Ústavní soud

Použití institutu zajištění majetku v trestním řízení je ústavně konformní, pokud je obviněný stíhán pro trestný čin, za který lze očekávat uložení trestu propadnutí majetku, a existuje odůvodněná oba...

Ústavní soud vyložil, že v konkursním řízení nesmí být stát jako věřitel zvýhodněn oproti ostatním věřitelům stejné třídy, neboť by to porušovalo princip rovnosti a vlastnické právo garantované čl. 11...

V nesporném řízení je soud povinen provést i jiné důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, než byly účastníky navrhovány, a nesplnění této povinnosti může vést k porušení práva na spravedlivý pro...

Ústavní soud není povolán k výkladu podústavního práva, pokud aplikace tohoto práva nevede k porušení základních práv a svobod zaručených ústavním pořádkem; přezkum rozhodnutí správních soudů je omeze...

Ústavní soud nemůže zasahovat do správního uvážení orgánů veřejné moci, pokud toto uvážení respektuje ústavně zaručená základní práva a není svévolné; správní uvážení má své meze, jejichž překročení m...

Rozhodování o náhradě nákladů soudního řízení musí respektovat zásadu úspěchu ve věci a nesmí být mechanickým posuzováním pouze výše přiznané částky, ale musí zohlednit i právní základ sporu a obtížno...

Ústavní soud odmítá ústavní stížnost, pokud obecné soudy dostatečně posoudily námitky stěžovatele a věc má trestněprávní charakter, který nelze řešit standardními civilněprávními prostředky.

Ústavní soud vykládá právo na spravedlivý proces tak, že zahrnuje právo účastníků předložit své relevantní vyjádření nezávislému soudu za podmínek neznevýhodňujících jednu stranu, avšak neznamená povi...

Ústavní soud není oprávněn přezkoumávat hodnocení důkazů obecných soudů jako další instance, pokud obecné soudy respektují zásadu volného hodnocení důkazů a nedochází k extrémnímu nesouladu mezi důkaz...

Ústavní soud přezkoumává pouze, zda byl proces veden způsobem zajišťujícím spravedlivý proces a správný výsledek, nikoli správnost hodnocení důkazů obecnými soudy; pokud stěžovatel neuvede nové skuteč...

Ústavní soud vykládá, že ustanovení § 517 odst. 2 občanského zákoníku o výši úroku z prodlení je kogentní a nelze se od něj smluvně odchýlit, přičemž tato interpretace není v rozporu s ústavně zaručen...

Ústavní soud odmítá ústavní stížnost pro nesplnění náležitostí řádného návrhu a neodstranění vad návrhu ve stanovené lhůtě, přičemž zdůrazňuje povinnost zastoupení advokátem v řízení před Ústavním sou...

Ústavní stížnost je nepřípustná, pokud stěžovatel nevyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svých práv, přičemž subsidiarita ústavní stížnosti vyžaduje, aby nejprve rozhodl příslušný or...

Rozhodnutí o vyloučení soudce z vykonávání úkonů trestního řízení představuje zásah do ústavně garantované zásady zákonného soudce a nelze jej zakládat pouze na domněnkách či spekulacích, nýbrž musí b...

Nárok na obnovu majetkových práv podle zákona o navracení majetku nevytváří automaticky nárok na okamžitý zápis vlastnického práva k nemovitostem, přičemž podmínky a způsob navracení majetkových práv ...

Ústavní soud není oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti obecných soudů v otázkách výkladu mezinárodních smluv, pokud tento výklad není v rozporu s ústavním pořádkem ČR, a výkon rozhodčího nálezu ...

Ústavní soud není oprávněn přezkoumávat rozhodnutí obecných soudů z hlediska jednoduchého práva a zasahuje pouze tehdy, pokud dojde k zásahu do základních práv a svobod stěžovatele, přičemž vlastní od...

Ústavní soud stanoví, že právo poškozeného účastnit se trestního řízení a uplatnit nárok na náhradu škody může být omezeno, pokud došlo k právnímu postoupení pohledávky na jiný subjekt, a obecné soudy...

Ústavní soud nepřezkoumává ústavní stížnosti podané po zákonem stanovené lhůtě, přičemž lhůta k podání ústavní stížnosti je 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku.

Ústavní stížnost je nepřípustná, pokud stěžovatel nevyčerpal všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svého práva, přičemž vedlejší účastník má právo podat odvolání, a pokud tak neučiní, Ústavní ...