8 As 299/2021

8 As 299/2021- 40 - text

 8 As 299/2021-44 pokračování

[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Jitky Zavřelové a soudců Martina Jakuba Bruse a Petra Mikeše v právní věci žalobce: Mgr. Z. K., proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Opavě, se sídlem Praskova 194/11, Opava, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 8. 2019, čj. ZKI OP-O-25/713/2019-7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 6. 2021, čj. 25 A 235/2019 35,

Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 6. 2021, čj. 25 A 235/2019 35, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

[1] V této věci se Nejvyšší správní soud zabývá přezkoumatelností rozsudku krajského soudu a otázkou týkající se výkladu § 45 odst. 3 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, (dále jen „katastrální zákon“). Jde o otázku, v jaké lhůtě lze podat a případně účinně doplnit námitky proti obsahu obnoveného katastrálního operátu. I. Vymezení věci a předcházející soudní řízení

[2] Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Opava, provedl v katastrálním území J. obnovu katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací podle § 40 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona s vyhlášenou platností dne 17. 10. 2017. Obnovený katastrální operát byl vyložen k veřejnému nahlédnutí ve dnech 18. až 29. 9. 2017. Proti obsahu obnoveného katastrálního operátu podal žalobce dne 13. 10. 2017 námitky (dále jen „námitky podané 13. 10. 2017“), které dne 23. 10. 2017 doplnil (dále jen „doplnění podané 23. 10. 2017“). První dvě rozhodnutí katastrálního úřadu o těchto námitkách žalovaný zrušil a věc vrátil katastrálnímu úřadu k novému projednání. Katastrální úřad poté dne 28. 2. 2019 na pokyn žalovaného vyzval žalobce k doplnění námitek. Žalobce své námitky doplnil podáním ze dne 15. 3. 2019 (dále jen „upřesnění ze dne 15. 3. 2019“).

[3] Katastrální úřad rozhodnutím ze dne 20. 6. 2019, čj. OR-634/2017-806-34, vyslovil, že hranice mezi parcelou č. st. XA a parcelou č. XJ, hranice mezi parcelami č. XB, č. XC, č. XD a parcelou č. XE a parcely č. XJ, č. st. XA, č. st. XF, č. st. XG, č. XB, č. XC, č. XD, č. XH a č. XI budou v souboru geodetických informací katastrálního území J. nadále zobrazeny podle výsledků obnovy katastrálního operátu s vyhlášenou platností dne 17. 10. 2017 (výrok 1.) a že parcely č. XJ, č. st. XA, č. st. XF, č. st. XG, č. XB, č. XC, č. XD, č. XH a č. XI budou v souboru popisných informací obnoveného katastrálního operátu evidovány s výměrami a parcely č. XH a č. XI s druhy pozemku, jak bylo určeno v rámci obnovy katastrálního operátu (výrok 2.). Katastrální úřad současně zamítl žalobcovu námitku proti zobrazení zmíněných hranic a parcel, proti výměrám těchto parcel a změně druhu pozemku u parcel č. XH a č. XI (výrok 3.) a žalobcovo doplnění podané 23. 10. 2017 zamítl jako opožděné (výrok 4.). Žalobcovo odvolání proti tomuto rozhodnutí žalovaný v záhlaví specifikovaným rozhodnutím zamítl.

[4] Rozhodnutí žalovaného napadl žalobce žalobou u Krajského soudu v Ostravě, který shora označeným rozsudkem žalobu zamítl.

[5] Žalobce předně argumentoval, že již v námitkách podaných dne 13. 10. 2017 katastrálnímu úřadu avizoval, že další odůvodnění námitek zašle do deseti dnů, což také učinil. Vzhledem k tomu, že žalobce dal jasně najevo, že hodlá námitky doplnit, měl katastrální úřad učinit opatření k odstranění nedostatků námitek. Katastrální úřad však o námitkách proti neprovedení změny druhu pozemku u parcely č. XK vůbec nerozhodl. Žalobce podotkl, že katastrální úřad se po jistou dobu věcně zabýval všemi námitkami, nakonec však k některým doplněným námitkám přihlížel a k některým nikoli, a napadené rozhodnutí je proto nepřezkoumatelné a nicotné.

[6] Krajský soud se s žalobcovými argumenty zpochybňujícími opožděnost doplnění podaného 23. 10. 2017 neztotožnil. S odkazem na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 16. 5. 2016, čj. 46 A 62/2014-33, vysvětlil, že zákonodárce omezil možnost podávání námitek patnáctidenní lhůtou z důvodu právní jistoty a zajištění důvěry ve správnost údajů obsažených v katastru nemovitostí. Uvedl, že námitky podané po lhůtě jsou vyřízeny konstatováním jejich opožděnosti a správním orgánům ani soudu nepřísluší jejich věcné posuzování. Skutečnost, že se katastrální úřad po určitou dobu věcně zabýval opožděnými námitkami, označil krajský soud za pochybení, jež bylo ze strany žalovaného napraveno. Podle krajského soudu si podatel námitek nemůže zákonem pevně stanovenou lhůtu prodloužit tím, že ve včasných námitkách přislíbí jejich doplnění. Krajský soud podotkl, že včasné námitky lze argumentačně rozvinout či upřesnit i po uplynutí lhůty k jejich podání, nelze je však doplnit o námitky zcela nové, bez jakéhokoli předobrazu v námitkách včasných. Žalobcovo doplnění podané 23. 10. 2017 mělo podle krajského soudu charakter zcela nových námitek, proto je správní orgány po právu označily za opožděné a po věcné stránce se jimi nezabývaly. Krajský soud se neztotožnil ani se žalobcovým tvrzením, že není seznatelné, jakými námitkami se správní orgány zabývaly, a jakými nikoli; podle krajského soudu je naopak zřejmé, že se věcně zabývaly včasnými námitkami (včetně jejich upřesnění ze dne 15. 3. 2019) a nezabývaly se námitkami opožděnými.

[7] Dále žalobce namítal, že se dne 7. 6. 2019 dostavil na katastrální úřad a po seznámení s podklady rozhodnutí upozornil na to, že na parcele č. XK není uvedena stavba, která je viditelná na ortofotomapě, a navrhl, aby tato stavba byla zaměřena, případně aby byla součástí nově odděleného pozemku. O této námitce však katastrální úřad ani žalovaný nerozhodli. Žalobce rovněž konstatoval, že katastrální úřad nesprávně rozhodl o námitce proti druhu pozemku u parcel č. XH a XI. Dále žalobce nesouhlasil s druhem a způsobem využití pozemku u parcel č. XH (ostatní plocha, ostatní komunikace) a XI (ostatní plocha, jiná plocha), neboť na obou těchto pozemcích se nachází zahrada.

[8] Krajský soud k těmto námitkám zopakoval, že mu nepřísluší věcné vypořádávání opožděných námitek.

[9] Dále žalobce tvrdil, že se výměry jeho parcel č. st. XA a XL zmenšily a že k tomu došlo na základě nepřesného geometrického zaměření, které neodpovídá skutečnosti po překrytí katastrální mapy a mapy pozemkového katastru s mapou budoucího stavu, kde je zřetelný nesoulad vedení hranic. Uvedl, že lomové body u nových parcel byly chybně stanoveny a nebyl zjišťován průběh hranic v terénu. Trval na tom, že parcela č. st. XA má správnou výměru 4 003 m2, je víceméně obestavěna (všude se nacházejí původní budovy), a proto logicky nemohlo dojít k jejímu zmenšení o 209 m2 na 3 794 m2. Žalobce upozornil na překročení mezní odchylky stanovené v bodě 14.9 přílohy vyhlášky Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí, (dále jen „katastrální vyhláška“), navzdory kterému katastrální úřad ponechal výměru v nové hodnotě 3 794 m2. Konstatoval, že součet výměr parcel č. st. XM, XN, XO, XP, XQ a XR je stejný jako výměra původní parcely č. PZE 308, z níž vznikly (9 459 m2). Hranici mezi parcelami č. st. XA a XJ podle žalobce tvoří konec budovy č. p. Y, která však po obnově operátu z velké části zasahuje do parcely č. XJ, a to pravděpodobně z důvodu vadného zaměření lomových bodů; hranice parcely č. XJ navíc podle katastrální mapy byla těsně před stromy, které tam rostou i nyní. U parcely č. XL žalobce namítal zmenšení z 247 411 m2 na 245 715 m2 (tj. s odchylkou překračující zákonnou mezní odchylku), k němuž došlo pravděpodobně z důvodu špatně vyměřených lomových bodů a špatného zaměření silnice (parcela č. XE) a parcely č. XS; obě tyto parcely byly podle žalobce posunuty. Poznamenal, že součet výměr parcel č. XS, XT a XU je stejný jako výměra původní parcely č. XV, z níž vznikly (4 653 m2), a výměry parcel na druhé straně silnice se navíc zvětšily. Žalobce nesouhlasil ani se zobrazením hranic parcel v katastrální mapě, neboť hranice parcel č. XJ, st. XF, st. XG, XH a XI neodpovídají skutečnému stavu.

[10] K těmto žalobním bodům krajský soud uvedl, že ze způsobu obnovy katastrálního operátu přepracováním vyplývá, že dotčené osoby mohou namítat ve vztahu k vymezení hranic zejména pochybení katastrálního úřadu při použití výstupů dosavadní měřické činnosti, případně skutečnost, že katastrální úřad nezohlednil podklady, které měl při obnově katastrálního operátu k dispozici. Krajský soud zdůraznil, že nedochází ke zjišťování hranic v terénu ani k zaměřování pozemků či budov, a proto nelze namítat nesprávnost zaměření, která neproběhla, ani probíhat neměla. K výměrám parcel krajský soud podotkl, že byl dodržen postup podle bodu 14.9 přílohy katastrální vyhlášky, tj. že v souboru popisných informací se ponechá dosavadní výměra parcely, není-li překročena mezní odchylka mezi výměrou parcely grafického počítačového souboru a výměrou souboru popisných informací; v ostatních případech se do souboru popisných informací zavedou výměry určené z grafického počítačového souboru. K zobrazení stromů a budov na ortofotomapě krajský soud odkázal na stranu 11 napadeného rozhodnutí, kde byl žalobce poučen o jejich posunu vlivem centrální projekce leteckého snímku.

[11] Žalobce v žalobě také uvedl, že správní orgány podstatným způsobem zasáhly do stávajícího stavu a jednostranně zasáhly do jeho vlastnických práv, změnily výměru, tvar i druh jeho pozemků. Výroky rozhodnutí správních orgánů nejsou podle žalobce srozumitelné, přesné a určité.

[12] Krajský soud k zásahu do žalobcových vlastnických práv poznamenal, že evidovaná výměra není závazným údajem pro právní úkony týkající se nemovitostí vedených v katastru. Vzhledem k tomu, že žalobce svou námitku nesrozumitelnosti, nepřesnosti a neurčitosti výroku rozhodnutí nijak nerozvedl, krajský soud konstatoval, že takovou vadu neshledal, neboť ve výroku jsou uvedena právní ustanovení i údaje jednoznačně individualizující skutkové okolnosti dané věci. II. Obsah kasační stížnosti, vyjádření žalovaného a repliky stěžovatele

[13] Žalobce (stěžovatel) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost s odkazem na důvody uvedené v § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s. Navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení.

[14] Stěžovatel předně namítal, že v napadeném rozsudku chybí posouzení námitky proti neprovedení změny druhu pozemku u parcely č. XK a námitky, že správní orgány přehlédly jeho tvrzení přednesené dne 7. 6. 2019 při seznámení se s podklady rozhodnutí, a nerozhodly tak o všech jeho námitkách proti obsahu obnoveného katastrálního operátu. Krajský soud se podle stěžovatele žalobou zabýval nedostatečně.

[15] Co se týče včasnosti, či opožděnosti námitek proti obsahu obnoveného katastrálního operátu, stěžovatel zdůraznil, že námitky podal v zákonné lhůtě, částečně je odůvodnil a informoval katastrální úřad, že další odůvodnění pošle do deseti dnů, což učinil doplněním podaným 23. 10. 2017. Podle stěžovatele měl katastrální úřad učinit opatření k odstranění nedostatků námitek. Katastrální úřad však k těmto námitkám nepřihlížel, nijak se s nimi nevypořádal, byť se jimi po jistou dobu věcně zabýval. Stěžovatel zdůraznil argument krajského soudu, že včasné námitky lze argumentačně rozvinout či upřesnit i po uplynutí lhůty pro jejich podání, a trval na tom, že to učinil. Rozsudek krajského soudu označil za nepřezkoumatelný, nicotný, nesrozumitelný, vadný a nezákonný mimo jiné z důvodu, že z jeho odůvodnění není zřejmé, které námitky považoval krajský soud za opožděné a které za včasné, když navíc mezi včasnými a opožděnými námitkami může existovat průnik. Podle stěžovatele nelze na jeho případ použít rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 16. 5. 2016, čj. 46 A 62/2014-33, neboť stěžovatel podal námitky včas (oproti účastníkovi ve zmíněné věci) a včas sdělil, že námitky ještě doplní. Stěžovatel dále poznamenal, že sdělení k doplnění podanému 23. 10. 2017 mu katastrální úřad doručil až dne 12. 12. 2019, což svědčí o dalším pochybení katastrálního úřadu.

[16] Pokud jde o věcné posouzení námitek proti obsahu obnoveného katastrálního operátu, stěžovatel konstatoval, že krajský soud (stejně jako správní orgány) ohledně těchto námitek rozhodl nesprávně. Zopakoval svou žalobní argumentaci uvedenou v odstavci [9] tohoto rozsudku a doplnil, že ve vztahu k vymezení hranic parcel namítal i pochybení katastrálního úřadu při použití výstupů dosavadní měřické činnosti a skutečnost, že katastrální úřad nezohlednil podklady, které měl při obnově katastrálního operátu k dispozici (ve spisu i z místního šetření). Co se týče výměry parcel č. st. XA a XL, katastrální úřad podle stěžovatele přepracoval soubor geodetických informací vadně a nepřesně, neboť rovněž pochybil při použití výstupů dosavadní měřické činnosti a nezohlednil podklady, které měl při obnově katastrálního operátu k dispozici.

[17] Žalovaný navrhl kasační stížnost zamítnout. Konstatoval, že stěžovatel v kasační stížnosti neuvedl žádné nové skutečnosti, které by žalovaný při svém rozhodování nezkoumal či mu nebyly známy. Žalovaný byl přesvědčen, že zjistil přesně a úplně skutečný stav věci potřebný pro posouzení námitek podaných stěžovatelem, nijak nevybočil ze své rozhodovací pravomoci a že krajský soud rozhodl v souladu se zákonem a ustálenou judikaturou týkající se institutu námitek proti obsahu obnoveného katastrálního operátu.

[18] V replice k vyjádření žalovaného stěžovatel konstatoval, že na sdělení katastrálního úřadu, které mu bylo doručeno dne 12. 12. 2019, tedy až po vydání rozhodnutí žalovaného, nemohl nijak reagovat. Zopakoval svou argumentaci o včasnosti jím uplatněných námitek proti obsahu obnoveného katastrálního operátu. Stěžovatel namítal, že správní orgány nezjistily úplně a přesně skutečný stav věci potřebný pro posouzení jeho námitek proti obsahu obnoveného katastrálního operátu, čímž vybočily ze své rozhodovací pravomoci, a že rovněž nezjistily, že na pozemku parc. č. XK je postavena stavba. III. Posouzení Nejvyšším správním soudem

[19] Nejvyšší správní soud považuje předně za potřebné zdůraznit, že kasační stížnost je opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví (§ 102 s. ř. s.) a důvody, které v ní lze uplatnit, se tak musí upínat právě k tomuto rozhodnutí (usnesení NSS ze dne 3. 6. 2003, čj. 6 Ads 3/2003-73). Kasační stížnost je nepřípustná, pokud nesměřuje proti rozhodovacím důvodům napadeného rozsudku (rozsudky NSS ze dne 15. 2. 2017, čj. 1 Azs 249/2016-38, bod 12, nebo ze dne 29. 1. 2015, čj. 8 Afs 25/2012-351, bod 140 a judikatura tam citovaná). Podle § 104 odst. 4 s. ř. s. je totiž kasační stížnost nepřípustná, opírá-li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 103, nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl. Stěžovatel tak musí podle § 104 odst. 4 s. ř. s. v kasační stížnosti reagovat na argumentaci krajského soudu a uvádět, z jakých důvodů jsou jeho závěry nesprávné. Pokud tak nečiní a kupříkladu pouze opakuje námitky, které uvedl v žalobě, aniž by jakkoli reflektoval argumentaci krajského soudu, tak za předpokladu, že uvedené námitky krajský soud vypořádal a nelze v jejich opakování spatřovat setrvání na dříve vznesené argumentaci, která je nadále schopna obstát proti závěrům krajského soudu, nejsou takové námitky přípustné (usnesení NSS ze dne 10. 9. 2009, čj. 7 Afs 106/2009-77, č. 2103/2010 Sb. NSS, nebo ze dne 14. 6. 2016, čj. 1 As 271/2015-36).

[20] V nynější věci nesměřuje proti rozhodovacím důvodům napadeného rozsudku podstatná část kasační stížnosti, ve které stěžovatel toliko opakuje svou žalobní argumentaci uvedenou v odstavci [9] tohoto rozsudku, aniž by reagoval na odůvodnění napadeného rozsudku (dané žalobní námitky krajský soud vypořádal v odstavcích 17 až 21 rozsudku). V této části je kasační stížnost v souladu s výše uvedeným nepřípustná. Ze stejného důvodu považuje Nejvyšší správní soud za nepřípustnou i námitku, že se katastrální úřad opožděnými námitkami po jistou dobu věcně zabýval (na tuto žalobní námitku reagoval krajský soud v odstavci 15 svého rozsudku). Vzhledem k tomu, že krajský soud tyto žalobní námitky vypořádal (stěžovatel ani nenamítal opomenutí některé z těchto námitek), stěžovatel v kasační stížnosti na argumentaci krajského soudu nereagoval a v opakování těchto žalobních námitek nelze spatřovat setrvání na dříve vznesené argumentaci, která je nadále schopna obstát proti závěrům krajského soudu, vyhodnotil Nejvyšší správní soud námitky jako nepřípustné (rozsudek NSS ze dne 7. 9. 2022, čj. 8 As 178/2020-38, bod 37 a tam citovaná judikatura). Úkolem Nejvyššího správního soudu totiž není opětovné projednání žaloby, ale přezkoumání správnosti postupu krajského soudu (usnesení Ústavního soudu ze dne 22. 11. 2022, sp. zn. II. ÚS 1852/22).

[21] Stěžovatelova argumentace, že katastrální úřad nezohlednil (stěžovatelem blíže nespecifikované, pozn. soudu) podklady, které měl při obnově katastrálního operátu k dispozici (ve spisu i z místního šetření), a že mu sdělení k doplnění podanému 23. 10. 2017 doručil až dne 12. 12. 2019, což svědčí o dalším pochybení katastrálního úřadu, představuje nepřípustné námitky ve smyslu § 104 odst. 4 s. ř. s. Stěžovatel je totiž poprvé uplatnil až v kasační stížnosti, ač mu nic nebránilo učinit tak již v žalobě. Ze stejného důvodu jsou nepřípustné i v replice k vyjádření žalovaného nově uplatněné námitky, že správní orgány nezjistily úplně a přesně skutečný stav věci potřebný pro posouzení jeho námitek proti obsahu obnoveného katastrálního operátu, čímž vybočily ze své rozhodovací pravomoci, a že nezjistily, že na pozemku parc. č. XK je postavena stavba.

[22] Nejvyšší správní soud následně přezkoumal napadený rozsudek v rozsahu zbylých uplatněných (přípustných) kasačních důvodů. Neshledal přitom vady, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.).

[23] Kasační stížnost je důvodná.

[24] Ačkoli by se Nejvyšší správní soud měl nejprve zabývat námitkami stěžovatele zpochybňujícími přezkoumatelnost rozsudku krajského soudu (rozsudek NSS ze dne 8. 3. 2005, čj. 3 As 6/2004-105, č. 617/2005 Sb. NSS), v projednávané věci se přezkoumatelnost napadeného rozsudku do značné míry odvíjí od posouzení toho, které námitky proti obsahu obnoveného katastrálního operátu podal stěžovatel po uplynutí zákonem stanovené lhůty. Za opožděnou považovaly správní orgány námitku týkající se druhu pozemku u parcely č. XK obsaženou v doplnění podaném dne 23. 10. 2017, s čímž ovšem stěžovatel v žalobě nesouhlasil.

[25] Podle § 45 odst. 3 katastrálního zákona platí, že vlastníci a jiní oprávnění mohou během vyložení obnoveného katastrálního operátu a ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy skončilo jeho vyložení, podat námitky proti obsahu obnoveného katastrálního operátu. O podaných námitkách rozhoduje katastrální úřad.

[26] Krajský soud podle názoru Nejvyššího správního soudu při výkladu citovaného ustanovení přiléhavě odkázal na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 16. 5. 2016, čj. 46 A 62/2014-33, č. 3443/2016 Sb. NSS, který ve vztahu k předchozí právní úpravě vyslovil, že možnost podávání námitek omezil zákonodárce patnáctidenní lhůtou, v rámci níž mohou vlastníci a jiné oprávněné osoby namítat nesprávnosti obsahu obnoveného katastrálního operátu, z důvodů právní jistoty a zajištění důvěry ve správnost údajů obsažených v katastru nemovitostí. Vzhledem k tomu, že katastrální zákon předchozí právní úpravu námitek proti obsahu obnoveného katastrálního operátu převzal bez jakýchkoli úprav, lze závěry citovaného rozsudku vztáhnout i na nyní projednávanou věc.

[27] Nejvyšší správní soud zároveň souhlasí s krajským soudem v tom, že zákonem pevně stanovenou lhůtu si podatel námitek (zde stěžovatel) nemůže prodloužit tím, že ve včasných námitkách uvede, že je v určité lhůtě doplní. Je třeba si uvědomit, že včasné námitky určují rámec požadovaného přezkumu obsahu obnoveného katastrálního operátu, který z důvodu právní jistoty a zajištění důvěry ve správnost údajů obsažených v katastru nemovitostí nemůže být po uplynutí lhůty pro podání námitek rozšiřován. Krajský soud v této souvislosti správně poznamenal, že včas podané námitky lze argumentačně rozvinout či upřesnit i po uplynutí lhůty pro podání námitek, nelze je ovšem doplňovat o námitky zcela nové, které nemají žádný předobraz v námitkách včasných.

[28] V projednávané věci není mezi účastníky řízení sporu o tom, že katastrální operát obnovený přepracováním na mapu v digitální formě pro katastrální území J. byl vyložen k veřejnému nahlédnutí v období od 18. do 29. 9. 2017. Lhůta pro podání námitek proti obsahu obnoveného katastrálního operátu uplynula v pondělí 16. 10. 2017, které je nejbližším příštím pracovním dnem po sobotě 14. 10. 2017, na niž by jinak konec lhůty připadl [§ 40 odst. 1 písm. c) správního řádu]. Námitky proti obsahu obnoveného katastrálního operátu tudíž bylo možné podávat do 16. 10. 2017. Stěžovatel uplatnil své námitky proti obsahu obnoveného katastrálního operátu celkem ve třech podáních, a to v námitkách podaných 13. 10. 2017, v doplnění podaném 23. 10. 2017 a v upřesnění ze dne 15. 3. 2019 (podáno 18. 3. 2019). První z těchto podání stěžovatel učinil včas, zbývající dvě podal po uplynutí lhůty stanovené v § 45 odst. 3 katastrálního zákona.

[29] Na tomto místě je nutné připomenout, že upřesněním ze dne 15. 3. 2019 stěžovatel ve lhůtě k tomu stanovené reagoval na výzvu katastrálního úřadu ze dne 28. 2. 2019, aby doplnil své námitky ze dne 12. 10. 2017 v části týkající se parcel č. XJ, st. XF a st. XG a parcely zjednodušené evidence č. XJ, původ pozemkový katastr (po obnově katastrálního operátu se jedná o parcely č. XH a XI), tj. aby specifikoval, s jakým údajem u těchto parcel nesouhlasí. Touto výzvou katastrální úřad postupem podle § 45 odst. 2 správního řádu odstraňoval vady stěžovatelových námitek podaných 13. 10. 2017. Správní orgány s upřesněním ze dne 15. 3. 2019 nakládaly jako s řádným rozvinutím (upřesněním) včas uplatněných námitek proti obsahu obnoveného katastrálního operátu a výhradami stěžovatele v tomto podání uvedenými se věcně zabývaly. Tento postup stěžovatel v žalobě nijak nezpochybnil, a proto z toho soudy bez dalšího vychází.

[30] Stěžovatel však zpochybňoval závěry ohledně doplnění podaného 23. 10. 2017. To bylo zjevně podáno po uplynutí zákonem stanovené lhůty. Nicméně – jak upozornil stěžovatel – mezi jeho námitkami v jednotlivých podáních existuje určitý průnik. Stěžovatel totiž v doplnění podaném 23. 10. 2017 i v upřesnění ze dne 15. 3. 2019 shodně vznášel výhrady týkající se druhu pozemku u parcel č. XH a XI. Tyto námitky katastrální úřad vyhodnotil jako včasné, posoudil je věcně a rozhodl o nich výrokem 2. svého rozhodnutí, což žalovaný napadeným rozhodnutím potvrdil.

[31] Za opožděně uplatněnou správní orgány považovaly toliko námitku týkající se druhu pozemku u parcely č. XK obsaženou právě v doplnění podaném 23. 10. 2017. Tato námitka i podle názoru Nejvyššího správního soudu skutečně neměla žádný předobraz ve včasných námitkách, a nemohla proto představovat rozvinutí či upřesnění dřívější argumentace. Ve vztahu k této námitce proto plně postačí, že ji krajský soud v odůvodnění napadeného rozsudku označil za opožděnou a dodal, že mu nepřísluší věcné vypořádávání opožděných námitek. V tom, že krajský soud tuto námitku věcně neposoudil, proto Nejvyšší správní soud nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku neshledal.

[32] Pokud jde ale o námitky týkající se druhu pozemku u parcel č. XH a XI, stěžovateli je třeba přisvědčit v tom, že z odůvodnění napadeného rozsudku není zcela zřejmé, zda je krajský soud považoval za opožděné, či včasné. Krajský soud totiž na jedné straně v odstavci 15 rozsudku označil upřesnění ze dne 15. 3. 2019 za přípustné rozvinutí či upřesnění námitek, na druhé straně však v odstavci 16 rozsudku vyslovil, že mu nepřísluší vypořádávání opožděných námitek, kam ale zařadil i stěžovatelovy věcné výhrady k parcelám č. XH a XI. Jak již Nejvyšší správní soud konstatoval výše, námitky týkající se druhu pozemku u parcel č. XH a XI správní orgány nepokládaly za opožděné a ve svých rozhodnutích je věcně vypořádaly, neboť byly součástí zmíněného upřesnění ze dne 15. 3. 2019. S jejich věcnými závěry stěžovatel v žalobě nesouhlasil. Krajský soud k tomuto žalobnímu bodu nicméně v odstavci 16 rozsudku konstatoval opožděnost zmíněných výhrad k druhu pozemku u parcel č. XH a XI, aniž by jakkoli reagoval na to, že byly součástí také upřesnění ze dne 15. 3. 2019. Toto pochybení krajského soudu však nezpůsobuje nicotnost napadeného rozsudku, jak namítá stěžovatel, ale toliko jeho nepřezkoumatelnost pro nesrozumitelnost.

[33] V odůvodnění napadeného rozsudku dále chybí výslovná odpověď na žalobní bod, že správní orgány přehlédly stěžovatelovo tvrzení přednesené dne 7. 6. 2019, a nerozhodly tak o všech jeho námitkách proti obsahu obnoveného katastrálního operátu. Nejvyšší správní soud má za to, že krajský soud měl zhodnotit, zda jde o samostatnou námitku, o níž měl katastrální úřad rozhodnout výrokem, případně zda jde o rozvinutí již dříve uplatněné námitky, nebo o pouhé vyjádření k podkladům rozhodnutí. V návaznosti na to pak měl krajský soud posoudit, zda správní orgány na tvrzení přednesené dne 7. 6. 2019 dostatečně reagovaly a zda rozhodly o všech stěžovatelových námitkách.

[34] Nejvyšší správní soud přisvědčuje stěžovateli také v tom, ve vztahu k vymezení hranic jednotlivých parcel a ve vztahu k výměrám parcel č. st. XA a XL namítal i pochybení katastrálního úřadu při použití výstupů dosavadní měřické činnosti. Stěžovatel totiž v žalobě mimo jiné poukazoval na chyby vzniklé na základě nepřesného geometrického zaměření, které neodpovídá skutečnosti po překrytí katastrální mapy a mapy pozemkového katastru s mapou budoucího stavu, kde je zřetelný nesoulad vedení hranic. Krajský soud si toto poněkud méně srozumitelné vyjádření vyložil tak, že stěžovatel brojí proti chybnému zaměření pozemků či budov, které ovšem při obnově katastrálního operátu přepracováním neprobíhá. Opomněl však, že stěžovatel současně hovořil o překrytí katastrální mapy a mapy pozemkového katastru s mapou budoucího stavu, což evidentně popisuje použití výstupů dosavadní měřické činnosti. Vypořádání příslušných žalobních bodů proto Nejvyšší správní soud shledal nedostatečným.

[35] Podle konstantní judikatury se za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů považuje především takové rozhodnutí, v němž nebyly vypořádány všechny žalobní námitky; dále rozhodnutí, z jehož odůvodnění není zřejmé, proč právní argumentaci účastníka řízení soud považoval za nedůvodnou a proč žalobní námitky považoval za liché, mylné či vyvrácené, rozhodnutí, z něhož není zřejmé, jak byla naplněna zákonná kritéria, případně by nepřezkoumatelnost rozhodnutí byla dána tehdy, pokud by z rozhodnutí nebylo zřejmé, které podklady byly vzaty v úvahu a proč (rozsudky NSS ze dne 28. 8. 2007, čj. 6 Ads 87/2006-36, č. 1389/2007 Sb. NSS, ze dne 23. 6. 2005, čj. 7 As 10/2005-298, č. 1119/2007 Sb. NSS, či ze dne 11. 8. 2004, čj. 5 A 48/2001-47, č. 386/2004 Sb. NSS). Nepřezkoumatelný pro nesrozumitelnost je podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu také rozsudek, jehož důvody nejsou ve vztahu k výroku jednoznačné (rozsudek NSS ze 4. 12. 2003, čj. 2 Azs 47/2003-130, č. 244/2004 Sb. NSS).

[36] S ohledem na výše uvedené v nyní projednávané věci nezbývá než učinit závěr, že odůvodnění napadeného rozsudku výše vymezené požadavky na přezkoumatelnost nenaplňuje. Zároveň však nelze uvažovat ani o tom, že by reakce krajského soudu na výše vymezené námitky byla zřejmá z kontextu věci (odůvodnění) nebo že se v tomto ohledu krajský soud (implicitně) ztotožnil se závěry žalovaného. IV. Závěr a náklady řízení

[37] Nejvyšší správní soud tedy shledal kasační stížnost důvodnou a v souladu s § 110 odst. 1 s. ř. s. rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V něm je krajský soud vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§ 110 odst. 4 s. ř. s.). V dalším řízení tedy krajský soud řádně a přezkoumatelně vypořádá žalobní body stěžovatele týkající se druhu pozemku u parcel č. 800/3 a 838/5, namítaného pochybení katastrálního úřadu při použití výstupů dosavadní měřické činnosti ve vztahu k vymezení hranic jednotlivých parcel a ve vztahu k výměrám parcel č. st. 13/1 a 791/1 a namítaného přehlédnutí stěžovatelova tvrzení předneseného dne 7. 6. 2019 ze strany správních orgánů, přičemž též vyhodnotí, zda správní orgány rozhodly o všech stěžovatelových námitkách.

[38] Krajský soud rozhodne v novém rozhodnutí rovněž o nákladech řízení o této kasační stížnosti (§ 110 odst. 3 s. ř. s.).

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně 7. srpna 2023

Jitka Zavřelová předsedkyně senátu