21 Cdo 1822/2025-103
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Doležílkem v exekuční věci oprávněného B. M. se sídlem v Bystročicích č. 99, IČO 11570695, proti povinné J. B., pro 4 485 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost podané povinnou proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 29. května 2023, č. j. 69 Co 118/2023-31, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 22 C 38/2023, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 30. ledna 2025, č. j. 69 Co 252/2024-88, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
1. Okresní soud v Olomouci usnesením ze dne 29. 10. 2024, č. j. 22 C 38/2023-79, zastavil řízení o žalobě pro zmatečnost podané povinnou proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 29. 5. 2023, č. j. 69 Co 118/2023-31, pro nezaplacení soudního poplatku a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
2. K odvolání povinné Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 30. 1. 2025, č. j. 69 Co 252/2024-88, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
3. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala povinná dovolání. Podáním dovolání jí vznikla povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů].
4. Okresní soud v Olomouci usnesením ze dne 29. 5. 2025, č. j. 22 C 38/2023-95, vyzval povinnou, aby do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení zaplatila soudní poplatek za dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 30. 1. 2025, č. j. 69 Co 252/2024-88, a zároveň povinnou poučil, že nebude-li soudní poplatek za dovolání ve stanovené lhůtě zaplacen, bude dovolací řízení zastaveno. Současně Okresní soud v Olomouci usnesením ze dne 29. 5. 2025, č. j. 22 C 38/2023-96, povinnou vyzval, aby si pro podání dovolání „zvolila zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podala řádné dovolání“.
5. Podáním doručeným soudu prvního stupně dne 9. 6. 2025 povinná požádala o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce „pro podání dovolání“.
6. Povinná nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a pro ustanovení zástupce pro dovolací řízení stanovené v § 138 odst. 1 o. s. ř., neboť v projednávané věci jde z její strany o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva (k otázce, kdy jde ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněné pod č. 67/2014 Sb. rozh. obč.).
7. Pro závěr, zda se jedná ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, je třeba použít v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím řízení nebo v dovolacím řízení stejná (shodná) hlediska. Je-li tedy například již ze samotných tvrzení žalobce zřejmé, že jím podané žalobě nemůže být vyhověno (a představuje-li tedy žaloba zřejmě bezúspěšné uplatňování práva), jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva též v odvolacím řízení a v dovolacím řízení, aniž by tu bylo významné, co je vlastním předmětem přezkumu odvolacího nebo dovolacího soudu. Uvedený závěr vyplývá již ze samotné povahy věci; nedává dobrý procesní smysl úvaha, že předmětem odvolacího nebo dovolacího řízení je (v nemeritorních otázkách) řádně uplatněné právo žalobcem, je-li bez dalšího nepochybné, že samotné žalobě nemůže být vyhověno (srov. například odůvodnění již zmíněného usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013).
8. V projednávané věci povinná podala dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo zastaveno řízení o žalobě pro zmatečnost z důvodu nezaplacení soudního poplatku. Žaloba pro zmatečnost byla povinnou podána proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 29. 5. 2023, č. j. 69 Co 118/2023-31, kterým bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 8. 3. 2023, č. j. 22 C 38/2023-23, jímž okresní soud nepřiznal povinné osvobození od soudních poplatků z důvodu zřejmě bezúspěšného uplatňování práva (žaloba pro zmatečnost není z uplatněných důvodů v exekučním řízení přípustná podle § 254 odst. 2 o. s. ř.) a jímž řízení o žalobě pro zmatečnost podané povinnou proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 31. 3. 2022, č. j. 40 Co 232/2021-245, zastavil pro nezaplacení soudního poplatku. Proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 29. 5. 2023, č. j. 69 Co 118/2023-31, napadenému žalobou pro zmatečnost však žaloba pro zmatečnost není přípustná (srov. § 230 odst. 3 o. s. ř., podle něhož žaloba pro zmatečnost není přípustná také proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost, jakož i ustanovení 254 odst. 2 o. s. ř. a 52 odst. 1 exekučního řádu, z nichž vyplývá, že v exekučním řízení lze žalobu pro zmatečnost podat pouze z důvodu uvedeného v 229 odst. 4 o. s. ř.). Podání nepřípustné žaloby pro zmatečnost je zřejmě bezúspěšným uplatňováním práva, a takovým uplatňováním práva je proto i podání dovolání povinné proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jímž bylo řízení o této žalobě zastaveno z důvodu nezaplacení soudního poplatku.
9. Z obsahu spisu se podává (a dovolacímu soudu je i z jiné úřední činnosti známo), že povinná po zahájení řízení podává mimořádné množství vesměs neodůvodněných procesních podání, jakož i opravných prostředků, včetně mimořádných opravných prostředků, opakovaně podává neodůvodněné námitky podjatosti soudců a žádosti o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce, přičemž tyto žádosti jsou soudy zamítány, nebo jsou řízení o těchto žádostech ve smyslu § 159a odst. 4 o. s. ř. zastavována. Zmíněné dlouhodobé a cílené jednání povinné tak lze označit za obstrukční (srov. mimo jiné např. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2022, sp. zn. 30 Cdo 1105/2022, anebo – konkrétně ve vztahu k osobě povinné – např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 8. 2025, sp. zn. 22 Cdo 1838/2025, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2024, sp. zn. 22 Cdo 3813/2023, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 3. 2021, sp. zn. 27 Cdo 322/2021).
10. Vzhledem k výše uvedenému má Nejvyšší soud za to, že povinná procesními obstrukcemi dlouhodobě zneužívá svá procesní práva, a to nikoliv za účelem soudní ochrany, a způsobuje bezdůvodné průtahy (procesní obtíže) v soudním řízení. Její postup tak podle § 2 a § 6 o. s. ř. nemůže požívat právní ochrany. Zneužití procesního práva totiž může mít jak podobu snahy získat výhodu nepředvídanou procesním právem, tak i podobu maření řádného postupu v řízení (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2020, sp. zn. 33 Cdo 1030/2020, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. 32 Cdo 5201/2017, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Nd 159/2016, anebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2020, sp. zn. 27 Cdo 499/2020).
11. Protože povinná, která nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků stanovené v § 138 odst. 1 o. s. ř., nezaplatila soudní poplatek za dovolání ani poté, co k tomu byla vyzvána usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne 29. 5. 2025, č. j. 22 C 38/2023-95, Nejvyšší soud řízení o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 30. 1. 2025, č. j. 69 Co 252/2024-88, podle ustanovení § 9 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zastavil.
12. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 2. 9. 2025
JUDr. Jiří Doležílek předseda senátu