USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka
Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Heleny Myškové v konkursní věci
úpadkyně V. S., zemřelé, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v
Pardubicích pod sp. zn. 48 K 36/2001, o schválení zprávy o dosavadních
výsledcích konkursu, o dovoláních 1/ D. S., zastoupeného JUDr. Vítem Biolkem,
LL.M., advokátem, se sídlem v Hradci Králové, Bohuslava Martinů 1038/20, PSČ
500 02, a 2/ J. H., zastoupeného JUDr. Jaroslavem Poláčkem, advokátem, se
sídlem v Pardubicích, náměstí Republiky 53, PSČ 530 02, proti usnesení Vrchního
soudu v Praze ze dne 24. března 2023, č. j. 2 Ko 4/2022-3861, takto:
Dovolání se zamítají.
1. Dne 27. prosince 2010, v průběhu konkursního řízení vedeného na její majetek
u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích (dále jen „konkursní
soud“) pod sp. zn. 48 K 36/2001, zemřela úpadkyně V. S.
2. Usnesením ze dne 14. prosince 2015, č. j. 48 K 36/2001-2739, konkursní soud
schválil zprávu o dosavadních výsledcích konkursu včetně vyúčtování odměny a
hotových výdajů správce konkursní podstaty a věřitelského orgánu ze dne 30.
ledna 2015 v podobě, podle které činí:
[1] Celkové příjmy konkursní podstaty 1.407.504,34 Kč.
[2] Výdaje konkursní podstaty 976.692,19 Kč.
[3] Dosud uhrazené výdaje 925.850,19 Kč.
[4] Aktuální zůstatek na účtu konkursní podstaty 481.654,15 Kč.
[5] Dosud neuhrazené výdaje 50.842 Kč.
3. Současně určil, že:
[6] Do dědictví (po zemřelé úpadkyni) připadne částka 430.812,15
Kč.
4. K odvolání D. S. (dále též jen „D. S.“) a J. H. (dále též jen „J. H.“)
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 16. února 2017, č. j. 2 Ko 41/2016-2856,
zrušil usnesení konkursního soudu ze dne 14. prosince 2015 a věc vrátil
konkursnímu soudu k dalšímu řízení.
5. Usnesením ze dne 8. února 2022, č. j. 48 K 36/2001-3703, konkursní soud
schválil zprávu o dosavadních výsledcích konkursu včetně vyúčtování odměny a
hotových výdajů správců konkursních podstat ze dne 2. srpna 2018 (č. l. 3047 a
násl.) ve znění doplnění ze dne 16. července 2021 (č. l. 3577) [dále též jen
„zpráva o dosavadních výsledcích konkursu“ nebo „zpráva“] v podobě, podle které:
[1] Schválil celkové příjmy konkursní podstaty ve výši
1.359.539,78 Kč (bod I výroku). [2] Schválil celkové uhrazené výdaje konkursní podstaty ve výši
696.946,58 Kč (bod II výroku). [3] Neschválil uhrazené výdaje bývalé správkyně konkursní podstaty
Ing. Marcely Heršálkové (dále jen „M. H.“) ve výši 180.939,05 Kč (bod III
výroku). [4] Schválil odměnu správců konkursních podstat činných v průběhu
řízení ve výši 61.573,95 Kč (bod IV výroku). [5] Schválil dosud neuhrazené hotové výdaje současné správkyně
konkursní podstaty JUDr. Evy Mlčochové (dále jen „E. M.“) ve výši 7.524 Kč (bod
V výroku). [6] Schválil dosud neuhrazené výdaje bývalého zástupce věřitelů
Kamenoprůmysl Hradec Králové, s. r. o. (dále jen „společnost K“) spočívající v
odměně a náhradě nutných výdajů ve výši 12.777 Kč (bod VI výroku). [7] Schválil neuhrazené výdaje za konkursní podstatou spočívající
v daňových pohledávkách a pojistném na sociální zabezpečení ve výši 121.343 Kč
(bod VII výroku). [8] Schválil neuhrazené výdaje za konkursní podstatou spočívající
v pracovních nárocích ve výši 144.072 Kč (bod VIII výroku). [9] Schválil ostatní neuhrazené výdaje za konkursní podstatou v
celkové výši 160.830 Kč (bod IX výroku). [10] Neschválil ostatní neuhrazené výdaje za konkursní podstatou v
celkové výši 15.894,20 Kč (bod X výroku). [11] Schválil neuhrazené pohledávky za konkursní podstatou, které
budou ještě uspokojeny v rámci konkursního řízení ve výši 17.722 Kč (bod XI
výroku). [12] Určil, že do dědictví po zemřelé úpadkyni připadne částka
463.932,15 Kč (bod XII výroku). [13] Konstatoval, že v konkursním řízení byly přezkoumány
přihlášené pohledávky první třídy v aktuální výši 532.839 Kč (bod XIII výroku). [14] Konstatoval, že v konkursním řízení byly přezkoumány
přihlášené pohledávky druhé třídy v aktuální výši 19.381.893,41 Kč (bod XIV
výroku). [15] Konstatoval, že v rámci přezkoumaných pohledávek druhé třídy
byly přezkoumány pohledávky věřitelů s nárokem na oddělení uspokojení v
aktuální výši 1.395.397 Kč (bod XV výroku). [16] Uložil E. M., aby po právní moci usnesení uhradila ze
zůstatku na účtu konkursní podstaty své hotové výdaje ve výši 7.524 Kč, svůj
podíl na odměně ve výši 7.260 Kč a doplatek podílu na odměně bývalého správce
Ing. Jiřího Nováčka (dále jen „J. N.“) ve výši 2.938 Kč, a aby zbylých
463.932,15 Kč poskytla do dědictví po zemřelé úpadkyni (bod XVI výroku). [17] Uložil M. H., aby do 15 dnů od právní moci usnesení uhradila
E. M. část vyplacené zálohy (na odměnu) ve výši 163.592,05 Kč (bod XVII výroku).
6. Konkursní soud – vycházeje z § 29 a § 44 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o
konkursu a vyrovnání (dále též jen „ZKV“), a ze závěrů usnesení Nejvyššího
soudu ze dne 29. května 2014, sp. zn. 29 Cdo 2963/2012 [které je (stejně jako
další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupné na webových stránkách
Nejvyššího soudu] – dospěl po přezkoumání zprávy o dosavadních výsledcích
konkursu a námitek proti ní vznesených (mimo jiné) k závěru, že zprávu lze
schválit shora popsaným způsobem. V důvodech rozhodnutí se pak podrobně zabýval
vznesenými námitkami, konkrétně námitkami, podle nichž:
[1] Některé věci nebyly sepsány do konkursní podstaty úpadkyně.
[2] Měl pokračovat provoz podniku úpadkyně.
[3] Dosud neskončily všechny spory související s konkursem.
[4] Bývalá správkyně konkursní podstaty úpadkyně (M. H.) svým postupem
při zpeněžování způsobila škodu.
[5] Ze zprávy neplyne, kdo a kdy vykonával funkci zástupce věřitelů.
[6] Příjmy konkursní podstaty měly být vyšší (než ty, jichž se dosáhlo).
[7] Věřitelé nesouhlasili s řadou vykázaných výdajů M. H.
[8] Ve věci činní správci konkursní podstaty by neměli dostat konkursní odměnu.
7. K odvolání M. H. (prostřednictvím opatrovníka), D. S. a J. H. Vrchní soud v
Praze usnesením ze dne 24. března 2023, č. j. 2 Ko 4/2022-3861:
[1] Změnil usnesení konkursního soudu v bodu XVII „jen tak“, že uložil M. H.
aby do 15 dnů od právní moci usnesení vyplatila k rukám E. M. část čerpané
zálohy na její odměnu ve výši 163.592,05 Kč, s tím, že jde o další částku
připadající k vyplacení do dědictví po zemřelé úpadkyni (část výroku před
středníkem).
[2] Ve zbývajícím rozsahu usnesení konkursního soudu potvrdil (část výroku za
středníkem).
8. M. H. uplatnila odvoláním požadavek, aby odvolací soud změnil usnesení
konkursního soudu ze dne 8. února 2022 tak, že schválí konkursním soudem
neschválené výdaje M. H. ve výši 180.939,05 Kč (z toho 75.856,25 Kč za právní
služby, 68.500 Kč za vedení účetnictví, 4.092,80 Kč za administrativní práce,
14.490 Kč za znalecké posudky a 18.000 Kč za hotovostní výběr) a zruší bez
náhrady bod XVII výroku usnesení konkursního soudu ze dne 8. února 2022,
ukládající jí povinnost uhradit E. M. část vyplacené zálohy (na odměnu) ve výši
163.592,05 Kč.
9. D. S. odvoláním zpochybnil všechny výroky usnesení konkursního soudu ze dne
8. února 2022 s výjimkou bodu III výroku (o neschválení výdajů M. H.), bodu V
výroku (co do neschválení hotových výdajů M. H.), bodu VI výroku (co do
neuhrazené odměny bývalého zástupce věřitelů - společnosti K), bodu VII výroku
(co do neuhrazených výdajů spočívajících v daňových pohledávkách a pojistném na
sociální zabezpečení) a bodu VIII výroku (co do pracovních nároků). K tomu
dovozoval, že nesprávné části výroku napadeného usnesení mění základní obsah
zprávy, kterou je proto nutné odmítnout jako celek (a uložit současné správkyni
konkursní podstaty, aby v přiměřené lhůtě předložila novou zprávu, která
zohlední jím podané námitky).
10. J. H. měl v odvolání napadené rozhodnutí za nesprávné v posouzení řady
předchozích námitek.
11. Odvolací soud – vycházeje z § 29 a § 44 odst. 2 ZKV a z označené judikatury
Nejvyššího soudu – dospěl po přezkoumání usnesení konkursního soudu ze dne 8.
února 2022, že je nutné je korigovat pouze v bodě XVII výroku co do zvolené
formulace tak, aby bylo zřejmé, že jde o platbu do konkursní podstaty (nikoli o
platbu na osobní nárok E. M.). Jiný důvod k zásahu neshledal.
II. Dovolání a vyjádření k němu
12. Proti usnesení odvolacího soudu podali dovolání D. S. (dále též jen „první
dovolatel“) a J. H. (dále též jen „druhý dovolatel“).
a) K dovolání prvního dovolatele
13. První dovolatel napadá usnesení odvolacího soudu v potvrzujícím výroku o
věci samé; přípustnost dovolání vymezuje ve smyslu § 237 zákona č. 99/1963 Sb.,
občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), argumentem, že napadené
rozhodnutí závisí na vyřešení právních otázek, které v rozhodování dovolacího
soudu dosud nebyly vyřešeny, a to:
[1] Otázky právní (ne)významnosti námitky, že do konkursní podstaty
úpadkyně patřil i další majetek.
[2] Otázky, zda zpráva o dosavadních výsledcích konkursu má obsahovat
informace o skutečnostech významných pro posouzení porušení právních povinností
bývalou správkyní konkursní podstaty úpadkyně (M. H.) i nad rámec rozhodování o
konkursní odměně.
14. První dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném
právním posouzení věci a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů
obou stupňů a věc vrátil konkursnímu soudu k dalšímu řízení.
15. V mezích uplatněného dovolacího důvodu argumentuje dovolatel k položeným
otázkám následovně:
K otázce č. 1 (K dalšímu majetku náležejícímu do konkursní podstaty)
16. První dovolatel nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že při projednání
zprávy se nezkoumá, zda do konkursní podstaty náleží (náležel) i další (dosud
nesepsaný) majetek.
17. Je (totiž) nerealistické předpokládat, že mimo rámec konkursního řízení
může dojít k prověření existence dlužníkova majetku. Důvody, proč určitý
majetek (ne)byl zařazen do konkursní podstaty, mohou být subjektivní. První
dovolatel se domnívá, že přezkoumání okruhu majetku, který by měl náležet do
majetkové podstaty, je nástrojem objektivizace takových případných
subjektivních faktorů. Podobně, jako je významná informace o okruhu věřitelů
pohledávek za podstatou, je podstatná i informace o okruhu možného majetku
náležejícího do konkursní podstaty, neboť ten může být předmětem dědění. Pro
účely zjištění věcí náležejících do konkursní podstaty nemá notář jako soudní
komisař z podstaty věci k dispozici nástroje srovnatelné s těmi, jimiž
disponuje správce konkursní podstaty.
18. První dovolatel uznává, že správce konkursní podstaty nemůže po smrti
úpadkyně sepsat do konkursní podstaty další věci (a konkursní soud svou
činností takový úkon nahradit nemůže), dovozuje nicméně, že nic nebrání
deklarovat existenci takového majetku ve zprávě s popisem, který popsaný stav
(majetek, který má náležet do konkursní podstaty, ač nebyl sepsán)
odpovídajícím způsobem vyjádří. Totéž platí (analogicky) pro majetek, jehož
držby se bývalá správkyně konkursní podstaty ani neuchopila. Jiný (soudy
zvolený) postup je přehnaně formalistický a neodpovídající funkci zprávy.
K otázce č. 2 (K dalšímu obsahu zprávy o dosavadních výsledcích konkursu)
19. Potud první dovolatel opět klade důraz na informační funkci zprávy o
dosavadních výsledcích konkursu pro dědické řízení, zdůrazňuje, že nešlo o to,
aby konkursní řízení nahrazovalo řízení o náhradu škody, nýbrž o to, aby v
rámci konkursního řízení byly řádně zdokumentovány skutečnosti významné pro
posouzení případného porušení povinností (bývalé) správkyně konkursní podstaty
včetně vyjádření stanoviska soudu k tomu, zda došlo k porušení povinností. S
poukazem na roli konkursního soudu při výkonu dohlédací činnosti (podle § 12
ZKV) první dovolatel uzavírá, že bez takových údajů zpráva nemůže být
schválena.
b) K dovolání druhého dovolatele
20. Druhý dovolatel napadá usnesení odvolacího soudu dovoláním v plném rozsahu;
přípustnost dovolání vymezuje ve smyslu § 237 o. s. ř. argumentem, že napadené
rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, při jejímž řešení se odvolací soud
odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, jakož i argumentem, že
dovolacím soudem je řada otázek, týkajících se postupu správce konkursní
podstaty v konkursním řízení, rozhodována rozdílně.
21. Druhý dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném
právním posouzení věci, a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí
zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
22. V mezích uplatněného dovolacího důvodu argumentuje druhý dovolatel
následovně:
23. Druhý dovolatel poukazuje na to, že zpráva o dosavadních výsledcích
konkursu dle § 44 odst. 2 ZKV má jiný účel než konečná zpráva dle § 29 ZKV, z
čehož plynou i jisté odlišnosti co do požadavku na její obsahové náležitosti.
Zvláštní postup dle § 44 odst. 2 ZKV je předepsán pro situace, kdy v důsledku
úmrtí úpadce již nelze dokončit konkurs obvyklým způsobem a nelze v něm
pokračovat. Za této situace je třeba zohlednit, že úpadce ztratil úmrtím
způsobilost být účastníkem řízení, takže pro fázi řízení realizovanou podle §
44 odst. 2 ZKV, završenou zrušením konkursu, musí být použit § 29 ZKV
přiměřeně. Správce konkursní podstaty již nepokračuje v konkursu pravidelným
způsobem a zrušení konkursu nebrání ani neskončené incidenční spory.
24. Předložené zprávě druhý dovolatel vytýká, že neposkytuje a nepodává
potřebné informace o momentálních výsledcích konkursního řízení a jejich
důvodech. Má za to, že odvolací soud nezkoumal v rámci obvyklé rozhodovací
praxe Nejvyššího soudu, zda správce konkursní podstaty postupoval správně při
soupisu konkursní podstaty, při její správě a zpeněžování a při vynakládání
prostředků z konkursní podstaty. Proto nelze mít za správný závěr o tom, jakého
výsledku bylo v konkursu dosaženo a jaká částka zbývá pro uspokojení
konkursních věřitelů. Hodnocení, které provedl odvolací soud v celé řadě otázek
je formální a odchyluje se od rozhodovací praxe Nejvyššího soudu.
25. Druhý dovolatel zejména namítá, že v průběhu konkursního řízení nebyl
zahrnut a sepsán do konkursní podstaty veškerý majetek, který do ní náleží. M.
H. proto ani nevymáhala pohledávky úpadkyně, čímž konkursní podstatě způsobila
škodu na úkor konkursních věřitelů. Soupis konkursní podstaty připojený ke
zprávě je neúplný (nezahrnuje věci, které měly být sepsány) a je vadný, jelikož
u majetku, který nebyl zpeněžen, není zřejmé, z jakého důvodu byl ze soupisu
vyřazen nebo vyloučen a komu byl předán. Tato nepřezkoumatelnost soupisu se
měla projevit při projednání zprávy podle § 44 odst. 2 ZKV.
26. Dále druhý dovolatel uvádí, že docházelo ke zkreslování údajů o stavu
hospodaření a o rozsahu majetku, který náležel do konkursní podstaty, čímž byla
způsobena dosud nespecifikovaná majetková újma. Míní rovněž, že nebyl důvod
přerušit výrobu podniku úpadkyně.
27. Druhý dovolatel dovozuje, že případný nesprávný postup a škody způsobené M.
H. měly být vyšetřeny v rámci konkursu pro účely rozhodnutí o zprávě a soud
neměl schválit žádnou konkursní odměnu pro M. H. Dále M. H. vytýká, že
zlikvidovala a na skládku nechala odvézt majetek, který mohl být zpeněžen,
čímž způsobila konkursní podstatě škodu ve výši 32.822 Kč, že další majetek
(sádrové formy) mohl být zpeněžen za vyšší částky a že nevymáhala pohledávku za
společností Tima s. r. o. ve výši 8.578,20 Kč. Soudu druhý dovolatel vytýká, že
se nezabýval výší podnájmu za nebytové prostory a že řádně nevykonával dohled.
28. Závěrem druhý dovolatel odvolacímu soudu vytýká, že nemohl být přítomen
jeho jednání, ač požadoval, aby o něm byl vyrozuměn; tím, že jednání proběhlo v
jeho nepřítomnosti, bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces (k tomu
poukazuje na to, že odvolacího jednání se chtěli zúčastnit i další 4 konkursní
věřitelé).
29. Správkyně konkursní podstaty úpadce (E. M.) se ve vyjádření ztotožnila s
napadeným rozhodnutím.
30. M. H. ve vyjádření (podaném jejím opatrovníkem) navrhuje dovolání odmítnout
jako nepřípustná, případně zamítnout jako nedůvodná, maje dovolací argumentaci
za nezpůsobilou dovolacího přezkumu. K tomu dodává, že podstata dovolacích
námitek směřuje do záležitostí, které z povahy věci nejsou a nemohou být
součástí předmětu řízení (zpracování zprávy, jež je svou povahou podkladem
dědického řízení).
III. Přípustnost dovolání
31. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31.
prosince 2007) plyne z § 432 odst. 1, § 433 bodu 1. a § 434 zákona č. 182/2006
Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona). Srov. i usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 10. září 2008, sp. zn. 29 Cdo 3409/2008, uveřejněné pod
číslem 16/2009 Sb. rozh. obč. (dále jen „R 16/2009“).
32. Dovolání proti usnesení odvolacího soudu mohou být přípustná jen podle §
238a odst. 1 písm. a/ o. s. ř., ve spojení s § 237 odst. 1 o. s. ř. O případ
dle § 237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. v dané věci nejde; srov. k tomu (ve spojení
s faktem, že usnesení konkursního soudu ze dne 14. prosince 2015 zrušil
odvolací soud usnesením ze dne 16. února 2017 podle § 219a odst. 1 písm. a/ o.
s. ř., tedy pro vady řízení) též důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5.
listopadu 2008, sp. zn. 22 Cdo 3602/2007, uveřejněného pod číslem 69/2010 Sb.
rozh. obč.
33. Povahu měnícího výroku usnesení odvolacího soudu „ve věci samé“ (§ 237
odst. 1 písm. a/ o. s. ř.) přitom může mít jen ta část výroku napadeného
usnesení, kterou odvolací soud ve vztahu k bodu XVII výroku usnesení
konkursního soudu ze dne 8. února 2022 „upřesnil“, že má jít o částku určenou
do konkursní podstaty k vyplacení do dědického řízení po zemřelé úpadkyni.
Proti tomuto výroku však dovolání prvního dovolatele nesměřuje a dovolací
argumentace druhého dovolatele se jej netýká.
34. Nejvyšší soud pak shledává dovolání přípustnými (podle § 238a odst. 1 písm.
a/ o. s. ř., ve spojení s § 237 odst. 1 písm. c/, odst. 3 o. s. ř.) k posouzení
otázky náležitostí zprávy o dosavadních výsledcích konkursu (§ 44 odst. 2 ZKV),
dovolacím soudem neřešené.
IV. Důvodnost dovolání
35. Nejvyšší soud se – v hranicích právních otázek vymezených dovoláním –
zabýval nejprve tím, zda je dán dovolací důvod uplatněný dovolateli, tedy
správností právního posouzení věci odvolacím soudem.
36. Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil
věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní
normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový
stav nesprávně aplikoval.
37. Při úvaze, zda právní posouzení věci odvolacím soudem je ve smyslu
ustanovení § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. správné, vychází dovolací soud ze
skutkových závěrů odvolacího soudu a nikoli z těch skutkových závěrů, které v
dovolání na podporu svých právních argumentů (případně) nejprve zformuluje sám
dovolatel. Pro tyto účely se též nezabývá námitkami, jež dovolatel ke
skutkovému stavu věci, z nějž vyšel odvolací soud, snesl prostřednictvím
dovolacích důvodů dle § 241a odst. 2 písm. a/ a odst. 3 o. s. ř. Srov. shodně
např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2004, sp. zn. 29 Odo
268/2003, uveřejněného pod číslem 19/2006 Sb. rozh. obč., a rozsudku velkého
senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. října
2013, sp. zn. 31 Cdo 3881/2009, uveřejněného pod číslem 10/2014 Sb. rozh. obč.
38. Pro další úvahy Nejvyššího soudu jsou rozhodná následující ustanovení
zákona o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném do 31. prosince 2007, pro věc
rozhodném (srov. opět R 16/2009):
§ 8
(…)
(3) Správce má nárok na odměnu a na náhradu hotových výdajů; tento nárok
správce, je-li plátcem daně, se zvyšuje o částku odpovídající této dani, kterou
je správce povinen z odměny a z náhrad hotových výdajů odvést podle zvláštního
právního předpisu. Do náhrady hotových výdajů se zahrnují i náklady na péči o
spisovnu a archiv úpadce. Dohody správce uzavřené s účastníky řízení o jiné
odměně nebo náhradě jsou neplatné. Vyúčtování odměny a nákladů provede správce
v konečné zprávě, a není-li jí, při zrušení konkursu; předtím mu soud může
povolit zálohy. Soud může podle okolností případu konkursní odměnu stanovenou
podle zvláštního předpisu přiměřeně zvýšit nebo snížit. Věřitelé jsou se
souhlasem soudu oprávněni na základě rozhodnutí věřitelského výboru poskytnout
správci zálohu k úhradě jeho výdajů, a to i opětovně; při poskytnutí zálohy
může být určen účel, na nějž má být vynaložena, a podmínky jejího vyúčtování.
Činnosti, k nimž je správce povinen, může správce zadat třetím osobám na účet
podstaty jen se souhlasem věřitelského výboru.
(…)
§ 29
(1) Správce podává soudu a věřitelskému výboru zprávy o zpeněžování majetku z
podstaty. Konečnou zprávu spolu s vyúčtováním své odměny a výdajů předloží
soudu po zpeněžení majetku z podstaty. Odměnu a výdaje vyúčtují i zvláštní
správci a zástupce správce, jakož i ti, kdo byli soudem v průběhu řízení funkce
správce zproštěni.
(2) Soud přezkoumá konečnou zprávu o zpeněžení majetku z podstaty a o
vyúčtování odměny a výdajů, odstraní po slyšení správce shledané chyby anebo
nejasnosti a uvědomí o konečné zprávě a vyúčtování úpadce a konkursní věřitele.
Upozorní přitom, že do 15 dnů ode dne, kdy konečná zpráva a vyúčtování byly
vyvěšeny na úřední desce soudu, mohou proti nim podat námitky.
(3) Konečnou zprávu a vyúčtování projedná soud při jednání, ke kterému obešle
správce, úpadce a konkursní věřitele, kteří podali námitky, a věřitelský výbor,
a rozhodne o ní usnesením, které jim doručí a vyvěsí na úřední desce soudu.
§ 44
(…)
(2) Jestliže úpadce zemřel v průběhu konkursu, podá správce zprávu o
dosavadních výsledcích konkursu a předloží ji soudu; při vyhotovení zprávy se
postupuje přiměřeně podle § 29 odst. 1. Předloženou zprávu soud přezkoumá
přiměřeně podle § 29 odst. 2 a 3; na místo úpadce vstupují do řízení jeho
dědici, a není-li jich, stát. Po schválení zprávy soud zruší konkurs a zprávu
postoupí soudu, který projednává dědictví.
39. V takto ustaveném právním rámci činí Nejvyšší soud k dovoláními otevřeným
právním otázkám následující závěry:
40. Prostřednictvím úpravy obsažené v § 44 odst. 2 ZKV se v konkursním řízení
promítá princip, podle kterého nároky proti zemřelému úpadci mohou být vyřešeny
pouze v rámci projednání dědictví; konečné řešení tedy v takovém případě není
na konkursním soudu, ale na soudu projednávajícím dědictví. Před tím, než
konkursní soud postoupí věc k řešení soudu projednávajícímu dědictví, však v
konkursním řízení musí učinit některé procesní úkony, konkrétně procesní úkony
stanovené právě v § 44 odst. 2 ZKV. Především je zapotřebí, aby správce
konkursní podstaty zpracoval zprávu o dosavadních výsledcích konkursu; při
jejím vyhotovení a předložení postupuje správce konkursní podstaty přiměřeně
podle 29 odst. 1 ZKV (který se týká konečné zprávy o zpeněžení majetku z
konkursní podstaty). Konkursní soud musí podanou zprávu přezkoumat a rozhodnout
o ní, přičemž opět postupuje přiměřeně podle § 29 ZKV (podle pravidel o
schválení konečné zprávy o zpeněžení majetku z konkursní podstaty); za
zemřelého úpadce vstupují v této fázi konkursního řízení do řízení jeho známí
dědicové, popřípadě stát (při odúmrti). Po schválení zprávy soud zruší konkurs.
Smrt úpadce tedy sama o sobě není důvodem pro zrušení konkursu. Musí k ní
přistoupit ještě další právní skutečnosti, zejména schválení zprávy o
dosavadních výsledcích konkursu. Jde tedy o zvláštní („složený“) důvod zrušení
konkursu. Srov. k tomu v literatuře shodně např. dílo Zoulík, F. in: Zákon o
konkursu a vyrovnání. Komentář. 3. vydání. Praha, C. H. Beck 1998, str. 203.
41. Posouzení podoby zprávy o dosavadních výsledcích konkursu podle § 44 odst.
2 ZKV, se tedy při akcentu kladeném zákonem na přiměřenou aplikaci úpravy
týkající se (v § 29 ZKV) konečné zprávy o zpeněžení majetku z konkursní
podstaty, nutně odvíjí od určení „přiměřených“ a povahou věci daných odchylek
od náležitostí konečné zprávy o zpeněžení majetku z konkursní podstaty (dále
též jen „konečná zpráva“) .
42. Přitom platí, že konečná zpráva neřeší otázku způsobu a rozsahu uspokojení
pohledávek konkursních věřitelů; o tom rozhoduje konkursní soud (až) v
rozvrhovém usnesení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. června
2007, sp. zn. 29 Odo 1111/2005, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo
11, ročníku 2007, pod číslem 170, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna
2012, sp. zn. 29 Cdo 2106/2010, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo
4, ročníku 2013, pod číslem 49, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října
2012, sp. zn. 29 Cdo 3905/2010, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo
10, ročníku 2013, pod číslem 141), které ale v režimu § 44 odst. 2 ZKV již
vydat nelze.
43. Konečná zpráva naopak má obsahovat údaj o tom, jak vysoký výtěžek zpeněžení
má být rozdělen mezi konkursní věřitele, jakož i přehled pohledávek (včetně
označení tříd), jež z tohoto výtěžku mají být hrazeny (včetně údaje o
pohledávkách předurčených k uspokojení před rozvrhem), nikoli však údaj o tom,
jaká výše uspokojení v procentech či podílu náleží konkursním věřitelům pro
jejich pohledávky první nebo druhé třídy (ten je vyhrazen rozvrhovému
usnesení); srov. např. dříve zmíněné usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo
3905/2010.
44. Konečná zpráva má obsahovat též výsledky přezkumných jednání a incidenčních
sporů; srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2106/2010. Současně však
platí, že schválení konečné zprávy nebrání dosud neskončený spor vyvolaný
konkursem, nemohou-li se jeho výsledky nijak projevit (promítnout) do poměrů
konkursního řízení; srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. března 2018, sp.
zn. 29 Cdo 1302/2016.
45. Při jednání o konečné zprávě a vyúčtování dle § 29 odst. 3 ZKV pak nelze
zásadně vznášet jiné výhrady než ty, které byly uplatněny v zákonné
patnáctidenní lhůtě dle § 29 odst. 2 ZKV, a odvolací soud se při posuzování
správnosti usnesení o schválení konečné zprávy nemůže zabývat (skutkově novými)
námitkami proti konečné zprávě, jež odvolatel neuplatnil ve lhůtě dle § 29
odst. 2 ZKV, ač tak mohl učinit. Srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne
8. ledna 2002, sp. zn. 1 Ko 433/2001, uveřejněné pod číslem 50/2002 Sb. rozh.
obč., nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2019, sp. zn. 29 Cdo
3140/2017.
46. Právo účastníků konkursního řízení poukázat při jednání o konečné zprávě
před konkursním soudem (§ 29 odst. 3 ZKV), popřípadě v rámci odvolání podaného
proti usnesení o schválení konečné zprávy, na rozpor konečné zprávy se
skutečnostmi plynoucími z obsahu spisu (tedy se skutečnostmi věcně podloženými
dosavadním obsahem konkursního spisu, nikoli s nedoloženými tvrzeními), není
dotčeno ustanovením § 29 odst. 2 ZKV (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze
dne 25. srpna 2010, sp. zn. 29 Cdo 5037/2008, uveřejněné v časopise Soudní
judikatura číslo 8, ročníku 2011, pod číslem 118).
47. Platí rovněž, že při pravidelném chodu věcí (při kontinuálním výkonu funkce
správcem konkursní podstaty) má konečné slovo při schvalování hotových výdajů a
odměny správce konkursní podstaty, jakož i při schvalování nákladů spojených s
udržováním a správou konkursní podstaty (lhostejno, zda již uhrazených)
konkursní soud postupem podle § 29 ZKV. Takový postup ústí ve vydání usnesení o
(ne)schválení konečné zprávy a vyúčtování odměny a výdajů správce konkursní
podstaty. Tomuto závěru odpovídá i možnost schválit konečnou zprávu v jiném
znění, než ve kterém ji konkursnímu soudu předložil správce konkursní podstaty
úpadce [neschválit některé hotové výdaje správce konkursní podstaty, jakož i
některé z nákladů spojených s udržováním a správou konkursní podstaty
(lhostejno, zda již uhrazených)]; srov. např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu
ze dne 26. listopadu 2013, sp. zn. 29 Cdo 2865/2011, uveřejněného pod číslem
22/2014 Sb. rozh. obč., nebo též odstavec 34 odůvodnění usnesení Nejvyššího
soudu ze dne 31. března 2021, sen. zn. 29 NSČR 103/2020, uveřejněného pod
číslem 10/2022 Sb. rozh. obč.
48. V návaznosti na shora podaný přehled ustálené judikatury ke konečné zprávě
a procesu jejího schvalování podle § 29 ZKV, pak lze k náležitostem zprávy o
dosavadních výsledcích konkursu a k procesu jejího přezkoumání (podle § 44
odst. 2 ZKV, za přiměřené aplikace § 29 odst. 1 ZKV co do náležitostí zprávy a
postupu správce konkursní podstaty při jejím předkládání a § 29 odst. 2 a 3 ZKV
co do procesu přezkoumání zprávy konkursním soudem) uvést následující:
49. Zpráva o dosavadních výsledcích konkursu (obdobně jako konečná zpráva):
[1] neřeší otázku způsobu a rozsahu uspokojení pohledávek konkursních věřitelů;
to bude věcí soudu projednávajícího dědictví (při úmrtí v době od 1. ledna 2014
pozůstalost);
[2] má obsahovat údaj o tom, jak vysoký výtěžek zpeněžení je k dispozici k
rozdělení mezi konkursní věřitele, jakož i přehled pohledávek (včetně označení
tříd), jež z tohoto výtěžku mají být hrazeny (včetně údaje o pohledávkách
předurčených k uspokojení před rozvrhem);
[3] má obsahovat též výsledky přezkumných jednání a incidenčních sporů;
50. Při jednání o zprávě o dosavadních výsledcích konkursu pak (obdobně jako
při konečné zprávě a vyúčtování dle § 29 odst. 3 ZKV) nelze zásadně vznášet
jiné výhrady než ty, které byly uplatněny v zákonné patnáctidenní lhůtě dle §
29 odst. 2 ZKV; odvolací soud se při posuzování správnosti usnesení o schválení
této zprávy nemůže zabývat (skutkově novými) námitkami, které odvolatel
neuplatnil ve lhůtě dle § 29 odst. 2 ZKV, ač tak mohl učinit.
51. Právo účastníků konkursního řízení poukázat při jednání o zprávě o
dosavadních výsledcích konkursu před konkursním soudem (§ 29 odst. 3 ZKV),
popřípadě v rámci odvolání podaného proti usnesení o schválení této zprávy, na
rozpor zprávy se skutečnostmi plynoucími z obsahu spisu (tedy se skutečnostmi
věcně podloženými dosavadním obsahem konkursního spisu, nikoli s nedoloženými
tvrzeními), není dotčeno ustanovením § 29 odst. 2 ZKV.
52. Při pravidelném chodu věcí (při kontinuálním výkonu funkce správcem
konkursní podstaty) má konečné slovo při schvalování hotových výdajů a odměny
správce konkursní podstaty, jakož i při schvalování nákladů spojených s
udržováním a správou konkursní podstaty (lhostejno, zda již uhrazených)
konkursní soud postupem podle § 29 ZKV. Takový postup ústí ve vydání usnesení o
(ne)schválení zprávy o dosavadních výsledcích konkursu a vyúčtování odměny a
výdajů správce konkursní podstaty. Tomuto závěru odpovídá i možnost schválit
zprávu o dosavadních výsledcích konkursu v jiném znění, než ve kterém ji
konkursnímu soudu předložil správce konkursní podstaty úpadce [neschválit
některé hotové výdaje správce konkursní podstaty, jakož i některé z nákladů
spojených s udržováním a správou konkursní podstaty (lhostejno, zda již
uhrazených)].
53. Zprávu o dosavadních výsledcích konkursu podává (má podat) správce
konkursní podstaty jako zprávu o stavu konkursního řízení (o výsledcích
konkursu) ke dni smrti úpadce. Nelze vyloučit, že zpráva bude zahrnovat i údaje
o některých dalších postupech či procesech uskutečněných správcem konkursní
podstaty po úmrtí úpadce, to však může být dáno pouze v rozsahu nezbytně nutném
k zachování hodnoty spravovaného majetku (např. u rychle se kazících věcí) do
jeho předání správci dědictví (jde-li o pozůstalostní řízení, správci
pozůstalosti nebo vykonavateli závěti). Od správce konkursní podstaty se po
smrti úpadce již neočekává, že bude dále zpeněžovat majetek konkursní podstaty
(bez nutnosti činit tak za účelem odvracení hrozící škody na majetku konkursní
podstaty), nebo že (dokonce) bude sepisovat do konkursní podstaty zesnulého
úpadce další majetek, který do ní doposud nebyl zahrnut. Správy majetku, který
ke dni smrti úpadce (zůstavitele) nebyl zahrnut do konkursní podstaty, se bez
ohledu na to, že konkursní soud dosud nezrušil konkurs, může bez obtíží ujmout
správce dědictví (jde-li o pozůstalostní řízení, může tak učinit správce
pozůstalosti nebo vykonavatel závěti).
54. Nemůže-li konkursní řízení pokračovat v důsledku úpadcova úmrtí, pak je
ovšem také právně bez významu, zda (případně) dosud nebyly pravomocně skončeny
spory konkursem vyvolané (existence takových sporů nebrání přezkoumání zprávy
ani jejímu skončení).
55. Zpráva o dosavadních výsledcích konkursu pak již podle tohoto (zákonného)
označení má poskytnout přehled o tom, co se v konkursním řízení událo [z
pohledu výsledků zjišťování a zpeněžování konkursní podstaty úpadce a z pohledu
přihlašování (nebo uplatňování) a zjišťování pohledávek úpadcových věřitelů v
konkursu] do smrti úpadce (nikoli o tom, co se stát mohlo nebo mělo).
56. Případná pochybení správce konkursní podstaty úpadce (nebo některého z
dalších, v konkursu dříve činných správců konkursní podstaty úpadce) se z
logiky věci mohou ve zprávě o dosavadních výsledcích konkursu projevit jen při
schvalování nákladů spojených s udržováním a správou konkursní podstaty a při
schvalování hotových výdajů správce konkursní podstaty, potažmo (coby důsledek
zjištěných pochybení) ve snížení (nebo dokonce nepřiznání) konkursní odměny
(srov. § 8 odst. 3 větu pátou ZKV).
57. Námitka, že příjmy konkursní podstaty mohly být vyšší (než ty, jichž bylo
dosaženo zpeněžováním konkursní podstaty ke dni smrti úpadce), schválení zprávy
o dosavadních výsledcích konkursu zabránit nemůže; na určení skutečného stavu
příjmů konkursní podstaty ke dni smrti úpadce taková námitka vliv nemá, když
ani správce konkursní podstaty ani konkursní soud již nemohou z hlediska stavu
příjmů zjednat nápravu.
58. Poměřováno shora uvedenými závěry, jsou obě dovolání neopodstatněná, když
oba soudy se zprávou, která obsahovala předepsané náležitosti, podrobně
zabývaly, přičemž proces přezkoumání a schválení zprávy nevybočil z mezí
vytyčených shora uvedenými závěry Nejvyššího soudu (včetně těch závěrů, jež se
týkaly schvalování výdajů konkursní podstaty a konkursní odměny). Dovolací
důvod dle § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. tak dán není.
59. Námitkou, že mu odvolací soud neumožnil účast u odvolacího jednání,
vystihuje druhý dovolatel z obsahového hlediska tzv. zmatečnostní vadu podle §
229 odst. 3 o. s. ř. K těmto typům vad přihlíží Nejvyšší soud (vyplývají-li ze
spisu) u přípustného dovolání z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o. s. ř.),
takže se v poměrech dané věci zabýval i tím, zda odvolací řízení je takovou
vadou vskutku postiženo.
60. Z napadeného usnesení se nicméně podává (srov. odstavec 328 jeho
odůvodnění), že odvolací soud odvolání projednal, aniž nařizoval odvolací
jednání, což potvrzuje i obsah konkursního spisu.
61. Již v usnesení ze dne 26. května 2011, sp. zn. 29 Cdo 44/2009, uveřejněném
v časopise Soudní judikatura číslo 11, ročníku 2011, pod číslem 166, pak
Nejvyšší soud vysvětlil, že neprovádí-li dokazování, není odvolací soud povinen
nařídit v konkursu vedeném podle zákona o konkursu a vyrovnání odvolací jednání
k projednání odvolání podaného proti usnesení soudu prvního stupně o schválení
konečné zprávy a vyúčtování odměny a hotových výdajů správce konkursní
podstaty. Závěry tohoto usnesení (na něž Nejvyšší soud v podrobnostech
odkazuje) platí i pro projednání zprávy o dosavadních výsledcích konkursu.
Řízení tedy namítanou vadou postiženo není.
62. Ostatně, usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 44/2009 se napadené
usnesení co do projednání odvolání bez nařízení odvolacího jednání výslovně
dovolává (srov. opět odstavec 328 jeho odůvodnění), přičemž druhý dovolatel
tuto (ustálenou) judikaturu Nejvyššího soudu v dotčeném ohledu v dovolání
argumentačně ignoruje.
63. Vady uvedené v § 242 odst. 3 o. s. ř. se nepodávají ani ze spisu; Nejvyšší
soud proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), obě
dovolání zamítl (§ 243b odst. 2 část věty před středníkem o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. července 2025
JUDr. Zdeněk Krčmář
předseda senátu