23 Cdo 2295/2024-212
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., ve věci oprávněné CASPER CONSULTING a.s., se sídlem v Praze, náměstí Borise Němcova 510/3, identifikační číslo osoby 63980401, zastoupené Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou se sídlem v Brně, Koliště 259/55, proti povinné A. H., o exekuci pro vymožení 10.685 Kč s příslušenstvím, o žalobě na obnovu řízení a pro zmatečnost proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 1. 2019, č. j. 20 Co 32/2019-167, o žalobě pro zmatečnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. 7. 2020, č. j. 4 Co 359/2019-28, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 20 Co 32/2019, o dovolání povinné proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 4. 2024, č. j. 3 Co 7/2024-185, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 8. 12. 2023, č. j. 20 Co 32/2019-173, odmítl žalobu povinné (výrok I) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II). K odvolání povinné Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 18. 4. 2024, č. j. 3 Co 7/2024-185, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Proti výše uvedenému usnesení odvolacího soudu podala povinná včasné dovolání (obsahující též námitku podjatosti členů senátu odvolacího soudu, který věc rozhodoval) a též další žalobu na obnovu řízení a pro zmatečnost s návrhem na zrušení napadeného usnesení a na odklad jeho vykonatelnosti.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“. Podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, vzniká podáním dovolání dovolateli povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání, jenž je splatný vznikem poplatkové povinnosti (§ 7 odst. 1 věta první zákona o soudních poplatcích). Podle § 9 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší.
Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží (odstavec 1). Zjistí-li odvolací soud poté, co mu byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání, že nebyl zaplacen poplatek splatný podáním odvolání, vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může odvolací soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty odvolací soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.
Obdobně se postupuje při řízení před dovolacím soudem (odstavec 2). Soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen (odstavec 3). Podáním dovolání vznikla povinné povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. § 4 odst. 1 písm. c) zákona o soudních poplatcích] a tímto okamžikem byl soudní poplatek též splatný (srov. § 7 odst. 1 větu první zákona o soudních poplatcích). Povinná dle obsahu spisu soudní poplatek za dovolání neuhradila.
Z obsahu spisu dále vyplývá, a dovolacímu soudu je i z jiné úřední činnosti známo, že povinná po zahájení řízení podává mimořádné množství vesměs neodůvodněných procesních podání, jakož i opravných prostředků, včetně opravných prostředků nepřípustných [dokladem toho je i v nynějším řízení podaná žaloba na obnovu řízení proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým nebylo rozhodnuto ve věci samé (srov. § 228 odst. 1 o. s. ř.), a žaloba pro zmatečnost proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není žaloba pro zmatečnost přípustná, když nejde o usnesení, kterým bylo řízení skončeno (§ 229 odst. 1 o.
s. ř.), o usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé (§ 229 odst. 2 a 3 o. s. ř.), ani o usnesení podle § 229 odst. 4 o. s.
ř.], opakovaně podává neodůvodněné námitky podjatosti soudců a žádosti o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce, přičemž tyto žádosti jsou soudy zamítány. Zmíněné dlouhodobé a cílené jednání povinné tak lze označit za obstrukční (srov. mimo jiné např. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21.
4. 2022, sp. zn. 30 Cdo 1105/2022, anebo – konkrétně ve vztahu k osobě povinné – např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 9. 2022, sp. zn. 28 Cdo 310/2022, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 9. 2022, sp. zn. 28 Cdo 312/2022). Vzhledem k výše uvedenému má Nejvyšší soud za to, že povinná procesními obstrukcemi dlouhodobě zneužívá svá procesní práva, a to nikoliv za účelem soudní ochrany, a způsobuje bezdůvodné průtahy (procesní obtíže) v soudním řízení. Její postup tak podle § 2 a § 6 o.
s. ř. nemůže požívat právní ochrany. Zneužití procesního práva totiž může mít jak podobu snahy získat výhodu nepředvídanou procesním právem, tak i podobu maření řádného postupu v řízení. Nejvyšší soud proto povinnou nevyzýval k zaplacení soudního poplatku, neboť z jejího postoje v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že si je povinnosti zaplatit soudní poplatek vědoma, platit jej však nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, čímž zneužívá svá procesní práva (obdobně postupoval Nejvyšší soud například již v usneseních ze dne 21.
2. 2023, sp. zn. 25 Cdo 3794/2022, ze dne 15. 2. 2023, sp. zn. 24 Cdo 171/2023, nebo ze dne 22. 2. 2023, sp. zn. 30 Cdo 236/2023). Za této situace se jeví setrvání na požadavku na další výzvy k zaplacení soudního poplatku za dovolání v tomto konkrétním řízení neefektivním a formalistickým (srov. obdobně usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, ve vztahu k výzvě k odstranění nedostatku povinného zastoupení dovolatele advokátem). Z uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolací řízení podle § 9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích zastavil.
Tím je vypořádán i akcesorický návrh povinné na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí. Nejvyšší soud nepřihlížel k námitce podjatosti vznesené v dovolání povinnou vůči členům senátu odvolacího soudu, kteří vydali napadené rozhodnutí, ani námitce podjatosti vznesené proti členům senátu dovolacího soudu 23 Cdo, neboť takto vznesené námitky podjatosti neobsahují žádná konkrétní tvrzení o okolnostech, z nichž by bylo možno seznat, že je dán důvod pochybovat o nepodjatosti těchto soudců, tj. konkrétní tvrzení o poměru soudců k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům.
Ostatně z obsahu spisu je zřejmé, že povinná ve věci reaguje obdobně odůvodněnými (resp. konkrétně neodůvodněnými) námitkami podjatosti soudců v podstatě na jakékoliv vydané rozhodnutí soudů všech stupňů.
Námitka podjatosti odůvodněná pouze těmi okolnostmi, které jsou nezpůsobilé být důvodem k vyloučení soudce (popřípadě neodůvodněná vůbec), není řádnou námitkou podjatosti, a je-li takto (přesto) vznesena, lze ji již proto hodnotit jako obstrukční postup (jako procesní obstrukci), která s přihlédnutím k § 2 o. s. ř. nepožívá právní ochrany; soud v takovém případě nemá povinnost postupovat podle § 15b o. s. ř., respektive podle § 16 odst. 1 o. s. ř. (srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. 29 Nd 201/2008, uveřejněné pod č. 2/2009 Sb. rozh. obč., usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 5. 2021, sp. zn. 27 Cdo 510/2021, ze dne 23. 12. 2022, sp. zn. 29 Cdo 3516/2022, ze dne 10. 1. 2023, sp. zn. 26 Cdo 3182/2022, a ze dne 22. 3. 2023, sp. zn. 21 Cdo 3739/2022).
Absence výroku o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněna tím, že žaloba pro zmatečnost je (pouze) mimořádným opravným prostředkem podaným proti rozhodnutí vydanému v exekučním řízení [srov. § 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekučního řádu) a o změně dalších zákonů], v němž v zásadě o náhradě nákladů nerozhoduje soud, nýbrž pověřený soudní exekutor. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. 9. 2024
JUDr. Pavel Horák, Ph.D. předseda senátu