Nejvyšší soud Usnesení občanské

21 Cdo 3238/2024

ze dne 2024-12-18
ECLI:CZ:NS:2024:21.CDO.3238.2024.1

21 Cdo 3238/2024-38

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Marka Cigánka a soudců Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., a JUDr. Pavla Malého v exekuční věci oprávněné Apston Capital Ltd. se sídlem 4th Floor, Hanover Building, Windmill Lane, Dublin 2, Irsko, reg. č. 00408579, zastoupené Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou se sídlem v Brně, Koliště č. 259/55, proti povinným 1) J. H., a 2) J. H., o žalobě na obnovu řízení podané povinnými proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 8. 2021, č. j. 6 Cmo 195/2021-470, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 16 C 26/2024, o dovolání povinných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. září 2024, č. j. 3 Co 58/2024-20, takto:

Dovolací řízení se zastavuje.

1. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 24. 5. 2024, č. j. 16 C 26/2024-8, odmítl žalobu na obnovu řízení podanou povinnými proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 8. 2021, č. j. 6 Cmo 195/2021-470 (výrok I), a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).

2. Usnesením ze dne 23. 9. 2024, č. j. 3 Co 58/2024-20, Vrchní soud v Praze usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

3. Proti usnesení odvolacího soudu podali povinní včasné dovolání, při jehož podání nebyli zastoupeni advokátem.

4. Soud prvního stupně předložil věc k rozhodnutí dovolacímu soudu, aniž vyzval povinné k zaplacení soudního poplatku za dovolání a k odstranění nedostatku povinného zastoupení. K tomuto postupu vedla soud prvního stupně okolnost, že povinní podávají proti všem rozhodnutím odvolacího soudu mimo jiné i dovolání, a pokud je soudem prvního stupně rozhodováno v dovolacím řízení, i na veškerá rozhodnutí vydaná v rámci dovolacího řízení reagují povinní po rozhodnutí odvolacího soudu vždy dovoláním, žalobou pro zmatečnost a žalobou na obnovu řízení. V případě rozhodnutí soudem prvního stupně by tak mohlo dojít k dalšímu řetězení opravných prostředků.

5. Nejvyššímu soudu je známo, že dovolatelé dlouhodobě zneužívají svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných žalob, přičemž po zahájení řízení podávají velké množství procesních podání, jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků mimořádných. Takové dlouhodobé a cílené počínání účastníků lze jednoznačně označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08, a ze dne 10. 4. 2018, sp. zn. II. ÚS 3921/17). K obdobným závěrům dospěl i Nejvyšší soud, k tomu srov. například usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, a konkrétně ve vztahu k dovolatelům např. usnesení ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. 30 Cdo 4138/2019, ze dne 1. 11. 2022, sp. zn. 26 Cdo 3181/2022, ze dne 23. 12. 2022, sp. zn. 29 Cdo 3516/2022, ze dne 25. 1. 2023, sp. zn. 24 Cdo 208/2023, ze dne 29. 8. 2023, sp. zn. 24 Cdo 2619/2023, ze dne 22. 3. 2023, sp. zn. 21 Cdo 3739/2022, ze dne 7. 9. 2023, sp. zn. 21 Cdo 2334/2023, ze dne 27. 8. 2024, sp. zn. 21 Cdo 2180/2024, nebo ze dne 29. 10. 2024, sp. zn. 23 Cdo 2294/2024.

6. Dovolatelé nebyli soudem prvního stupně vyzváni, aby si pro podání dovolání zvolili zástupcem advokáta či notáře a aby podali řádné dovolání prostřednictvím tohoto zástupce. Nejvyšší soud ovšem připomíná obstrukční povahu počínání dovolatelů a konstatuje, že dovolatelé si musejí být vědomi své povinnosti být v dovolacím řízení kvalifikovaně zastoupeni, jelikož jim tato povinnost nutně musí být známa z předchozích řízení (srov. opět výše označená usnesení Nejvyššího soudu), neboť v minulosti podali několik desítek dovolání. Proto dovolatele ke zvolení si právního zástupce již dále nevyzýval. Procesní postup dovolacího soudu je aprobován i Ústavním soudem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13).

7. Dovolatelé nezaplatili ani soudní poplatek z dovolání. Ačkoli si je dovolací soud vědom, že podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky povinného zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2012, sp. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné pod číslem 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), v daném případě k zaplacení soudního poplatku dovolatele již nevyzýval, neboť z jejich postojů v tomto i v předcházejících řízeních je zřejmé, že si jsou povinnosti zaplatit soudní poplatek vědomi, platit jej však nehodlají a pouze opakovaně podávají neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce a dlouhodobě tak zneužívají svého práva na soudní ochranu (shodně např. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2023, sp. zn. 26 Cdo 2145/2023, ze dne 7. 9. 2023, sp. zn. 21 Cdo 2334/2023, či ze dne 29. 1. 2024, sp. zn. 24 Cdo 138/2024).

8. Nejvyšší soud proto dovolací řízení pro nesplnění podmínky povinného zastoupení dovolatelů podle § 243c odst. 3 věty třetí ve spojení s § 241b odst. 2, § 104 odst. 2 o. s. ř. zastavil.

9. Nejvyšší soud nepřehlédl, že dovolatelé spolu s dovoláním opětovně vznesli námitku podjatosti soudců, tentokrát soudců senátu 3 Co Vrchního soudu v Praze, který rozhodoval o jejich odvolání, a dále senátu 21 Cdo, který rozhoduje o jejich dovolání. Protože je z obsahu námitky podjatosti zřejmé, že soudcům vytýkají jejich postup v řízení o projednávané věci (napadené usnesení vulgárně označují za „právního zmetka“), vyhodnotil Nejvyšší soud bez dalšího takovou námitku podjatosti, včetně navazujícího návrhu na přikázání věci jinému soudu, jednak jako nedůvodnou (srov. § 14 odst. 4 o. s. ř.), a jednak jako obstrukční postup, který s přihlédnutím k ustanovení § 2 o. s. ř. nepožívá právní ochrany (srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. 29 Nd 201/2008, uveřejněné pod č. 2/2009 Sb. rozh. obč., nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2018, sen. zn. 29 NSCR 104/2017).

10. Dovolatelé v dovolání vznesli žádost podle § 243 o. s. ř. o odložení vykonatelnosti napadeného usnesení. Jelikož bylo dovolací řízení zastaveno, Nejvyšší soud o tomto akcesorickém návrhu, který sdílí osud samotného dovolání, již nerozhodoval (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16).

11. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. exekučního řádu). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. 12. 2024

JUDr. Marek Cigánek předseda senátu