobě se s písemností obeznámit,
například prostřednictvím držitele poštovní licence, pomocí každé fyzické
osoby, která bude ochotna doručení provést, nebo osobním předáním druhé straně
a podobně (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 11. 2015, sp. zn. 28 Cdo
464/2015). 2) Ujednaly-li si smluvní strany, že se písemnosti budou dostávat do dispozice
žalobců doručením na adresu třetí osoby, nelze současně jejich autonomnímu
projevu vůle upřít důsledky tímto zamýšlené - tedy jednoznačné určení místa,
kde se žalobci hodlali seznamovat s písemnými projevy vůle druhé smluvní
strany. Bylo na žalobcích, aby v zájmu ochrany svých práv případně usilovali o
změnu doručovací adresy (viz opětovně usnesení sp. zn. 28 Cdo 464/2015). 3) Oznamuje-li člen družstva námitku proti usnesení členské schůze tak, že ji v
písemné podobě zašle družstvu prostřednictvím držitele poštovní licence,
dostane se tato do sféry dispozice družstva dnem, kdy je adresátu držitelem
poštovní licence předána, nebo - je-li adresátu držitelem poštovní licence
oznámeno, že zásilka obsahující námitku je pro něj u držitele uložena - dnem,
kdy si adresát může zásilku poprvé vyzvednout (viz usnesení Nejvyššího soudu ze
dne 22. 5. 2012, sp. zn. 29 Cdo 272/2011; srov. i usnesení Nejvyššího soudu ze
dne 11. 6. 2015, sp. zn. 29 Cdo 5282/2014). 4) Zašle-li akciová společnost v zákonné lhůtě doporučenou zásilkou pozvánku na
valnou hromadu na adresu akcionáře uvedenou v seznamu akcionářů, učiní k
zajištění práva akcionáře zúčastnit se valné hromady vše, co po ní lze
spravedlivě požadovat (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2009, sp. zn. 29 Cdo 3469/2008; srov. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2008, sp. zn.
29 Odo 1429/2006, uveřejněné pod číslem 22/2009 Sbírky soudních rozhodnutí
a stanovisek). 5) Akciová společnost není povinna provést změnu adresy akcionáře v seznamu
akcionářů jen na základě skutečnosti, že akcionář přebírá poštu na jiné adrese,
než je v seznamu uvedena. Nepožádal-li akcionář, aby společnost poté, co se
změnila jeho adresa, promítla tuto změnu do seznamu akcionářů, ač takovou
možnost měl, zanedbal sám ochranu svých práv a takové zanedbání nelze
interpretovat v neprospěch společnosti (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne
20. 9. 2006, sp. zn. 29 Odo 634/2005, v poměrech společnosti s ručením omezeným
pak usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2012, sp. zn. 29 Cdo 1982/2011, a
ze dne 14. 6. 2017, sp. zn. 29 Cdo 2966/2016). Uvedené závěry se uplatní obdobně i v poměrech projednávané věci, při
doručování písemností zasílaných členům družstva v průběhu procesu jejich
vyloučení z družstva (výstrahy před vyloučením, oznámení o vyloučení z družstva
ad.). Jinak řečeno, ze shora citované ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu
plyne, že si členové družstva mohou s družstvem ujednat jinou doručovací
adresu, než je místo jejich skutečného pobytu (a to i adresu bydliště třetí
osoby, např. podnájemce), a tuto tak fakticky učinit svou sférou dispozice. Skutečnost, že si na takto sjednané doručovací adrese člen družstva nepřebírá
poštu, jde k jeho tíži. Družstvo není povinno zasílat písemnosti na adresu
místa, v němž se člen zdržuje, i když je mu známa, určil-li člen jako
doručovací adresu jinou adresu a nepožádal-li o její změnu. V projednávané věci dovolatelé v písemné žádosti o schválení smlouvy o podnájmu
bytu ze dne 10. 2. 2004 zaslané žalobci uvedli jako „kontaktní adresu člena
(bytového) družstva“ adresu předmětného bytu. Závěr odvolacího soudu, podle
něhož bylo rozhodnutí o vyloučení dovolatelů z družstva dovolatelům řádně
doručeno na jimi sdělenou doručovací adresu (adresu předmětného bytu), přičemž
je nerozhodné, že na této adrese nebydleli dovolatelé, nýbrž podnájemce, je
zcela v souladu s výše citovanou judikaturou Nejvyššího soudu, jakož i s
usnesením Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 2016, sp. zn. 26 Cdo 4808/2015, na něž
poukazují dovolatelé. Poukaz dovolatelů na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 6. 2011, sp. zn. 26
Cdo 278/2011, není přiléhavý; v tomto rozhodnutí soud neřešil otázku sjednání
doručovací adresy odlišné od adresy skutečného bydliště adresáta (ze
skutečnosti, že nájemci se na doručovací adrese zdržovali, Nejvyšší soud
nečinil podmínku řádného doručení výpovědi z nájmu bytu).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3
věta druhá o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu (účinné do 29. září 2017) se podává z
části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č.
99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a
některé další zákony.
Poučení:Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinní, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný
domáhat jeho výkonu.
V Brně dne 26. 6. 2018
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu