29 Cdo 2787/2015
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy
JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Petra Šuka a JUDr. Petra Gemmela v právní
věci žalobce M. D., zastoupeného Mgr. Petrem Dvořákem, advokátem, se sídlem v
Praze 1, Dlouhá 733/29, PSČ 110 00, proti žalovaným 1) Bytovému družstvu Černý
slon, se sídlem v Praze 1, Vlašská 26, PSČ 118 00, identifikační číslo osoby
25642561, zastoupenému JUDr. Janem Špačkem, advokátem, se sídlem v Praze 5,
Radlická 663/28, PSČ 150 00, a 2) Alienor, s. r. o., se sídlem v Praze 1,
Rytířská 409/8, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 26196263, zastoupené
JUDr. Drahomírem Šachtou, advokátem, se sídlem v Praze 5, Radlická 663/28, PSČ
150 00, o určení vlastnictví, o určení členství v družstvu a o určení práva
nájmu k družstevnímu bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 21
C 128/2007, o dovolání AVV Real s. r. o., se sídlem v Tachově, Rokycanova 296,
PSČ 347 01, identifikační číslo osoby 25221833, zastoupené JUDr. Petrem Kočím,
Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 1, Opletalova 1535/4, PSČ 110 00, proti
usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. února 2015, č. j. 35 Co
17/2015-401, takto:
Dovolání se odmítá.
Usnesením ze dne 11. prosince 2014, č. j. 21 C 128/2007-394, Obvodní soud pro
Prahu 1 nepřipustil, aby na stranu žalovaného jako vedlejší účastník do řízení
přistoupila společnost AVV Real, s. r. o. (dále jen „společnost“).
K odvolání společnosti Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením
potvrdil usnesení soudu prvního stupně.
Proti usnesení odvolacího soudu podala společnost dovolání, jež Nejvyšší soud
odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu
(dále jen „o. s. ř.“). Učinil tak proto, že dovolání, které není přípustné
podle § 238a o. s. ř., neshledal přípustným ani podle § 237 o. s. ř. Závěr odvolacího soudu, podle něhož předpokladem přípustnosti vedlejšího
účastenství ve sporném řízení je souhlas účastníka, na jehož straně má vedlejší
účastník vystupovat, je v souladu s ustálenou judikaturou (viz usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 30. června 2004, sp. zn. 29 Odo 806/2002, uveřejněné v
časopise Soudní judikatura číslo 7, ročníku 2004, pod číslem 127, dále usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 7. července 2008, sp. zn. 22 Cdo 1652/2007, či ze dne
21. července 2010, sp. zn. 29 Cdo 1856/2010). Dovolatelce lze přitakat potud, že předmětem řízení je po odstranění vad
žaloby podáním z 19. ledna 2009 (č. l. 26 spisu) vedle nároku na určení
vlastnictví družstva k bytu a ke spoluvlastnickým podílům dále i nárok na
určení členství žalobce v družstvu a jeho nájemního práva k družstevnímu bytu,
který je „sporem“ uvedeným v § 9 odst. 3 písm. g) o. s. ř., projednávaným v
řízení dle § 200e o. s. ř. v režimu tzv. nesporného řízení (§ 120 odst. 2 o. s. ř.). Nicméně v tzv. nesporném řízení není vedlejší účastenství vůbec přípustné (k
tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. února 1999, sp. zn. 20 Cdo
91/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 7, ročníku 1999, pod
číslem 73, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. listopadu 2008, sp. zn. 29 Cdo
333/2007, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročníku 2009, pod
číslem 134, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. ledna 2011, sp. zn. 29 Cdo
1259/2009, ze dne 23. února 2011, sp. zn. 29 Cdo 3880/2009, či ze dne 27. ledna
2016, sp. zn. 29 Cdo 1136/2015). Ostatně dovolatelka se ani podle obsahu
dovolání nedomáhá, aby se řízení „v nesporné části“ účastnila jako vedlejší
účastník, ale namítá, že má být do řízení přibrána jako (hlavní) účastník podle
§ 94 odst. 3 o. s. ř. Rozhodnutí odvolacího soudu je tedy i přes nesprávný závěr ohledně vad žaloby
a potřeby připustit její změnu, a taktéž ohledně předmětu a povahy řízení v
projednávané věci ve výsledku správné; Nejvyšší soud proto dovolání odmítl. Nicméně k odstranění pochybností a pro účely dalšího postupu soudu považuje
Nejvyšší soud za nezbytné zdůraznit, že:
1) Řízení v projednávané věci je vedeno jednak o nárok na určení
vlastnictví, projednávaný v režimu sporného řízení, jednak o nárok na určení
členství v družstvu spojeného s nájemním právem k družstevnímu bytu,
projednávaný v režimu nesporného řízení. 2) K řízení o určení vlastnictví družstva k bytu a ke spoluvlastnickým
podílům jsou v prvním stupni příslušné okresní soudy (§ 9 odst. 1 o. s. ř.),
zatímco k řízení o určení členství v družstvu jsou v prvním stupni příslušné
krajské soudy [§ 9 odst. 3 písm. g) o. s. ř.]. 3) Účastenství v řízení o určení členství v družstvu se řídí tzv. druhou
definicí účastenství (§ 94 odst. 1 o. s. ř.); uplatní se v něm i postup podle §
94 odst. 3 a 4 o. s. ř.
K okruhu účastníků řízení o určení členství v družstvu
srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. října 2010, sp. zn. 29 Cdo
4323/2009, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročníku 2012, pod
číslem 37.
K absenci výroku o náhradě nákladů dovolacího řízení srov. usnesení Nejvyššího
soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem
48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Rozhodné znění občanského soudního řádu (do 31. prosince 2013) se podává z
článku II. bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb.,
občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. srpna 2016
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu