USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců Mgr. Petry Kubáčové a Mgr. Davida Havlíka ve věci žalobce L. M., zastoupeného Mgr. Janem Mrázem, advokátem se sídlem v Praze, Václavské náměstí 776/10, proti žalovanému J. H., o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 9 C 30/2023, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 12. 2024, č. j. 21 Co 482/2024-199,
I. Řízení o dovolání žalovaného se zastavuje.
II. Návrh na odklad vykonatelnosti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 12. 2024, č. j. 21 Co 482/2024-199, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
1. Krajský soud v Hradci Králové (dále „odvolací soud“) usnesením ze dne 19. 12. 2024, č. j. 21 Co 482/2024-199, potvrdil usnesení Okresního soudu v Jičíně (dále „soud prvního stupně“) ze dne 20. 11. 2024, č. j 9 C 30/2023-190, kterým bylo zastaveno řízení o odvolání žalovaného proti rozsudku soudu prvního stupně ze dne 8. 3. 2024, č. j. 9 C 30/2023-113, pro nezaplacení soudního poplatku. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalovaný přes pravomocné rozhodnutí o zamítnutí jeho žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení a přes opakovanou výzvu k zaplacení správně vyměřeného soudního poplatku za podané dovolání soudní poplatek nezaplatil.
2. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný (dále i „dovolatel“) včasné dovolání. Žalovaný není zastoupen advokátem, netvrdí ani nedokládá, že má právnické vzdělání.
3. Podle § 241 odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále „o. s. ř.“), není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatel fyzická osoba, která má právnické vzdělání [§ 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř.]. Podle odstavce 4 téhož ustanovení dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem.
4. Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
5. Soud prvního stupně dovolatele usnesením ze dne 2. 7. 2025, č. j. 9 C 30/2023-217, vyzval, aby si do 15 dnů od jeho doručení zvolil svým zástupcem některého z advokátů a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Usnesení bylo dovolateli doručeno 22. 7. 2025, uvedený nedostatek nebyl přesto dosud odstraněn.
6. Dovolatel přes výzvu soudu nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení pro dovolací řízení ve smyslu § 241 odst. 1 věty první a odst. 4 o. s. ř., ani neprokázal vlastní právnické vzdělání podle § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř.
7. Dovolatel rovněž přes výzvu soudu prvního stupně nezaplatil soudní poplatek za podané dovolání. Ačkoli si je dovolací soud vědom, že zastavení dovolacího řízení pro nedostatek podmínek řízení zásadně předchází výzva k zaplacení soudního poplatku, případně zastavení řízení pro nezaplacení poplatku, v intencích projednávané věci k zaplacení soudního poplatku dovolatele znovu nevyzýval. Z postoje dovolatele v tomto i v dalších řízeních je totiž zřejmé, že si je povinnosti zaplatit soudní poplatek vědom, platit jej však nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků. Žalovaný tak dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním všech možných (mnohdy i nepřípustných) řádných a mimořádných opravných prostředků. Nejvyšší soud eviduje desítky řízení o dovoláních žalovaného, z nichž většina je zastavována (v roce 2025 např. řízení vedená pod sp. zn. 20 Cdo 1735/2025, 20 Cdo 751/2025, 21 Cdo 1492/2025, 20 Cdo 503/2025, 21 Cdo 1000/2025, 25 Cdo 1252/2025, 27 Cdo 452/2025 nebo 27 Cdo 291/2025). Takové jednání lze označit za obstrukční a sudičské (srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, a ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016).
8. Návrhy, které mimo jiné spočívají v tom, že zbytečně zatěžují soudní soustavu a užívají ji k cílům, které neodpovídají jejímu pravému poslání, jímž je poskytování ochrany právům v souladu s čl. 90 Ústavy, představují zneužití práva, jež nepožívá právní ochrany (srovnej např. usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 12. 2017, sp. zn. III. ÚS 2834/17, ze dne 14. 11. 2018, sp. zn. I. ÚS 2751/18, ze dne 14. 11. 2018, sp. zn. I. ÚS 2792/18, či ze dne 26. 6. 2019, sp. zn. I. ÚS 3084/18).
9. K žádosti dovolatele o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení Nejvyšší soud nepřihlížel, neboť má vzhledem ke shora uvedenému za nepochybné, že záměrem takového počínání žalovaného je nikoli sledování ochrany jím tvrzeného subjektivního práva (§ 1 o. s. ř.), nýbrž vyvolání procesních obtíží na straně soudu. Zneužívající procesní postup žalovaného přitom nemůže podle § 2 a § 6 věty druhé o. s. ř. požívat právní ochrany, a k takovému procesnímu úkonu se proto podle § 41a odst. 3 o. s. ř. nepřihlíží.
10. Dovolací soud rovněž nepřehlédl, že podáním ze dne 21. 9. 2025 vznesl dovolatel námitku podjatosti vůči soudcům senátu č. 22 Nejvyššího soudu, kterou odůvodnil tím, že „se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům a jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti“. Neuvádí konkrétní důvody, pro které by měli být soudci senátu č. 22 vyloučeni z projednávání věci, a s ohledem na to, že takto nekonkretizované námitky podjatosti podává v řízení opakovaně, Nejvyšší soud považuje vznesenou námitku podjatosti za zjevné zneužití tohoto procesního institutu (§ 2 o. s. ř.), a proto k této námitce nepřihlížel (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2018, sen. zn. 29 NSČR 81/2018, ze dne 30. 8. 2018, sen. zn. 29 NSČR 104/2017, ze dne 6. 9. 2023, sp. zn. 26 Cdo 2145/2023).
11. Dovolatel neodstranil nedostatek povinného zastoupení, ač k realizaci této procesní povinnosti měl dostatečný prostor. Dovolací soud proto řízení o dovolání podle § 241b odst. 2 části věty před středníkem a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. zastavil.
12. Vzhledem k tomu, že dovolací řízení bylo zastaveno, zamítl dovolací soud jako nedůvodný i návrh žalovaného na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, a to v rozhodnutí, kterým bylo dovolací řízení v přiměřené lhůtě skončeno [srovnej nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16 (dostupný, stejně jako výše citovaná rozhodnutí Ústavního soudu, na http://nalus.usoud.cz)].
13. Rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení neobsahuje v souladu s § 243f odst. 3 o. s. ř. odůvodnění. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 9. 2025
Mgr. Michal Králík, Ph.D. předseda senátu