Judikát 29 ICdo 103/2024
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:29.01.2026
Senátní značka:29 ICdo 103/2024
ECLI:ECLI:CZ:NS:2026:29.ICDO.103.2024.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Konkurs
Insolvenční správce
Žaloba vylučovací (excindační)
Dotčené předpisy:§ 160 odst. 1 IZ. § 160 odst. 4 IZ. § 224 odst. 1 IZ. § 224 odst. 2 IZ. § 225 odst. 1 IZ. § 225 odst. 2 IZ. § 225 odst. 3 IZ. § 431 písm. a) IZ. § 13a předpisu č. 311/2007 Sb. § 237 o. s. ř. § 238 o. s. ř. § 242 odst. 3 o. s. ř. § 243a odst. 1 o. s. ř. § 243d odst. 1 písm. b) o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:C KSOL 16 INS 10346/2022
11 ICm 3184/2023
29 ICdo 103/2024-79
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobce JUDr. Filipa Pundy, se sídlem v Jindřichově Hradci, Pražská 100/II, PSČ 377 01, jako odděleného insolvenčního správce dlužníka HRKLOMI družstvo, identifikační číslo osoby 29386594, proti žalovanému JUDr. Michalu Novákovi, se sídlem v Litomyšli, Tyršova 231, PSČ 570 01, jako insolvenčnímu správci dlužníka MB DOMUS SE, o vyloučení věcí z majetkové podstaty, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 11 ICm 3184/2023, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka MB DOMUS SE, se sídlem v Hranicích, Družstevní 402, PSČ 753 01, identifikační číslo osoby 24244384, vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. KSOL 16 INS 10346/2022, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27.
března 2024, č. j. 11 ICm 3184/2023, 12 VSOL 36/2024-29 (KSOL 16 INS 10346/2022), takto: Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
1. Usnesením ze dne 30. listopadu 2023, č. j. 11 ICm 3184/2023-13, ve znění opravného usnesení ze dne 24. dubna 2024, 11 ICm 3184/2023-35, Krajský soud v Ostravě (dále též jen „insolvenční soud“) odmítl jako opožděnou žalobu ze dne 22. října 2023, doručenou soudu dne 24. října 2023, kterou se žalobce (tehdy HRKLOMI družstvo) domáhal vyloučení označeného majetku z majetkové podstaty dlužníka (bod I. výroku), současně rozhodl o náhradě nákladů řízení a o soudním poplatku (body II. a III. výroku).
2. Insolvenční soud – vycházeje z § 160 odst. 1 a 4 a § 225 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) – dospěl k závěru, že žaloba (podaná dne 24. října 2023) je opožděná, jelikož (řádné) vyrozumění žalovaného o soupisu movitých věcí do majetkové podstaty dlužníka bylo žalobci doručeno dne 26. dubna 2023.
3. K odvolání žalobce Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením změnil usnesení insolvenčního soudu v bodech I. a II. výroku tak, že se žaloba jako opožděná neodmítá (první výrok), v bodě III. výroku tak, že se žalobci soudní poplatek ve výši 2 000 Kč nevrací (druhý výrok), a současně insolvenčnímu soudu nařídil provedení opravy čísla jednacího odvoláním napadeného usnesení (třetí výrok).
4. Odvolací soud vyšel zejména z toho, že:
[1] Insolvenční řízení vedené na majetek dlužníka bylo zahájeno věřitelským insolvenčním návrhem dne 16. června 2022, přičemž usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 12. října 2022, č. j.
KSOL 16 INS 10346/2022 11 ICm 3184/2023 29 ICdo 103/2024-79
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobce JUDr. Filipa Pundy, se sídlem v Jindřichově Hradci, Pražská 100/II, PSČ 377 01, jako odděleného insolvenčního správce dlužníka HRKLOMI družstvo, identifikační číslo osoby 29386594, proti žalovanému JUDr. Michalu Novákovi, se sídlem v Litomyšli, Tyršova 231, PSČ 570 01, jako insolvenčnímu správci dlužníka MB DOMUS SE, o vyloučení věcí z majetkové podstaty, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 11 ICm 3184/2023, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka MB DOMUS SE, se sídlem v Hranicích, Družstevní 402, PSČ 753 01, identifikační číslo osoby 24244384, vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. KSOL 16 INS 10346/2022, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. března 2024, č. j. 11 ICm 3184/2023, 12 VSOL 36/2024-29 (KSOL 16 INS 10346/2022), takto:
Dovolání se odmítá.
(první výrok), v bodě III. výroku tak, že se žalobci soudní poplatek ve výši 2 000 Kč nevrací (druhý výrok), a současně insolvenčnímu soudu nařídil provedení opravy čísla jednacího odvoláním napadeného usnesení (třetí výrok). 4. Odvolací soud vyšel zejména z toho, že:
[1] Insolvenční řízení vedené na majetek dlužníka bylo zahájeno věřitelským insolvenčním návrhem dne 16. června 2022, přičemž usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 12. října 2022, č. j. KSOL 16 INS 10346/2022-A-39, byl mimo jiné zjištěn úpadek dlužníka (bod I. výroku), insolvenčním správcem byl ustanoven FARADAY v. o. s. (dále jen „insolvenční správce F“) [bod II. výroku] a na majetek dlužníka byl prohlášen konkurs (bod III. výroku).
[2] Usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 8. listopadu 2022, č. j. KSOL 16 INS 10346/2022-B-9, byl insolvenční správce F odvolán z funkce a novým insolvenčním správcem byla ustanovena TP Insolvence v. o. s. (dále jen „insolvenční správce T“).
[3] Dne 15. prosince 2022 byl v insolvenčním rejstříku zveřejněn soupis majetkové podstaty ze 6. prosince 2022, který byl následně šestkrát doplněn. Třetí aktualizace byla zveřejněna dne 21. dubna 2023 a nově obsahovala položky č. 101 až č. 130 s datem soupisu 20. dubna 2023. U těchto položek je uvedena pouze zůstatková cena a poznámka, že nejsou předmětem zajištění. V části týkající se movitého majetku je celková hodnota souboru movitých věcí dle přílohy č. 1 stanovena na 68 906 500 Kč, oceněných insolvenčním správcem T s tím, že jde o majetek dlužníka.
[4] Dne 20. dubna 2023 zaslal insolvenční správce T žalobci „Vyrozumění o zahrnutí majetku do soupisu majetkové podstaty podle § 224 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona)“ [dále jen „vyrozumění“]. Ve vyrozumění bylo uvedeno označení insolvenčního řízení, údaje o úpadku dlužníka, ustanovení správce i informace o předchozí neúspěšné výzvě ze dne 24. března 2023. Dále v něm insolvenční správce T konstatuje, že do soupisu majetkové podstaty byly ke dni 20. dubna 2023 zahrnuty konkrétní movité věci, mimo jiné položky č. 109 až č.
115. Součástí vyrozumění bylo i poučení o možnosti podat vylučovací žalobu ve lhůtě 30 dnů od doručení. Vyrozumění bylo žalobci doručeno do datové schránky dne 26. dubna 2023.
[5] Žalobou datovanou 22. října 2023, která byla insolvenčnímu soudu doručena dne 24. října 2023, se žalobce domáhal vyloučení majetku zahrnutého do majetkové podstaty dlužníka pod položkami č. 109 až č. 115, a to s odkazem na smlouvu o dílo ze dne 12. září 2018 uzavřenou mezi žalobcem a společností AIR Consult CZ s. r. o.
5. Odvolací soud – cituje § 160 odst. 1 a 4, § 224 odst. 1 a 225 odst. 1, 2 a 3 insolvenčního zákona a odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu – na rozdíl do insolvenčního soud dospěl k závěru, že žalobu není možné odmítnout jako opožděnou. Uvedl, že nemá-li postup insolvenčního správce (to, že třetí osobu písemně vyrozumí o soupisu věci, práva, pohledávky či jiné majetkové hodnoty) podklad ve skutečnostech, jež jsou způsobilé takový soupis zpochybnit a neplynuly-li takové skutečnosti ani ze soupisu majetkové podstaty (pro absenci poznámky, kterou má insolvenční správce v souladu s § 224 odst. 1 insolvenčního zákona soupis opatřit), pak zaslané vyrozumění nemůže spustit ani počátek běhu propadné lhůty k podání vylučovací žaloby. Insolvenční správce T sice vyzval žalobce (výzvou z 24. března 2023) k vyjádření se k otázce vlastnického práva k movitým věcem následně sepsaným pod položkami č. 109 až č.
1. Usnesením ze dne 30. listopadu 2023, č. j. 11 ICm 3184/2023-13, ve znění opravného usnesení ze dne 24. dubna 2024, 11 ICm 3184/2023-35, Krajský soud v Ostravě (dále též jen „insolvenční soud“) odmítl jako opožděnou žalobu ze dne 22. října 2023, doručenou soudu dne 24. října 2023, kterou se žalobce (tehdy HRKLOMI družstvo) domáhal vyloučení označeného majetku z majetkové
2. Insolvenční soud – vycházeje z § 160 odst. 1 a 4 a § 225 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) – dospěl k závěru, že žaloba (podaná dne 24. října 2023) je opožděná, jelikož (řádné) vyrozumění žalovaného o soupisu movitých věcí do majetkové podstaty dlužníka bylo žalobci doručeno dne 26. dubna 2023.
3. K odvolání žalobce Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením změnil usnesení insolvenčního soudu v bodech I. a II. výroku tak, že se žaloba jako opožděná neodmítá (první výrok), v bodě III. výroku tak, že se žalobci soudní poplatek ve výši 2 000 Kč nevrací (druhý výrok), a současně insolvenčnímu soudu nařídil provedení opravy čísla jednacího odvoláním napadeného usnesení (třetí výrok).
takový soupis zpochybnit a neplynuly-li takové skutečnosti ani ze soupisu majetkové podstaty (pro absenci poznámky, kterou má insolvenční správce v souladu s § 224 odst. 1 insolvenčního zákona soupis opatřit), pak zaslané vyrozumění nemůže spustit ani počátek běhu propadné lhůty k podání vylučovací žaloby. Insolvenční správce T sice vyzval žalobce (výzvou z 24. března 2023) k vyjádření se k otázce vlastnického práva k movitým věcem následně sepsaným pod položkami č. 109 až č. 115 soupisu majetkové podstaty dlužníka, avšak z obsahu výzvy se nepodává, že by měla podklad v takových skutečnostech, jež jsou způsobilé následný soupis těchto věcí zpochybnit.
Z obsahu výzvy, ani ze samotného soupisu majetkové podstaty nelze konkrétně seznat, že by insolvenční správce měl nějaké informace o tom, že žalobci svědčí vlastnické či jiné právo k těmto věcem, popř. že je zde jiná skutečnost, která vylučuje soupis předmětných movitých věcí do soupisu majetkové podstaty dlužníka, či že takové zjištěné skutečnosti jsou sporné. Za této situace zaslané vyrozumění nemůže způsobit ani počátek běhu propadné lhůty k podání vylučovací žaloby.
6. Proti prvnímu výroku usnesení odvolacího soudu podal insolvenční správce T dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, eventuálně že má být předmětná otázka dovolacím soudem posouzena jinak. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř.), a navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu změnil v tom duchu, že se usnesení insolvenčního soudu potvrzuje.
7. Dovolatel nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že doručením vyrozumění nezačala běžet lhůta k podání vylučovací žaloby podle § 225 insolvenčního zákona pro absenci zákonných náležitostí. Má za to, že jak vyrozumění, tak soupis majetkové podstaty tyto náležitosti splňovaly, a poukazuje rovněž na opakované výzvy adresované žalobci, doplněné fotografiemi movitých věcí, na něž žalobce nereagoval.
8. Dovolatel dále namítá, že judikatura Nejvyššího soudu použitá odvolacím soudem na věc nedopadá, neboť se týká nedostatečné specifikace majetku, která zde nenastala, a ostatně ji ani odvolací soud výslovně neuplatnil. Odvolací soud dovodil absenci účinků vyrozumění z toho, že ve vyrozumění ani v soupisu nebyla uvedena informace o spornosti práva k sepsanému majetku. Dovolatel s tímto závěrem nesouhlasí a s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu uvádí, že mezi zákonné náležitosti vyrozumění dle § 224 insolvenčního zákona nepatří uvedení důvodu soupisu ani popis skutečností zpochybňujících právo dlužníka k dotčeným věcem.
Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. května 2022, sp. zn. 29 ICdo 68/2020, dále plyne, že ani neúplnost či nepřesnost vyrozumění nemusí bez dalšího vylučovat jeho právní účinky; rozhodující je, zda případný nedostatek zasáhl do procesních práv adresáta. Dovolatel míní, že neuvedení důvodu soupisu či spornosti práv k majetku nemohlo mít pro žalobce žádné relevantní důsledky z hlediska možnosti podat vylučovací žalobu.
9. Žalobce ve vyjádření z 8. července 2024 považuje dovolání za nedůvodné, přičemž zpochybňuje náležitosti soupisu majetkové podstaty i vyrozumění zaslaného žalobci.
10. S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění.
11. V průběhu dovolacího řízení Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 4.
4. Odvolací soud vyšel zejména z toho, že:
[1] Insolvenční řízení vedené na majetek dlužníka bylo zahájeno věřitelským insolvenčním návrhem dne 16. června 2022, přičemž usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 12. října 2022, č. j. KSOL 16 INS 10346/2022-A-39, byl mimo jiné zjištěn úpadek dlužníka (bod I. výroku), insolvenčním správcem byl ustanoven FARADAY v. o. s. (dále jen „insolvenční správce F“) [bod II. výroku] a na majetek dlužníka byl prohlášen konkurs (bod III. výroku).
[2] Usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 8. listopadu 2022, č. j. KSOL 16 INS 10346/2022-B-9, byl insolvenční správce F odvolán z funkce a novým insolvenčním správcem byla ustanovena TP Insolvence v. o. s. (dále jen „insolvenční správce T“).
[3] Dne 15. prosince 2022 byl v insolvenčním rejstříku zveřejněn soupis majetkové podstaty ze 6. prosince 2022, který byl následně šestkrát doplněn. Třetí aktualizace byla zveřejněna dne 21. dubna 2023 a nově obsahovala položky č. 101 až č. 130 s datem soupisu 20. dubna 2023. U těchto položek je uvedena pouze zůstatková cena a poznámka, že nejsou předmětem zajištění. V části týkající se movitého majetku je celková hodnota souboru movitých věcí dle přílohy č. 1 stanovena na 68?906?500 Kč, oceněných insolvenčním správcem T s tím, že jde o majetek dlužníka.
[4] Dne 20. dubna 2023 zaslal insolvenční správce T žalobci „Vyrozumění o zahrnutí majetku do soupisu majetkové podstaty podle § 224 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona)“ [dále jen „vyrozumění“]. Ve vyrozumění bylo uvedeno označení insolvenčního řízení, údaje o úpadku dlužníka, ustanovení správce i informace o předchozí neúspěšné výzvě ze dne 24. března 2023. Dále v něm insolvenční správce T konstatuje, že do soupisu majetkové podstaty byly ke dni 20. dubna 2023 zahrnuty konkrétní movité věci, mimo jiné položky č. 109 až č.
115. Součástí vyrozumění bylo i poučení o možnosti podat vylučovací žalobu ve lhůtě 30 dnů od doručení. Vyrozumění bylo žalobci doručeno do datové schránky dne 26. dubna 2023.
[5] Žalobou datovanou 22. října 2023, která byla insolvenčnímu soudu doručena dne 24. října 2023, se žalobce domáhal vyloučení majetku zahrnutého do majetkové podstaty dlužníka pod položkami č. 109 až č. 115, a to s odkazem na smlouvu o dílo ze dne 12. září 2018 uzavřenou mezi žalobcem a společností AIR Consult CZ s. r. o.
mohlo mít pro žalobce žádné relevantní důsledky z hlediska možnosti podat vylučovací žalobu.
9. Žalobce ve vyjádření z 8. července 2024 považuje dovolání za nedůvodné, přičemž zpochybňuje náležitosti soupisu majetkové podstaty i vyrozumění zaslaného žalobci.
10. S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění.
11. V průběhu dovolacího řízení Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 4. června 2024, č. j. KSOL 16 INS 4976/2023-A-238, mimo jiné zjistil úpadek žalobce (bod I. výroku) a na jeho majetek prohlásil konkurs (bod III. výroku). Usnesením ze dne 27. června 2024, č. j. KSOL 16 INS 4976/2023-B-84, tentýž soud ustanovil odděleným insolvenčním správcem JUDr. Filipa Pundu (bod I. výroku), a mimo jiné mu uložil povinnost vstoupit do incidenčního sporu vedeného u insolvenčního soudu pod sp. zn. 11 ICm 3184/2023 na straně žalobce (bod II.
písm. b/ výroku). Protože incidenční spor se prohlášením konkursu na majetek žalobce (v daném případě vylučovatele) nepřerušuje a účastníkem řízení se namísto žalobce bez dalšího stává insolvenční správce (srov. obdobně např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. listopadu 2014, sen. zn. 29 ICdo 73/2014, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. června 2020, sen. zn. 29 ICdo 21/2018), pokračoval Nejvyšší soud za této situace v dovolacím řízení s označeným odděleným insolvenčním správcem jako s žalobcem, přičemž o jeho návrhu na vstup do řízení na straně žalobce ze dne 11.
června 2025 nebylo třeba rozhodovat.
12. Dále v průběhu dovolacího řízení Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 31. července 2024, č. j. KSOL 16 INS 10346/2022, 1 VSOL 424/2023-B-362, zprostil dosavadního insolvenčního správce T funkce, a to ke dni ustanovení nového insolvenčního správce; usnesení nabylo právní moci dne 31. července 2024. Novým insolvenčním správcem byl na základě usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 9. srpna 2024, č. j. KSOL 16 INS 10346/2022-B-374, ustanoven JUDr. Michal Novák; usnesení nabylo právní moci dne 4. září 2024. I tuto skutečnost Nejvyšší soud zohlednil a pokračoval v dovolacím řízení s tímto insolvenčním správcem jako s žalovaným.
13. Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle § 237 o. s. ř. a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v § 238 o. s. ř., odmítl jako nepřípustné podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř.
14. Učinil tak proto, že mu dovolatel (oproti svému mínění) nepředkládá k řešení žádnou otázku hmotného či procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř.
15. Nejvyšší soud předesílá, že odvolací soud nezaložil své rozhodnutí na závěru, že by vyrozumění postrádalo zákonem předepsané náležitosti. Posuzoval jinou právní otázku, totiž zda v projednávané věci byly vůbec splněny zákonné předpoklady pro postup podle § 224 insolvenčního zákona, a zda tedy vyrozumění mohlo vyvolat účinky, s nimiž § 225 odst. 2 insolvenčního zákona spojuje běh propadné lhůty k podání vylučovací žaloby.
16. Přípustnost dovolání tak nemohou založit dovolatelem formulované otázky, které se týkají náležitostí vyrozumění podle § 224 insolvenčního zákona.
17. Dále dovolatel zpochybňuje závěr odvolacího soudu, podle něhož vyrozumění nemělo právní účinky předvídané § 225 odst. 2 insolvenčního zákona, a tudíž nemohlo založit běh propadné lhůty k podání vylučovací žaloby. 18.
5. Odvolací soud – cituje § 160 odst. 1 a 4, § 224 odst. 1 a 225 odst. 1, 2 a 3 insolvenčního zákona a odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu – na rozdíl do insolvenčního soud dospěl k závěru, že žalobu není možné odmítnout jako opožděnou. Uvedl, že nemá-li postup insolvenčního správce (to, že třetí osobu písemně vyrozumí o soupisu věci, práva, pohledávky či jiné majetkové hodnoty) podklad ve skutečnostech, jež jsou způsobilé takový soupis zpochybnit a neplynuly-li takové skutečnosti ani ze soupisu majetkové podstaty (pro absenci poznámky, kterou má insolvenční správce v souladu s § 224 odst. 1 insolvenčního zákona soupis opatřit), pak zaslané vyrozumění nemůže spustit ani počátek běhu propadné lhůty k podání vylučovací žaloby. Insolvenční správce T sice vyzval žalobce (výzvou z 24. března 2023) k vyjádření se k otázce vlastnického práva k movitým věcem následně sepsaným pod položkami č. 109 až č. 115 soupisu majetkové podstaty dlužníka, avšak z obsahu výzvy se nepodává, že by měla podklad v takových skutečnostech, jež jsou způsobilé následný soupis těchto věcí zpochybnit. Z obsahu výzvy, ani ze samotného soupisu majetkové podstaty nelze konkrétně seznat, že by insolvenční správce měl nějaké informace o tom, že žalobci svědčí vlastnické či jiné právo k těmto věcem, popř. že je zde jiná skutečnost, která vylučuje soupis předmětných movitých věcí do soupisu majetkové podstaty dlužníka, či že takové zjištěné skutečnosti jsou sporné. Za této situace zaslané vyrozumění nemůže způsobit ani počátek běhu propadné lhůty k podání vylučovací žaloby.
6. Proti prvnímu výroku usnesení odvolacího soudu podal insolvenční
lat účinky, s nimiž § 225 odst. 2 insolvenčního zákona spojuje běh propadné lhůty k podání vylučovací žaloby.
16. Přípustnost dovolání tak nemohou založit dovolatelem formulované otázky, které se týkají náležitostí vyrozumění podle § 224 insolvenčního zákona.
17. Dále dovolatel zpochybňuje závěr odvolacího soudu, podle něhož vyrozumění nemělo právní účinky předvídané § 225 odst. 2 insolvenčního zákona, a tudíž nemohlo založit běh propadné lhůty k podání vylučovací žaloby.
18. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu plyne, že § 224 insolvenčního zákona neupravuje povinnost insolvenčního správce vyrozumět třetí osoby o soupisu majetku vždy, nýbrž stanoví procesní postup pro případy, v nichž zde je (či může být) pochybnost o tom, zda dotčený majetek právem náleží do majetkové podstaty. Tomu odpovídá i povinnost správce vyznačit v soupisu poznámku o spornosti nebo o jiném důvodu, pro který je zahrnutí majetku do soupisu zpochybněno. Teprve při existenci takových okolností má insolvenční správce povinnost vyhotovit vyrozumění s poučením o možnosti podání vylučovací žaloby podle § 225 insolvenčního zákona.
19. V odvolacím soudem (i dovolatelem) odkazovaném usnesení sen. zn. 29 ICdo 68/2020 Nejvyšší soud dovodil, že z § 224 odst. 1 insolvenčního zákona se podává, že o zahrnutí určitého majetku do soupisu majetkové podstaty dlužníka má insolvenční správce písemně vyrozumět:
[1] majitele (vlastníka) sepsaného majetku, není-li jím dlužník;
[2] v případě, že tento majetek zahrnul do majetkové podstaty jako majetek ve vlastnictví dlužníka, osobu, která k majetku uplatňuje právo vylučující soupis (lhostejno, zda domnělé nebo skutečné). V prvním případě tak učiní (má učinit) poté, co do soupisu poznamená, komu sepisovaný majetek náleží, ve druhém případě poté, co do soupisu poznamená, kdo k sepsanému majetku uplatňuje své právo. V právní praxi rovněž není pochyb o tom, že důvod přičinit v soupisu příslušnou poznámku a vyhotovit písemné vyrozumění může nastat (skutečnosti osvědčující, že byl sepsán majetek jiné osoby než dlužníka, nebo skutečnosti zakládající spornost soupisu, ač majetek byl a je sepsán jako dlužníkův, vyjdou najevo) později, než v době vlastního soupisu. K těmto závěrům se Nejvyšší soud následně přihlásil např. v rozsudku ze dne 19. července 2022, sen. zn. 29 ICdo 153/2020.
20. V usnesení sen. zn. 29 ICdo 68/2020 Nejvyšší soud dále vysvětlil, že následkem toho, že insolvenční správce třetí osobu písemně vyrozumí o soupisu majetku, aniž by takový postup měl podklad ve skutečnostech, jež byly způsobilé zpochybnit soupis dotčeného majetku a nevyplynuly-li takové skutečnosti ani ze soupisu majetkové podstaty (pro absenci poznámky, kterou měl insolvenční správce v souladu s § 224 odst. 1 insolvenčního zákona soupis opatřit), pak zaslané (úpravou § 224 odst. 1 insolvenčního zákona nepodložené) vyrozumění o soupisu nemohlo spustit ani počátek běhu propadné lhůty k podání vylučovací žaloby.
21. Odvolací soud v dané věci vyšel z toho, že insolvenční správce žádné skutečnosti způsobilé zpochybnit oprávněnost soupisu nezjistil a ani je nevyznačil v soupisu majetkové podstaty; u dotčených položek soupisu pouze výslovně uváděl, že jde o majetek ve vlastnictví dlužníka. Za tohoto stavu dospěl odvolací soud k závěru, že chyběl podklad pro postup dle § 224 insolvenčního zákona, a tedy i pro spojení vyrozumění s účinky předvídanými § 225 odst. 2 insolvenčního zákona.
22. Takový právní závěr je v souladu s ustálenou judikaturou, jak je shrnuta výše, od níž se Nejvyšší soud nemá důvod odchýlit ani na základě argumentace obsažené v dovolání. Propadná lhůta stanovená v § 225 odst.
2 insolvenčního zákona představuje výjimečný zásah do práva třetí osoby na soudní ochranu; její běh proto může započít pouze při splnění jasně vymezených zákonných předpokladů.
23. Ani tato právní otázka proto v posuzované věci nezakládá přípustnost dovolání.
24. Protože napadeným usnesením odvolacího soudu se řízení ve věci samé nekončí, nerozhodoval Nejvyšší soud o nákladech dovolacího řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Poučení: Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 29. 1. 2026 Mgr. Milan Polášek předseda senátu
správce T dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, eventuálně že má být předmětná otázka dovolacím soudem posouzena jinak. Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř.), a navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu změnil v tom duchu, že se usnesení insolvenčního soudu potvrzuje.
7. Dovolatel nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že doručením vyrozumění nezačala běžet lhůta k podání vylučovací žaloby podle §?225 insolvenčního zákona pro absenci zákonných náležitostí. Má za to, že jak vyrozumění, tak soupis majetkové podstaty tyto náležitosti splňovaly, a poukazuje rovněž na opakované výzvy adresované žalobci, doplněné fotografiemi movitých věcí, na něž žalobce nereagoval.
8. Dovolatel dále namítá, že judikatura Nejvyššího soudu použitá odvolacím soudem na věc nedopadá, neboť se týká nedostatečné specifikace majetku, která zde nenastala, a ostatně ji ani odvolací soud výslovně neuplatnil. Odvolací soud dovodil absenci účinků vyrozumění z toho, že ve vyrozumění ani v soupisu nebyla uvedena informace o spornosti práva k sepsanému majetku. Dovolatel s tímto závěrem nesouhlasí a s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu uvádí, že mezi zákonné náležitosti vyrozumění dle §?224 insolvenčního zákona nepatří uvedení důvodu soupisu ani popis skutečností zpochybňujících právo dlužníka k dotčeným věcem. Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12.?května 2022, sp. zn.?29?ICdo?68/2020, dále plyne, že ani neúplnost či nepřesnost vyrozumění nemusí bez dalšího vylučovat jeho právní účinky; rozhodující je, zda případný nedostatek zasáhl do procesních práv adresáta. Dovolatel míní, že neuvedení důvodu soupisu či spornosti práv k majetku nemohlo mít pro žalobce žádné relevantní důsledky z hlediska možnosti podat vylučovací žalobu.
9. Žalobce ve vyjádření z 8. července 2024 považuje dovolání za nedůvodné, přičemž zpochybňuje náležitosti soupisu majetkové podstaty i vyrozumění zaslaného žalobci.
10. S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění.
11. V průběhu dovolacího řízení Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 4. června 2024, č. j. KSOL 16 INS 4976/2023-A-238, mimo jiné zjistil úpadek žalobce (bod I. výroku) a na jeho majetek prohlásil konkurs (bod III. výroku). Usnesením ze dne 27. června 2024, č. j. KSOL 16 INS 4976/2023-B-84, tentýž soud ustanovil odděleným insolvenčním správcem JUDr. Filipa Pundu (bod I. výroku), a mimo jiné mu uložil povinnost vstoupit do incidenčního sporu vedeného u insolvenčního soudu pod sp. zn. 11 ICm 3184/2023 na straně žalobce (bod II. písm. b/ výroku). Protože incidenční spor se prohlášením konkursu na majetek žalobce (v daném případě vylučovatele) nepřerušuje a účastníkem řízení se namísto žalobce bez dalšího stává insolvenční správce (srov. obdobně např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. listopadu 2014, sen. zn. 29 ICdo 73/2014, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. června 2020, sen. zn. 29 ICdo 21/2018), pokračoval Nejvyšší soud za této situace v dovolacím řízení s označeným odděleným insolvenčním správcem jako s žalobcem, přičemž o jeho návrhu na vstup do řízení na straně žalobce ze dne 11. června 2025 nebylo třeba rozhodovat.
12. Dále v průběhu dovolacího řízení Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 31. července 2024, č. j. KSOL 16 INS 10346/2022, 1 VSOL 424/2023-B-362, zprostil dosavadního insolvenčního správce T funkce, a to ke dni ustanovení nového insolvenčního správce; usnesení nabylo právní moci dne 31. července 2024. Novým insolvenčním správcem byl na základě usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 9. srpna 2024, č. j. KSOL 16 INS 10346/2022-B-374, ustanoven JUDr. Michal Novák; usnesení nabylo právní moci dne 4. září 2024. I tuto skutečnost Nejvyšší soud zohlednil a pokračoval v dovolacím řízení s tímto insolvenčním správcem jako s žalovaným.
13. Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle § 237 o. s. ř. a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v § 238 o. s. ř., odmítl jako nepřípustné podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř.
14. Učinil tak proto, že mu dovolatel (oproti svému mínění) nepředkládá k řešení žádnou otázku hmotného či procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř.
15. Nejvyšší soud předesílá, že odvolací soud nezaložil své rozhodnutí na závěru, že by vyrozumění postrádalo zákonem předepsané náležitosti. Posuzoval jinou právní otázku, totiž zda v projednávané věci byly vůbec splněny zákonné předpoklady pro postup podle §?224 insolvenčního zákona, a zda tedy vyrozumění mohlo vyvolat účinky, s nimiž §?225 odst.?2 insolvenčního zákona spojuje běh propadné lhůty k podání vylučovací žaloby.
16. Přípustnost dovolání tak nemohou založit dovolatelem formulované otázky, které se týkají náležitostí vyrozumění podle § 224 insolvenčního zákona.
17. Dále dovolatel zpochybňuje závěr odvolacího soudu, podle něhož vyrozumění nemělo právní účinky předvídané §?225 odst.?2 insolvenčního zákona, a tudíž nemohlo založit běh propadné lhůty k podání vylučovací žaloby.
18. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu plyne, že §?224 insolvenčního zákona neupravuje povinnost insolvenčního správce vyrozumět třetí osoby o soupisu majetku vždy, nýbrž stanoví procesní postup pro případy, v nichž zde je (či může být) pochybnost o tom, zda dotčený majetek právem náleží do majetkové podstaty. Tomu odpovídá i povinnost správce vyznačit v soupisu poznámku o spornosti nebo o jiném důvodu, pro který je zahrnutí majetku do soupisu zpochybněno. Teprve při existenci takových okolností má insolvenční správce povinnost vyhotovit vyrozumění s poučením o možnosti podání vylučovací žaloby podle §?225 insolvenčního zákona.
19. V odvolacím soudem (i dovolatelem) odkazovaném usnesení sen. zn. 29 ICdo 68/2020 Nejvyšší soud dovodil, že z § 224 odst. 1 insolvenčního zákona se podává, že o zahrnutí určitého majetku do soupisu majetkové podstaty dlužníka má insolvenční správce písemně vyrozumět: [1] majitele (vlastníka) sepsaného majetku, není-li jím dlužník; [2] v případě, že tento majetek zahrnul do majetkové podstaty jako majetek ve vlastnictví dlužníka, osobu, která k majetku uplatňuje právo vylučující soupis (lhostejno, zda domnělé nebo skutečné). V prvním případě tak učiní (má učinit) poté, co do soupisu poznamená, komu sepisovaný majetek náleží, ve druhém případě poté, co do soupisu poznamená, kdo k sepsanému majetku uplatňuje své právo. V právní praxi rovněž není pochyb o tom, že důvod přičinit v soupisu příslušnou poznámku a vyhotovit písemné vyrozumění může nastat (skutečnosti osvědčující, že byl sepsán majetek jiné osoby než dlužníka, nebo skutečnosti zakládající spornost soupisu, ač majetek byl a je sepsán jako dlužníkův, vyjdou najevo) později, než v době vlastního soupisu. K těmto závěrům se Nejvyšší soud následně přihlásil např. v rozsudku ze dne 19. července 2022, sen. zn. 29 ICdo 153/2020.
20. V usnesení sen. zn. 29 ICdo 68/2020 Nejvyšší soud dále vysvětlil, že následkem toho, že insolvenční správce třetí osobu písemně vyrozumí o soupisu majetku, aniž by takový postup měl podklad ve skutečnostech, jež byly způsobilé zpochybnit soupis dotčeného majetku a nevyplynuly-li takové skutečnosti ani ze soupisu majetkové podstaty (pro absenci poznámky, kterou měl insolvenční správce v souladu s § 224 odst. 1 insolvenčního zákona soupis opatřit), pak zaslané (úpravou § 224 odst. 1 insolvenčního zákona nepodložené) vyrozumění o soupisu nemohlo spustit ani počátek běhu propadné lhůty k podání vylučovací žaloby.
21. Odvolací soud v dané věci vyšel z toho, že insolvenční správce žádné skutečnosti způsobilé zpochybnit oprávněnost soupisu nezjistil a ani je nevyznačil v soupisu majetkové podstaty; u dotčených položek soupisu pouze výslovně uváděl, že jde o majetek ve vlastnictví dlužníka. Za tohoto stavu dospěl odvolací soud k závěru, že chyběl podklad pro postup dle §?224 insolvenčního zákona, a tedy i pro spojení vyrozumění s účinky předvídanými §?225 odst.?2 insolvenčního zákona.
22. Takový právní závěr je v souladu s ustálenou judikaturou, jak je shrnuta výše, od níž se Nejvyšší soud nemá důvod odchýlit ani na základě argumentace obsažené v dovolání. Propadná lhůta stanovená v §?225 odst.?2 insolvenčního zákona představuje výjimečný zásah do práva třetí osoby na soudní ochranu; její běh proto může započít pouze při splnění jasně vymezených zákonných předpokladů.
23. Ani tato právní otázka proto v posuzované věci nezakládá přípustnost dovolání.
24. Protože napadeným usnesením odvolacího soudu se řízení ve věci samé nekončí, nerozhodoval Nejvyšší soud o nákladech dovolacího řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Poučení: Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 1. 2026
Mgr. Milan Polášek předseda senátu