30 Cdo 3608/2023-135
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu Mgr. Viktorem Sedlákem v právní věci
žalobce P. B., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se
sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení částky 10 162 000 Kč, vedené
u vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 19 C 7/2020, o dovolání
žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2022, č. j. 28 Co
485/2022-108, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným usnesením potvrdil usnesení
Obvodního soudu pro Prahu 1 jako soudu prvního stupně ze dne 12. 10. 2022, č. j. 19 C 7/2020-103, kterým tento soud zastavil řízení o žalobcově dovolání
podaném proti usnesení odvolacího soudu ze dne 7. 12. 2020, č. j. 28 Co
383/2020-41, a rozhodl o nákladech řízení (výrok I usnesení odvolacího soudu). Zároveň s tím odvolací soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů odvolacího řízení (výrok II usnesení odvolacího soudu). Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, při jehož podání však nebyl
zastoupen advokátem. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona
č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II
a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“. Podle § 241 odst. 1 věty první o. s. ř., není-li dále stanoveno jinak, musí být
dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle odstavce 2 písm. a) tohoto
ustanovení odstavec 1 neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má
právnické vzdělání. Podle odstavce 4 téhož ustanovení dovolání musí být
sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem,
notářem, nebo osobou uvedenou v § 21, 21a, 21b, anebo v § 26a odst. 3, která má
právnické vzdělání. V souladu s § 241b odst. 2 o. s. ř. není-li splněna podmínka uvedená v § 241,
postupuje se obdobně podle § 104 odst. 2; to neplatí, bylo-li dovolání podáno
opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti
rozhodnutí, proti němuž není dovolání podle § 238 přípustné. Podle § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze
odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat
v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky
řízení odstranit, řízení zastaví (v případě neodstranění nedostatku podmínky
uvedené v § 241 o. s. ř. viz též § 241b odst. 3 věta třetí a § 243c odst. 3
věta třetí o. s. ř.). Povinné zastoupení je tedy zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se
dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze o
dovolání meritorně rozhodnout. Jak již bylo zmíněno, žalobce není pro dovolací řízení zastoupen advokátem nebo
notářem, přičemž netvrdil ani nedoložil, že má právnické vzdělání. Poté, co o
žalobcově požadavku na ustanovení zástupce z řad advokátů, jenž byl vznesen v
souvislosti s dovoláním, které žalobce podal proti usnesení Městského soudu v
Praze ze dne 7. 12. 2020, č. j. 28 Co 383/2020-41, bylo pravomocně rozhodnuto,
a to zamítavě (viz usnesení soudu prvního stupně ze dne 8. 9. 2021, č. j. 19 C
7/2020-80, odůvodněné poukazem na svévolnost a zjevnou bezúspěšnost uplatňování
práva žalobcem), soud prvního stupně v souvislosti s nyní řešeným dovoláním
vyzval žalobce svým usnesením ze dne 30. 1. 2023, č. j. 19 C 7/2020-113, k
tomu, aby si tohoto zástupce do 15 dnů ode dne doručení zmíněného usnesení
zvolil a jeho prostřednictvím též podal řádné dovolání. Žalobce však v reakci
na tuto výzvu, jež mu byla doručena dne 13. 2.
2023, svým podáním doručeným
prvostupňovému soudu dne 20. 2. 2023 pouze znovu požádal, aby mu byl zástupce z
řad advokátů ustanoven. Tomuto jeho požadavku však rovněž nebylo vyhověno (z
obdobných důvodů), jak patrno z usnesení soudu prvního stupně ze dne 2. 5. 2023, č. j. 19 C 7/2020-121, ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne 30. 8. 2023, č. j. 28 Co 296/2023-132, jež nabylo právní moci dne 29. 9. 2023. Přestože žalobce již následně nebyl soudem prvního stupně znovu vyzván, aby si
pro dovolací řízení zástupce z řad advokátů zvolil a aby jeho prostřednictvím
též podal řádné dovolání, tato skutečnost nebrání tomu, aby dovolací soud na
uvedený nedostatek žalobcova zastoupení nyní reagoval zastavením dovolacího
řízení. Je tomu tak proto, že dovolacímu soudu je z jeho rozhodovací činnosti
známo, že žalobce podává mimořádně vysoký počet neurčitě formulovaných žalob, v
nichž po žalované České republice požaduje náhradu majetkové nebo nemajetkové
újmy, přičemž v těchto řízeních přistupuje k hojnému využívání opravných
prostředků zahrnujících též četná dovolání. Výsledkem tohoto žalobcova
dlouhodobého počínání je pak mj. i to, že si musí být své povinnosti být v
dovolacím řízení kvalifikovaně zastoupen vědom, jelikož je mu tato povinnost
známa nejen z výše nastíněného průběhu tohoto řízení, ale i z jiných paralelně
probíhajících řízení, v nichž byl mnohokrát k odstranění nedostatku povinného
zastoupení pro dovolací řízení bezúspěšně vyzýván (viz např. usnesení
Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2298/2016, proti němuž
podanou ústavní stížnost Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 5. 4. 2017, sp. zn. I. ÚS 3878/16, ze dne 5. 10. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2349/2016, proti němuž
podanou ústavní stížnost Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 8. 12. 2016, sp. zn. IV. ÚS 3784/16, ze dne 7. 12. 2016, sp. zn. 30 Cdo 5518/2016, proti němuž
podanou ústavní stížnost Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 10. 10. 2017, sp. zn. III. ÚS 112/17, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2017, sp. zn. 30 Cdo 624/2017, ze dne 20. 2. 2018, sp. zn. 30 Cdo 464/2018, proti němuž
podanou ústavní stížnost Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 20. 3. 2018, sp. zn. III. ÚS 845/18, ze dne 18. 7. 2019, sp. zn. 30 Cdo 2134/2019, ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. 30 Cdo 2795/2019, ze dne 9. 6. 2020, sp. zn. 30 Cdo 1229/2020, ze
dne 27. 1. 2021, sp. zn. 30 Cdo 3701/2020, ze dne 17. 3. 2021, sp. zn. 30 Cdo
3669/2020, nebo ze dne 10. 8. 2022, sp. zn. 30 Cdo 1940/2022). Uvedený procesní postup dovolacího soudu je též aprobován Ústavním soudem,
který ve svém usnesení ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, ve vztahu k
opakovanému poučování stěžovatelů zneužívajících svého práva na přístup k soudu
uvedl: „Ústavní soud byl nucen ve věcech takových stěžovatelů opakovaně
konstatovat, že v řízení o ústavní stížnosti není ve vztahu k požadavku
právního zastoupení poučení nevyhnutelnou podmínkou, jestliže se stěžovateli
takového poučení dostalo ve zcela identických případech předchozích. V takové
situaci se jeví setrvání na požadavku poučení dalšího, pro konkrétní řízení,
neefektivním a formalistickým.
Ústavní soud má za to, že obdobnou argumentaci
lze použít i na podmínku povinného zastoupení v řízení před Nejvyšším soudem. Pakliže byl stěžovatel v řízení před Nejvyšším soudem v minulosti opakovaně
poučován o nutnosti advokátního zastoupení, jeví se další lpění na poučení v
konkrétním případě jako neúčelné.“
Ačkoli si je dovolací soud vědom, že dle ustálené judikatury má před zastavením
dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost
zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (viz usnesení Nejvyššího soudu ze
dne 27. 1. 2012, sp. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné pod číslem 57/2012 Sbírky
soudních rozhodnutí a stanovisek), v daném případě k zaplacení soudního
poplatku dovolatele nevyzýval, a to pro známé postoje dovolatele, které
dlouhodobě zaujímá ve vztahu k plnění této povinnosti, kdy opakovaně podává
bezúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 7. 2020, sp. zn. 30 Cdo 1341/2020). Dovolací soud tedy uzavírá, že pro nedostatek povinného zastoupení žalobce
nejsou splněny podmínky pro pokračování v řízení o jeho dovolání, a proto
dovolací řízení podle § 243c odst. 3 věty třetí o. s. ř. zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat (§ 243f odst.
3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. 12. 2023
Mgr. Viktor Sedlák
předseda senátu