27 Cdo 452/2025-36
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Zavázalem v právní věci žalobce města Lomnice nad Popelkou, se sídlem v Lomnici nad Popelkou, Husovo náměstí 6, PSČ 512 51, identifikační číslo osoby 00275905, proti žalovanému J. H., o žalobě pro zmatečnost, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 26 Co 131/2020, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 12. 2024, č. j. 4 Co 86/2024-26, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
žalovaným (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.). Učinil tak proto, že podání žalovaného neobsahovalo náležitosti žaloby pro zmatečnost podle § 232 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“).
2. K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
3. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, vznesl námitku podjatosti soudců rozhodujícího senátu odvolacího soudu a požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů.
4. Nejvyššímu soudu je ze své činnosti známo (a plyne to i z obsahu spisu), že dovolatel dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných žalob, přičemž po zahájení řízení podává velké množství vesměs neodůvodněných procesních podání, jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků mimořádných. Takové dlouhodobé a cílené počínání účastníka lze jednoznačně označit za obstrukční a sudičské (srov. v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu např. usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. 30 Cdo 4138/2019, nebo ze dne 1. 11. 2022, sp. zn. 26 Cdo 3181/2022, v rozhodovací praxi Ústavního soudu pak např. usnesení ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08).
5. Vzhledem k výše uvedenému má Nejvyšší soud za nepochybné, že záměrem dovolatele při podání žaloby pro zmatečnost, jakož i navazujících opravných prostředků (včetně projednávaného dovolání) a žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, je nikoliv sledování ochrany jím tvrzeného subjektivního práva (§ 1 o. s. ř.), nýbrž vyvolání procesních obtíží na straně soudu. Zneužívající procesní úkony dovolatele podle § 2 a § 6 o. s. ř. nemohou požívat právní ochrany.
6. Přestože dovolatel nebyl v tomto dovolacím řízení vyzván, aby si zvolil zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání, musí si být vědom toho, že je povinen být v dovolacím řízení kvalifikovaně zastoupen; tato povinnost mu je nepochybně známa z jiných probíhajících řízení, v nichž byl mnohokrát k odstranění nedostatku povinného zastoupení pro dovolací řízení bezúspěšně vyzýván (včetně poučení o následcích nevyhovění výzvě).
7. Jak se přitom podává z ustálené judikatury Nejvyššího soudu, poučení o důsledcích nesplnění podmínky povinného zastoupení není nezbytné, jestliže byl stěžovatel v minulosti opakovaně poučován o nutnosti povinného zastoupení a důsledcích jeho nesplnění. V takové situaci se jeví setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým [srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13 (a v něm dále citovaná usnesení Ústavního soudu), či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3052/2014, ze dne 13. 1. 2016, sp. zn. 30 Cdo 3716/2015, ze dne 4. 10. 2016, sp. zn. 30 Cdo 3993/2016, nebo ze dne 18. 1. 2017, sp. zn. 30 Cdo 5291/2016].
8. Jelikož dovolatel nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení (§ 241b odst. 2 o. s. ř.) a nejsou splněny podmínky pro pokračování v řízení o jeho dovolání, Nejvyšší soud podle § 243c odst. 3 věty třetí o. s. ř. ve spojení s § 243f odst. 2 o. s. ř. řízení zastavil.
9. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 2. 2025
JUDr. Jiří Zavázal předseda senátu