7 Tdo 880/2012 - 44
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 17. října 2012 v Brně
dovolání, které podal obviněný V. V. Ch., proti rozsudku Městského soudu v
Praze ze dne 31. 1. 2012, sp. zn. 6 To 22/2012, v trestní věci vedené u
Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 32 T 128/2011, a rozhodl t a k t o :
Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného V. V. Ch. o d m í t
á .
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 30. 11. 2011, sp. zn. 32 T
128/2011, byl obviněný V. V. Ch. (dále jen „obviněný“) uznán vinným přečinem
nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s
jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 tr. zákoníku
a byl odsouzen podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v
trvání dvaceti měsíců. Pro výkon trestu byl zařazen podle § 56 odst. 2 písm. b)
tr. zákoníku do věznice s dozorem. Podle § 80 odst. 1, 2 tr. zákoníku byl
obviněnému uložen trest vyhoštění z území České republiky na dobu neurčitou a
podle § 70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku mu byl uložen trest propadnutí věci
nebo jiné majetkové hodnoty.
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 31. 1. 2012, sp. zn. 6 To 22/2012, podle
§ 258 odst. 1 písm. b), d), e) tr. ř. zrušil z podnětu odvolání státní
zástupkyně rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 30. 11. 2011, sp. zn.
32 T 128/2011, v celém rozsahu a za podmínek § 259 odst. 3 písm. a) tr. ř.
znovu rozhodl tak, že uznal obviněného vinným pokusem zvlášť závažného zločinu
nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s
jedy podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku k § 283 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku.
Obviněného odsoudil podle § 283 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v
trvání pěti let a pro výkon trestu jej zařadil do věznice s ostrahou. Podle §
80 odst. 1, 2 tr. zákoníku uložil obviněnému trest vyhoštění z území České
republiky na dobu neurčitou. Obviněnému dále uložil podle § 70 odst. 1 písm. a)
tr. zákoníku trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty. Podle § 256 tr.
ř. zamítl odvolání obviněného.
Městský soud v Praze posoudil jako pokus zvlášť závažného zločinu nedovolené
výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §
21 odst. 1 tr. zákoníku k § 283 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku skutek
spočívající v tom, že obviněný od blíže nezjištěné doby do 21. 4. 2011, v P. v
bytových i nebytových prostorách rodinného domu bez povolení pravidelným
hnojením, vytápěním, osvitem, zaléváním a za pomoci vzduchotechniky pečoval o
růst rostlin konopí setého a tímto způsobem vypěstoval nejméně 582 ks živých
vzrostlých rostlin marihuany o výšce 15 cm, 995 ks živých vzrostlých rostlin
marihuany do výšky 10 cm a 236 ks živých vzrostlých rostlin marihuany
vzrostlých do výšky 75 cm, z nichž by bylo možno získat sušením nejméně
12102,7083 g sušeného rostlinného materiálu s obsahem využitelné rostlinné drti
o hmotnosti min. 6841,2050 g obsahující minimálně 196,6753 g psychoaktivní
složky delta-9-THC, která byla zjištěna ve zkoumaném množství o koncentraci
vyšší než 0,3 hm. %, a tohoto jednání se dopustil v úmyslu následným sušením
získat sušenou rostlinnou drť konopí obsahující psychoaktivní složku
delta-9-THC, k čemuž však s ohledem na zadržení obviněného a zajištění rostlin
již nedošlo, přičemž konopí seté je uvedeno v příloze 3 k zákonu č. 167/1998
Sb., o návykových látkách jako omamná látka zařazená do seznamu IV podle
Jednotné úmluvy o omamných látkách a jeho hlavní složkou je delta-9-THC, který
je uveden v příloze č. 5 zákona č. 167/1998 Sb. o návykových látkách jako
psychotropní látka zařazená do seznamu II podle Úmluvy o psychotropních látkách.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný prostřednictvím obhájce včas
dovolání u příslušného soudu z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. g) a h)
tr. ř., které má obsahové náležitosti dovolání stanovené v § 265b odst. 1 tr.
ř. Obviněný namítá nesprávné právní posouzení skutku ve smyslu důvodu dovolání
podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. v tom, že odvolací soud nesprávně vyložil
pojem „značného rozsahu“ trestné činnosti, a to jak v rozporu s trestním
zákoníkem, tak i rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, zejména pokud jde o jeho
usnesení ze dne 15. 6. 2011, sp. zn. 7 Tdo 795/2011. Obviněný poukazuje na to,
že trestní zákoník vychází z formálního pojetí trestného činu, z něhož vyplývá
požadavek, aby skutkové podstaty trestných činů byly co možná nejvíce jasné,
přesné a určité. Namítl, že odvolací soud v podstatě „setřel“ odstupňování
množství drogy, pokud jde o větší a značný rozsah. Obviněný se domnívá, že k
otázce množství účinné látky v konopí po sklizni by se mohl vyjádřit jen znalec
z oboru botaniky. Považuje za nesprávné posouzení skutečnosti, že měl páchat
trestnou činnost v draze zařízené pěstírně, protože není zřejmé, kdo ji
vybudoval a zda v ní obviněný chtěl pěstovat konopí delší dobu.
Obviněný s odkazem na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr.
ř. napadl výrok o trestu. Uložený trest považuje za extrémně přísný a
neslučitelný s ústavním principem proporcionality trestní represe. Domnívá se,
že ze strany soudu jde o pokus o exemplární postih, přičemž soud nevzal v úvahu
řadu polehčujících okolností.
Obviněný z těchto důvodů navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1
tr. ř. zrušil napadený rozsudek Městského soudu v Praze a sám ve věci rozhodl
tak, že se obviněný uznává vinným přečinem podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku a
uložil mu trest, který není spojen s bezprostředním odnětím svobody.
Nejvyšší státní zástupce v písemném vyjádření k dovolání obviněného
uvedl k námitkám uplatněným v rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1
písm. g) tr. ř., že tyto námitky odpovídají jen částečně tomuto důvodu
dovolání. Právně relevantní nejsou námitky, jimiž obviněný vytýká nedostatky v
dokazování, zejména závěr o tom, konopí pěstoval dlouhodobě, resp. pokud jde o
obor znalce, který by se měl vyjádřit k objemu účinné látky v zajištěném
konopí. Směřují totiž proti postupu soudu při zajišťování, provádění a
hodnocení důkazů. Právně relevantní je však základní námitka obviněného, a to
zpochybnění závěru odvolacího soudu o tom, že jednání obviněného je nutno
posoudit jako pokus zločinu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku k § 283 odst. 1, 2
písm. c) tr. zákoníku. Nejvyšší státní zástupce poukázal na to, že podle
usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 5. 2010, sp. zn. 8 Tdo 463/2010,
publikovaného pod č. 12/2011 Sb. rozh. tr., je zejména nutné usuzovat na
naplnění určitého typu rozsahu nejen z konkrétního množství a kvality omamné
nebo psychotropní látky, ale i z dalších okolností, například z výše peněžní
částky, kterou pachatel za takto vyráběnou či distribuovanou látku buď utržil
anebo chtěl utržit či mohl, délky doby, po níž pachatel s uvedenými látkami
neoprávněně nakládal, eventuálně pro jaký okruh osob byl určen. Rovněž je třeba
podpůrně zohlednit i další okolnosti, za nichž byl takový čin spáchán, zejména
způsob, jakým pachatel s uvedenými látkami nakládal, intenzitu újmy, jež
hrozila nebo skutečně nastala u poškozených osob, případně i jiné skutečnosti.
Nejvyšší státní zástupce poukázal na to, že Nejvyšší soud ve své
rozhodovací praxi dovodil, že za určité orientační vodítko pro naznačené
odstupňování (a tedy i pro vymezení poměru mezi znaky ve větším rozsahu a ve
značném rozsahu), může sloužit jednak poměr mezi množstvím větším než malým a
větším rozsahem, jaký byl akceptován soudní praxí pro účely výkladu zákona č.
140/1961 Sb., trestního zákona, ve znění pozdějších předpisů, (když tento poměr
pro marihuanu obsahující účinnou látku delta-9-THC činí 25násobek), a dále
hodnoty množství většího než malého, stanoveného pro účely trestního zákoníku
nařízením vlády č. 467/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku
stanoví, co se považuje za jedy a jaké je množství větší než malé u omamných
látek, psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů (podle něhož je
takto pro marihuanu stanoveno alespoň 15 g sušiny, obsahující alespoň 1,5 g
účinné látky). Orientačně je tak množství marihuany odpovídající většímu
rozsahu možné stanovit na hranici cca 375 g sušiny, resp. 37,5 g účinné látky a
množství odpovídající rozsahu značnému na hranici 9375 g sušiny, resp. 937,5 g
účinné látky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2010, sp. zn 7 Tdo
1337/2010, ze dne 25. 1. 2011 sp. zn. 6 Tdo 42/2011, ze dne 15. 6. 2011 sp. zn.
8 Tdo 173/2011 a další). Jak vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6.
2011 sp. zn. 7 Tdo 795/2011, je rozhodné je především množství účinné látky.
S odkazem na další rozhodnutí Nejvyššího soudu (srov. zejména usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2011 sp. zn. 3 Tdo 631/2011, ze dne 3. 8. 2011
sp. zn. 3 Tdo 544/2011, ze dne 4. 1. 2012 sp. zn. 7 Tdo 945/2011 a další)
konstatoval, že vzhledem k rozhodovací praxi Nejvyššího soudu může být
považováno za značný rozsah i množství několikanásobně menší, než vyplývá z
výše naznačených výpočtů, a to s přihlédnutím ke všem okolnostem případu.
V usnesením Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2011, sp. zn. 7 Tdo 795/2011
byl vysloven právní názor ,,že (zkráceně řečeno) nedovolené pěstování a
následné sušení 2018 ks rostlin konopí setého, obsahující 153,8 g účinné látky
delta-9-THC, ve speciální pěstírně zřízené ve skladovacích prostorách domu, je
namístě právně posoudit jako přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s
omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku.
Vzhledem ke shora uvedeným orientačním hodnotám je patrně nutné mít za to, že i
s přihlédnutím k vysoce účinnému způsobu páchání trestné činnosti
(specializovaná pěstírna), popř. k délce doby protiprávního jednání a dalším
okolnostem, je takové množství účinné psychotropní látky (při zohlednění
dalších okolností případu) nepostačující pro aplikaci § 283 odst. 2 písm. c)
tr. zákoníku. Nejvyšší státní zástupce přisvědčil námitce obviněného, pokud jde
o mírnější kvalifikaci skutku, a to vzhledem k velmi podobnému případu ve věci
již rozhodnuté Nejvyšším soudem.
Pokud jde o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř.,
dovodil, že námitka nepřiměřenosti trestu leží mimo uplatněný dovolací důvod,
protože uložení nepřiměřeně přísného nebo naopak mírného trestu nelze v
dovolání úspěšně namítat prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1
písm. h) tr. ř. ani prostřednictvím jiného dovolacího důvodu.
Protože dovolání obviněného je částečně důvodné, nejvyšší státní
zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze
dne 31. 1. 2012, sp. zn. 6 To 22/2012, aby zrušil i všechna další rozhodnutí na
tento rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo
zrušením, pozbyla podkladu, a aby podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal
Městskému soudu v Praze, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Souhlasil s tím, aby dovolací soud učinil rozhodnutí v neveřejném zasedání za
podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. a podle § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř.
vyslovil souhlas s rozhodnutím v neveřejném zasedání i pro případ jiného než
navrhovaného rozhodnutí.
K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Podle § 265i odst. 1 písm. g) tr. ř. lze podat dovolání, jestliže
rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném
hmotně právním posouzení.
Přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními
látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku spáchá ten, kdo neoprávněně
vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, zprostředkuje, prodá nebo jinak
jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku,
přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed.
Pachatel tohoto přečinu bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let
nebo peněžitým trestem.
Podle § 283 odst. 2 tr. zákoníku odnětím svobody na dvě léta až deset
let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, spáchá – li čin uvedený v
odstavci 1 a) jako člen organizované skupiny, b) ač byl za takový čin v
posledních třech letech odsouzen nebo potrestán, c) ve značném rozsahu, nebo d)
ve větším rozsahu vůči dítěti nebo v množství větším než malém vůči dítěti
mladšímu patnácti let.
Trestní zákoník účinný od 1. 1. 2010 rozlišuje celkem tři úrovně
množství omamné a psychotropní látky, které podmiňují použití přísnější trestní
sazby. Jedná se o „větší rozsah“, jehož užití je vázáno podmínkou, že pachatel
jedná vůči dítěti, resp. dítěti mladšímu patnácti let /srov. § 283 odst. 2
písm. d) a odst. 3 písm. d) tr. zákoníku/. Ve vztahu k dospělým osobám, k
ochraně jejichž zdraví je ustanovení určeno, pak byl zaveden pojem „značný
rozsah“ a „velký rozsah“ /srov. § 283 odst. 2 písm. c) a odst. 3 písm. c) tr.
zákoníku/. Stejně jako předcházející ani nová právní úprava v tomto ohledu
neobsahuje žádné ustanovení, v němž by byla podána definice uvedených pojmů či
alespoň některého z nich. Ustanovením § 289 odst. 2 tr. zákoníku byla vláda
zmocněna, aby nařízením stanovila „množství větší než malé“ u omamných,
psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů. Vláda tak učinila
nařízením č. 467/2009 Sb., jež nabylo účinnosti dne 1. 1. 2010 a podle § 2
tohoto nařízení jsou hodnoty určující množství větší než malé u omamných látek,
psychotropních látek a přípravků je obsahujících uvedeny v příloze 2. Tímto
nařízením vlády tak byl definován nejnižší kvantifikační stupeň pro posuzování
trestní odpovědnosti pachatelů tohoto druhu trestné činnosti podle základní
skutkové podstaty § 283 odst. 1 tr. zákoníku. Uvedená příloha č. 2 je členěna
do pěti sloupců, v prvním z nich je uveden tzv. typ drogy, ve druhém
mezinárodní nechráněný název v českém jazyce, ve třetím sloupci je uvedeno
množství větší než malé, ve čtvrtém sloupci účinná psychotropní látka a v pátém
sloupci nejmenší množství účinné psychotropní látky, jež musí obsahovat látka,
označená jako droga, aby bylo její zkoumané množství považováno za větší než
malé.
Městský soud v Praze v napadeném rozsudku odůvodnil právní kvalifikaci
skutku tím, že soud prvního stupně vycházel při odůvodnění právní kvalifikace
skutku podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku zejména z usnesení Nejvyššího soudu ze
dne 15. 6. 2011, sp. zn. 7 Tdo 795/2011, a to s přihlédnutím k nařízení vlády
č. 467/2009 Sb., když množství účinné látky nutné k naplnění znaku značného
rozsahu musí činit v případě marihuany nejméně 375 g účinné látky, tedy
desetinásobek většího rozsahu. V každém posuzovaném případě je proto nutno
individuálně přihlédnout k jeho specifickým okolnostem, zejména k tomu, o jakou
z uvedených látek nebo jedů se jedná, jaká je jejich kvalita, jaká byla i
intenzita újmy jež hrozila nebo skutečně nastala. Na naplnění znaku většího
rozsahu bude možno usuzovat i z výše peněžní částky, kterou za takto vyráběnou
či distribuovanou látku nebo jed pachatel buď utržil nebo chtěl utržit, či mohl
utržit. Dalším znakem je i délka doby, po kterou s uvedenými látkami nebo jedy
pachatel neoprávněně nakládá, popřípadě pro jaký okruh osob je určen. Z
rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2011, sp. zn. 6 Tdo 42/2011, který
posuzoval otázku množství v případě heroinu vyplývá, že za značný rozsah je
nutno považovat alespoň desetinásobek většího rozsahu a je v něm stanoven jiný
poměr, než zvolil Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ve věci vedené pod sp. zn.
7 Tdo 12/2011. Městský soud v Praze odkázal i na obsah odůvodnění rozhodnutí
Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2011, sp. zn. 8 Tdo 896/2011, podle něhož při
stanovení rozsahu, v jakém se pachatel dopustil přečinu nedovolené výroby a
jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 tr.
zákoníku nepostačuje vycházet z hmotnosti směsi, která byla distribuována a je
nezbytné podrobněji zkoumat jaké množství čisté drogy obsahovala předmětná
směs. Množství čisté drogy samo o sobě nepostačuje pro posouzení, zda je
naplněn znak ve značného rozsahu a je nutno zvážit i další zjištěné okolnosti,
například částky, které obvinění požadovali za distribuovanou drogu.
Městský soud v Praze poukázal na to, rozhodovací činnost Nejvyššího soudu není
v této otázce zcela jednotná. Řídil se proto právním názorem vyjádřeným v
usnesení Ústavního soudu ze dne 20. 10. 2011, sp. zn. II ÚS 1655/2011, v němž
je uvedeno, že sice není možno zvyšovat kvantifikační kritéria daného trestného
činu, pokud jde o kvalifikační moment větší rozsah, který znala jak starší
právní úprava, tedy trestní zákon, tak současná právní úprava, tedy trestní
zákoník, a to i vzhledem ke skutečnosti, že trestní zákon znal větší rozsah
jako obecné kvantifikační kritérium, zatímco trestní zákoník je v tomto ohledu
mnohem diferencovanější, protože zná vedle této kvalifikace větší množství než
malé i značný rozsah a konečně velký rozsah. Ústavní soud zdůraznil, že je
zapotřebí zohledňovat ústavně souladnou ustálenou rozhodovací činnost obecných
soudů, která se váže jak k předchozí, tak k nynější právní úpravě a ve vztahu k
ní lze právní názor obsažený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2010,
sp. zn. 7 Tdo 1337/2010 považovat za určité vybočení, protože podle tohoto
právního názoru Nejvyššího soudu je množství drogy nejzávažnějším kritériem
právní kvalifikace, přičemž vzhledem k usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 5.
2010, sp. zn. 8 Tdo 463/2010, není právní úprava v žádném případě založena na
výhradním či převážném zohlednění množství drogy.
Vzhledem k tomuto rozhodnutí Ústavního soudu je zřejmé, že nelze vycházet jen
ze samotného množství zajištěné drogy. S přihlédnutím ke všem okolnostem
případu, tomu, že se jednalo o profesionálně zařízenou pěstírnu rostlin konopí
setého, zařízení této pěstírny, včetně opatření technického zařízení bezpochyby
velmi nákladného, dále chemikálií a všech potřebných věcí nutných k úspěšnému
pěstování těchto rostlin, a za situace, že obviněný měl uzavřenou smlouvu o
nájmu předmětných nemovitostí na dobu neurčitou, za situace, kdy se orgánům
činným v trestním řízení podařilo celkem zajistit 1.813 kusů rostlin, podle
názoru odvolacího soudu trestná činnost obviněného byla evidentně postavena na
základě realizace nelegálního podnikatelského záměru, který si zpočátku vyžádal
bezpochyby značnou investici, neboť podle vyjádření pražské energetiky došlo
dokonce k nezákonnému odběru elektrické energie v hodnotě 1.375.166,42 Kč,
odvolací soud posoudil skutek jako pokus zvlášť závažného zločinu nedovolené
výroby a jiného nakládání s omamnými psychotropními látkami a s jedy podle § 21
tr. zákoníku k § 283 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku.
Judikatura Nejvyššího soudu se postupně ustálila na právním názoru
publikovaném pod č. 12/2011 Sb. rozh. tr. pokud jde o právní kvalifikaci skutku
podle § 283 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku. Nejvyšší soud proto přisvědčil
Městskému soudu v Praze, že vzhledem ke všem shora zmíněným okolnostem, zejména
s přihlédnutím k množství zajištěných rostlin, prostředí, v němž byly rostliny
konopí setého pěstovány, k profesionálnímu zařízení pěstírny konopí setého i
pěstování na podnikatelské bázi, je správná právní kvalifikace skutku jako
pokusu zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými
a psychotropními látkami a s jedy podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku k § 283 odst.
1, 2 písm. c) tr. zákoníku.
K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř.
Dovolání z tohoto důvodu lze podat, jestliže byl obviněnému uložen
takový druh trestu, který zákon nepřipouští nebo mu byl uložen trest ve výměře
mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán
vinným.
Obviněnému byl uložen trest odnětí svobody v trvání pěti let, tedy v
rámci trestní sazby podle § 283 odst. 2 tr. zákoníku, která činí dvě léta až
deset let. Obviněný považuje trest za extrémně přísný a neslučitelný s ústavním
principem proporcionality trestní represe, za porušení zásad trestního práva a
předvídatelnosti rozhodnutí. Namítá také, že odvolací soud nepřihlédl k
polehčujícím okolnostem.
Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze podat dovolání, jestliže rozhodnutí
spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně
právním posouzení. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu nelze úspěšně namítat
nepřiměřenost trestu. Nepřiměřenost uloženého trestu sama o sobě není dovolacím
důvodem, pokud obviněnému nebyl uložen takový druh trestu, který zákon
nepřipouští, nebo mu nebyl uložen trest ve výměře mimo zákonem stanovenou
trestní sazbu [§ 265b odst. 1 písm. h) tr. ř.]. Za jiné nesprávné hmotně právní
posouzení, na němž je založeno rozhodnutí ve smyslu důvodu uvedeného v
ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je možno, pokud jde o výrok o
trestu, považovat jen jiné vady tohoto výroku, záležející v porušení hmotného
práva, než jsou otázky druhu a výměry trestu, jako je např. pochybení soudu v
právním závěru o tom, zda měl či neměl být uložen souhrnný nebo úhrnný trest,
popř. společný trest za pokračování v trestném činu.
Námitky vůči druhu a výměře uloženého trestu s výjimkou trestu odnětí svobody
na doživotí lze v dovolání úspěšně uplatnit jen v rámci zákonného důvodu
uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., tedy jen tehdy, jestliže
byl obviněnému uložen druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo trest ve
výměře mimo trestní sazbu stanovenou zákonem na trestný čin, jímž byl obviněný
uznán vinným. Jiná pochybení soudu spočívající v nesprávném druhu či výměře
trestu, zejména nesprávné vyhodnocení kritérií uvedených v § 31 až 34 tr. zák.
(nyní v § 39 až 42 tr. zákoníku) a v důsledku toho uložení nepřiměřeně
přísného nebo naopak mírného trestu nelze v dovolání namítat prostřednictvím
tohoto ani jiného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 tr. ř. (srov. č.
22/2003 Sb. rozh. tr.)
Nejvyšší soud odmítl dovolání obviněného jako celek podle § 265i odst.
1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné. O dovolání rozhodl v neveřejném
zasedání, které konal za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy
řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. října 2012
Předseda senátu
JUDr. Jindřich Urbánek