29 Cdo 1852/2024-44
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu Mgr. Hynkem Zoubkem v právní věci žalobce Severočeské vodovody a kanalizace, a. s., se sídlem v Teplicích, Přítkovská 1689, identifikační číslo osoby 49099451, proti žalovanému J. H., o žalobě pro zmatečnost podané žalovaným proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. února 2021, č. j. 3 Co 58/2020-229, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 16 C 37/2021, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. února 2024, č. j. 4 Cmo 30/2024-21, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
1. Usnesením ze dne 27. prosince 2023, č. j. 16 C 37/2021-14, Krajský soud v Hradci Králové odmítl žalobu pro zmatečnost podanou žalovaným proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. února 2021, č. j. 3 Co 58/2020-229, (bod I. výroku) a rozhodl o nákladech řízení (bod II. výroku).
2. K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 26. února 2024, č. j. 4 Cmo 30/2024-21, potvrdil usnesení krajského soudu (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
3. Proti usnesení vrchního soudu podal žalovaný dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem, ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání [§ 241 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“)]; následně dovolatel požádal o osvobození od placení soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů.
4. Nejvyššímu soudu je ze své činnosti známo (a plyne to i z obsahu spisu), že dovolatel dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných žalob, přičemž po zahájení řízení podává velké množství vesměs neodůvodněných procesních podání, jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků mimořádných. Takové dlouhodobé a cílené počínání účastníka lze jednoznačně označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. února 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či usnesení Ústavního soudu ze dne 27. října 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům dospěl i Nejvyšší soud, a to např. v usnesení ze dne 27. září 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, v usnesení ze dne 24. června 2020, sp. zn. 30 Cdo 4138/2019, nebo ze dne 1. listopadu 2022, sp. zn. 26 Cdo 3181/2022.
5. Nejvyšší soud vzhledem k výše uvedenému má za nepochybné, že záměrem počínání dovolatele při podání žaloby pro zmatečnost, navazujících opravných prostředků (včetně projednávaného dovolání), jakož i žádostí o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce je nikoliv sledování ochrany jím tvrzeného subjektivního práva (§ 1 o. s. ř.), nýbrž vyvolání procesních obtíží na straně soudu. Zneužívající procesní úkony dovolatele podle § 2 a § 6 o. s. ř. nemohou požívat právní ochrany, a proto se k nim podle § 41 odst. 3 o. s. ř. nepřihlíží (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. června 2016, sp. zn. 22 Nd 159/2016).
6. Na uvedeném nemůže ničeho změnit ani skutečnost, že dovolatel nebyl v tomto dovolacím řízení vyzván, aby si zvolil zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Dovolatel si musí být své povinnosti být v dovolacím řízení kvalifikovaně zastoupen vědom, jelikož je mu známa z jiných probíhajících řízení, v nichž byl mnohokrát k odstranění nedostatku povinného zastoupení pro dovolací řízení bezúspěšně vyzýván (včetně poučení o následcích nevyhovění výzvě).
7. Jak se přitom podává z ustálené judikatury Nejvyššího soudu, poučení o důsledcích nesplnění podmínky povinného zastoupení není nezbytné, jestliže byl stěžovatel v minulosti opakovaně poučován o nutnosti povinného zastoupení a důsledcích jeho nesplnění. V takové situaci se jeví setrvání na požadavku dalšího poučení pro konkrétní řízení neefektivním a formalistickým [srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. srpna 2019, sp. zn. II. ÚS 2291/13 (a v něm citovaná usnesení Ústavního soudu), či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. října 2014, sp. zn. 30 Cdo 3052/2014, ze dne 13. ledna 2016, sp. zn. 30 Cdo 3716/2015, ze dne 4. října 2016, sp. zn. 30 Cdo 3993/2016, nebo ze dne 18. ledna 2017, sp. zn. 30 Cdo 5291/2016].
8. Nejvyšší soud nepřehlédl, že dovolatel podáním datovaným dne 17. července 2024 vznesl námitku podjatosti soudců senátu 29 Cdo Nejvyššího soudu s odůvodněním, že „bylo a je objektivně a nevyvratitelně prokazatelné, že nejen v této věci byly a jsou vědomě páchány velmi závažné zločiny“.
9. Takto vznesená námitka podjatosti neobsahuje žádná tvrzení o okolnostech, z nichž by bylo možno seznat, že je dán důvod pochybovat o nepodjatosti soudců soudního oddělení 29 Cdo Nejvyššího soudu (tvrzení o poměru soudců k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům).
10. Námitka podjatosti odůvodněná pouze těmi okolnostmi, které jsou nezpůsobilé být důvodem k vyloučení soudce (popřípadě neodůvodněná vůbec), není řádnou námitkou podjatosti, a je-li takto (přesto) vznesena, lze ji již proto hodnotit jako obstrukční postup (jako procesní obstrukci), která s přihlédnutím k § 2 o. s. ř. nepožívá právní ochrany [srov. v daných souvislostech obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. července 2008, sp. zn. 29 Nd 201/2008, uveřejněné pod číslem 2/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „Sb. rozh. obč.“), nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2011, sp. zn. 29 Cdo 3013/2010, uveřejněné pod číslem 46/2012 Sb. rozh. obč.]. Uvedené platí i s přihlédnutím k § 6 o. s. ř. a ke způsobu, jakým dovolatel přistupuje k využití svých procesních práv (viz shora). Důvod předložit věc k rozhodnutí o námitce podjatosti jinému senátu Nejvyššího soudu (§ 16 odst. 1 věta druhá o. s. ř.) tak dán není.
11. Z výše uvedeného je zřejmé, že dovolatel nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení a nejsou splněny podmínky pro pokračování v řízení o jeho dovolání. Nejvyšší soud proto podle § 243c odst. 3 věty třetí o. s. ř. řízení o jeho dovolání zastavil.
12. O návrhu na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť vzhledem k tomu, že dovolání bylo zastaveno, se tento návrh (navíc nijak neodůvodněný) stal bezpředmětným.
13. Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 o. s. ř.).
14. Pro dovolací řízení je rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. 8. 2024
Mgr. Hynek Zoubek předseda senátu