25 Cdo 3417/2024

25 Cdo 3417/2024-898

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Martiny Vršanské a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce: Mgr. Petr Němec, IČO 88691071, se sídlem Slezská 1297/3, Praha 2, proti žalovanému: T. Z., zastoupený JUDr. Evou Ondřejovou, LL.M., Ph.D., advokátkou se sídlem Příčná 663/8, Praha 1, o ochranu osobnosti, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 14 C 227/2021, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. 10. 2024, č. j. 21 Co 282/2024-792,

I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů dovolacího řízení 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Okresní soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 5. 4. 2024, č. j. 14 C 227/2021-725, uložil žalovanému, aby do tří dnů od právní moci rozsudku zveřejnil a ponechal nejméně měsíc na svém uživatelském profilu @XY na sociální síti X (dříve Twitter) omluvu žalobci v následujícím znění: „Omlouvám se, že jsem neoprávněně zasáhl do práv Petra Němce @SemSuchar použitím jeho profesní fotografie a její stylizace do volební grafiky uskupení Piráti a Starostové.“ (výrok I), zastavil pro zpětvzetí žaloby řízení v části požadavku, aby omluva byla zveřejněna na dobu tří let a v části požadované omluvy ve znění textu: „Tím jsem vytvářel dezinformaci, která uváděla veřejnost v omyl ohledně spojení pana Němce s danou koalicí.“ (výrok II), zamítl žalobu v části doby trvání zveřejnění omluvy v rozsahu doby přesahující jeden měsíc (výrok III),

2. Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 2. 10. 2024, č. j. 21 Co 282/2024 -792, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadených výrocích I a V, ve výroku I v tomto správném znění: Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zveřejnit a ponechat nejméně měsíc na svém uživatelském profilu XY na sociální síti X (dříve Twitter) omluvu žalobci v následujícím znění: „Omlouvám se, že jsem dne 20. 8. 2021, 21. 8. 2021 a 27. 8. 2021 neoprávněně zasáhl do práv Petra Němce @SemSuchar použitím jeho profesní fotografie a její stylizace do volební grafiky uskupení Piráti a Starostové.“ (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II). Vyšel ze zjištění soudu prvního stupně, že žalobce je advokátem, žalovaný byl v roce 2021 místopředsedou KDU-ČSL a europoslancem, oba jsou ve veřejném prostoru a obzvlášť na sociální síti Twitter (nyní X) velmi aktivní. Žalobce dne 9. 3. 2021 kandidoval na člena představenstva České advokátní komory. V rámci politické předvolební kampaně politických stran Piráti a Starostové a nezávislí (dále jen „PaS“) v roce 2021 byl vytvořen internetový nástroj – generátor, na němž mohly být (a také byly) kýmkoli produkovány tzv. meme s logem PaS doplněné různými obrázky a slogany. Na sociální síti Twitter dne 7. 8. 2021 v 18:03 hodin A. K. pod přezdívkou @XY napsal: „Piráti mají viset, vždy se věšeli, tak proč tento zvyk nedodržet…“, téhož dne v 19:38 hodin žalobce na svém uživatelském profilu na sociální síti Twitter pod přezdívkou @SemSuchar oznámil, že podá na autora trestní oznámení, na což dne 8. 8. 2021 v 11:42 hodin reagoval jiný uživatel sítě Twitter vystupující pod jménem @eursulin předmětným meme, tedy příspěvkem, jejž vytvořil s použitím profilové fotografie z facebooku žalobce jako advokáta, doplněné logem PaS a textem: „Když si z nás budete dělat srandu, podáme na vás trestní oznámení“ (dále jen „meme“). Nato žalovaný na svém uživatelském profilu @XY zveřejnil dne 8. 8. 2021 ve 20:58 hodin příspěvek uvozený slovy „toto fakt rekl @SemSuchar“ s připojeným předmětným meme. Žalobce na svém uživatelském profilu @SemSuchar zveřejnil dne 8. 8. 2021 příspěvky: v 21:09 hodin odpověď uživatelům @XY, @XY a @XY: „Dobrý den, proč prosím lžete a zneužíváte moji fotografii, ke které nemáte autorská práva? Proč jste zasáhl do autorského díla a připojil logo politické strany? Prosím o vysvětlení a omluvu“, a v 21:15 hodin odpověď uživatelům @XY, @XY a @XY: „Vážený pane poslanče, budeme to řešit právně. Užití fotky a spojení mé osoby politickou stranou, které nejsem členem a nekandiduji za ni, není něco, co se dá takto od politika přejít. Stále musíte ctít zákony a má práva. Navrhuji náhradu újmy 5 000 Kč na charitu“. Téhož dne ve 21:16 hodin žalovaný zveřejnil na svém uživatelském profilu @XY na sociální síti Twitter odpověď uživatelům @SemSuchar, @XY a @XY: „Díky, rad to poslu“. Žalovaný poté na svém uživatelském profilu @XY na sociální síti Twitter zveřejnil dne 20. 8.

2021 ještě další dva tweety s meme a příspěvek uvozený slovy “Kvůli soudnímu sporu s @SemSuchar hledám autora tohoto meme/fotky” včetně meme, v 20:06 příspěvek uvozený slovy “Ano Petr Nemec” včetně meme, v 20:55 příspěvek uvozený slovy “Díky všem, co jste nám napsali…” včetně meme, v 21:06 příspěvek uvozený slovy “Diky vsem za pomoc…” včetně meme, dne 21. 8. 2021 v 9:40 příspěvek uvozený slovy “Už přestaňte tu psát…” včetně meme, v 13:18 příspěvek uvozený slovy “Doporučuji si trošku odpočinout od Twitteru…” včetně meme a dne 27. 8. 2021 v 16:55 příspěvek uvozený slovy “Už chápu Tomia Okamuru a jeho větu…” spolu s meme. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně věc po právní stránce posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a uzavřel, že použití podobizny žalobce bez jeho svolení bylo v rozporu s § 85 o. z., podle kterého lze rozšiřovat podobu člověka jen s jeho svolením. Zákonný důvod k použití podoby žalobce ve smyslu § 88 a § 89 o. z. nebyl dán. Připojené označení „PaS“ představovalo pro uživatele sítě Twitter skutkové tvrzení, že vyobrazená osoba (žalobce) je členem uvedeného uskupení či že lobbuje za uvedené uskupení. Doplněný výrok navozoval dojem, že žalobce bude podávat trestní oznámení na osoby, které budou PaS kritizovat („dělat si srandu“). Pravdivost takového výroku a jeho zdroj lze objektivně ověřit, nejde o hodnotící soud, jak je definován judikaturou. Nebylo třeba vést dokazování k pravdivosti tvrzení, neboť žalovaný netvrdil, že by se jednalo o tvrzení pravdivé, podle něj šlo o karikaturu. Obecně platí, že limity přijatelné kritiky jsou širší u veřejně činných osob než u soukromých osob. Žalobce sám uvedl, že se veřejně angažuje a vyjadřuje k politickému dění. Veřejně se také prezentuje v rámci výkonu svého povolání – nabízí advokátní služby a služby zapsaného mediátora. Pro výkon tohoto povolání má velký význam jeho dobrá osobní i profesionální pověst. V předmětných příspěvcích bylo uživatelům Twitteru podsouváno, že se žalobce politicky angažuje za konkrétní politické uskupení, a navíc se tak dělo v době před parlamentními volbami. Příspěvek byl zveřejněn na oficiálních stránkách významného českého politika, místopředsedy vládní politické strany a poslance Evropského parlamentu. Průměrně rozumově vybavený člověk mohl uvěřit obsahu příspěvků žalovaného, které byly objektivně způsobilé zasáhnout do osobnosti (profesní i občanské dobré pověsti, cti, důstojnosti a vážnosti) žalobce. Nejednalo se o zjevně satirické příspěvky, jejichž účelem by bylo vyvolání pobavení či kritika nedostatků a záporných jevů za využití výsměchu, ironie či komičnosti (satira), rozhodně tak nemohly působit na nezasvěcené uživatele sítě Twitter. Naopak v nich mohly vyvolat dojem, že se jedná o prezentaci skutečného postoje žalobce. Předmětný příspěvek převzatý a šířený žalovaným je tedy podle odvolacího soudu nepravdivým skutkovým tvrzením, poškozujícím žalobce zejména v jeho profesním životě advokáta.

Od žalovaného jako zkušeného politika a osoby dlouhodobě veřejně činné lze požadovat určitou míru profesionální péče, pokud jde o obsah a formu příspěvků, které zveřejňuje na svých stránkách. Nápravy svépomocí žalobce v případě příspěvků z 20. 8. až 27. 8. 2021 nedosáhl. Příspěvky, v nichž se měl žalobce na síti Twitter vymezit vůči žalovanému, nemají bezprostřední časovou souvislost s příspěvky žalovaného, v nichž žalobce spatřuje zásah do své osobnosti. Žalobce nesouhlasně reagoval na první příspěvek sdílený žalovaným dne 8. 8. 2021, za něj žalovaný poskytl žalobci zadostiučinění poukazem částky 5 000 Kč na charitu. Žalovaný však pokračoval ve sdílení předmětného meme s různými komentáři i ve dnech 20. 8., 21. 8. a 27. 8. 2021, a pouhé odstranění těchto příspěvků až na základě předběžného opatření vydaného v této věci usnesením okresního soudu ze dne 26. 8. 2021, č. j. 14 C 227/2021-58, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 10. 2021, č. j. 19 Co 222/2021-88, nebylo dostatečným opatřením k nápravě zásahu do práv žalobce. Vzhledem k povaze, intenzitě a způsobu neoprávněného zásahu, jakož i k charakteru a rozsahu zasažené hodnoty osobnosti shledal odvolací soud odpovídající satisfakcí omluvu žalovaného žalobci za konkrétními daty vymezené zásahy.

3. Žalovaný podal dovolání proti výroku I rozsudku odvolacího soudu, který podle něj závisí na řešení právních otázek, při němž se odvolací soud odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu, a otázek, které dosud nebyly dovolacím soudem vyřešeny a odvolací soud je vyřešil nesprávně. Za dosud neřešené pokládá žalovaný otázky a) zda mají být humorné obrázky z kategorie tzv. memes vyobrazující nějakého člověka z hlediska ochrany osobnosti posuzovány obdobně jako karikatury a b) zda lze sdílením takového meme zasáhnout do práv vyobrazené osoby jen proto, že se tak stalo bez jejího souhlasu. Podle dovolatele musí být memes nahlíženy z hlediska ochrany osobnostních práv obdobně jako karikatury a pouhé sdílení (na sociální síti) meme vytvořeného třetí osobou nemůže být pokládáno za zásah do osobnosti vyobrazené osoby (byť k takovému sdílení neudělila souhlas). Dále se podle žalovaného odvolací soud odchýlil od ustálené judikatury dovolacího soudu při řešení otázky c) zda lze v případě konstatování způsobilosti jednání zasáhnout do osobnostních práv člověka přiznat zasaženému právo na odčinění nemajetkové újmy, nebyl-li prokázán její vznik ani konkrétní negativní dopady. Odvolací soud uložil žalovanému, aby žalobci poskytl satisfakci, aniž by vůbec bylo prokázáno, že žalobce utrpěl újmu na osobnosti, natož aby bylo prokázáno, jak se újma projevila. To je v rozporu např. s rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2019, sp. zn. 25 Cdo 3423/2018, ze dne 15. 12. 2020, sp. zn. 25 Cdo 27/2020, či ze dne 31. 5. 2022, sp. zn. 25 Cdo 1638/2020. Konečně pod bodem d) žalovaný namítl, že v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu odvolací soud zavázal žalovaného k omluvě, jejíž znění neodpovídá žalobou napadanému jednání a je neurčité. Žalovaný předmětný meme nevytvořil, tedy fotografii žalobce „nepoužil“ ani „nestylizoval“. Napadeným rozsudkem tedy bylo žalovanému uloženo, aby se žalobci omluvil za jednání, jehož se nedopustil. K tomu žalovaný opět odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2022, sp. zn. 25 Cdo 1638/2020. Žalovaný navrhl zrušení rozsudků soudů obou stupňů a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

4. Žalobce ve vyjádření navrhl odmítnutí dovolání, neboť žádná z žalovaným vymezených otázek není způsobilá založit jeho přípustnost. Otázka a) není otázkou právní, ale skutkovou, a navíc na ní napadené rozhodnutí nestojí, stejně jako na otázce b), neboť rozhodnutí odvolacího soudu není založeno na závěru, že do práv žalobce bylo zasaženo jen proto, že žalovaný sdílel meme bez souhlasu žalobce. K otázce c) žalovaný neoznačil konkrétní judikaturu, od níž se měl odvolací soud odchýlit, jen v poznámce pod čarou uvedl několik rozhodnutí, které se k předmětné otázce nevztahují, resp. ji neřeší. Danou otázku naopak řeší rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2011, sp. zn. 30 Cdo 5021/2008, tak, že pro úspěšné uplatnění práva na ochranu osobnosti není vyžadováno vyvolání konkrétních následků zásahu proti tomuto chráněnému statku, ale postačí, že zásah byl objektivně způsobilý alespoň ohrozit osobnostní práva. Poslední otázkou žalovaný pouze vede skutkovou polemiku ohledně významu výrazů „použít“ a „vytvořit“.

5. Nejvyšší soud posoudil dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2022, dále jen „o. s. ř.“, a jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou, účastníkem řízení zastoupeným advokátem, shledal, že dovolání není přípustné.

6. Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

7. Podle § 241a odst. 1 o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

8. Právní úprava podmínek nakládání s podobou člověka zakládá v § 85 odst. 2 o. z. nevyvratitelnou domněnku souhlasu k rozmnožování a rozšiřování podoby člověka obvyklým způsobem, jak je mohl vzhledem k okolnostem rozumně předpokládat, pokud svolil k zachycení podoby za okolností, z nichž je zřejmé, že bude šířena. Pokud tak zachycená osoba učiní, vylučuje její svolení neoprávněnost zásahu spočívajícího v rozmnožování a šíření podoby. I ve vztahu k takto presumovanému svolení k šíření podoby se však uplatní dřívější závěr judikatury, že při každém použití podobizen a obrazových snímků, ať k nim dochází na základě zákonných licencí, svolení či jiného oprávnění, musí být zachovány dvě základní podmínky: použít je lze vždy jen přiměřeným způsobem a nesmí se tak stát v rozporu s osobnostními zájmy oprávněného, jež je třeba bezpodmínečně respektovat, a které jsou tedy za všech okolností nedotknutelné (§ 90 o. z.). Nejsou-li tyto předpoklady splněny, stává se použití, které by bylo případně samo o sobě přípustné, neoprávněným ve smyslu § 82 o. z. Přiměřeným je pak použití pouze tehdy, pokud je co do formy, rozsahu a obsahu odůvodněno potřebou užití k účelu, k němuž oprávněný dal svolení nebo pro který byla stanovena zákonná licence. Užití samo o sobě přípustné však přesto může vyústit v závažný zásah do osobnostní sféry, například vzhledem k souvislostem, za nichž k němu došlo, popřípadě do nichž bylo situováno, nebo vzhledem ke komentáři, který k němu byl připojen (viz rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. 30 Cdo 42/2011, a ze dne 22. 2. 2023, sp. zn. 25 Cdo 2262/2021). U profilové fotografie uživatele sociální sítě Facebook nelze při použití mimo tuto sociální síť bez dalšího dovodit konkludentní souhlas tohoto uživatele s jejím dalším uveřejněním ani naplnění předpokladů zákonné zpravodajské licence; vždy je třeba zabývat se hlediskem přiměřenosti se zřetelem ke konkrétním okolnostem uveřejnění a chránit nejen svobodu projevu informačních médií a právo veřejnosti na informace, ale též oprávněné zájmy zobrazené osoby (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2019, sp. zn. 25 Cdo 1778/2019, uveřejněný pod č. 74/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní). Ani zákonem připuštěný důvod zásahu tedy nesmí být využit způsobem, který je nepřiměřený a dotýká se oprávněných zájmů člověka (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2021, sp. zn. 25 Cdo 149/2020). S ohledem na tato judikatorní východiska dovolací otázka pod bodem b) přípustnost dovolání nezakládá, neboť nejde o otázku dovolacím soudem nevyřešenou a odvolací soud v souladu s citovanou judikaturou uzavřel, že sdílení, tedy šíření podoby žalobce na sociální síti bez jeho souhlasu je užitím jeho podoby v rozporu s § 85 o. z. Z toho, že žalobce umístil svou fotografii na svůj profesní facebookový profil advokáta, nelze rozumně předpokládat, že svolil k šíření této podobizny jakýmkoli způsobem, bez souvislosti s jeho profesní činností, k vytvoření plakátu v rámci předvolební soutěže politických stran.

Na tom nemůže nic změnit ani okolnost, že fotografie byla zneužita primárně třetí osobou k vytvoření meme reagujícího na předchozí žalobcův příspěvek na sociální síti. Umístěním fotografie do meme nebyla neoprávněnost jejího užití zhojena. Sdílení upravené podoby žalobce žalovaným bylo jednáním přesahujícím zákonnou licenci zejména proto, že jím došlo k významnému rozšíření protiprávního zásahu způsobeného třetí osobou (tvůrcem meme) tím, že byl osloven výrazně větší počet adresátů. Žalovaný podpořil šíření meme vahou své osobnosti známého politika. K otázce pod bodem a) lze dodat, že na jejím vyřešení napadené rozhodnutí nezávisí. Meme je vnější grafická podoba nějakého sdělení, jehož posouzení z pohledu ochrany osobnostních práv závisí vždy v konkrétním případě na hodnocení jeho obsahu, formy zpracování, intenzity vyjádření, míry nadsázky, pravdivosti sdělení a okolností jeho vytvoření a publikace či jen šíření. Jinak řečeno, meme může či nemusí být v konkrétním případě karikaturou.

9. Ke vzniku občanskoprávní povinnosti odčinit nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do osobnosti člověka musí být splněna podmínka existence zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu spočívajícího buď v porušení nebo ohrožení osobnosti člověka v jeho fyzické či morální integritě. Zásah musí být neoprávněný (protiprávní) a musí být zjištěna existence příčinné souvislosti mezi takovým zásahem a dotčením osobnostní sféry člověka. Neoprávněným je zásah do osobnosti člověka, který je v rozporu s objektivním právem, tj. s právním řádem. Ochranu poskytuje občanský zákoník proti takovým jednáním, která jsou objektivně způsobilá přivodit újmu na osobnosti subjektu práva mimo jiné i tím, že snižují jeho čest u jiných lidí, a ohrožují tak vážnost jeho postavení a uplatnění ve společnosti (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2019, sp. zn. 25 Cdo 3423/2018), přičemž zásah do práv jiného v daném konkrétním případě přesahuje míru, kterou již nelze v demokratické společnosti tolerovat (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2015, sp. zn. 30 Cdo 965/2015, obdobně též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 7. 2020, sp. zn. 25 Cdo 167/2019). Má-li se jednat o zásah do cti a vážnosti, pak je nutnou podmínkou pro poskytnutí ochrany vůči němu, aby jednání, kterým má být do osobnosti člověka zasaženo, mělo veřejné účinky a bylo objektivně způsobilé přivodit újmu (ohrožení nebo poškození) na osobnosti. Není přitom potřeba, aby určité tvrzení bylo ve společnosti chápáno jako difamační všeobecně. Postačí, pokud takový účinek může mít jen u určité skupiny lidí, která tvoří okolní svět člověka, do jehož cti a vážnosti bylo zasaženo (srov. Knap, K.; Švestka, J.; Jehlička, O.; Pavlík, P.; Plecitý V.: Ochrana osobnosti podle občanského práva. 4. vyd. Praha: Linde Praha, 2004, s. 314, dále též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2020, sp. zn. 25 Cdo 1304/2019, či též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3567/2010). Zásah do osobnostních práv je nutno hodnotit vždy objektivně s přihlédnutím ke konkrétní situaci, za které k němu došlo (tzv. konkrétní uplatnění objektivního kritéria), jakož i k osobě postižené fyzické osoby (tzv. diferencované uplatnění objektivního kritéria). Uplatnění konkrétního a diferencovaného objektivního hodnocení znamená, že o snížení důstojnosti postižené fyzické osoby či její vážnosti ve společnosti ve značné míře půjde tam, kde za konkrétní situace, za které k neoprávněnému zásahu do osobnosti fyzické osoby došlo, jakož i s přihlédnutím k dotčené fyzické osobě, lze spolehlivě dovodit, že by nastalou nemajetkovou újmu vzhledem k intenzitě a trvání nepříznivého následku spočívajícího ve snížení její důstojnosti či vážnosti ve společnosti pociťovala jako závažnou zpravidla každá fyzická osoba nacházející se na místě a v postavení postižené fyzické osoby (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2020, sp. zn. 25 Cdo 1004/2020, a judikaturu v něm odkazovanou).

Při posuzování způsobilosti zasáhnout do osobnosti člověka je tedy nutné přihlédnout ke všem okolnostem věci a hodnotit ji nikoliv jen podle použitých výrazů a formulací, ale podle celkového dojmu s přihlédnutím ke všem souvislostem a okolnostem, za nichž k závadnému jednání došlo (viz shora citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3567/2010).

10. Člověk, do jehož osobnosti bylo zasaženo, má podle § 82 odst. 1 o. z. právo, aby bylo od zásahu upuštěno a aby byl odstraněn jeho následek. Odstranění následku zpravidla představuje satisfakce morální a nepostačuje-li, pak i finanční. V daném případě bylo prokázáno, že žalovaný šířil podobu žalobce bez jeho souhlasu mimo zákonem vymezené předpoklady oprávněného užití. Již tím zasáhl do práva žalobce na ochranu jeho podoby jako základní součásti osobnosti člověka, aniž by musel žalobce prokazovat, jak konkrétně se projevila nemajetková újma, kterou tím utrpěl. Lze dodat, že sdílením meme by mohlo dojít i k zásahu do cti a dobré pověsti žalobce, a v případě takto vymezené újmy by bylo namístě požadovat, aby žalobce tvrdil a prokázal, jaká újma mu byla způsobena. Pak by bylo možno zásah hodnotit podle shora vymezených kritérií a zvažovat, zda by jej obdobně úkorně vnímala i jiná osoba, nacházející se na místě a v postavení žalobce. Nicméně v daném případě soudem uložená omluva je zcela přiměřenou satisfakcí za neoprávněné šíření podoby žalobce, bez ohledu na to, zda způsob a obsah jeho vyobrazení v meme mohl být objektivně vzato pokládán za dehonestující či nikoli. Dovolací námitka pod bodem c) tedy nezakládá přípustnost dovolání, neboť odvolací soud posoudil existenci neoprávněného zásahu do osobnosti žalobce v souladu se shora citovanou judikaturou. Žalovaným pod čarou označená rozhodnutí dovolacího soudu se předestřené otázky netýkají.

11. Konečně ani námitka pod bodem d) neodůvodňuje přípustnost dovolání. Odvolací soud žalovanému uložil, aby se žalobci omluvil za to, že na síti Twitter ve dnech 20. 8. 2021, 21. 8. 2021 a 27. 8. 2021 neoprávněně zasáhl do práv žalobce „použitím jeho profesní fotografie a její stylizace do volební grafiky uskupení Piráti a Starostové“. Tato formulace zcela vystihuje skutek, který mezi účastníky ani nebyl sporný – žalovaný použil třetí osobou vytvořenou stylizaci profesní fotografie žalobce do volební grafiky uskupení PaS tak, že ji opakovaně sdílel a různě komentoval na sociální síti ve čtyřech konkrétně označených dnech (kdy již věděl, že s tímto způsobem nakládání se svou fotografií žalobce nesouhlasí). Použití v tomto konkrétním případě znamená sdílení existujícího meme na sociální síti. Formulace omluvy tedy reflektuje skutečnost, že meme vytvořil někdo jiný než žalovaný. V opačném případě (měla- li by omluva vyznívat tak, jak tvrdí žalovaný) by musela být formulována jako omluva za zásah „použitím jeho profesní fotografie a její stylizací do volební grafiky…“. Odvolací soud tak v souladu s judikaturou dovolacího soudu shledal požadovanou omluvu dostatečně konkrétní a vystihující povahu neoprávněného zásahu.

12. Lze uzavřít, že přípustnost dovolání nelze na základě uplatněných dovolacích námitek dovodit. Proto Nejvyšší soud dovolání žalovaného podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.

13. Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 10. 12. 2025

JUDr. Martina Vršanská předsedkyně senátu