USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D., a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a Mgr. Jiřího Němce ve věci žalobkyně T. R., proti žalovaným 1) C Automobil Import s.r.o., se sídlem v Praze, Olbrachtova 2006/9, identifikační číslo osoby 26213664, zastoupenému Mgr. Radovanem Hrubým, advokátem se sídlem v Praze, Revoluční 1003/3, 2) P. Z., 3) METEOR CAR, s. r. o., se sídlem v Orlové, Okružní 1418, identifikační číslo osoby 63323265, a 4) ČSOB Leasing, a. s., se sídlem v Praze, Výmolova 353/3, identifikační číslo osoby 63998980, o zaplacení částky 500.000 Kč a o zaplacení částky 234.060 Kč oproti vrácení vozidla, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 16 Cm 44/2006, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. 2. 2021, č. j. 4 Cmo 24/2021-955, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
(dle § 243f odst. 3 o. s. ř.)
1. Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 23. 7. 2019, č. j. 16 Cm 44/2006-839, nepřiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků pro odvolací řízení proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 10. 2018, č. j. 16 Cm 44/2006-805, a neustanovil jí zástupce pro odvolací řízení. 2. K odvolání žalobkyně odvolací soud usnesením v záhlaví uvedeným usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
3. Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Současně požádala o osvobození od soudního poplatku a ustanovení zástupce.
4. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
5. Podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. VI zákona č. 296/2017 Sb.), vzniká podáním dovolání dovolateli povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání, jenž je splatný vznikem poplatkové povinnosti (§ 7 odst. 1 věta první zákona o soudních poplatcích).
6. Podle § 9 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží (odstavec 1). Zjistí-li odvolací soud poté, co mu byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání, že nebyl zaplacen poplatek splatný podáním odvolání, vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může odvolací soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty odvolací soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Obdobně se postupuje při řízení před dovolacím soudem (odstavec 2). Soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen (odstavec 3).
7. Podáním dovolání tak žalobkyni vznikla povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. § 4 odst. 1 písm. c) zákona o soudních poplatcích] a tímto okamžikem byl soudní poplatek též splatný (srov. § 7 odst. 1 větu první zákona o soudních poplatcích). Žalobkyně dle obsahu spisu soudní poplatek za dovolání neuhradila.
8. Z obsahu spisu dále vyplývá, a dovolacímu soudu je i z jiné úřední činnosti známo, že žalobkyně po zahájení řízení podává mimořádné množství vesměs neodůvodněných či neurčitých procesních podání, jakož i opravných prostředků, včetně opravných prostředků nepřípustných, a opakovaně podává žádosti o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce, přičemž tyto žádosti jsou soudy zamítány. Zmíněné dlouhodobé a cílené jednání žalobkyně tak lze označit za obstrukční (srov. mimo jiné např. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2022, sp. zn. 30 Cdo 1105/2022, anebo – konkrétně ve vztahu k osobě žalobkyně – srov. například odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2021, sp. zn. 23 Cdo 2191/2021, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 12. 2023, sp. zn. 29 Cdo 2131/2022, 29 Cdo 2132/2022, 29 Cdo 2133/2022, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2024, sp. zn. 30 Cdo 2637/2024, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2024, sp. zn. 30 Cdo 2458/2024, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2025, sp. zn. 33 Cdo 845/2025).
9. Vzhledem k výše uvedenému má Nejvyšší soud za to, že žalobkyně procesními obstrukcemi dlouhodobě zneužívá svá procesní práva, a to nikoliv za účelem soudní ochrany, a způsobuje bezdůvodné průtahy (procesní obtíže) v soudním řízení. Její postup tak podle § 2 a § 6 o. s. ř. nepožívá právní ochrany. Zneužití procesního práva totiž může mít jak podobu snahy získat výhodu nepředvídanou procesním právem, tak i podobu maření řádného postupu v řízení.
10. Nejvyšší soud proto žalobkyni nevyzýval k zaplacení soudního poplatku, neboť z jejího postoje v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že si je povinnosti zaplatit soudní poplatek vědoma, platit jej však nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, čímž zneužívá svá procesní práva (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 4. 2023, sp. zn. 26 Cdo 862/2023, nebo ze dne 29. 1. 2025, sp. zn. 23 Cdo 3537/2024). Za této situace se jeví setrvání na požadavku na další výzvu k zaplacení soudního poplatku za dovolání v tomto konkrétním řízení neefektivním a formalistickým (srov. obdobně usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, ve vztahu k výzvě k odstranění nedostatku povinného zastoupení dovolatele advokátem).
11. K žádosti žalobkyně o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro dovolací řízení pak Nejvyšší soud již nepřihlížel, neboť má vzhledem ke shora uvedenému za nepochybné, že záměrem takového počínání žalobkyně je nikoliv sledování ochrany jí tvrzeného subjektivního práva (§ 1 o. s. ř.), nýbrž vyvolání procesních obtíží na straně soudu. Zneužívající procesní postup žalobkyně přitom, jak výše uvedeno, nemůže podle § 2 a § 6 věty druhé o. s. ř. požívat právní ochrany, a k takovému zneužívajícímu procesnímu úkonu se proto podle § 41a odst. 3 o. s. ř. ani nepřihlíží (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2025, sp. zn. 23 Cdo 3566/2024, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2024, sp. zn. 28 Cdo 2766/2024, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2024, sp. zn. 21 Cdo 2299/2024).
12. Z uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolací řízení podle § 9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích zastavil.
13. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. 7. 2025
JUDr. Pavel Horák, Ph.D. předseda senátu