23 Cdo 2886/2022-368
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a soudců JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., a Mgr. Vladimíra Berana ve věci žalobkyně A. S., narozené XY, bytem v XY, proti žalované B4Trade s. r. o., se sídlem Praze 4, Újezd u Průhonic, K mostu 109, identifikační číslo osoby 05528879, zastoupené Mgr. Radkem Vachtlem, advokátem, se sídlem v Praze 3, Laubova 1729/8, o zrušení rozhodčího nálezu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 1 Cm 20/2018, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 6. 2022, č. j. 2 Cmo 13/2022-343, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 6. 2022, č. j. 2 Cmo 13/2022-343, se ruší a věc se vrací Vrchnímu soudu v Praze k dalšímu řízení.
1. Žalobkyně se domáhala zrušení rozhodčího nálezu vydaného rozhodcem Mgr. Petrem Sikorou dne 2. 2. 2018 pod sp. zn. Rn-17/520/01, kterým jí byla společně a nerozdílně s J. F. uložena povinnost zaplatit žalované 4 850 000 Kč s úrokem z prodlení, smluvní pokutou a náklady řízení. V průběhu řízení žalobkyně navrhla, aby soud připustil vstup Investment SM s. r. o. do řízení na straně žalované s ohledem na smlouvu o postoupení pohledávky ze dne 26. 9. 2019 uzavřenou mezi B4Trade s. r. o. jako postupitelem a Investment SM s. r. o. jako postupníkem. Investment SM s. r. o. se svým vstupem do řízení nesouhlasila.
2. Městský soud v Praze usnesením ze dne 26. 10. 2021 návrh žalobkyně na vstup Investment SM s. r. o. do řízení zamítl.
3. Rozhodnutí odůvodnil tím, že účelem návrhu na zrušení rozhodčího nálezu je docílit pokračování řízení ve věci samé dle důvodu zrušení rozhodčího nálezu buď v rámci občanského soudního řízení, nebo v rozhodčím řízení, na základě návrhu některé ze stran sporu. V případě zrušení rozhodčího nálezu soudem příslušný návrh podává obvykle ta strana, která má zájem na projednání merita věci, což je strana žalující v rozhodčím řízení. Žalovaná (B4Trade s. r. o.) byla v rozhodčím řízení stranou žalující a žalobkyně (A. S.) stranou žalovanou. Ve stejném procesním postavení účastníků by probíhalo i případné pokračování řízení ve věci samé na základě zrušení napadeného rozhodčího nálezu. Proto jetřeba aplikovat § 107a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), s tím, že na nabyvatele uplatněného práva, které je předmětem rozhodčího řízení, by se mělo z hlediska souhlasu se vstupem do řízení pohlížet per analogiam jako na stranu žalující i v tomto řízení o zrušení rozhodčího nálezu. Investment SM s. r. o. se svým vstupem do řízení nesouhlasila, nadto ze smlouvy o postoupení pohledávek nevyplývá její závazek vstoupit do probíhající řízení na místo postupitele. Soud prvního stupně proto návrh na její vstup do řízení zamítl.
4. Odvolací soud v záhlaví označeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok první) a rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok druhý).
5. Podle odvolacího soudu není smyslem žaloby o zrušení rozhodčího nálezu připustit pokračování v rozhodčím řízení. Prostřednictvím žaloby o zrušení rozhodčího nálezu a důvodů, pro které lze rozhodčí nález zrušit, zakotvuje zákon nástroj kontroly prostřednictvím soudní moci nad tím, aby v jednotlivém rozhodčím řízení byly naplněny elementární postuláty právního státu. Shledá-li soud, že naplněny nebyly, rozhodčí nález rozsudkem odstraní, aniž by sám meritorně rozhodl. Po zrušení rozhodčího nálezu může být pokračováno v řízení ve věci samé, tj. v řízení o nároku uplatněném rozhodčí žalobou, a nikoli v řízení o zrušení rozhodčího nálezu, které není pokračováním rozhodčího řízení a jeho předmětem není rozhodčí žalobou uplatněný nárok, nýbrž posouzení, zda rozhodčí nález a jemu předcházející řízení trpí tak závažnými vadami, že je nezbytné rozhodčí nález odstranit. Odvolací soud odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2011, sp. zn. 23 Cdo 3744/2009 (který je, stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu zde citovaná, dostupný na internetových stránkách https://www.nsoud.cz), a literaturu Bělohlávek, A. J.: Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 1060.
6. V řízení o zrušení rozhodčího nálezu není stanovena žádná výjimka pro užití § 107a o. s. ř. Žalobce může návrh podle tohoto ustanovení podat a žalovaný, ani ten, kdo by měl do řízení na jeho místo vstoupit, proti návrhu nemůže účinně brojit. Dle odvolacího soudu není namístě zvažovat budoucí postavení žalobce nebo toho, kdo by měl na jeho místo vstoupit, pro případ pokračování v řízení o nároku uplatněném rozhodčí žalobou. Předmětem řízení o zrušení rozhodčího nálezu však nejsou žádná práva ani povinnosti a jejich převod nebo přechod je tudíž vyloučen. Práva a povinnosti, kterých se týkalo rozhodčí řízení, mohou být předmětem soudního řízení jen, bude-li v řízení o nárocích uplatněných rozhodčí žalobou pokračováno v řízení před soudem podle § 34 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozhodčím řízení“), což ovšem předpokládá předchozí pravomocné skončení řízení o zrušení rozhodčího nálezu.
7. Podle odvolacího soudu závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. 33 Cdo 2975/2012, odporují rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2011, sp. zn. 23 Cdo 3744/2009, který je respektován i právní vědou, a nelze z nich vycházet. Usnesení připouští možnost vstupu nového účastníka do řízení v důsledku převodu práva, které předmětem žádného soudního řízení doposud vůbec nebylo a stát se jím může teprve tehdy, bude-li rozhodčí nález pravomocně soudem zrušen z některého z důvodů, které nepřipouštějí, aby řízení zahájené rozhodčí žalobou pokračovalo před rozhodcem. Bude-li žaloba na zrušení rozhodčího nálezu zamítnuta anebo rozhodčí nález bude zrušen z některého z důvodů, které umožňují, aby řízení pokračovalo před rozhodcem, potom se taková postupovaná pohledávka nikdy předmětem soudního řízení nestane. Usnesení dle odvolacího soudu vychází z toho, že žaloba o zrušení rozhodčího řízení je pokračováním řízení před rozhodcem, že se jedná o opravný prostředek.
8. Odvolací soud poukázal na to, že usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. 33 Cdo 2975/2012, na něž v odvolání odkázala žalobkyně, bylo přijato v situaci, kdy návrh na vstup nového účastníka v postavení žalovaného podala strana žalovaná a nikoliv žalobkyně, která se žalobou domáhala zrušení rozhodčího nálezu. Nejvyšší soud tedy nutně musel vycházet z toho, že nejméně v souvislosti s návrhy na vstup nových účastníků do řízení si účastníci řízení o zrušení rozhodčího nálezu podrží své procesní postavení, které měli v rozhodčím řízení, a žalobce z rozhodčího řízení zůstává žalobcem i pro řízení o zrušení rozhodčího nálezu, i když jeho zrušení nepožaduje. Protože oprávnění podat návrh nesvědčí účastníkům řízení (pravděpodobně myšleno žalovaným – pozn. dovolacího soudu) vůbec a protože obě strany sporu nemohou být zároveň žalobci, neměl by ten účastník řízení, který podal žalobu na zrušení rozhodčího nálezu, který byl v rozhodčím řízení v postavení strany žalované, vůbec procesní legitimaci k podání návrhu podle § 107a o. s. ř. Podle odvolacího soudu by důsledkem byl závěr, že (v posuzované věci) žalobkyně vůbec nemohla účinný návrh na vstup nového žalovaného do řízení podat.
9. Na okraj odvolací soud zmínil, že vůbec nelze mluvit o právech vyplývajících z rozhodčího nálezu. Rozhodce anebo rozhodčí soud nalézá, zda uplatněný nárok je po právu nebo není, ale žádné nové právo svým nálezem nevytváří. Pouze autoritativně zjišťuje, zda právo, které vzniklo dříve bez jeho sebemenšího vlivu, existuje anebo nikoliv.
10. Odvolací soud uzavřel, že řízení o zrušení rozhodčího nálezu není pokračováním rozhodčího řízení a nárok posuzovaný v rozhodčím řízení není předmětem řízení o zrušení rozhodčího nálezu, jímž je jen prověření, zda příslušný rozhodčí nález a rozhodčí řízení, které mu předcházelo, vyhovuje kritériím vyplývajícím především z § 31 zákona o rozhodčím řízení. Převody nebo přechody práv a povinností, které byly předmětem rozhodčího řízení, nemohou mít žádný význam pro řízení o zrušení rozhodčího nálezu a nemohou být důvodem pro vyhovění návrhu na vstup nového účastníka do řízení o zrušení rozhodčího nálezu podle § 107a o. s. ř. Vstup by mohl být připuštěn až v řízení před soudem po zrušení rozhodčího nálezu za podmínek § 34 zákona o rozhodčím řízení.
II. Dovolání a vyjádření k němu
11. Proti oběma výrokům usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně včasné dovolání, v němž vymezila následující otázky:
1) Zda-li smlouva o postoupení pohledávky uplatněné v rozhodčím řízení a přiznané rozhodčím nálezem, představuje právní skutečnost způsobilou mít za následek přechod nebo převod práva nebo povinnosti ve smyslu ustanovení § 107a o. s. ř. v navazujícím řízení o zrušení tohoto rozhodčího nálezu a má tedy vliv na pasivní věcnou legitimaci a tedy okruh účastníků řízení v tomto navazujícím řízení o zrušení tohoto rozhodčího nálezu? 2) Zda-li právní závěr vyslovený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24.
7. 2013, sp. zn. 33 Cdo 2975/2012, podle něhož „Smlouva o postoupení pohledávek je způsobilá mít za následek přechod nebo převod práva nebo povinnosti ve smyslu ustanovení § 107a o. s. ř. i v řízení o zrušení rozhodčího nálezu, z něhož plynoucí práva byla postoupena právě na základě této smlouvy o postoupení pohledávek“, dopadá i na situaci, kdy je smlouvou o postoupení pohledávky postoupena toliko samotná pohledávka včetně veškerého příslušenství a práv s pohledávkou spojených, o níž bylo rozhodnuto rozhodčím nálezem, nikoli tedy veškerá práva plynoucí z tohoto rozhodčího nálezu? 3) Zda-li je předpokladem možnosti podat návrh na procesní nástupnictví podle § 107a o.
s. ř. v řízení o zrušení rozhodčího nálezu z důvodu postoupení pohledávky, o níž bylo rozhodnuto tímto rozhodčím nálezem, pravomocné skončení řízení o zrušení rozhodčího nálezu z důvodu podle ust. § 31 písm. a) nebo b) zákona o rozhodčím řízení a podání návrhu na pokračování v řízení podle § 34 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení některou ze stran? 4) Zda-li smlouva o postoupení pohledávky, o které bylo rozhodnuto v rozhodčím řízení, je způsobilá mít za následek přechod nebo převod práva nebo povinnosti ve smyslu § 107a o.
s. ř. i v navazujícím řízení o zrušení tohoto rozhodčího nálezu, a to jak v případě, kdy bude rozhodčí nález zrušen z důvodů podle § 31 písm. a) nebo b) zákona o rozhodčím řízení a následně bude k návrhu některé ze stran podle ust. § 34 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení po právní moci rozsudku pokračováno v jednání ve věci samé, tak i v případě, že bude rozhodčí nález zrušen z důvodů uvedených v § 31 písm. c) až g) zákona o rozhodčím řízení a bude pokračováno k návrhu některé ze stran v rozhodčím řízení na základě rozhodčí smlouvy? 5) Vyžaduje se v řízení o zrušení rozhodčího nálezu pro účely vyhovění návrhu žalobce na procesní nástupnictví na straně žalované podle § 107a o.
s. ř. podaného z důvodu postoupení pohledávky, o níž bylo rozhodnuto rozhodčím nálezem v předcházejícím rozhodčím řízení, na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi žalovaným jako postupitelem a třetí osobou jako postupníkem souhlas této třetí osoby jakožto nabyvatele práva, o něž v řízení jde, s jeho vstupem do řízení na straně žalované? 6) Je namístě v řízení o zrušení rozhodčího nálezu zamítnout návrh žalobce na procesní nástupnictví na straně žalované podle § 107a o. s. ř.
podaný z důvodu postoupení pohledávky, o níž bylo rozhodnuto rozhodčím nálezem v předcházejícím rozhodčím řízení, na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi žalovaným jako postupitelem a třetí osobou jako postupníkem, jestliže tato třetí osoba jakožto nabyvatel práva, o něž v řízení jde, na výzvu soudu vysloví nesouhlas se svým vstupem do řízení na straně žalované? 7) Je v řízení o zrušení rozhodčího nálezu nabyvatelem pohledávky jednou vyslovený nesouhlas s jeho vstupem do řízení na straně žalované učiněný pro účely rozhodnutí soudu o návrhu na procesní nástupnictví podle § 107a o.
s. ř. závazný pro soud či pro rozhodce i v případě následného pokračování řízení ve věci samé po zrušení rozhodčího nálezu postupem podle § 34 zákona o rozhodčím řízení pro účely rozhodnutí o dalším návrhu na procesní nástupnictví podle § 107a o. s. ř. podaném v tomto pokračujícím řízení o věci samé? 8) Je v řízení o zrušení rozhodčího nálezu předpokladem pro vyhovění návrhu žalobce na procesní nástupnictví na straně žalované podle § 107a o. s. ř. podaném z důvodu postoupení pohledávky, o níž bylo rozhodnuto rozhodčím nálezem v předcházejícím rozhodčím řízení, na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi žalovaným jako postupitelem a třetí osobou jako postupníkem, existence smluvního ujednání mezi postupitelem a postupníkem v postupní smlouvě o závazku postupníka vstoupit do probíhající řízení o zrušení rozhodčího nálezu na místo postupitele v postavení žalovaného? 9) Je soud před rozhodnutím o podaném návrhu na procesní nástupnictví podle § 107a o.
s. ř. povinen zkoumat, zda-li došlo k účelovému postoupení pohledávky za účelem zneužití procesní úpravy se záměrem, aby se možná pohledávka protistrany na náhradu nákladů řízení stala vůči v řízení neúspěšnému postupiteli nedobytnou, případně za účelem činění obstrukcí v řízení, pokud před rozhodnutím podle § 107a o. s. ř. vyjdou najevo skutečnosti o možné účelovosti takového postoupení pohledávky? 10) Otázku posouzení účelovosti postupní smlouvy. 11) Zda-li žalobce v řízení o zrušení rozhodčího nálezu, který vystupoval v postavení žalovaného v rozhodčím řízení, z něhož vzešel rozhodčí nález, o jehož zrušení jde v řízení o zrušení rozhodčího nálezu, může docílit ochrany proti právo zneužívajícímu postupu žalovaného, který vystupoval v tomto rozhodčím řízení v postavení žalobce, a který na základě smlouvy o postoupení pohledávky účelově postoupil na třetí osobu pohledávku, o níž bylo rozhodnuto v tomto rozhodčím řízení, tím, že nepodá návrh naprocesní nástupnictví podle § 107a o.
s. ř., aniž by to vedlo k zamítnutí jeho žaloby pro nedostatek pasivní věcné legitimace na straně žalované, jestliže v řízení vyjde najevo, že postoupení pohledávky představuje účelový právo zneužívající právní úkon, k němuž se nepřihlíží, neboť byl učiněný za účelem zneužití procesní úpravy se záměrem, aby se možná pohledávka žalobkyně na náhradu nákladů řízení stala vůči v řízení neúspěšnému žalovanému nedobytnou, případně za účelem činění obstrukcí v řízení či oddalování konečného rozhodnutí ve věci?
12) Zda-li soud v řízení o zrušení rozhodčího nálezu může zamítnout návrh žalobce na procesní nástupnictví podle § 107a o. s. ř. na straně žalovaného, podaný z důvodu, že žalovaný na základě smlouvy o postoupení pohledávky postoupil na třetí osobu pohledávku, o níž bylo rozhodnuto rozhodčím nálezem, o jehož zrušení je vedeno mezi těmito účastníky předmětné řízení, jestliže v tomto řízení vyjde najevo, že předmětná smlouva o postoupení pohledávky, představuje účelový právo zneužívající právní úkon, neboť byl učiněný za účelem zneužití procesní úpravy se záměrem, aby se možná pohledávka žalobkyně na náhradu nákladů řízení stala vůči v řízení neúspěšnému žalovanému nedobytnou, případně za účelem činění obstrukcí v řízení či oddalování konečného rozhodnutí ve věci? 13) Zda-li v řízení o zrušení rozhodčího nálezu, v němž vyjde najevo právní skutečnost, že žalovaný na základě smlouvy o postoupení pohledávky postoupil na třetí osobu pohledávku, o níž bylo rozhodnuto rozhodčím nálezem, o jehož zrušení je vedeno předmětné řízení o zrušení rozhodčího nálezu, a to se záměrem, aby se možná pohledávka žalobce na náhradu nákladů řízení stala vůči v řízení neúspěšnému žalovanému nedobytnou, případně za účelem činění obstrukcí v řízení či oddalování konečného rozhodnutí ve věci, má tato právní skutečnost v podobě smlouvy o postoupení pohledávky i tak za následek ztrátu pasivní věcné legitimace žalovaného v tomto řízení?
12. Podle žalobkyně se odvolací soud při řešení otázky 1, s výjimkou části týkající se vlivu smlouvy o postoupení pohledávky na pasivní věcnou legitimaci a okruh účastníků řízení, odchýlil od usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. 33 Cdo 2975/2012, ze dne 9. 5. 2017, sp. zn. 23 Cdo 4788/2016, a ze dne 27. 2. 2019, sp. zn. 23 Cdo 1478/2017, popř. pokud by dovolací soud dospěl k závěru, že na posuzovanou věc nedopadají, jedná se o otázku v rozhodování dovolacího soudu neřešenou. V části otázky 1, zda-li smlouva o postoupení pohledávky uplatněné v rozhodčím řízení a přiznané rozhodčím nálezem má vliv na pasivní věcnou legitimaci a okruh účastníků řízení v řízení o zrušení rozhodčího nálezu, se dle žalobkyně jedná o otázku v rozhodování dovolacího soudu neřešenou.
13. Odvolací soud smlouvu o postoupení pohledávky správně v obecné rovině posoudil jako skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva na jiného, avšak (nesprávně) neshledal, že by se tato právní skutečnost dotýkala práv a povinností dosavadní žalované, o něž v řízení jde.
14. Smlouva o postoupení pohledávky uplatněné v rozhodčím řízení a přiznané rozhodčím nálezem má, jak se podává z § 2 odst. 5 zákona o rozhodčím řízení, z § 524 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, potažmo § 1880 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), za následek převod práva, o něž jde v řízení o zrušení rozhodčího nálezu ve smyslu § 107a o. s. ř., přičemž žalobkyně odkázala na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 708/2002, uveřejněné pod č. 37/2004 Sb. rozh. obč. Není podstatné, zda se jedná o univerzální nebo singulární sukcesi, neboť rozhodnutí o zrušení rozhodčího nálezu ovlivní, zda se postupník bude moci domáhat svých práv z rozhodčího nálezu či nikoliv.
15. Nabyla-li Investment SM s. r. o. pohledávku, o níž bylo rozhodnuto rozhodčím nálezem, včetně veškerého příslušenství a práv s touto pohledávkou spojených, nelze než dospět k závěru, že má, na rozdíl od žalované, které již žádná práva z rozhodčího nálezu nesvědčí, zájem na výsledku řízení o jeho zrušení. Rozhodnutí v řízení o zrušení rozhodčího nálezu ovlivní, zda se postupník bude moci domáhat svých práv z rozhodčího nálezu či nikoliv. Je tedy zřejmé, že smlouva o postoupení pohledávek je způsobilá mít za následek přechod nebo převod práva nebo povinnosti i v řízení o zrušení rozhodčího nálezu, jestliže jím přiznaná pohledávka byla postoupena právě na základě této smlouvy o postoupení pohledávky. V opačném případě by došlo k absurdním důsledkům, kdy by řízení o zrušení rozhodčího nálezu bylo nadále vedeno s účastníkem (žalovanou), které již žádná práva ani povinnosti z tohoto rozhodčího nálezu nesvědčí.
16. Okolnost, zda-li žaloba o zrušení rozhodčího nálezu a související řízení je či není opravným (ať už řádným či mimořádným) prostředkem proti rozhodčímu nálezu je dle přesvědčení žalobkyně pro posouzení otázky vlivu postupní smlouvy na procesní nástupnictví irelevantní. Například i řízení o návrhu na zastavení exekuce podle § 268 o. s. ř. nepředstavuje řádný či mimořádný opravný prostředek proti exekučnímu titulu a předmětem řízení o návrhu na zastavení exekuce není zjednodušeně řečeno žádné právo a povinnost. I přesto však v případě postoupení pohledávky přiznané exekučním titulem na základě smlouvy o postoupení pohledávky je tato právní skutečnost způsobilá mít za následek převod práva nebo povinnosti pro účely návrhu na procesní nástupnictví (byť exekuční řád obsahuje vlastní úpravu procesního nástupnictví). Přitom principiálně, slovy odvolacího soudu, ani usnesení o zastavení exekuce samo osobě rovněž nestanovuje žádná práva ani povinnosti (tak jako rozsudek o zrušení rozhodčího nálezu), ve svém důsledku nestanovuje práva či povinnosti účastníkům řízení o zastavení exekuce. Termínem „práva, o něž v řízení jde“ ve smyslu § 107a odst. 1 o. s. ř., tak nelze dle názoru žalobkyně myslet doslovně totožná práva (totožný nárok), o jaká šlo v rozhodčím řízení.
17. Žalobkyně má za to, že pokud by v předmětném řízení nepodala návrh na procesní nástupnictví na straně žalované s ohledem na žalovanou předloženou smlouvu o postoupení pohledávky ze dne 26. 9. 2019 a notifikaci o postoupení pohledávky ze dne 17. 3. 2021, potažmo pokud by tomuto návrhu nebylo vyhověno ze strany rozhodujících soudů, pak by bylo nutné žalobu žalobkyně o zrušení rozhodčího nálezu zamítnout, a to pro nedostatek pasivní věcné legitimace na straně žalované, neboť v řízení vyšla najevo právní skutečnost, podle které bylo právo (potažmo právo s tímto právem spojené), o něž v řízení jde, převedeno z žalované na třetí osobu, kdy tato právní skutečnost má vliv na okruh účastníků řízení a pasivní věcnou legitimaci žalované.
18. Byť v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. 33 Cdo 2975/2012, byla řešena odlišná situace, kdy na základě smlouvy o postoupení pohledávky byla postoupena veškerá práva plynoucí přímo ze samotného rozhodčího nálezu, nikoli pohledávka uplatněná v předcházejícím rozhodčím řízení, jak je tomu v posuzované věci, jsou dle žalobkyně závěry usnesení Nejvyššího soudu bez dalšího principiálně plně použitelné i na posuzovanou věc.
19. Otázky 2 až 8 a 11 až 13 nebyly dle žalobkyně v rozhodování dovolacího soudu řešeny, při řešení otázky 9 se odvolací soud odchýlil od usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2020, sp. zn. 32 Cdo 4192/2019, a ze dne 8. 10. 2019, sp. zn. 32 Cdo 2060/2019, a při řešení otázky 10 od usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3911/2018, ze dne 25. 4. 2012, sp. zn. 32 Cdo 981/2012, ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3013/2010, uveřejněného pod č. 46/2012 Sb. rozh. obč., ze dne 18. 5. 2020, sp. zn. 32 Cdo 722/2020, ze dne 28. 5. 2020, sp. zn. 29 Cdo 1807/2019, ze dne 19. 2. 2020, sp. zn. 32 Cdo 4192/2019, a ze dne 28. 8. 2019, sp. zn. 29 Cdo 778/2018.
20. Žalovaná se k dovolání nevyjádřila.
III. Přípustnost dovolání
21. Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
22. Dovolání není přípustné proti výroku druhém usnesení odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení. Podle § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. dovolání není přípustné proti výrokům o nákladech řízení.
23. Jedním z předpokladů přípustnosti dovolání podle § 237 o. s. ř. je i to, že otázku vymezenou v dovolání odvolací soud řešil a že jeho rozhodnutí na jejím řešení závisí, jinak řečeno, že je pro napadené rozhodnutí určující (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013, sen. zn. 29 NSČR 53/2013, ze dne 26. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2376/2013, nebo ze dne 12. 8. 2014, sp. zn. 32 Cdo 777/2014).
24. Na řešení žalobkyní vznesené otázky 2 napadené rozhodnutí nezávisí, neboť odvolací soud ze závěrů usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2016, sp. zn. 33 Cdo 2975/2012, nevycházel a nezabýval se tím, zda závěry tohoto usnesení lze vztáhnout i na situaci předestřenou žalobkyní.
25. Odvolací soud neřešil ani otázky 3, 5, 6 a 8, jelikož měl za to, že převod nebo přechod práv a povinností, které byly předmětem rozhodčího řízení, nemůže být důvodem pro vyhovění návrhu podle § 107a o. s. ř. v řízení o zrušení rozhodčího nálezu. Tím, zda předpokladem možnosti podat návrh podle § 107a o. s. ř. je pravomocné skončení řízení o zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 písm. a) nebo b) zákona o rozhodčím řízení a podání návrhu na pokračování v řízení podle § 34 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení některou ze stran (otázka 3), potřebou souhlasu postupníka se svým vstupem do řízení na straně žalované (otázka 5), významem nesouhlasu postupníka se svým vstupem do řízení na straně žalované (otázka 6), ani významem (ne)existence smluvního ujednání ve smlouvě o postoupení pohledávky o povinnosti postupníka vstoupit do probíhajícího řízení o zrušení rozhodčího nálezu na místo postupitele (otázka 8), se nezabýval.
26. Napadené rozhodnutí nezávisí ani na otázkách 4 a 7. Odvolací soud posuzoval převod nebo přechod práv a povinností toliko v rámci řízení o zrušení rozhodčího nálezu. Význam smlouvy o postoupení pohledávky pro postup podle § 107a o. s. ř. v řízení, ať už soudním nebo rozhodčím, zahájeném k návrhu některé ze stran po zrušení rozhodčího nálezu (otázka 4), ani význam nesouhlasu nabyvatele pohledávky se svým vstupem do řízení na straně žalované při pokračování v řízení po zrušení rozhodčího nálezu (otázka 7), nebyl pro rozhodnutí odvolacího soudu podstatným.
27. Namítá-li žalobkyně, že se odvolací soud při řešení otázek 9 a 10 odchýlil od žalobkyní citovaných usnesení Nejvyššího soudu, nelze jí přisvědčit. Ve všech citovaných rozhodnutích byla řešena situace, kdy návrh na vstup nového účastníka do řízení podle § 107a o. s. ř. podal žalobce, popř. oprávněný, a posuzováno bylo zneužití procesní právní úpravy účastníkem, který návrh podal. V posuzované věci podala návrh podle § 107a o. s. ř. žalobkyně, namítána je ovšem účelovost jednání žalované. Vzhledem k odlišné procesní situaci se odvolací soud od žalobkyní citovaných usnesení odchýlit nemohl.
28. Žalobkyně při formulaci otázek 11 až 13 vychází z předpokladu, že postoupení pohledávky bylo učiněno za účelem zneužití procesní úpravy se záměrem způsobit nedobytnost možné pohledávky žalobkyně na náhradu nákladů řízení, případně za účelem činění obstrukcí v řízení či oddalování konečného rozhodnutí ve věci. Takováto skutková zjištění však odvolací soud neučinil a uvedené otázky tak vycházejí z jiného skutkového stavu, než ze kterého vycházel odvolací soud. Dovolací soud ve svém rozhodování dospěl k ustálenému závěru, podle kterého skutkové závěry odvolacího soudu nepodléhají dovolacímu přezkumu, že dovolací soud je vázán skutkovým závěrem odvolacího soudu a že přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. tedy nemůže založit právní otázka, která je založena na vlastních skutkových závěrech dovolatele či na zpochybňování skutkových závěrů odvolacího soudu a na kritice hodnocení důkazů. Přípustnost dovolání podle ustanovení § 237 o. s. ř. proto nemůže založit v dovolání formulovaná otázka, vycházející z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel při právním posouzení věci odvolací soud (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 10. 2017, sp. zn. 23 Cdo 3349/2017, ze dne 16. 11. 2017, sp. zn. 23 Cdo 4171/2017, ze dne 13. 11. 2018, sp. zn. 23 Cdo 3244/2018, či ze dne 13. 3. 2019, sp. zn. 23 Cdo 395/2019).
29. S ohledem na shora uvedené otázky 2 až 13 přípustnost dovolání nezakládají.
30. Dovolání shledal dovolací soud přípustným pro řešení otázky 1, neboť při jejím řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.
IV. Důvodnost dovolání
31. Dovolání je důvodné.
32. Podle § 107a odst. 1 o. s. ř. má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti, popřípadě ten, kdo převzal výkon vlastnického práva k majetku, o nějž v řízení jde, vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v § 107.
33. Podle § 28 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení rozhodčí nález, který nelze přezkoumat podle § 27, nebo u něhož marně uplynula lhůta k podání žádosti o přezkoumání podle § 27, nabývá dnem doručení účinku pravomocného soudního rozhodnutí a je soudně vykonatelný.
34. Podle § 31 zákona o rozhodčím řízení soud na návrh kterékoliv strany zruší rozhodčí nález, jestliže a) byl vydán ve věci, o níž nelze uzavřít platnou rozhodčí smlouvu, b) rozhodčí smlouva je z jiných důvodů neplatná, nebo byla zrušena, anebo se na dohodnutou věc nevztahuje, c) ve věci se zúčastnil rozhodce, který nebyl ani podle rozhodčí smlouvy, ani jinak povolán k rozhodování, nebo neměl způsobilost být rozhodcem, d) rozhodčí nález nebyl usnesen většinou rozhodců, e) straně nebyla poskytnuta možnost věc před rozhodci projednat, f) rozhodčí nález odsuzuje stranu k plnění, které nebylo oprávněným žádáno, nebo k plnění podle tuzemského práva nemožnému či nedovolenému, g) se zjistí, že jsou dány důvody, pro které lze v občanském soudním řízení žádat o obnovu řízení.
35. Podle § 159a odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení.
36. Podle § 159a odst. 4 o. s. ř. jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu.
37. Podle § 251 odst. 1 o. s. ř. nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. Soud nařizuje a provádí výkon rozhodnutí s výjimkou titulu, který se vykonává ve správním nebo daňovém řízení.
38. Podle § 274 odst. 1 písm. h) o. s. ř. ustanovení § 251 až 271 se použije s výjimkou § 261a odst. 2 a 3 i na výkon jiných vykonatelných rozhodnutí, schválených smírů a listin, jejichž soudní výkon připouští zákon.
39. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
40. V usnesení ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. 33 Cdo 2975/2012, Nejvyšší soud vyložil, že smlouva o postoupení pohledávek je způsobilá mít za následek přechod nebo převod práva nebo povinnosti i v řízení o zrušení rozhodčího nálezu, z něhož plynoucí práva byla postoupena právě na základě této smlouvy o postoupení pohledávek. K tomuto závěru se Nejvyšší soud přihlásil též v usneseních ze dne 9. 5. 2017, sp. zn. 23 Cdo 4788/2016, a ze dne 27. 2. 2019, sp. zn. 23 Cdo 1478/2017.
41. Dovolací soud neshledává důvody se od uvedeného závěru odchýlit ani v posuzované věci.
42. Rozhodčí nález nabývá účinků pravomocného soudního rozhodnutí a je soudně vykonatelný (§ 28 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení). Pro účastníky rozhodčího řízení je závazný (§ 159a odst. 1 o. s. ř.), v rozsahu závaznosti výroku rozhodčího nálezu pro účastníky nemůže být věc projednávána znovu (§ 159a odst. 4 o. s. ř.) a podle rozhodčího nálezu je možné vést soudní výkon rozhodnutí [§ 251 odst. 1, § 274 odst. 1 písm. h) o. s. ř.]. Z uvedeného je zřejmé, že rozhodčí nález nelze považovat toliko za autoritativní zjištění (ne)existence nároku uplatněného v rozhodčím řízení bez vlivu na práva a povinnosti účastníků rozhodčího řízení.
43. Právo domáhat se pohledávky u soudu, popř. v rozhodčím řízení, jakož i právo vymáhat pohledávku soudním výkonem rozhodnutí, jsou právy spojenými s pohledávkou, která postupník nabývá spolu s postoupenou pohledávkou (§ 1880 odst. 1 o. z.).
44. Výsledek řízení o zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 zákona o rozhodčím řízení ovlivní, zda se postupník bude moci domáhat nuceného vymožení pohledávky, o níž bylo rozhodnuto rozhodčím nálezem, popř. nového projednání věci. V řízení o zrušení rozhodčího nálezu tedy jde (týká se jich) o práva spojená s pohledávkou, o níž bylo rozhodnuto rozhodčím nálezem, která postupník, ať už v postavení žalobce či žalovaného, nabývá spolu s postoupenou pohledávkou, a smlouva o postoupení pohledávky může představovat právní skutečnost ve smyslu § 107a odst. 1 o. s. ř. i v řízení o zrušení rozhodčího nálezu.
45. Shora uvedené není v rozporu s názorem vyjádřeným v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2011, sp. zn. 23 Cdo 3744/2009, že institut zrušení rozhodčího nálezu soudem upravený v ustanovení § 31 a násl. zákona o rozhodčím řízení není opravným prostředkem (ať již řádným či mimořádným) proti rozhodčímu nálezu. Závěr, že smlouva o postoupení pohledávek je způsobilá mít za následek přechod nebo převod práva nebo povinnosti i v řízení o zrušení rozhodčího nálezu, z něhož plynoucí práva byla postoupena právě na základě této smlouvy o postoupení pohledávek, se totiž neodvíjí od předpokladu věcného přezkumu rozhodčího nálezu, ani totožnosti předmětu řízení o zrušení rozhodčího nálezu s předmětem rozhodčího řízení.
46. Nesprávnou je úvaha odvolacího soudu, že v usnesení ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. 33 Cdo 2975/2012, Nejvyšší soud nutně musel vycházet z toho, že nejméně v souvislosti s návrhy na vstup nových účastníků do řízení si účastníci řízení o zrušení rozhodčího nálezu podrží svá procesní postavení, která měli v rozhodčím řízení, a žalobce z rozhodčího řízení zůstává žalobcem i pro řízení o zrušení rozhodčího nálezu, i když jeho zrušení nepožaduje. Takový závěr v citovaném usnesení vyjádřen není. Odvolací soud přehlédl, že byť postoupení práva a pohledávky z rozhodčího nálezu soudu oznámil žalovaný, návrh na vstup nového účastníka do řízení o zrušení rozhodčího nálezu na straně žalované podala žalobkyně (srov. odstavec druhý citovaného usnesení), nikoli žalovaný. Vzhledem k tomu je nesprávnou i navazující úvaha odvolacího soudu, že (s ohledem na procesní postavení v rozhodčím řízení) v posuzované věci by žalobkyně vůbec nemohla účinný návrh na vstup nového žalovaného do řízení podat.
47. Uzavřel-li odvolací soud, že převod nebo přechod práv a povinností, které byly předmětem rozhodčího řízení, nemohou mít žádný význam pro řízení o zrušení rozhodčího nálezu a nemohou být důvodem pro vyhovění návrhu na vstup nového účastníka do řízení o zrušení rozhodčího nálezu podle § 107a o. s. ř., je jeho závěr v rozporu se závěrem vyjádřeným v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. 33 Cdo 2975/2012, od něhož nemá dovolací soud důvod se odchýlit. Dovolací důvod nesprávného právního posouzení (§ 241a odst. 1 o. s. ř.) byl žalobkyní uplatněn právem.
48. Za situace, kdy bylo dovolání shledáno přípustným, se dovolací soud ve smyslu § 242 odst. 3 o. s. ř. zabýval tím, zda ve věci existují zmatečnostní vady uvedené v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř., případně jiné vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Takové vady z obsahu spisu nezjistil.
49. S ohledem na shora uvedené dovolací soud napadené usnesení zrušil (§ 243e odst. 1 o. s. ř.), spolu se závislým výrokem o nákladech řízení (§ 243e odst. 2 věta třetí o. s. ř.), aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 o. s. ř.).
50. O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení soud rozhodne v konečném rozhodnutí o věci (§ 243g odst. 1 ve spojení s § 151 odst. 1 o. s. ř.). 51. Pro úplnost dovolací soud uvádí, že i v řízení před odvolacím soudem platí, že, nejedná-li se o zákonem stanovenou výjimku, o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O nákladech odvolacího řízení tedy bylo výrokem druhým napadeného usnesení rozhodováno předčasně. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 6. 2023
JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D. předseda senátu