20 Cdo 2141/2024-67
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Miroslavou Jirmanovou, Ph.D., ve věci oprávněného města Sobotka, identifikační číslo osoby 00272124, se sídlem v Sobotce, Boleslavská 440, proti povinné A. H., pro 5029,40 Kč s příslušenstvím, o žalobě povinné na obnovu řízení proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 4. 2022, č. j. 3 Co 25/2022-486, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 16 C 44/2022, o dovolání povinné proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 4 2024, č. j. 3 Co 8/2024-45, takto:
I. Řízení o dovolání se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
1. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 8. 4 2024, č. j. 3 Co 8/2024-45, potvrdil usnesení ze dne 27. 12. 2023, č. j. 16 C 44/2022-24, kterým Krajský soud v Hradci Králové odmítl žalobu na obnovu řízení podanou povinnou proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 4. 2022, č. j. 3 Co 25/2022-486 (výrok I), a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). Povinná žalobu na obnovu řízení podala proti rozhodnutí odvolacího soudu (usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 4. 2022, č. j. 3 Co 25/2022-486), potvrzujícímu usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 1. 2022, č. j. 25 Co 500/2012-481, kterým bylo zastaveno řízení o žalobě na obnovu řízení, podané povinnou proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 1. 2021, č. j. 3 Co 18/2020-440.
2. V záhlaví označené rozhodnutí povinná napadla včasným dovoláním. Soud prvního stupně věc dovolacímu soudu předložil bez toho, že by povinnou vyzval k zaplacení soudního poplatku a k zajištění právního zastoupení v dovolacím řízení.
3. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
4. Dovolacímu soudu je z jeho činnosti známo a plyne to i z obsahu spisu, že povinná zneužívá svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných žalob, přičemž po zahájení řízení podává mimořádné množství vesměs neodůvodněných procesních podání, jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků mimořádných. Takové dlouhodobé a cílené počínání lze jednoznačně označit za obstrukční a sudičské (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům již Nejvyšší soud dospěl např. v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, ze dne 26. 8. 2022, sp. zn. 30 Cdo 2472/2022, ze dne 23. 12. 2022, sp. zn. 29 Cdo 3516/2022, a konkrétně přímo ve vztahu k dovolatelce např. v usnesení ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. 30 Cdo 4138/2019 (ústavní stížnost odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 3. 11. 2020, sp. zn. III. ÚS 2735/20), usnesení ze dne 13. 5. 2021, sp. zn. 27 Cdo 510/2021, usnesení ze dne 21. 9. 2022, sp. zn. 28 Cdo 312/2022, usnesení ze dne 8. 8. 2023, sp. zn. 22 Cdo 2368/2023, usnesení ze dne 26. 6. 2024, sp. zn. 23 Cdo 1137/2024, nebo v usnesení ze dne 12. 3. 2024, sp. zn. 25 Cdo 2041/2023 (ústavní stížnost odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 18. 6. 2024, sp. zn. IV. ÚS 1636/24). Je tedy nepochybné, že záměrem počínání povinné je nikoliv sledování ochrany jí tvrzeného subjektivního práva (§ 1 o. s. ř.), nýbrž vyvolání procesních obtíží – ať již na straně soudu nebo účastníků řízení odlišných od povinné. Takový zneužívající procesní postup ve shodě s § 2 a § 6 o. s. ř. nemůže požívat právní ochrany.
5. Dovolatelka není pro dovolací řízení zastoupena advokátem a netvrdila ani nedoložila, že má právnické vzdělání. Ačkoli nebyla vyzvána, aby si pro podání dovolání zvolila zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podala řádné dovolání, musí si být vědoma své povinnosti být v dovolacím řízení kvalifikovaně zastoupena, jelikož jí tato povinnost je známa přinejmenším z předchozích vedených řízení (Nejvyšší soud v současné době eviduje mnoho desítek vyřízených dovolání podaných touto povinnou). Tímto postupem proto nemohla být ohrožena její procesní práva, neboť poučení o náležitém zastoupení v dovolacím řízení se povinné dříve opakovaně dostalo. Jelikož neodstranila nedostatek povinného zastoupení, ač k realizaci této procesní povinnosti měla celkově dostatečný časový prostor, Nejvyšší soud řízení o jejím dovolání zastavil (srov. § 243c odst. 3 věta třetí ve spojení s § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř.).
6. Dovolatelka neuhradila ani soudní poplatek z dovolání. Přestože si je dovolací soud vědom, že podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2012, sen. zn. 29 NSCR 6/2012 (uveřejněné pod číslem 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)], v daném případě k zaplacení soudního poplatku dovolatelku nevyzýval, a to pro známé postoje dovolatelky, které v obdobných řízeních zaujímá ve vztahu k plnění této povinnosti, opakovaně podává bezúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků, aniž by vyměřený soudní poplatek zaplatila, a dlouhodobě tak zneužívá svého práva na soudní ochranu (k tomu viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2023, sp. zn. 21 Cdo 3738/2022, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1851/2023, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 3. 2024, sp. zn. 25 Cdo 2041/2023).
7. Nejvyšší soud nepřehlédl, že dovolatelka s dovoláním vznesla námitku podjatosti soudců senátu 3 Co Vrchního soudu v Praze, kteří rozhodovali o jejím odvolání. Protože je z obsahu námitky podjatosti zřejmé, že soudcům vytýká jejich postup v řízení o projednávané věci, vyhodnotil Nejvyšší soud bez dalšího takovou námitku podjatosti, včetně navazujícího návrhu na přikázání věci jinému soudu, jednak jako nedůvodnou (srov. § 14 odst. 4 o. s. ř.), jednak (opět) jako obstrukční postup, který s přihlédnutím k ustanovení § 2 o. s. ř. rovněž nepožívá právní ochrany [srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. 29 Nd 201/2008 (uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 2/2009), nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2018, sen. zn. 29 NSCR 104/2017, aprobované i usnesením Ústavního soudu České republiky ze dne 23. 10. 2018, sp. zn. II. ÚS 3209/18]. O tzv. delegaci nutné (§ 12 odst. 1 o. s. ř.) lze nadto rozhodnout až poté, co bylo v řízení podle § 16 odst. 1 o. s. ř. pravomocně rozhodnuto o vyloučení všech soudců daného soudu; taková situace však v poměrech právě projednávané věci nenastala.
8. Povinná v dovolání navrhla, aby dovolací soud odložil vykonatelnost dovoláním napadeného usnesení odvolacího soudu. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, dospěl k závěru, že jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení (§ 243c o. s. ř.), není „projednatelný“ ani návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, protože jde o návrh akcesorický. S ohledem na výše uvedené se proto Nejvyšší soud návrhem na odklad vykonatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu nezabýval.
9. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (viz § 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. 8. 2024
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu
I.
II.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 8. 2024
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předseda senátu