21 Cdo 1638/2025-858
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Doležílkem v právní věci žalobkyně ČESKÉ TELEVIZE se sídlem v Praze 4 – Podolí, Na hřebenech II č. 1132/4, IČO 00027383, proti žalované A. H., podnikatelce se sídlem v Sobotce, náměstí Míru č. 219, IČO 11141115, o 1 188 850 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jičíně pod sp. zn. 6 C 210/2002, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. října 2024, č. j. 21 Co 387/2024-836, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
1. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 17. 10. 2024, č. j. 21 Co 387/2024 -836, potvrdil usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 24. 1. 2013, č. j. 6 C 210/2002-350, jímž byl nesprávný údaj o datu vyhotovení podání žalované, tj. 9. 8. 2012, obsažený v prvém výroku usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 31. 8. 2012, č. j. 6 C 210/2002-347 (kterým byla žalovaná vyzvána k odstranění vad podání), na návrh žalované opraven na správný údaj o datu vyhotovení podání žalované, tj. 9. 8. 2011.
2. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání. Podáním dovolání jí vznikla povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů].
3. Žalovaná nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení (§ 138 odst. 1 o. s. ř.), o něž v dovolání požádala, neboť v projednávané věci jde z její strany o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva (zřejmě bezúspěšné uplatňování mimořádného opravného prostředku), protože (s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo) je bez dalšího nepochybné, že její dovolání nemůže být úspěšné (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněné pod č. 67/2014 Sb. rozh. obč.).
4. Nejvyšší soud proto usnesením ze dne 8. 7. 2025, č. j. 21 Cdo 1638/2025-855, které bylo žalované doručeno dne 21. 7. 2025, vyzval žalovanou, aby do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení zaplatila soudní poplatek za dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 10. 2024, č. j. 21 Co 387/2024-836, a zároveň žalovanou poučil, že nebude-li soudní poplatek za dovolání ve stanovené lhůtě zaplacen, bude dovolací řízení zastaveno.
5. Z obsahu spisu se podává (a dovolacímu soudu je i z jiné úřední činnosti známo), že žalovaná po zahájení řízení podává mimořádné množství vesměs neodůvodněných procesních podání, jakož i opravných prostředků, včetně mimořádných opravných prostředků, opakovaně podává neodůvodněné námitky podjatosti soudců a žádosti o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce, přičemž tyto žádosti jsou soudy zamítány, nebo jsou řízení o těchto žádostech ve smyslu § 159a odst. 4 o. s. ř. zastavována. Zmíněné dlouhodobé a cílené jednání žalované tak lze označit za obstrukční (srov. mimo jiné např. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2022, sp. zn. 30 Cdo 1105/2022, anebo – konkrétně ve vztahu k osobě žalované – např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 9. 2022, sp. zn. 28 Cdo 310/2022, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 9. 2022, sp. zn. 28 Cdo 312/2022, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2024, sp. zn. 23 Cdo 3/2024, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 7. 2024, sp. zn. 29 Cdo 1851/2024, anebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2025, sp. zn. 21 Cdo 263/2025).
6. Vzhledem k výše uvedenému má Nejvyšší soud za to, že žalovaná procesními obstrukcemi dlouhodobě zneužívá svá procesní práva, a to nikoliv za účelem soudní ochrany, a způsobuje bezdůvodné průtahy (procesní obtíže) v soudním řízení. Její postup tak podle § 2 a § 6 o. s. ř. nemůže požívat právní ochrany. Zneužití procesního práva totiž může mít jak podobu snahy získat výhodu nepředvídanou procesním právem, tak i podobu maření řádného postupu v řízení. Má-li zneužití práva účastníkem podobu jeho procesního úkonu a není-li stanoveno jiné řešení, pak se k němu v souladu s § 41a odst. 3 o. s. ř. jako k nepřípustnému nepřihlíží (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2020, sp. zn. 33 Cdo 1030/2020, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. 32 Cdo 5201/2017, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Nd 159/2016, anebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2020, sp. zn. 27 Cdo 499/2020).
7. Žalovaná spolu s dovoláním opětovně vznesla námitku podjatosti soudců, tentokrát soudců senátu 21 Co Krajského soudu v Hradci Králové, kteří rozhodovali o jejím odvolání, „i všech soudců i nesoudců Krajského soudu v Hradci Králové, Okresního soudu v Jičíně a Vrchního soudu v Praze“. Protože je z obsahu námitky podjatosti zřejmé, že soudcům vytýká jejich postup v řízení o projednávané věci, vyhodnotil Nejvyšší soud bez dalšího takovou námitku podjatosti, včetně navazujícího návrhu na přikázání věci jinému soudu, jednak jako nedůvodnou (srov. § 14 odst. 4 o. s. ř.), a jednak jako obstrukční postup, který s přihlédnutím k ustanovení § 2 o. s. ř. nepožívá právní ochrany (srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. 29 Nd 201/2008, uveřejněné pod č. 2/2009 Sb. rozh. obč., usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2018, sen. zn. 29 NSČR 104/2017, anebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2018, sen. zn. 29 NSČR 81/2018).
8. Protože žalovaná nezaplatila soudní poplatek za dovolání ani poté, co k tomu byla vyzvána usnesením Nejvyššího soudu ze dne 8. 7. 2025, č. j. 21 Cdo 1638/2025-855, Nejvyšší soud řízení o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 10. 2024, č. j. 21 Co 387/2024-836, podle ustanovení § 9 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zastavil. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 8. 2025
JUDr. Jiří Doležílek předseda senátu