6 Tdo 360/2020

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 2. 3. 2021 o dovoláních, která podali obvinění D. R., nar. XY v XY, trvale bytem XY, P. K., nar. XY v XY, trvale bytem XY, K. K., nar. XY v XY, trvale bytem XY, L. N., nar. XY v XY, státní příslušnice Slovenské republiky, trvale bytem XY, P. D., nar. XY v XY, trvale bytem XY, T. M., nar. XY v XY, trvale bytem XY, V. K., nar. XY v XY, trvale bytem XY, a nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněných D. R., P. K., K. K., L. N., P. D., T. M., V. K., I. S., nar. XY v XY, trvale bytem XY, M. J., nar. XY v XY, trvale bytem XY, J. Ř., nar. XY v XY, trvale bytem XY, a J. H., nar. XY ve XY, bytem XY, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 6. 2019, č. j. 6 To 64/2018-34 994, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 4 T 21/2013, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněných D. R., P. K., K. K., L. N., P. D., T. M. a V. K. a dovolání nejvyššího státního zástupce podané v neprospěch obviněných D. R., P. K., K. K., L. N., I. S., P. D., T. M., V. K., M. J., J. Ř. a J. H. odmítají.

I. Dosavadní průběh řízení

1. Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2018, č. j. 4 T 21/2013-33 778 (dále také jen „rozsudek soudu prvního stupně“), byli na základě skutkových zjištění vyjádřených v jeho výrokové části uznáni vinnými

obviněný D. R. pokračujícím zločinem přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 alinea 1, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku,

obviněný P. K. pokračujícím zločinem zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), b), c), odst. 3 tr. zákoníku dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, spáchaným ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, a pokračujícím zločinem poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, spáchaným ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku,

obviněná K. K. pokračujícím zločinem zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), b), c), odst. 3 tr. zákoníku dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, spáchaným ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, a pokračujícím zločinem poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, spáchaným ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku,

obviněná L. N. pokračujícím zločinem zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), b), c), odst. 3 tr. zákoníku dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, spáchaným ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, a pokračujícím zločinem poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, spáchaným ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku,

obviněná I. S., jako spolupracující obviněná podle § 178a odst. 1 tr. ř., pokračujícím zločinem zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), b), c) tr. zákoníku dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, spáchaným ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, pokračujícím zločinem podplacení podle § 332 odst. 1 alinea 1, odst. 2 písm. a), b) tr. zákoníku a zločinem poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, spáchaným ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku,

obviněný P. D. zločinem zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), b), c) tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, spáchaným ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, zločinem podplacení podle § 332 odst. 1 alinea 1, odst. 2 písm. a), b) tr. zákoníku a zločinem poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, spáchaným ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku,

obviněný T. M. zločinem zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), b), c) tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, spáchaným ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, a zločinem poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, spáchaným ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku,

obviněný V. K. zločinem zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, spáchaným ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, a zločinem podplacení podle § 332 odst. 1 alinea 1 tr. zákoníku,

obviněný M. J. pokračujícím zločinem zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, spáchaným ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, pokračujícím zločinem podplacení podle § 332 odst. 1 alinea 1 tr. zákoníku a zločinem poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, spáchaným ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku,

obviněný J. Ř. pokračujícím zločinem zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2, písm. a), c) tr. zákoníku, spáchaným ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, pokračujícím zločinem podplacení podle § 332 odst. 1 alinea 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a zločinem poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, spáchaným ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku,

obviněný J. H. zločinem zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), c) tr. zákoníku, spáchaným ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, a zločinem podplacení podle § 332 odst. 1 alinea 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku.

2. Za tyto trestné činy byli odsouzeni:

obviněný D. R. podle § 331 odst. 4 tr. zákoníku k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání osmi let a šesti měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu byl podle § 66 odst. 1, 3 tr. zákoníku uložen trest propadnutí majetku v rozsahu specifikovaném ve výroku rozsudku a podle § 70 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, a to částky 7 000 000 Kč zajištěné při jeho osobní prohlídce dne 14. 5. 2012,

obviněný P. K. podle § 260 odst. 5 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání sedmi let a šesti měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu byl podle § 66 odst. 1, 3 tr. zákoníku uložen trest propadnutí majetku v rozsahu specifikovaném ve výroku rozsudku,

obviněná K. K. podle § 260 odst. 5 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání sedmi let a šesti měsíců, pro jehož výkon byla podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazena do věznice s ostrahou. Dále jí byl podle § 66 odst. 1, 3 tr. zákoníku uložen trest propadnutí majetku v rozsahu specifikovaném ve výroku rozsudku,

obviněná L. N. podle § 260 odst. 5 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání pěti let, pro jehož výkon byla podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazena do věznice s ostrahou. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku jí byl uložen peněžitý trest v počtu 200 denních sazeb s výší jedné denní sazby 2 500 Kč, tedy celkem ve výměře 500 000 Kč, přičemž pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl peněžitý trest vykonán, byl podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání dvou let. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku jí byl dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu činnosti spojené s výkonem funkcí ve statutárních orgánech obchodních společností a družstev na dobu pěti let,

obviněná I. S. podle § 260 odst. 5 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku a za použití § 58 odst. 4 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let, jehož výkon jí byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu pěti let. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku jí byl uložen peněžitý trest v počtu 200 denních sazeb s výší jedné denní sazby 5 000 Kč, tedy celkem ve výměře 1 000 000 Kč, přičemž pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl peněžitý trest vykonán, byl podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání dvou let. Dále jí byl podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu činnosti spojené s výkonem funkcí ve statutárních orgánech obchodních společností a družstev na dobu tří let,

obviněný P. D. podle § 260 odst. 5 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání pěti let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 70 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku mu byl uložen trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, a to částky 2 579 000 Kč zajištěné při domovní prohlídce v místě jeho bydliště. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku mu byl uložen peněžitý trest v počtu 100 denních sazeb s výší jedné denní sazby 5 000 Kč, tedy celkem ve výměře 500 000 Kč, přičemž pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl peněžitý trest vykonán, byl podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání jednoho roku. Dále mu byl podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu činnosti spojené s výkonem funkcí ve statutárních orgánech obchodních společností a družstev na dobu dvou let,

obviněný T. M. podle § 260 odst. 5 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání pěti let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku mu byl uložen peněžitý trest v počtu 100 denních sazeb s výší jedné denní sazby 5 000 Kč, tedy celkem ve výměře 500 000 Kč, přičemž pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl peněžitý trest vykonán, byl podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání jednoho roku,

obviněný V. K. podle § 256 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu čtyř let. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku mu byl uložen peněžitý trest v počtu 60 denních sazeb s výší jedné denní sazby 5 000 Kč, tedy celkem ve výměře 300 000 Kč, přičemž pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl peněžitý trest vykonán, byl podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání devíti měsíců. Dále mu byl podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu činnosti spojené s výkonem funkcí ve statutárních orgánech obchodních společností a družstev na dobu dvou let,

obviněný M. J. podle § 260 odst. 5 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání pěti let a šesti měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 66 odst. 1, 3 tr. zákoníku mu byl uložen trest propadnutí majetku v rozsahu částky 2 203 600 Kč zajištěné při domovní prohlídce v místě jeho bydliště. Dále mu byl podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu činnosti spojené s výkonem funkcí ve statutárních orgánech obchodních společností a družstev na dobu tří let,

obviněný J. Ř. podle § 260 odst. 5 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání pěti let a šesti měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku mu byl uložen peněžitý trest v počtu 200 denních sazeb s výší jedné denní sazby 5 000 Kč, tedy celkem ve výměře 1 000 000 Kč, přičemž pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl peněžitý trest vykonán, byl podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání dvou let. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku mu byl dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu činnosti spojené s výkonem funkcí ve statutárních orgánech obchodních společností a družstev na dobu tří let,

obviněný J. H. podle § 256 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu čtyř let. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku mu byl uložen peněžitý trest v počtu 100 denních sazeb s výší jedné denní sazby 5 000 Kč, tedy celkem ve výměře 500 000 Kč, přičemž pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl peněžitý trest vykonán, byl podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání jednoho roku.

3. O odvoláních, která proti tomuto rozsudku podali nezl. AAAAA (pseudonym), státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Praze a obvinění D. R., P. K., K. K., L. N., P. D., T. M., V. K., M. J., J. Ř. a J. H., rozhodl Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 26. 6. 2019, č. j. 6 To 64/2018-34 994. Podle § 258 odst. 1 písm. a), b), d) tr. ř. napadený rozsudek z podnětu odvolání nezl. AAAAA, státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Praze a obviněných D. R., P. K., K. K., L. N., P. D., T. M., V. K., M. J., J. Ř. a J. H. zrušil v celém rozsahu. Podle § 259 odst. 3 písm. a), b) tr. ř. a ohledně obviněné I. S. i podle § 259 odst. 4 tr. ř. znovu rozhodl tak, že podle § 45 odst. 1 tr. zákoníku ohledně obviněné I. S. zrušil výrok o vině pokračujícím trestným činem a trestnými činy spáchanými s ním v jednočinném souběhu, výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají v uvedeném výroku o vině svůj podklad z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 1. 2018, č. j. 57 T 10/2014-9214, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 1. 2019, č. j. 5 To 40/2018-9382,

a uznal vinnými

obviněného D. R. zločinem zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), b), c), odst. 4 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku [ad 2)] a zločinem poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku [ad 2)],

obviněného P. K. pokračujícím zločinem zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), b), c), odst. 3 tr. zákoníku dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku [ad 1), 2)], a zločinem poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku [ad 2)],

obviněnou K. K. pokračujícím zločinem zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), b), c), odst. 3 tr. zákoníku dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku [ad 1), 2)], a zločinem poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku [ad 2)],

obviněnou L. N. pokračujícím zločinem zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), b), c), odst. 3 tr. zákoníku dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku [ad 1), 2)], a zločinem poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku [ad 2)],

obviněnou I. S. pokračujícím zločinem zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), b), c) tr. zákoníku dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku [ad 1), 2)], resp. zločinem sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) tr. zákoníku, dílem dokonaným [ad 3), dříve 6)], dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku [ad 4), dříve 8)], ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, pokračujícím zločinem podplacení podle § 332 odst. 1 alinea 1, odst. 2 písm. a), b) tr. zákoníku, zločinem poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku [ad 1), 2)], a pomocí ke zločinu dotačního podvodu podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku k § 212 odst. 1, odst. 5 písm. a), odst. 6 písm. a) tr. zákoníku, dílem dokonanému [ad 3), dříve 6)], dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku [ad 4), dříve 8)],

obviněného P. D. zločinem zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), b), c) tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku [ad 2)], zločinem podplacení podle § 332 odst. 1 alinea 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku [ad 2)] a zločinem poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku [ad 2)],

obviněného T. M. zločinem zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), b), c) tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku [ad 2)] a zločinem poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku [ad 2)],

obviněného V. K. zločinem zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2, písm. a) tr. zákoníku [ad 1)] a zločinem podplacení podle § 332 odst. 1 alinea 1 tr. zákoníku [ad 1)].

v období nejméně od srpna 2011 do 14. 5. 2012 v Kladně, Praze a dalších místech zejména XY, v souvislosti se zadáním veřejných zakázek: „G. H.– R. g.“, zadavatele XY, XY, IČO: XY, „R. z. B.“, zadavatele XY, XY, IČO: XY, K. K., jako ředitelka O. n. K., nemocnice XY a P. K., s částečným pracovním úvazkem v oblastních nemocnicích XY, využili své úzké osobní vazby a vlivu na hejtmana XY D. R. a tím získali přístup k informacím o průběhu a podmínkách zadávacích řízení zadavatele XY a jako ti, kdo koordinovali a řídili trestnou činnost, se předem dohodli, kterému soutěžiteli v souvislosti se zadáním konkrétních veřejných zakázek sjednají výhodu spočívající v tom, že jeho zástupci umožní se podílet na stanovení rozsahu veřejné zakázky případně též technické specifikaci požadovaných dodávek v rámci veřejné zakázky, zprostředkovali mu kontakt na zástupce pořadatele zadávacího řízení, kterým byla E., zastoupená L.

N. a předem vybranému soutěžiteli umožnili ve spolupráci s tímto pořadatelem se podílet na tvorbě zadávací dokumentace v části stanovení si podmínek pro uchazeče tak, aby vyhovovala právě takto předem vybranému soutěžiteli, kdy věděli a byli srozuměni s tím, že tak jednají na úkor dalších soutěžitelů, vše s úmyslem opatřit takto předem vybranému soutěžiteli prospěch spočívající v samotném získání veřejné zakázky, nejméně finančně vyčísleném v podobě čistého zisku z následné realizace takové zakázky, ale též v podobě zajištění práce pro zaměstnance soutěžitele, zvyšováním obratu firmy, upevnění postavení na trhu apod., přičemž se rovněž předem dohodli, že za toto jednání budou po vybraném zájemci žádat pro sebe, případně též pro D.

R., majetkový prospěch ve formě finanční hotovosti ve výši odpovídající cca 10 % z následně vysoutěžené ceny, který si po jeho převzetí mezi sebou rozdělili a vzájemné role si při jednání s předem vybranými zástupci soutěžitele rozdělili tak, že K. K. vždy jednala a konkrétní podmínky sjednání výhody a výše požadované úplaty dohodla se zástupcem soutěžitele, pokud se jednalo o veřejnou zakázku na dodávku staveb a P. K. jednal vždy s takto předem vybraným zástupcem soutěžitele, pokud se jednalo o veřejnou zakázku na dodávku technologií, kdy v souvislosti s konkrétními, shora popsaným způsobem ovlivněnými zadávacími řízeními, pro sebe, případně pro D.

R. po jednotlivých zástupcích soutěžitelů požadovali v dále popsaných skutcích celkem 26 800 000 Kč, kdy z této celkové částky skutečně převzali 16 800 000 Kč, přičemž zbytek již slíbeného úplatku nestihli převzít z důvodu jejich zadržení Policií České republiky dne 14. 5. 2012, L. N., vystupující za spol. E., IČO: XY, jehož byla do 18. 1. 2012 jediným společníkem spol. M. C., se sídlem XY, jakožto pořadatele veřejných zakázek, vždy na základě uzavřené mandátní smlouvy se zadavatelem, se řídila instrukcemi, které jí dávali obžalovaní K.

K. a P. K.

ohledně postupu při ovlivnění průběhu těchto veřejných zakázek, tak jak bylo výše popsáno, a která na základě těchto instrukcí a dohody s těmito obžalovanými sjednala výhodu vždy předem vybranému soutěžiteli tím, že mu umožnila podílet se na tvorbě zadávací dokumentace stanovením si podmínek pro uchazeče tak, aby vyhovovala takto předem vybranému soutěžiteli, poskytovala mu informace o průběhu konkrétního zadávacího řízení, jako např. o počtu přihlášených uchazečů, umožnila mu sestavovat odpovědi na dodatečné dotazy dalších uchazečů a též na zdůvodnění případného vyloučení dalších uchazečů, v případě užšího výběrového řízení v bodě 1), kde k omezení počtu účastníků docházelo losem, pak přesně nezjištěným způsobem za využití služeb spol.

V.-Z., zajistila, aby byli vybráni předem domluvení uchazeči, a v souvislosti se zadáním takto ovlivněných veřejných zakázek v některých případech i sama žádala od zástupců soutěžitelů majetkový prospěch v podobě finanční hotovosti, kdy celkem pro sebe a další neustanovenou osobu či osoby požadovala 600 000 Kč, přičemž z této celkové částky skutečně převzala nejméně 200 000 Kč,

D. R. jako hejtman a člen Rady XY sám předkládal materiály vztahující se k průběhu a zadání veřejných zakázek, včetně materiálů souvisejících s navrhovaným způsobem financování těchto investic, tedy jako úřední osoba v souvislosti s konkrétními, shora popsaným způsobem ovlivněnými a dále popsanými zadávacími řízeními, kdy o průběhu ovlivnění těchto veřejných zakázek za úplatky věděl, byl s tím srozuměn a sám svým utvrzováním obžalovaných K. K. a P. K. přispíval k dokonání popsané trestné činnosti, si po vzájemné dohodě nechal slíbit od obžalovaných K. K. a P. K. částku minimálně ve výši 7 000 000 Kč, kterou od jmenovaných skutečně převzal jako svůj podíl z úplatků, získaných předtím K. K. a P. K. od zástupců soutěžitelů za ovlivněná zadávací řízení, přičemž zbytek jeho podílu z již slíbeného úplatku nestihl převzít z důvodu jeho zadržení Policií České republiky dne 14. 5. 2012, a

I. S., jako jednatelka spol. F., se sídlem XY, IČO: XY, P. D., jako generální ředitel a člen představenstva spol. K. B., IČO: XY, T. M., jako obchodní ředitel spol. K. B., IČO: XY, V. K., jako člen představenstva spol. P. c., IČO: XY, každý samostatně jako zástupce předem vybraného soutěžitele, v souvislosti se zadáním vždy konkrétní dále popsané veřejné zakázky, přijali nabídku K. K. a P. K., za součinnosti L.

N., na zjednání výhody spočívající v tom, že se podíleli na stanovení rozsahu veřejné zakázky, případně též technické specifikace požadovaných dodávek v rámci konkrétní veřejné zakázky, dále, že vešli přímo či zprostředkovaně v kontakt s pořadatelem zadávacího řízení, kterým byla E., v případě zadavatele XY, a ve spolupráci s tímto pořadatelem se podíleli na tvorbě zadávací dokumentace v části stanovení si podmínek pro uchazeče s úmyslem získat prospěch pro společnost, kterou zastupovali ve formě předpokládaného čistého zisku z následné realizace zakázky, či podílení se na ní ve formě subdodávek, kdy za zprostředkování popsané výhody v souvislosti se zadáním konkrétní veřejné zakázky I. S., P. D., V. K. vždy slíbili a také poskytli úplatek ve formě finanční hotovosti určené pro K. K., P. K., L. N. a v případě bodu 2) i pro D. R., a to konkrétně tak, že

1) obžalovaní K. K., P. K., L. N., I. S. a V. K. jako organizovaná skupina K. K. a P. K., oba bez oficiální vazby na XY, XY, IČO: XY, jako zadavatele podlimitní veřejné zakázky na stavební práce, vyhlášené v užším řízení v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění, na akci: „G. H.– R. g.“, s předpokládaným omezením počtu zájemců na 5 losem, zveřejněné v informačním systému o Veřejných zakázkách dne 9. 9. 2011 pod evidenčním číslem XY, oba však s osobní vazbou a vlivem na hejtmana XY D. R. jako statutárního zástupce tohoto zadavatele a tím s přístupem k informacím o průběhu a podmínkách zadávacího řízení a L. N., jednající za společnost E.,

IČO: XY, se sídlem XY, která byla XY pověřena pořádáním uvedeného zadávacího řízení, se předem v Kladně, případně na jiných místech XY dohodli, kterého zájemce o uvedenou veřejnou zakázku zvýhodní v zadávacím řízení tak, aby se stal jeho vítězem, přičemž se rovněž předem dohodli, že za toto jednání budou po vybraném zájemci žádat majetkový prospěch ve formě finančního plnění pro K. K. a P. K. ve výši kolem 10 % z následně vysoutěžené ceny zakázky, pro L. N. v předem neupřesněné výši, a dle této dohody následně nejpozději v září 2011 oslovila K. K. s vědomím a souhlasem P. K. a L. N.

I. S. s nabídkou zjednání této výhody pro společnost P. c., IČO XY, se sídlem XY, tak, aby se tato společnost stala vítězem daného zadávacího řízení za požadovanou odměnu ve formě majetkového prospěchu v přesně neurčené výši pro K. K., P. K. a L. N. a poté, co I. S. po společné dohodě s V. K., jako členem představenstva společnosti P. c., s touto nabídkou zvýhodnění v rámci zadávacího řízení za poskytnutí majetkového prospěchu pro jmenované obžalované společně souhlasili, K. K., P. K. a L. N. společně zajistili výhodnější podmínky v uvedeném zadávacím řízení společnosti P.

c., na úkor všech ostatních zájemců o tuto veřejnou zakázku tím, že L. N. přesně nezjištěným způsobem za využití spol. V.-Z., IČO: XY, kterou za tím účelem najala pro omezení počtu uchazečů losem, zjednala a zajistila ovlivnění průběhu omezení počtu zájemců losováním tak, aby v něm byli vylosování předem určení zájemci, konkrétně společnost P. c., a další čtyři společnosti jednající s ní po vzájemné dohodě, konkrétně spol. P., K. B., S. K., I. C., dále umožnili I. S. a V. K. přímo se podílet na podobě zadávací dokumentace, konkrétně ve stanovení podmínek pro uchazeče a poskytli jí další potřebné informace k tomu, aby společnost P.

c., podala nejvýhodnější nabídku s nejnižší cenou a stala se vítězem zadávacího řízení, takže se účast dalších soutěžitelů stala čistě formální, následně byla nabídka společnosti P. c., s nabídkovou cenou 26 620 126 Kč bez DPH, tedy 31 944 151,20 Kč včetně DPH skutečně dne 13. 12. 2011 Radou XY na základě doporučení hodnotící komise vybrána jako nejvýhodnější, přičemž K. K. požadovala po I. S. finanční plnění ve výši 2 800 000 Kč jako odměnu za ovlivnění uvedeného zadávacího řízení ve prospěch společnosti P.

c., a to pro sebe a P. K. a L. N. požadovala po I. S.

finanční plnění ve výši 200 000 Kč jako odměnu za ovlivnění zadávacího řízení,

I. S. společně podle vzájemné dohody s V. K. s těmito požadavky souhlasili a po uzavření smlouvy o dílo mezi XY a společností P. c., na realizaci předmětné veřejné zakázky, tedy v souvislosti se zadáním této veřejné zakázky, předala I. S. finanční hotovost, na kterou se rovným dílem s V. K. složili a v požadované výši ji poskytli jednak P. K. a jednak L. N., kdy uvedeného jednání se obžalovaní dopustili s úmyslem získat prospěch mimo jiné ve formě finančně vyjádřitelného čistého zisku pro dodavatele, tedy společnost P. c., z realizace této zakázky po zohlednění daně z příjmu právnických osob ve výši nejméně 296 302 Kč

2) obžalovaní K. K., P. K., L. N., I. S., P. D., T. M. a D. R. jako organizovaná skupina v době nejpozději od června 2011 do 14. 5. 2012 v Kladně, Praze a na dalších místech zejména XY v souvislosti se zadáním veřejné zakázky „R. z. B.“ zadavatele XY, XY, IČO: XY, zadané v užším řízení podle § 28 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění účinném do 11. 9. 2011 a zveřejněné v informačním systému o Veřejných zakázkách dne 22. 7. 2011 pod registračním číslem XY, která měla být hrazena z 85 % z R.

o. p. N. S. Č. financovaného z prostředků Evropské unie a z 15 % z vlastních prostředků XY, nejprve K. K. a P. K., přestože nebyli v žádném zjevném formálním vztahu ke XY jako zadavateli této veřejné zakázky, měli však silné osobní vazby na D. R., hejtmana XY, jako zástupce tohoto zadavatele veřejné zakázky a díky nim měli přístup k informacím o průběhu zadávacího řízení a možnost jeho ovlivnění, se předem dohodli, kterého zájemce o uvedenou veřejnou zakázku zvýhodní v zadávacím řízení tak, aby se stal jeho vítězem, přičemž se rovněž předem dohodli, že za toto jednání budou po vybraném zájemci o veřejnou zakázku pro sebe a D.

R. žádat majetkový prospěch ve formě finančního plnění ve výši kolem 10 % z následně vysoutěžené ceny zakázky, kdy D. R. jako hejtman a člen Rady XY, tedy jako úřední osoba, byl od počátku s touto dohodou srozuměn a souhlasil s ní a sám svým utvrzováním obžalovaných K. K. a P. K. přispíval k dokonání trestné činnosti, přičemž současně jako hejtman a člen Rady XY sám předkládal materiály vztahující se k průběhu a zadání této veřejné zakázky, včetně materiálů souvisejících s navrhovaným způsobem financování této investice a podle této dohody, kdy K.

K. a P. K. byli těmi, kdo celé jednání organizovali a řídili prostřednictvím I. S., kterou o své dohodě a úmyslu zvýhodnit vybraného zájemce oba informovali, a která měla mít pro svoji společnost F., se sídlem XY, z následné realizace r. z. B. též prospěch ve formě subdodávek pro vítěze zadávacího řízení a jejíž role spočívala ve zprostředkování kontaktů mezi K. K. a P. K. a dalšími v úvahu přicházejícími osobami z řad předem vybraného uchazeče, kontaktovali P. D., generálního ředitele a člena představenstva společnosti K.

B., se sídlem XY,

IČO: XY, jemuž nabídli zajištění výhry v tomto zadávacím řízení pro společnost K. B., za poskytnutí majetkového prospěchu ve formě úplatku v tehdy ještě přesně neurčené výši pro K. K., P. K. a D. R. jako zástupce zadavatele, a když P. D. s jejich nabídkou vyslovil souhlas, K. K. a P. K. společně s L. N., zastupující společnost E., se sídlem XY, pověřenou XY pořádáním uvedeného zadávacího řízení, která nejpozději od této chvíle byla s jejich předchozí dohodou o ovlivnění zadávacího řízení seznámena a souhlasila s tím, avšak za ovlivnění tohoto zadávacího řízení také požadovala pro sebe a event. pro další neustanovené osoby finanční prospěch ve formě úplatku, zajistili společně K. K., P. K. a L. N. výhodnější podmínky v uvedeném zadávacím řízení společnosti K. B., na úkor všech ostatních zájemců o tuto veřejnou zakázku tím, že L. N. na pokyn K. K. a P. K. umožnila P.

D. a T. M. jako obchodnímu řediteli společnosti K. B., který byl o ovlivnění tohoto zadávacího řízení informován P. D., přímo se podílet na podobě zadávací dokumentace a poskytla jim veškeré potřebné informace k tomu, aby tato společnost podala nejvýhodnější nabídku s nejnižší cenou a stala se vítězem zadávacího řízení, takže účast dalších soutěžitelů se stala čistě formální, a to zejména tím, že L. N. opět podle pokynů K. K. a P. K. ovlivnila průběh omezení počtu zájemců stanovením podmínek k samotné účasti v zadávacím řízení, tj. profesních, kvalifikačních předpokladů dodavatelů a jejich ekonomické, finanční a technické způsobilosti tak, aby stanovené podmínky vyhovovaly zejména již vybrané společnosti K.

B., dále P. D. a T. M. zprostředkovali kontakt na P. N., R. G., se sídlem XY, jako zástupce subdodavatele projekční kanceláře A., XY, zpracovávající pro XY projektovou dokumentaci na rekonstrukci zámku B., včetně výkazů výměr a položkového rozpočtu, přičemž této projekční kanceláři současně K. K. a P. K. doporučili společnost K. B., jako subdodavatele pro zpracování výkazů výměr a položkového rozpočtu, přičemž P. D. a T. M. po předchozí domluvě minimálně s K. K. a L. N. a s vědomím P. K. a I. S.

sami nechali pro společnosti A., zpracovat výkaz výměr, včetně položkového rozpočtu k projektu r. z. B. s předpokládanou cenou zakázky ve výši přibližně 218 000 000 Kč včetně DPH, která však neodpovídala zpracovanému projektu a byla úmyslně navýšena, avšak společnost A., tento položkový rozpočet sama přepracovala tak, aby odpovídal skutečnosti, obvyklým cenám a projektové dokumentaci zpracované touto společností a XY poté předala projektovou dokumentaci s přepokládanou reálnou cenou zakázky ve výši přibližně 161 000 000 Kč včetně DPH, a proto P.

D. a T. M. po předchozí dohodě s K. K. a L. N. a s vědomím P. K., D. R. a I. S. v úmyslu opět navýšit přepokládanou cenu této veřejné zakázky tak, aby nabídková cena společnosti K. B., v jimi ovlivněném zadávacím řízení mohla být co nevyšší a bylo tak odčerpáno z rozpočtu XY a evropských fondů jimi původně předpokládané množství finančních prostředků, ale přesto nižší než ostatních zájemců, rozpočet projektu rekonstrukce opět mimo jiné do projektováním vybavení interiérů objektu účelově navýšili až na částku přibližně 218 000 000 Kč včetně DPH, ačkoliv si byli všichni obžalovaní vědomi toho, že výkaz výměr a položkový rozpočet odevzdaný XY společností A., je reálný a správný a odpovídá projektové dokumentaci, přičemž zároveň všichni tito obžalovaní věděli, že v této účelově navýšené podobě neodpovídající skutečnosti bude rozpočet r.

z. B. předložen XY ke schválení financování v rámci R. o. p. N. S. Č.., financovaného z prostředků Evropské unie, tento navýšený rozpočet předložili XY jako údajně správný, odpovídající obvyklým cenám a projektové dokumentaci, z nabídek do zadávacího řízení, jimiž byly i společnosti M., S., P.– I., a B. s. s., následně byla dne 28. 2. 2012 nabídka společnosti K.

B., s nabídkovou cenou zakázky 178 932 974 Kč bez DPH, tedy 214 719 569 Kč včetně DPH skutečně vyhodnocena jako nejvýhodnější tak, jak bylo výše popsaným způsobem mezi obžalovanými předem dohodnuto, a po skončení zadávacího řízení byla kompletní dokumentace této zmanipulované veřejné zakázky včetně účelově navýšeného výkazu výměr a všech ostatních dokladů vyhotovených obžalovanými předložena dne 13. 4. 2012 zadavatelem ke schválení financování v rámci R. o. p. N. S. Č., registrovanému projektu č. XY s názvem projektu R.

z. B. s předpokládanou výší dotace 150 111 929,50 Kč financované z rozpočtu Evropské unie, přičemž od počátku výše popsaného jednání byl P. D. po dohodě nejméně s K. K. a s vědomím P. K. a D. R. domluven s I. S. na tom, že její společnost F., se bude na realizaci zakázky r. z. B. podílet formou subdodávek pro společnost K. B., za což přispěje rovným dílem na odměnu ve formě finanční hotovosti, tj. úplatku za ovlivnění zadávacího řízení ve prospěch společnosti K. B., pro K. K., P. K., D. R. a L. N., kdy K.

K. konkretizovala výši požadovaného úplatku I. S. částkou ve výši 24 000 000 Kč splatnou po podpisu smlouvy o dílo mezi XY a společností K. B., a která měla být dle předchozí vzájemné dohody dělena mezi D. R., K. K. a P. K., L. N. konkretizovala výši plnění požadovaného pro sebe jako úplatek I. S. částkou ve výši 400 000 Kč, k realizaci této dohody pak začalo postupně docházet nejméně od 12. 3. 2012, kdy P. D. společně s I. S. shromáždili částku ve výši 14 000 000 Kč jako první splátku úplatku, kterou dne 14.

5. 2012 společně předali K. K. v její kanceláři v areálu Nemocnice K. jako zálohu ze slíbené odměny v celkové výši 24 000 000 Kč za ovlivnění předmětné veřejné zakázky a následně podle předchozí dohody téhož dne těsně před zadržením Policí České republiky před svým bydlištěm na adrese v XY, okr. Praha-západ, předali P. K. a K. K. podíl ve výši 7 000 000 Kč D. R., kdy v důsledku jejich zadržení k předání zbylé již slíbené části odměny nedošlo a stejně tak nedošlo k předání odměny ve formě úplatku ve výši 400 000 Kč L.

N. P. D. a I. S. rovněž z důvodu jejich zadržení, přičemž obžalovaní jednali v úmyslu získat pro jiného prospěch mimo jiné ve formě finančně vyčíslitelného přepokládaného čistého zisku pro dodavatele, tj. firmu K. B., z realizace zakázky r. z. B. ve výši nejméně 9 410 758 Kč po zohlednění daně z příjmů právnických osob, kdy vzhledem k výše popsanému zvýhodnění jednoho z dodavatelů v souvislosti s touto veřejnou zakázkou by v případě realizace rekonstrukce dle uzavřené smlouvy o dílo vznikla investorovi, tj. XY škoda ve výši nejméně 2 268 547 Kč odpovídající rozdílu mezi cenou obvyklou zjištěnou znaleckým posudkem z oboru stavebnictví znaleckého ústavu Ú.

P., při zohlednění zisku ve výši 15 % a úmyslně navýšenou cenou dle uzavřené smlouvy o dílo na podkladě zmanipulovaných dokladů a obžalovaní zároveň současně věděli a byli srozuměni s tím, že popsaným jednáním by byly na základě nepravdivých podkladů předložených při žádosti o schválení dotace v případě uzavření smlouvy o dotaci nesprávně a neoprávněně vyčerpány a použity finanční prostředky ke škodě rozpočtu Evropské unie a to ve výši 150 111 929,50 Kč, přičemž k realizaci této veřejné zakázky ke dni podání obžaloby nedošlo, zejména z důvodů výše popsaných a následného zadržení obžalovaných Policií České republiky,

a tím obžalovaní

D. R.

jednáním pod bodem 2

a) chtěl získat pro jiného celkový čistý prospěch z veřejné zakázky ve výši nejméně 9 410 758 Kč, b) způsobil by škodu XY předražením této veřejné zakázky ve výši nejméně 2 268 547 Kč, přičemž k dokonání činu, tj. k realizaci zakázky, nedošlo, z důvodu odhalení této trestné činnosti, c) žádal jako úřední osoba majetkový prospěch ve formě úplatku v celkové výši nejméně 7 000 000 Kč, který v této výši skutečně přijal, d) hodlal způsobit výše popsanou manipulací s veřejnou zakázkou nesprávným použitím finančních prostředků z rozpočtu Evropské unie škodu ve výši nejméně 150 111 919,50 Kč, přičemž k profinancování této částky z rozpočtu Evropské unie již nedošlo z důvodu odhalení této výše popsané trestné činnosti,

K. K. a P. K.

pokračujícím jednáním pod body 1, 2

a) získali a v bodě 2 chtěli získat pro jiného celkový čistý prospěch z veřejných zakázek ve výši nejméně 9 707 060 Kč b) žádali majetkový prospěch ve formě úplatku v celkové výši 26 800 000 Kč a z toho skutečně přijali majetkový prospěch ve formě úplatku v celkové výši 16 800 000 Kč, z čehož obžalovanému D. R. bylo určeno a předáno 7 000 000 Kč c) jednáním pod bodem 2 by způsobili škodu XY předražením této veřejné zakázky ve výši nejméně 2 268 547 Kč, přičemž k dokonání činu, tj. k realizaci zakázky, nedošlo, z důvodu zadržení obžalovaných Policií ČR, d) jednáním pod bodem 2 hodlali způsobit podílením se na vyhotovení nepravdivých dokladů vztahujícím se k výdajům rozpočtu Evropské unie nesprávným použitím finančních prostředků z tohoto rozpočtu celkem škodu ve výši 150 111 919,50 Kč, přičemž k profinancování této částky z rozpočtu Evropské unie již nedošlo z důvodu odhalení trestné činnosti popsané ve výrokové části tohoto rozsudku,

L. N.

pokračujícím jednáním pod body 1, 2

a) získala pro jiného a v bodě 2 chtěla získat pro jiného celkový čistý prospěch z veřejných zakázek ve výši nejméně 9 707 060 Kč b) žádala majetkový prospěch ve formě úplatku v celkové výši nejméně 600 000 Kč a z toho skutečně přijala majetkový prospěch ve formě úplatku ve výši nejméně 200 000 Kč, c) jednáním pod bodem 2 by způsobila škodu XY předražením této veřejné zakázky ve výši nejméně2 268 547 Kč, přičemž k dokonání činu, tj. k realizaci zakázky, nedošlo, z důvodu odhalení této trestné činnosti, d) jednáním pod bodem 2 hodlala způsobit výše popsanou manipulací s veřejnou zakázkou nesprávným použitím finančních prostředků z rozpočtu Evropské unie celkem škodu ve výši 150 111 919,50 Kč, přičemž k profinancování této částky z rozpočtu Evropské unie již nedošlo z důvodu odhalení trestné činnosti výše popsané,

I. S.

pokračujícím jednáním pod body 1, 2

a) v bodě 1 získala pro sebe a jiného a v bodě 2 chtěla získat pro sebe a jiného celkový čistý prospěch z veřejných zakázek ve výši nejméně 9 707 060 Kč, b) jednáním pod bodem 2 by způsobila škodu XY předražením této veřejné zakázky ve výši nejméně2 268 547 Kč, přičemž k dokonání činu, tj. k realizaci zakázky, nedošlo, z důvodu odhalení této trestné činnosti, c) pokračujícím jednáním v bodech 1, 2 slíbila či poskytla úplatek jinému v celkové výši 27 400 000 Kč s tím, že se na něm podílela vždy jednou polovinou, a to s V. K. v bodě 1 a s P. D. v bodě 2 d) jednáním v bodě 2 hodlala způsobit či byla minimálně srozuměna s tím, že může způsobit výše popsanou manipulací s veřejnou zakázkou nesprávným použitím finančních prostředků z rozpočtu Evropské unie škodu ve výši nejméně 150 111 919,50 Kč, přičemž k profinancování této částky z rozpočtu Evropské unie již nedošlo z důvodu odhalení této výše popsané trestné činnosti,

P. D. jednáním v bodě 2

a) pro sebe a jiného chtěl získat čistý prospěch z této veřejné zakázky ve výši nejméně 9 410 758 Kč, b) XY chtěl způsobit škodu úmyslným předražením této veřejné zakázky ve výši nejméně 2 268 547 Kč, k realizaci zakázky však nedošlo z důvodu odhalení této trestné činnosti, c) slíbil a poskytl úplatek jinému v celkové výši 24 400 000 Kč s tím, že se na něm podílel jednou polovinou s I. S., d) hodlal způsobit výše popsanou manipulací s veřejnou zakázkou nesprávným použitím finančních prostředků z rozpočtu Evropské unie škodu ve výši nejméně 150 111 919,50 Kč, přičemž k profinancování této částky z rozpočtu Evropské unie již nedošlo z důvodu odhalení této výše popsané trestné činnosti,

T. M.

jednáním v bodě 2

a) pro sebe a jiného chtěl získat čistý prospěch z této veřejné zakázky ve výši nejméně 9 410 758 Kč, b) XY chtěl způsobit škodu úmyslným předražením této veřejné zakázky ve výši nejméně 2 268 547 Kč, k realizaci zakázky však nedošlo z důvodu odhalení této trestné činnosti, c) hodlal dále způsobit výše popsanou manipulací s veřejnou zakázkou nesprávným použitím finančních prostředků z rozpočtu Evropské unie škodu ve výši nejméně 150 111 919,50 Kč, přičemž k profinancování této částky z rozpočtu Evropské unie již nedošlo z důvodu odhalení této výše popsané trestné činnosti,

V. K.

jednáním pod bodem 1

a) pro sebe a jiného získal čistý prospěch z této veřejné zakázky ve výši nejméně 296 302 Kč, b) poskytl jinému úplatek v celkové výši 3 000 000 Kč s tím, že se na něm podílel jednou polovinou s I. S.,

a v případě obviněné I. S. dále na základě skutkového zjištění podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 1. 2018, č. j. 57 T 10/2014-9214, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 1. 2019, č. j. 5 To 40/2018-9382, popsaného nyní pod body 3) a 4) [dříve body 6) a 8)].

5. Za tyto trestné činy byli odvolacím soudem odsouzeni

obviněný D. R. podle § 260 odst. 5 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání sedmi let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu byl podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku uložen peněžitý trest v počtu 500 denních sazeb s výší jedné denní sazby 20 000 Kč, tedy celkem ve výměře 10 000 000 Kč, přičemž pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl peněžitý trest vykonán, byl podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců. Podle § 70 odst. 1 tr. zákoníku mu byl uložen trest propadnutí věci – částky 7 000 000 Kč zajištěné při jeho osobní prohlídce dne 14. 5. 2012. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající ve výkonu funkce a zaměstnání ve výkonných orgánech veřejné správy a územní samosprávy včetně funkcí a zaměstnání v Regionálních radách Regionálních operačních programů na dobu sedmi let.

obviněný P. K. podle § 260 odst. 5 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šesti let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu byl podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku uložen peněžitý trest v počtu 500 denních sazeb s výší jedné denní sazby 30 000 Kč, tedy celkem ve výměře 15 000 000 Kč, přičemž pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl peněžitý trest vykonán, byl podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání tří let. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku mu byl uložen trest zákazu činnosti spojené s výkonem funkcí ve statutárních orgánech obchodních společností a družstev nebo jejich zastupování na základě zplnomocnění na dobu sedmi let.

obviněná K. K. podle § 260 odst. 5 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šesti let, pro jehož výkon byla podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazena do věznice s ostrahou. Dále jí byl podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku uložen peněžitý trest v počtu 500 denních sazeb s výší jedné denní sazby 30 000 Kč, tedy celkem ve výměře 15 000 000 Kč, přičemž pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl peněžitý trest vykonán, byl podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání tří let. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku jí byl uložen trest zákazu činnosti spojené s výkonem funkcí ve statutárních orgánech obchodních společností a družstev nebo jejich zastupování na základě zplnomocnění na dobu sedmi let.

obviněná L. N. podle § 260 odst. 5 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání pěti let, pro jehož výkon byla podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazena do věznice s ostrahou. Dále jí byl podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku uložen peněžitý trest v počtu 100 denních sazeb s výší jedné denní sazby 2 500 Kč, tedy celkem ve výměře 250 000 Kč, přičemž pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl peněžitý trest vykonán, byl podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku jí byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu činnosti spojené s výkonem funkcí ve statutárních orgánech obchodních společností a družstev na dobu pěti let.

obviněná I. S. podle § 260 odst. 5 tr. zákoníku, § 45 odst. 1 tr. zákoníku, § 43 odst. 1 tr. zákoníku, § 58 odst. 4 tr. zákoníku a za použití § 259 odst. 4 tr. ř. ke společnému úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let, jehož výkon jí byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu pěti let. Dále jí byl podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku jí byl uložen peněžitý trest v počtu 400 denních sazeb s výší jedné denní sazby 5 000 Kč, tedy celkem ve výměře 2 000 000 Kč, přičemž pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl peněžitý trest vykonán, byl podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání dvou let. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku jí byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu činnosti spojené s výkonem funkcí ve statutárních orgánech obchodních společností a družstev na dobu tří let.

obviněný P. D. podle § 260 odst. 5 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání pěti let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku mu byl uložen trest propadnutí věci, a to částky 2 579 000 Kč zajištěné při domovní prohlídce v místě jeho bydliště. Dále mu byl podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku uložen peněžitý trest v počtu 100 denních sazeb s výší jedné denní sazby 5 000 Kč, tedy celkem ve výměře 500 000 Kč, přičemž pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl peněžitý trest vykonán, byl podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání jednoho roku. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu činnosti spojené s výkonem funkcí ve statutárních orgánech obchodních společností a družstev na dobu dvou let.

obviněný T. M. podle § 260 odst. 5 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání pěti let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu byl podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku uložen peněžitý trest v počtu 100 denních sazeb s výší jedné denní sazby 5 000 Kč, tedy celkem ve výměře 500 000 Kč, přičemž pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl peněžitý trest vykonán, byl podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání jednoho roku. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku mu byl uložen trest zákazu činnosti spojené s výkonem funkcí ve statutárních orgánech obchodních společností a družstev nebo jejich zastupování na základě zplnomocnění na dobu dvou let.

obviněný V. K. podle § 256 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu čtyř let. Dále mu byl podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku uložen peněžitý trest v počtu 60 denních sazeb s výší jedné denní sazby 5 000 Kč, tedy celkem ve výměře 300 000 Kč, přičemž pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl peněžitý trest vykonán, byl podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání devíti měsíců. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu činnosti spojené s výkonem funkcí ve statutárních orgánech obchodních společností a družstev na dobu dvou let.

7. Obviněné D. R., P. K., K. K., L. N., M. J., J. Ř. a J. H. odvolací soud zprostil podle § 226 písm. a) tr. ř. obžaloby, která je vinila ze spáchání skutků spočívajících v tom, že

v období nejméně od srpna 2011 do 14. 5. 2012 v Kladně, Praze a dalších místech zejména XY, v souvislosti se zadáním veřejných zakázek: „S. r.“, zadavatele O. n. K., nemocnice XY, XY, IČO: XY, „Vybavení Domova důchodců s lůžky následné péče a oddělením rehabilitace a vybavení N. pavilonu O. n. K.“ zadavatele O. n. K., nemocnice XY, XY, IČO: XY, „Nové technologie -součást modernizace křídla D3 monobloku“ zadavatele O. n. P., nemocnice XY, XY, IČO: XY, „Nákup vybavení a zdravotnické technologie pro O.

n. K., nemocnici XY Nemocnice K. H.“, zadavatele O. n. K., nemocnice XY, „Technologie pro objekt SO 04 – Pavilon N – O. n. K.“, zadavatele O. n. K., nemocnice XY, XY, IČO: XY, „Dodávka zdravotnické technologie pro pavilon B“ zadavatele O. n. M. B., nemocnice XY, se sídlem XY, IČO: XY, IČO: XY, obž. K. K. (dále též jako P.), jako ředitelka O. n. K., nemocnice XY a obž. P. K., s částečným pracovním úvazkem v oblastních nemocnicích XY, tedy O. n. K., O. n. K., O. n. P., O. n. M. B., a O. n. B., fakticky oba mj. za využití ovládací smlouvy uzavřené mezi O.

n. K., na straně jedné a O. n. K., P., M. B. a B., nemocnicemi XY a smluv o poradenství uzavřených vždy mezi O. n. K. na straně jedné a uvedenými O. n. XY na straně druhé a vzhledem k zavedenému faktickému fungování a řízení oblastních nemocnic XY., společně rozhodovali a řídili chod těchto nemocnic v oblasti plánovaných investičních akcí, a to jak v oblasti výstavby, tak v oblasti technologického vybavení, tedy nejen že měli k těmto plánovaným investicím informace, ale fakticky rozhodovali, kdy se která investiční akce má předložit k projednání či schválení statutárním orgánům oblastních nemocnic XY, konkrétně O.

n. K., O. n. P., O. n. K., O. n. M. B., nemocnice XY a současně oba pak využili své úzké osobní vazby a vlivu na hejtmana XY. D. R. a tím získali přístup k informacím o průběhu a podmínkách zadávacích řízení zadavatele XY a jako ti, kdo koordinovali a řídili trestnou činnost, se předem dohodli, kterému soutěžiteli v souvislosti se zadáním konkrétních veřejných zakázek sjednají výhodu spočívající v tom, že jeho zástupci umožní se podílet na stanovení rozsahu veřejné zakázky případně též technické specifikaci požadovaných dodávek v rámci veřejné zakázky, zprostředkovali mu kontakt na zástupce pořadatele zadávacího řízení, kterým byla spol.

M. C., v případě zadavatelů O. n. XY zastoupená obž. L. N.

a předem vybranému soutěžiteli umožnili ve spolupráci s tímto pořadatelem se podílet na tvorbě zadávací dokumentace v části stanovení si podmínek pro uchazeče tak, aby vyhovovala právě takto předem vybranému soutěžiteli, kdy věděli a byli srozuměni s tím, že tak jednají na úkor dalších potencionálních soutěžitelů, vše s úmyslem opatřit takto předem vybranému soutěžiteli prospěch spočívající v samotném získání veřejné zakázky, nejméně finančně vyčísleném v podobě čistého zisku z následné realizace takové zakázky, ale též v podobě zajištění práce pro zaměstnance soutěžitele, zvyšováním obratu firmy, upevnění postavení na trhu apod., přičemž se rovněž předem dohodli, že za toto jednání budou po vybraném zájemci žádat pro sebe, případně též pro D.

R., majetkový prospěch ve formě finanční hotovosti ve výši odpovídající cca 10 % z následně vysoutěžené ceny, který si po jeho převzetí mezi sebou rozdělili a vzájemné role si při jednání s předem vybranými zástupci soutěžitele rozdělili tak, že K. K. vždy jednala a konkrétní podmínky sjednání výhody a výše požadované úplaty dohodla se zástupcem soutěžitele, pokud se jednalo o veřejnou zakázku na dodávku staveb a P. K. jednal vždy s takto předem vybraných zástupcem soutěžitele, pokud se jednalo o veřejnou zakázku na dodávku technologií, kdy v souvislosti s konkrétními, shora popsaným způsobem ovlivněnými zadávacími řízeními, pro sebe, případně pro D.

R. po jednotlivých zástupcích soutěžitelů požadovali ve všech skutcích podané obžaloby celkem 51 000 000 Kč, kdy z této částky skutečně převzali 41 000 000 Kč, přičemž zbytek již slíbeného úplatku do částky 51 000 000 Kč nestihli převzít z důvodu jejich zadržení Policií ČR dne 14. 5. 2012, obž. L. N., jednající za spol. M. C., IČO: XY, jako jediný člen představenstva se sídlem XY, jakožto pořadatele veřejných zakázek, vždy na základě uzavřené mandátní smlouvy se zadavatelem, se řídila instrukcemi, které jí dávali obž.

K. a obž. K. ohledně postupu při ovlivnění průběhu těchto veřejných zakázek, tak jak bylo výše popsáno, a která na základě těchto instrukcí a dohody s obž. K. a obž. K. sjednala výhodu vždy předem vybranému soutěžiteli tím, že mu umožnila podílet se na tvorbě zadávací dokumentace stanovením si podmínek pro uchazeče tak, aby vyhovovala takto předem vybranému soutěžiteli, poskytovala mu informace o průběhu konkrétního zadávacího řízení, jako např. o počtu přihlášených uchazečů, umožnila mu sestavovat odpovědi na dodatečné dotazy dalších uchazečů a též na zdůvodnění případného vyloučení dalších uchazečů, v případě užších výběrových řízení, kde k omezení počtu účastníků docházelo losem, pak přesně nezjištěným způsobem za využití služeb spol.

V.-Z., zajistila, aby byli vybráni předem domluvení uchazeči, a v souvislosti se zadáním takto ovlivněných veřejných zakázek v některých případech i sama žádala od zástupců soutěžitelů majetkový prospěch v podobě finanční hotovosti, kdy celkem pro sebe a další neustanovenou osobu či osoby požadovala ve všech skutcích podané obžaloby 600 000 Kč, přičemž z této celkové částky skutečně převzala nejméně 200 000 Kč, obž. D. R.

jako hejtman XY a člen Rady XY schvaloval materiály týkající se investičních akcí oblastních nemocnic XY předkládaných Radě XY, jako výkonnému orgánu jediného akcionáře při výkonu působnosti valné hromady oblastních nemocnic XY, akciových společností a též přímo sám předkládal materiály týkající se žádostí o dotace na jednotlivé investiční akce pro oblastní nemocnice XY do Rady XY, v souvislosti se zadáním veřejných zakázek zadavatelů oblastní nemocnice XY, akciových společností a zadavatele XY, jejichž průběh byl ve všech uvedených případech ovlivněn vždy ve prospěch jednoho z předem vybraných soutěžitelů obž.

K., obž. K. a obž. N., tak jak je výše popsáno, přičemž o průběhu ovlivnění těchto veřejných zakázek za úplatky R. věděl, byl s tím srozuměn a sám svým utvrzováním obžalovaných K. a K. přispíval k dokonání popsané trestné činnosti a současně jako hejtman a člen Rady XY sám předkládal materiály vztahující se k průběhu a zadání veřejných zakázek, včetně materiálů souvisejících s navrhovaným způsobem financování těchto investic, tedy jako úřední osoba v souvislosti s konkrétními, shora popsaným způsobem ovlivněnými a dále popsanými zadávacími řízeními, si po vzájemné dohodě ve všech skutcích podané obžaloby nechal slíbit od obž.

K. a obž. K. převzetí celkem částky 22 011 186 Kč, přičemž z této slíbené částky od obou těchto obžalovaných skutečně převzal finanční hotovost ve výši 16 011 186 Kč jako svůj podíl z úplatků, které předtím převzali obž. K. a obž. K. od zástupců soutěžitelů za ovlivněná zadávací řízení, zbytek jeho podílu z již slíbeného úplatku do částky 22 011 186 Kč nestihl převzít z důvodu jeho zadržení Policií ČR dne 14. 5. 2012, obž. M. J., jako místopředseda představenstva spol. P. –K., se sídlem XY, IČO: XY, obž.

J. Ř., jako jednatel společnosti H., se sídlem XY, IČO: XY, obž. J. H., jako projektový manažer společnosti B. B. M., se sídlem XY, IČO: XY, každý samostatně jako zástupce předem vybraného soutěžitele, v souvislosti se zadáním vždy konkrétní dále popsané veřejné zakázky, přijali nabídku obž. K. a obž. K., za součinnosti obž. N., na sjednání výhody spočívající v tom, že se podíleli na stanovení rozsahu veřejné zakázky, případně též technické specifikace požadovaných dodávek v rámci konkrétní veřejné zakázky, dále, že vešli přímo či zprostředkovaně v kontakt s pořadatelem zadávacího řízení, kterým byla spol.

M. C., v případě zadavatelů O. n. XY a ve spolupráci s tímto pořadatelem se podíleli na tvorbě zadávací dokumentace v části stanovení si podmínek pro uchazeče s úmyslem získat prospěch pro společnost, kterou zastupovali ve formě předpokládaného čistého zisku z následné realizace zakázky, či podílení se na ní ve formě subdodávek, kdy za zprostředkování popsané výhody v souvislosti se zadáním konkrétní veřejné zakázky obž. J., obž. Ř. a obž. H. vždy slíbili a také poskytli úplatek ve formě finanční hotovosti určené pro obž.

K., obž. K. a ve většině případů i pro obž. R. a případně obž. N., a to konkrétně tak, že

1) obž. P. K. v souvislosti se zadáním veřejné zakázky „Stomatologický robot“ jako veřejné zakázky malého rozsahu dle ust. § 12 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění účinném do 31. 12. 2011, zadavatele O. n. K., nemocnice XY, XY, IČO: XY, za něhož jednal, pravděpodobně v Kladně a v Praze sjednal společnosti B. B. M., se sídlem XY, IČO: XY, výhodu spočívající v tom, že nejprve po předchozí dohodě o možnosti ovlivnění průběhu zadání této veřejné zakázky v přesně nezjištěné době v roce 2011 nabídl a umožnil zástupci uvedené společnosti J.

H., nar. XY, jehož vědomá přímá či nepřímá účast na ovlivnění této zakázky však nebyla vyšetřováním prokázána, aby sám zpracoval technickou specifikaci požadovaného systému stomatologického robota tak, aby vyhovovala možnostem společnosti B. B. M., a tuto specifikaci následně obž. P. K. použil jako součást zadávací dokumentace v rámci výzvy jednotlivým soutěžitelům ze dne 16. 10. 2011, přičemž na pokyn obž. P. K. byly v rámci této veřejné zakázky, dosud přesně nezjištěnou osobou jednající za zadavatele, vyzvány k podání nabídek vedle společnosti B.

B. M., společnosti J., XY a 2 T e., V. P. XY, jejichž účast v zadávacím řízení byla čistě formální z důvodu, že obě tyto společnosti obž. P. K. nechal vyzvat k podání nabídek na základě informace od společnosti B. B. M., že jako další uchazeči o předmětnou veřejnou zakázku mají být osloveny právě tyto společnosti, když společnost J. –D., jednala se společností B. B. M. ve shodě a o získání zakázky od oblastní nemocnice fakticky neusilovala, když danou technologii posléze jako subdodavatel dodala právě společnosti B.

B. M., obž. P. K., navíc jako člen hodnotící komise takto jednal v úmyslu zvýhodnit společnost B. B. M., jako soutěžitele na úkor dalších potencionálních dodavatelů, k čemuž také došlo, když nabídka společnosti B. B. M., s nabídkovou cenou ve výši 1 998 550 Kč vč. DPH následně byla vybrána jako nejvýhodnější a veřejná zakázka byla této společnosti zadána, která tím získala prospěch mimo jiné ve formě finančně vyčíslitelného čistého zisku z realizace této zakázky po zohlednění daně z příjmu právnických osob ve výši nejméně 106 598 Kč,

2) obžalovaní K. K., P. K., L. N., M. J. a D. R. jako organizovaná skupina obž. K. K., jako ředitelka O. n. K., nemocnice XY, obž. P. K., jako náměstek O. n. K., nemocnice XY, XY, IČO: XY, a zároveň i člen hodnotící komise, tedy oba jako zástupci této nemocnice v Kladně, v Praze, případně též na dalších místech XY, se předem dohodli a rozdělili si své role při ovlivnění zadání veřejné zakázky na dodávky v otevřeném řízení v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění, na akci „Vybavení Domova důchodců s lůžky následné péče a oddělením rehabilitace a vybavení N.

pavilonu O. n. K.“, zveřejněné v informačním systému o Veřejných zakázkách dne 1. 12. 2011 pod evidenčním číslem XY, jejímž zadavatelem byla tato nemocnice, a obž. L. N., která přistoupila na tuto předchozí vzájemnou dohodu obž. K. a K. jako člen představenstva spol. M. C., IČO: XY, pověřené pořádáním této veřejné zakázky, a obž. R. jako hejtman a člen Rady XY, tedy jako úřední osoba, který byl od počátku s touto dohodou srozuměn a souhlasil s ní a sám svým utvrzováním obžalovaných K. a K. přispíval k dokonání trestné činnosti a současně jako hejtman a člen Rady XY sám předkládal materiály vztahující se k průběhu a zadání této veřejné zakázky, včetně materiálů souvisejících s navrhovaným způsobem financování této investice, dle této předchozí dohody obž.

K. s vědomím a souhlasem obž. K. nejpozději v listopadu 2011 vešel v osobní kontakt s obž. M. J., nar. XY, místopředsedou představenstva společnosti P. –K., XY,

IČO: XY, kterému nabídl možnost zvýhodnění společnosti P. –K., a. s. v uvedeném zadávacím řízení tak, aby se tato společnost stala jeho vítězem, a to za požadovanou odměnu ve formě majetkového prospěchu jako úplatek pro obž. K., obž. K. a obž. R., a poté, co obž. J. tuto nabídku akceptoval, zajistili obž. P. K. a obž. K. K. a obž. N. výhodnější podmínky v uvedeném zadávacím řízení pro spol. P. –K., na úkor ostatních potencionálních zájemců o tuto veřejnou zakázku tím, že obž. L. N. dle pokynu obžalovaných P.

K. a K. K. vyhotovila či svým podřízeným zadala vyhotovit zadávací dokumentaci k této veřejné zakázce tak, že stanovením podmínek k samotné účasti v zadávacím řízení – profesních kvalifikačních předpokladů dodavatelů a jejich ekonomické, finanční a technické způsobilosti, omezila počet potencionálních uchazečů v rámci zadávacího řízení a obž. M. J. jako zástupci uchazeče spol. P. –K., umožnila podílet se přímo na podobě této zadávací dokumentace, nejméně v části stanovení si podmínek pro uchazeče, aby vyhovovala společnosti P.

–K., a poskytla mu též další potřebné informace k tomu, aby společnost P. –K., podala nejvýhodnější nabídku s nejnižší cenou a stala se tak vítězem zadávacího řízení, takže se účast dalších soutěžitelů stala čistě formální, a tak nabídka společnosti P. –K., s nabídkovou cenou 25 370 013,90 Kč vč. DPH byla skutečně dne 27. 1. 2012 vyhodnocena jako nejvýhodnější, kdy obž. K. byl členem komise pro hodnocení nabídek, a zadavatel s ní tak uzavřel smlouvu kupní na dodávky zdravotnické technologie, kdy obž.

P. K., s vědomím a souhlasem obž. K. K.

nejpozději dne

7. 3. 2012 ve své kanceláři v O. n. K., nemocnici XY, konkretizoval obž. M. J. výši požadovaného úplatku za zvýhodnění společnosti P. K., v uvedeném zadávacím řízení na částku ve výši nejméně 2 000 000 Kč v hotovosti určeného pro obž. K., K. a R., a následně po uzavření smlouvy o dílo mezi zadavatelem a společností P. –K., tedy v souvislosti se zadáním této veřejné zakázky, obž. P. K. osobně od obž. M. J. převzal dne 26. 3. 2012 kolem 20:00 hod. v Praze, v obchodním centru M. Z., finanční hotovost ve výši 2 000 000 Kč, kterou pak převezl do místa svého bydliště na adrese XY, kde si takto získané finanční prostředky v souladu s jejich předchozí dohodou rozdělil s obž.

K. a následně dle předchozí dohody dne 2. 4. 2012 v době kolem 19:00 hod v domě č. p. XY v ul. XY, předal obž. K. předem sjednaný podíl ve výši nejméně 666 666 Kč obž. D. R., kdy obžalovaní dále jednali v úmyslu získat pro jiného prospěch mimo jiné ve formě získání předmětné zakázky a tím mimo jiné faktického upevnění obchodního postavení dodavatele spol. P. –K., obecně na trhu a v příslušném zdravotnickém zařízení.

3) obžalovaní K. K., P. K., L. N., M. J. jako organizovaná skupina v době nejpozději od srpna 2011 do 16. 2. 2012 v Kladně, Praze a na dalších místech XY, obž. K. K., jako ředitelka O. n. K., nemocnice XY a obž. P. K., s částečným pracovním úvazkem mj. i v O. n. P., nemocnice XY, v Praze, v Kladně, event. na dalších místech XY, kteří z pozice svých funkcí a vzhledem k zavedenému faktickému fungování a řízení oblastních nemocnic XY, společně rozhodovali a řídili činnost související se zadáváním veřejných zakázek zadavatele O.

n. P., nemocnice XY, tedy oba jako zástupci zadavatele – O. n. P., nemocnice XY, XY, IČO: XY, a tím i s přístupem k informacím o průběhu a podmínkách zadávacího řízení veřejné zakázky na dodávky, vyhlášené jako otevřené řízení v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění, na akci „Nové technologie -součást modernizace křídla D3 monobloku“, zveřejněné v informačním systému o Veřejných zakázkách dne 2. 9. 2011 pod evidenčním číslem XY, financované ve výši 85 % z prostředků Evropské unie v rámci R.

o. p. N. S. Č., podporované aktivity – zavádění moderních technologií a dalších inovací, pořízení vybavení s ohledem na zvýšení a zajištění kvality poskytovaných služeb, a ve výši 15 % z vlastních zdrojů zadavatele, se předem dohodli, kterého zájemce o uvedenou veřejnou zakázku zvýhodní v zadávacím řízení tak, aby se stal jeho vítězem, přičemž se rovněž předem dohodli, že za toto jednání budou po vybraném zájemci žádat majetkový prospěch ve formě finančního plnění ve výši kolem 10 % z následně vysoutěžené ceny zakázky a obž.

L. N., která přistoupila na tuto předchozí vzájemnou dohodu obž. K. a K., jako člen představenstva spol. M. C., IČO: XY, pověřené pořádáním této veřejné zakázky, dle této předchozí dohody obž. K. s vědomím a souhlasem obž. K. nejpozději v září 2011 oslovil obž. M. J. jako místopředsedu představenstva společnosti P.-K., IČO: XY, se sídlem XY, s nabídkou sjednání této výhody pro společnost, kterou zastupuje, tak, aby se tato společnost stala vítězem daného zadávacího řízení za požadovanou odměnu ve formě úplatku a poté, co obž.

M. J. s touto nabídkou souhlasil, zajistili obž. P. K. a K. K. a obž. N. výhodnější podmínky v uvedeném zadávacím řízení pro spol. P. –K., na úkor všech ostatních potencionálních zájemců o tuto veřejnou zakázku tím, že obž. L. N. dle pokynu obžalovaných P. K. a K. K. vyhotovila či svým podřízeným zadala vyhotovit zadávací dokumentaci k této veřejné zakázce tak, že stanovením podmínek k samotné účasti v zadávacím řízení -profesních kvalifikačních předpokladů dodavatelů a jejich ekonomické, finanční a technické způsobilosti, omezila počet potencionálních uchazečů v rámci zadávacího řízení fakticky pouze na hlavní ekonomické subjekty v daném oboru zabývající se tzv. kompletačními zakázkami, které spolu zpravidla jednaly ve vzájemné shodě o rozdělení zakázek a obž.

M. J. jako zástupci uchazeče spol. P. –K., umožnila podílet se přímo na podobě této zadávací dokumentace, nejméně v části stanovení si podmínek pro uchazeče, aby vyhovovala společnosti P.

–K., a poskytla mu též další potřebné informace k tomu, aby společnost P. –K., podala nejvýhodnější nabídku s nejnižší cenou a stala se tak vítězem zadávacího řízení, takže se účast dalších soutěžitelů stala čistě formální, a tak nabídka společnosti P. –K., s nabídkovou cenou 45 888 366 Kč včetně DPH byla skutečně dne 17. 10. 2011 vyhodnocena jako nejvýhodnější, přičemž konkrétní výši finančního plnění, požadovaného jako odměna za ovlivnění uvedeného zadávacího řízení ve prospěch společnosti P. –K., sdělil obž..

P. K. obž. M. J. nejpozději dne 5. 12. 2011, a to ve výši 4 000 000 Kč, určenou pro obž. K., obž. K., obž. M. J. s tímto požadavkem souhlasil a po uzavření smlouvy o dílo mezi zadavatelem a společností P. –K., na realizaci předmětné veřejné zakázky, tedy v souvislosti se zadáním této veřejné zakázky, předal osobně obž. P. K. sjednanou finanční hotovost ve dvou splátkách, a to dne 19. 12. 2011 v Praze – Zličíně ve výši 2 000 000 Kč a dne 27. 12. 2011 v Praze XY také ve výši 2 000 000 Kč, kdy obž.

P. K. převzatou finanční hotovost vždy odvezl do místa svého bydliště XY, kde se rozdělil s obž. K. K., přičemž po skončení zadávacího řízení byla kompletní dokumentace veřejné zakázky včetně dokladů o výše uvedeným způsobem ovlivněném zadávacím řízení, vyhotovených obžalovanými, obž. N. jako zástupcem pořadatele předložena v říjnu 2011 ke schválení financování v rámci R. o. p. N. S. Č., registrovanému projektu č. XY s názvem projektu Nové technologie – součást modernizace křídla D3 monobloku, dle smlouvy o dotaci č. XY uzavřené dne 25.

1. 2012 mezi R. r. r. S. S. Č. a O. n. P. se schválenou výší dotace 38 218 569,55 Kč financované z rozpočtu Evropské unie, kdy dosud byly proplaceny příjemci dotace finanční prostředky ve výši 28 678 581,80 Kč a to Ministerstvem pro místní rozvoj jako část prostředků odpovídajících podílu prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu ČR na předfinancování výdajů, které měly být následně kryty z rozpočtu Evropské unie dle § 44 odst. 2 písm. f) zákona č. 218/2000 Sb., k čemuž již z důvodu pozastavení certifikace Platebním a certifikačním orgánem Ministerstva financí ČR z důvodu výše uvedeného ovlivnění veřejné zakázky nedošlo, kdy obžalovaní jednali dále v úmyslu získat pro jiného prospěch mimo jiné ve formě finančně vyčíslitelného čistého zisku, který pro dodavatele spol.

P. –K., z realizace předmětné veřejné zakázky, činil podle znaleckého posudku nejméně 89 370 Kč po zohlednění daně z příjmů právnických osob,

4–5) obžalovaní K. K., P. K., L. N., J. Ř. a D. R. jako organizovaná skupina v době nejpozději od září 2011 do 16. 2. 2012 v Kladně, v Praze a na dalších místech XY, obž. K. K., nar. XY, jako ředitelka O. n. K., nemocnice XY na základě ovládací smlouvy a smlouvy o poradenské činnosti řídila mj. O. n. K., nemocnici XY, a obž. P. K., nar. XY, jako koordinátor pro vznik neziskových organizací O. n. K., nemocnice XY a současně O. n. K., nemocnice XY, oba s přímou vazbou na tehdejšího hejtmana XY obž. D. R., fakticky rozhodovali a řídili činnost související se zadáváním veřejných zakázek zadavatele O. n. K., nemocnice XY, tedy oba jako zástupci zadavatele O. n. K., nemocnice XY, XY,

IČO: XY a tím i s přístupem k informacím o průběhu a podmínkách zadávacích řízení veřejných zakázek na dodávky, vyhlášené v otevřeném řízení podle § 27 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném do 31. 12. 2011, na akce „Nákup vybavení a zdravotnické technologie pro O. n. K., nemocnici XY N. K. H.“ (bod 6), zveřejněné v informačním systému o Veřejných zakázkách dne 21. 11. 2011 jako řádné oznámení o zakázce, pod evidenčním číslem zakázky XY a „Technologie pro objekt SO 04 – Pavilon N – O.

n. K.“ (bod 7), zveřejněné v informačním systému o Veřejných zakázkách 26. 09. 2011 jako řádné oznámení o zakázce, pod evidenčním číslem zakázky XY, a v případě této veřejné zakázky financované ve výši 85 % z prostředků Evropské unie v rámci R. o. p. N. S. Č., prioritní osy – Integrovaný rozvoj území, oblast podpory – rozvoj měst, a ve výši 15 % z vlastních zdrojů zadavatele, kdy tento způsob financování byl obžalovaným K. a K. předem znám, se předem dohodli, kterého zájemce o uvedenou veřejnou zakázku zvýhodní v zadávacím řízení tak, aby se stal jeho vítězem, přičemž se rovněž předem dohodli, že za toto jednání budou pro sebe a D.

R. s jeho vědomím po vybraném zájemci žádat majetkový prospěch ve formě finančního plnění ve výši kolem 10 % z následně vysoutěžené ceny zakázek bez DPH, a obž. L. N., která přistoupila na tuto předchozí vzájemnou dohodu obž. K. a K. jako člen představenstva spol. M. C., IČO: XY, pověřené pořádáním těchto veřejných zakázek, a obž. R. jako hejtman a člen Rady XY, tedy jako úřední osoba, který byl od počátku s touto dohodou srozuměn a souhlasil s ní a sám svým utvrzováním obžalovaných K. a K. přispíval k dokonání trestné činnosti a současně jako hejtman a člen Rady XY sám předkládal materiály vztahující se k průběhu a zadání těchto veřejných zakázek, včetně materiálů souvisejících s navrhovaným způsobem financování této investice ke schválení, tedy dle této předchozí dohody obž.

K. s vědomím a souhlasem obž. K. a R. nejpozději v září 2011 kontaktoval obž. J. Ř., nar. XY, jednatele společnosti H., se sídlem XY, IČO: XY, jemuž nabídl zajištění výhry v zadávacím řízení pro jím zastupovanou společnost za poskytnutí majetkového prospěchu ve formě finanční hotovosti jako úplatku, jejíž výše se bude odvíjet od vysoutěžené ceny zakázek, určené pro obž. K., K. a také pro D. R., nar. XY, a když obž. Ř. s jejich nabídkou souhlasil, zajistili obž. K. a obž. K. a obž. N.

výhodnější podmínky v uvedeném zadávacím řízení pro spol. H., na úkor ostatních potencionálních zájemců o tuto veřejnou zakázku tím, že obž. L. N. dle pokynu obžalovaných P. K. a K. K. vyhotovila či svým podřízeným zadala vyhotovit zadávací dokumentaci k těmto veřejným zakázkám tak, že úmyslně stanovením podmínek k samotné účasti v zadávacím řízení - profesních kvalifikačních předpokladů dodavatelů a jejich ekonomické, finanční a technické způsobilosti, omezila počet potencionálních uchazečů v rámci zadávacího řízení fakticky pouze na hlavní ekonomické subjekty v daném oboru zabývající se tzv. kompletačními zakázkami, které spolu zpravidla jednaly ve vzájemné shodě o rozdělení zakázek a obž.

J. Ř. jako zástupci uchazeče spol. H., umožnila podílet se přímo na podobě této zadávací dokumentace, nejméně v části stanovení si podmínek pro uchazeče, aby vyhovovala společnosti H., a poskytla mu též další potřebné informace k tomu, aby společnost H., podala nejvýhodnější nabídku s nejnižší cenou a stala se tak vítězem zadávacího řízení, takže se účast dalších soutěžitelů stala čistě formální, konkrétně v zadávacím řízení „Nákup vybavení a zdravotnické technologie pro O. n. K., nemocnici XY N.

K. H., s nabídkovou cenou zakázky 12 677 260 Kč bez DPH, tedy 15 212 712 Kč včetně DPH, a v zadávacím řízení „Technologie pro objekt SO 04 – Pavilon N – O. n. K.“, s nabídkovou cenou zakázky 117 428 670 Kč bez DPH, tedy 130 580 297 Kč včetně DPH, a v souvislosti se zadáním těchto veřejných zakázek uchazeči H., dle předchozí dohody obž. Ř. předal obž. K. ve dvou postupných splátkách finanční hotovost, konkrétně tak, že dne 27. 12. 2011 v době kolem 12:00 hod v restauraci – pizzerie, umístěna v 1.

patře, ul. XY, předal obž. Ř. zálohu ve výši nejméně 4 000 000 Kč obž. K. a dne 10. 2. 2011 v době kolem 12:00 hod opět v restauraci – pizzerie, umístěna v 1. patře, ul. XY, předal obž. Ř. doplatek ve výši nejméně 8 000 000 Kč obž. K., kdy částečně tato finanční hotovost byla v bankovkách měny Kč a částečně měny EUR, jako slíbenou odměnu za ovlivnění a zadání předmětných veřejných zakázek, určenou pro obž. K., obž. K. a také pro D. R., tuto finanční hotovost pak obž. P. K. převezl do místa společného bydliště obž.

K. a obž. K., na adrese XY, kde se rozdělil s obž. K. a následně dne 16. 2. 2012 v době kolem 20:30 hod. tamtéž, předal obž. K. sjednaný podíl ve výši 168 000 EUR obž. D. R., přičemž po skončení zadávacího řízení na akci „Technologie pro objekt SO 04 – Pavilon N – O. n. K.“ byla kompletní dokumentace této veřejné zakázky, včetně dokladů o výše uvedeným způsobem ovlivněném zadávacím řízení, vyhotovené obžalovanými nebo dosud nezjištěnými osobami podle jejich pokynů, zadavatelem nejpozději v prosinci 2011 předložena ke schválení financování v rámci R.

o. p. N. S. Č., název projektu „Rekonstrukce a modernizace objektu SO 04 – pavilon N – v O. n. K., nemocnice XY“, č. projektu XY, financované ze Strukturálních fondů Evropské unie, přičemž na základě uzavřené smlouvy o poskytnutí dotace ze dne 28. 5. 2010 mezi Regionální radou regionu soudržnosti Střední Čechy jako poskytovatelem dotace a O. n.

K., nemocnicí XY jako příjemcem dotace, měly být příjemci dotace poskytnuty finanční prostředky pouze na část rekonstrukce, a to technologického vybavení v celkové výši 110 465 120 Kč, kdy dosud byly proplaceny příjemci dotace na tuto konkrétní zakázku finanční prostředky ve výši 29 796 016,40 Kč, a to Ministerstvem pro místní rozvoj ČR jako část prostředků odpovídající podílu prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu České republiky na předfinancování výdajů, které měly být následně kryty prostředky z rozpočtu Evropské unie podle § 44 odst. 2 písm. f) zák. č. 218/2000 Sb., k čemuž již z důvodu pozastavení certifikace Platebním a certifikačním orgánem Ministerstva financí ČR z důvodu výše uvedeného ovlivnění veřejné zakázky nedošlo, kdy obžalovaní jednali dále v úmyslu získat pro jiného prospěch mimo jiné ve formě vyčíslitelného čistého zisku, který pro dodavatele společnost H., z realizace předmětných veřejných zakázek činil dle znaleckého posudku nejméně 3 381 847,55 Kč po zohlednění daně z příjmů právnických osob,

6) obžalovaní K. K., P. K., L. N., J. H. a D. R. jako organizovaná skupina v době nejpozději od listopadu 2011 do 3. 5. 2012 v Kladně, Praze a na dalších místech XY, obž. K. K., nar. XY, jako ředitelka O. n. K., nemocnice XY na základě ovládací smlouvy a smlouvy o poradenské činnosti řídila mj. O. n. M. B., a obž. P. K., nar. XY, jako koordinátor pro vznik neziskových organizací O. n. K., nemocnice XY a současně O. n. M. B., nemocnice XY, oba s úzkým vztahem na tehdejšího hejtmana XY obž. D. R., fakticky rozhodovali a řídili činnost související se zadáváním veřejných zakázek zadavatele O.

n. M. B., nemocnice XY, tedy oba jako zástupci zadavatele O. n. M. B., nemocnice XY, se sídlem XY, IČO: XY, a tím i s přístupem k informacím o průběhu a podmínkách zadávacího řízení veřejné zakázky na dodávky, vyhlášené v otevřeném řízení podle § 27 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném do 31. 12. 2011 resp. do 31. 3. 2012, na akci „Dodávka zdravotnické technologie pro pavilon B“, zveřejněné v informačním systému o Veřejných zakázkách dne 22. 12. 2011 jako řádné oznámení o zakázce, resp. dne 25.

1. 2012 jako opravné oznámení o zakázce, pod evidenčním číslem zakázky XY, se předem dohodli, kterého zájemce o uvedenou veřejnou zakázku zvýhodní v zadávacím řízení tak, aby se stal jeho vítězem, a že za toto jednání budou pro sebe a D. R. s jeho vědomím po vybraném zájemci žádat majetkový prospěch ve formě finančního plnění ve výši kolem 10 % z následně vysoutěžené ceny zakázky bez DPH, a obž. L. N., která přistoupila na tuto předchozí vzájemnou dohodu obž. K. a K., jako člen představenstva spol.

M. C., IČ XY, pověřené pořádáním těchto veřejných zakázek, a obž. R. jako hejtman a člen Rady XY, tedy jako úřední osoba, který byl od počátku s touto dohodou srozuměn a souhlasil s ní a sám svým utvrzováním obžalovaných K. a K. přispíval k dokonání trestné činnosti a současně jako hejtman a člen Rady XY sám předkládal materiály vztahující se k průběhu a zadání těchto veřejných zakázek, včetně materiálů souvisejících s navrhovaným způsobem financování této investice ke schválení, tedy dle této předchozí dohody nejpozději v říjnu 2011 obž.

K. kontaktoval obž. J. H., nar. XY, projektového manažera společnosti B. B. M., se sídlem XY, IČO: XY, jemuž nabídl zajištění výhry v zadávacím řízení pro jím zastupovanou společnost za poskytnutí majetkového prospěchu ve formě finanční hotovosti jako úplatku, jejíž výše se bude odvíjet od vysoutěžené ceny zakázky, určené pro obž. K., obž. K. a také pro obž. D. R., a když obž. H. s jejich nabídkou souhlasil, zajistili obž. K. a K. a obž. N. výhodnější podmínky v uvedeném zadávacím řízení pro spol.

B. B. M., na úkor všech ostatních potencionálních zájemců o tuto veřejnou zakázku tím, že obž. L. N. dle pokynu obžalovaných P. K. a K. K.

vyhotovila či svým podřízeným zadala vyhotovit zadávací dokumentaci k této veřejné zakázce tak, že úmyslným stanovením podmínek k samotné účasti v zadávacím řízení - profesních kvalifikačních předpokladů dodavatelů a jejich ekonomické, finanční a technické způsobilosti, omezila počet potencionálních uchazečů v rámci zadávacího řízení fakticky pouze na hlavní ekonomické subjekty v daném oboru zabývající se tzv. kompletačními zakázkami, které spolu zpravidla jednaly ve vzájemné shodě o rozdělení zakázek a obž.

J. H. jako zástupci uchazeče spol. B. B. M., umožnila podílet se přímo na podobě této zadávací dokumentace, nejméně v části stanovení si podmínek pro uchazeče, aby vyhovovala společnosti B. B. M., a poskytla mu též další potřebné informace k tomu, aby společnost B. B. M., podala nejvýhodnější nabídku s nejnižší cenou a stala se tak vítězem zadávacího řízení, takže se účast dalších soutěžitelů stala čistě formální, následně byla dne 24. 2. 2012 nabídka společnosti B. B. M., s nabídkovou cenou zakázky 68 204 259,21 Kč bez DPH, tedy 81 845 111 Kč včetně DPH skutečně vyhodnocena jako nejvýhodnější, jak bylo výše popsaným způsobem mezi obžalovanými předem dohodnuto a po uzavření smlouvy o dílo mezi zadavatelem a vybraným uchazečem spol.

B. B. M., tedy v souvislosti se zadáním této veřejné zakázky, předal dle předchozí společné dohody obž. H. dne 25. 4. 2012, v době kolem 08:00 hod., v kanceláři užívané P. K. v O. n. K., nemocnice XY, se sídlem XY, obžalovanému P. K. finanční hotovost ve výši 6 200 000 Kč jako slíbenou odměnu za ovlivnění a zadání předmětné veřejné zakázky, určenou pro obž. K., obž. K. a také pro D. R., tuto finanční hotovost pak obž. P. K. převezl do místa společného bydliště obž. K. a obž. K., na adrese XY, kde se rozdělil s obž.

K. a následně dne 27. 4. 2012 v době kolem 07:00 hod v XY, na adrese XY, předal obž. K. předem slíbený podíl ve výši 3 100 000 Kč D. R., a dále dne 3. 5. 2012 v době kolem 20:20 hod na adrese XY, předal obž. K. další část sjednaného podílu ve výši 1 000 000 Kč v hotovosti D. R., kdy obžalovaní dále jednali v úmyslu získat pro jiného prospěch mimo jiné ve formě finančně vyčíslitelného čistého zisku, který pro dodavatele spol. B. B. M., z realizace předmětné veřejné zakázky, činil dle znaleckého posudku nejméně 3 963 936 Kč, po zohlednění daně z příjmů právnických osob,

které byly právně kvalifikovány v případě

obviněného D. R. jako součást pokračujícího zločinu přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 alinea 1, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku,

obviněného P. K. jako součást pokračujícího zločinu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), b), c), odst. 3 tr. zákoníku dílem dokonaného, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, a pokračujícího zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku,

obviněné K. K. jako součást pokračujícího zločinu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), b), c), odst. 3 tr. zákoníku dílem dokonaného, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, a pokračujícího zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku,

obviněné L. N. jako součást pokračujícího zločinu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), b), c), odst. 3 tr. zákoníku dílem dokonaného, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, a pokračujícího zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku,

obviněného M. J. jako součást pokračujícího zločinu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, pokračujícího zločinu podplacení podle § 332 odst. 1 alinea 1 tr. zákoníku a jako zločin poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku,

obviněného J. Ř. jako součást pokračujícího zločinu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), c) tr. zákoníku, pokračujícího zločinu podplacení podle § 332 odst. 1 alinea 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a jako zločin poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku,

obviněného J. H. jako zločin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), c) tr. zákoníku a zločin podplacení podle § 332 odst. 1 alinea 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku.

8. Podle § 256 tr. ř. pak odvolací soud zamítl odvolání státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Praze ohledně obviněných L. N. a J. H.

II. Dovolání a vyjádření k nim

9. Proti citovanému rozsudku Vrchního soudu v Praze (dále také jen „napadený rozsudek“) podali dovolání obvinění D. R., P. K., K. K., L. N., P. D., T. M. a V. K. (prostřednictvím svých obhájců) a nejvyšší státní zástupce, který tak učinil v neprospěch obviněných D. R., P. K., K. K., L. N., I. S., P. D., T. M., V. K., M. J., J. Ř. a J. H.

10. Obviněný D. R. své dovolání opřel o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. b), g), h) tr. ř., tedy že ve věci rozhodl vyloučený orgán, napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku, resp. jiném nesprávném hmotněprávním posouzení, byl mu uložen druh trestu, který zákon nepřipouští, resp. trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným, a dále z důvodu porušení jeho práva na spravedlivý proces.

11. Předně obviněný namítl porušení presumpce neviny s tím, že jeho trestní stíhání bylo od počátku vedeno „on-line před objektivy médií“. Ihned po jeho zadržení byla pořádána tisková konference o jeho zadržení „při převzetí úplatku“. Kategorickým tvrzením, že se dopustil trestného činu a že tento trestný čin spočívá v převzetí úplatku, dozorová státní zástupkyně a vrcholní představitelé policie porušili ústavně garantovanou zásadu presumpce neviny, navíc v době, kdy se nacházel v postavení tzv. zranitelné osoby (spočívající v jeho zadržení a následném vazebním stíhání). Následovaly desítky mediálních vyjádření představitelů výkonné moci ve veřejnoprávních i soukromoprávních médiích, budující a utvrzující přesvědčení veřejnosti o tom, že je odsouzeníhodný zločinec. Represivním složkám se podařilo nastolit společenskou atmosféru, v níž se možnost spravedlivého a zákonného vedení trestního řízení stala iluzorní. Jednalo se o koordinovaný tlak represivních složek, výkonné moci a sdělovacích prostředků. Poukázal na osoby, které se měly k jeho situaci vyjadřovat – L. B., v té době náměstkyně Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem, M. B., v té době kandidátka na funkci ministryně spravedlnosti, prezident republiky. V důsledku medializace trestního stíhání ztratil společenskou prestiž a politické postavení. Zdůraznil užití donucovacích prostředků a jeho opakovanou prezentaci v nedůstojném postavení. On i celá jeho rodina pociťovali ponižující zacházení, citelný zásah do osobní cti a důstojnosti, osobní svobody a soukromého života. Jakýkoli jeho procesní návrh byl označen za obstrukci. Hysterickou reakci vyvolala také kauza ohledně M. P. Značná část svědků slyšených ve věci se o kauze dozvěděla z médií. Mediální výstupy ovlivnily zjišťování a zajišťování důkazů, jejich zákonnost, úplnost, autenticitu a věrohodnost. Napadený rozsudek to však nijak nereflektuje.

12. Naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř. [ve spojitosti s dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.] obviněný shledává v tom, že ve věci rozhodl vyloučený orgán, přičemž zmiňuje, že: - stěžejní důkazy ve věci realizoval vyloučený policejní orgán pod dozorem vyloučených státních zástupců, - obžalobu zastupoval v řízení před soudem prvního i druhého stupně vyloučený státní zástupce, - ve věci rozhodl vyloučený předseda senátu soudu prvního stupně R. P., - ve věci rozhodl vyloučený přísedící senátu soudu prvního stupně J. O., - přísedící senátu soudu prvního stupně neskýtají dostatečné záruky nezávislosti a objektivní nestrannosti soudce, - stěžejní důkazy ve věci prováděli vyloučení členové senátu soudu prvního stupně, - ve věci rozhodli vyloučení členové senátu Vrchního soudu v Praze, - ve věci rozhodl vyloučený předseda senátu odvolacího soudu P. Z.

13. Vyloučení orgánů činných v přípravném řízení shledává primárně v tom, že neučinily kroky ke ztotožnění klienta oznamovatele, oznamovatel nebyl v přípravném řízení vyslechnut, Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem bylo místně nepříslušné, včas nevyhodnotilo svoji nepříslušnost a věc nepostoupilo, došlo k sepsání nepravdivých úředních záznamů obsahující nepodložené údaje, dozor vykonávali státní zástupci vykonávající časově omezenou stáž u Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem, a to pod vedením L. B., která byla vyloučena pro úzký vztah s vedoucím vyšetřujícího policejního týmu, přípravné řízení bylo vedeno skupinou „zasvěcených“ policistů a státních zástupců, dokumenty nebyly zakládány do elektronického trestního spisu (ETŘ), při vyšetřování byly vyloučeny zákonné postupy, odposlechy a sledování byly navrhovány a nařizovány na základě nepravdivých a nepodložených informací a bez příslušného rozhodnutí Nejvyššího soudu v souvislosti § 10 tr. ř., k jejich pořizování docházelo bez zřejmého klíče a bylo s nimi účelově manipulováno, bylo rozhodováno místně nepříslušným soudem, k jeho zadržení došlo podle předem připraveného scénáře, protokol o zadržení obsahoval nepravdivé informace, byl činěn nátlak na obhajobu, docházelo k medializaci, jeho ostrakizaci a řízeným únikům informací z trestního spisu.

14. Důvody pro vyloučení předsedy senátu soudu prvního stupně R. P. ve smyslu § 30 odst. 1 tr. ř. obviněný shledává v následujících skutečnostech. Trestní věc byla tomuto soudci přidělena v rozporu s rozvrhem práce a tento byl trvale přidělen ke Krajskému soudu v Praze ministryní M. B., která podporovala obžalobu. Soudce opakovaně porušil zásadu presumpce neviny v rámci nezákonného prodlužování jeho vazby a dehonestoval ho jeho veřejnou prezentací v poutech. Dále poukázal na řízení na ochranu osobnosti, jež bylo na základě jeho návrhu vedeno proti R.

P., na nestandardní chování vůči jeho otci, R. R., a neumožnění poskytnutí jeho osobní péče o něj, na nucení obviněného k účasti na hlavním líčení po úrazu, na okolnosti převzetí a ukončení jeho obhajoby M. P., neposkytnutí obhájkyni M. O. možnosti seznámit se se spisem, zabavení důvěrných materiálů obhajoby při hlavním líčení, explicitní vyjádření o vině obviněného v rozsudku ve věci odděleně stíhaných obviněných před vydáním rozhodnutí v jeho věci, nerespektování judikatury Ústavního soudu ve vztahu k důsledkům stížnosti pro porušení zákona, nerespektování závazného právního názoru odvolacího soudu, porušení § 219 odst. 3 tr.

ř. o nutnosti opakovat hlavní líčení, odmítnutí provedení důkazů obhajoby, porušení zásady kontradiktornosti řízení a nezákonného zasahování do soukromého a rodinného života obviněného. Obviněný rovněž zmínil zveřejnění osobních údajů obviněných a následné řízení u Úřadu pro ochranu osobních údajů.

15. Vyloučení přísedícího J. O. obviněný namítl pro jeho nevhodné nonverbální reakce na jeho obhajobu. Důvody pro vyloučení přísedících soudu prvního stupně pak shledává v tom, že byli do své funkce jmenováni na časově omezené období zastupitelstvem XY, který má v řízení materiálně postavení poškozeného, a v průběhu hlavního líčení toto zastupitelstvo rozhodovalo o jejich opakované volbě. Přísedící dále nedisponují žádnými konkrétními zárukami nezávislosti a nestrannosti a jejich volba ani přidělení k rozhodování konkrétní věci nejsou transparentní a řádně přezkoumatelné. Rozhodnutím senátu nalézacího soudu byl konstatován vznik škody na straně XY ve výši cca 16 mil. Kč, přestože podle rozsudku soudu druhého stupně to bylo nejvýše cca 2 mil. Kč. Vyloučení soudců Krajského soudu v Praze vyplývá též z reakce vedení a mluvčí soudu na nezákonné zpřístupnění osobních údajů obviněného. Vyloučení všech členů senátu soudu prvního stupně i soudu odvolacího namítá dále z důvodu, že nezávislost a objektivní nestrannost soudu byla porušena zásahy orgánů výkonné moci M. B., prezidentem republiky a R. P., přičemž byly vydatně podpořeny spřízněnými sdělovacími prostředky. K tomu obviněný předložil podrobný výpis výroků, v nichž měly zásahy spočívat (body 55. až 72. dovolání). Smyslem tohoto nátlaku bylo podle jeho mínění jeho pravomocné odsouzení k exemplárnímu trestu. Pokud jde o soudce Vrchního soudu v Praze, důvody pro jejich vyloučení spočívají v porušení presumpce neviny při rozhodování o jeho vazbě, jejich dehonestaci představiteli výkonné moci, kauze soudce I. E., úzkých vazbách mezi nimi a státními zástupci Vrchního státního zastupitelství v Praze, končícím funkčním obdobím současného předsedy soudu, plánovaném zrušení vrchních soudů a nátlaku policie na P. P., taktéž soudce tohoto soudu.

16. Naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněný shledává zaprvé v porušení zákazu reformationis in peius. Oběma rozsudky soudu prvního stupně byl uznán vinným pokračujícím zločinem přijetí úplatku podle § 331 odst. 1 alinea 1, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Státní zástupce podal odvolání výlučně do výroku o trestu. Co do výroku o vině tak bylo trestní řízení již od roku 2015 vedeno výlučně na základě opravných prostředků podaných obviněným, a bylo proto vyloučeno, aby odvolací soud jakkoli změnil výrok o vině v jeho neprospěch. Přesto však odvolací soud v napadeném rozsudku skutek kvalifikoval též jako trestný čin poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 tr. zákoníku a nově také shledal naplnění přitěžující okolnosti podle § 42 písm. n) tr. zákoníku, tedy že obviněný spáchal více trestných činů.

17. Zadruhé, podle skutkových zjištění odvolacího soudu měl předkládat materiály vztahující se k průběhu a zadání veřejných zakázek, včetně financování těchto investic, ke schválení Radě XY. Z provedeného dokazování však nevyplývá, že by to byl právě on, kdo materiály předkládal, neboť je předkládali členové rady Ch. a M. Rada XY navíc není orgánem, který je oprávněn rozhodovat o nakládání s finančními prostředky z rozpočtu Evropské unie (dále také „EU“), předložení dokladů Radě XY proto nemůže naplňovat znak „předložení“ dokladů ve smyslu § 260 odst. 1 tr.

zákoníku. Obviněný proto shledává porušení čl. 39 a čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), čl. 7 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a čl. 15 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Napadený rozsudek ani neobsahuje údaj o tom, v čem měly být tyto materiály nepravdivé. Výklad pojmu nepravdivý údaj ze strany odvolacího soudu, kdy „nepravdivost“ údajů obsažených v dokladech není spatřována v jejich nesouladu se skutečností, ale v jiných okolnostech provázejících zadání veřejné zakázky, byl zcela nepředvídatelný a zcela odporuje běžně přijímanému gramatickému významu slova „nepravdivý“.

Tento extenzivní výklad zcela vybočuje z jednoznačně formulovaného znění zákona a porušuje zásadu nullum crimen sine lege (certa), zakotvenou v čl. 39 Listiny.

18. Zatřetí, odvolací soud dospěl k nesprávnému závěru ohledně výše potenciální škody na straně rozpočtu EU, a sice že v případě uzavření smlouvy o dotaci by škodu představovala celá částka poskytnuté dotace ve výši 150 111 929,50 Kč [a skutek proto nesprávně kvalifikoval podle § 260 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 tr. zákoníku], přestože podle jeho skutkových zjištění mělo dojít k neoprávněnému použití veřejných prostředků nejvýše v částce 2 268 547 Kč odpovídající rozdílu mezi cenou obvyklou rekonstrukce a „úmyslně navýšenou cenou“. Namítl přitom, že ze skutkových zjištění soudu nevyplývá, že by došlo k jakémukoli nestandardnímu ovlivnění rozhodovacího procesu R. S. Č., že by žádost o poskytnutí dotace (nebo její přílohy) obsahovala věcně nesprávné údaje, nebo že by úmyslem kteréhokoli z obžalovaných bylo použití přidělené dotace k jinému než stanovenému účelu nebo nesplnění podmínek přidělení dotace. Soudy ani obžaloba navíc netvrdí, že nebýt jednání obžalovaných byly by finanční prostředky z rozpočtu EU použity namísto udělení dotace na r. z. B. k jinému účelu. Poskytovatel dotace tak mohl být jednáním obžalovaných nanejvýš potenciálně uveden v omyl výlučně co do výše obvyklé ceny rekonstrukce, přičemž při znalosti pravého stavu věci by dotaci v daném rozsahu na požadovaný účel neposkytl. Nesprávné použití finančních prostředků tak mohlo spočívat pouze ve zmíněném „předražení“. V dané souvislosti by bylo třeba se při stanovení ceny obvyklé rekonstrukce náležitě vypořádat se znaleckým posudkem znaleckého ústavu B. E. Zohlednit by bylo nezbytné i to, že z rozpočtu EU měla být předmětná rekonstrukce financována pouze z 85 %, kdy částka vynaložená z vlastního rozpočtu XY by řádově přesahovala odvolacím soudem zjištěnou výši tzv. „předražení“.

19. Dovolatel dále shledává vadu napadeného rozhodnutí v tom, že se jedná o tzv. překvapivé rozhodnutí. Nikdy v průběhu řízení totiž nebyl upozorněn na možnost překvalifikování skutku na trestný čin poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 tr. zákoníku. Uvedl k tomu související judikaturu Nejvyššího a Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) a poukázal na to, že skutek byl vždy shodně kvalifikován výlučně jako trestný čin přijetí úplatku podle § 331 tr. zákoníku. Byl si zároveň vědom možnosti kvalifikace skutku jako trestného činu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 tr. zákoníku. Nikdy však nebyl upozorněn na možnost kvalifikace podle § 260 tr. zákoníku, a byl tak zbaven možnosti řádně uplatnit své právo na obhajobu. Došlo tak k porušení jeho práva na spravedlivý proces a na účinnou obhajobu zaručené čl. 6 odst. 1 Úmluvy.

20. V návaznosti na to obviněný uvedl, že podle aktuální judikatury Nejvyššího soudu představuje porušení práva obviněného na spravedlivý proces v důsledku vydání napadeného rozhodnutí, resp. v řízení mu předcházejícím, explicitně zákonem neupravený samostatný dovolací důvod. Citoval k tomu relevantní judikaturu Nejvyššího soudu a uzavřel, že došlo k několikerému porušení jeho práva na spravedlivý proces podle čl. 36 Listiny a čl. 6 Úmluvy. Stalo se tak tím, že odvolací soud bez věcně adekvátního odůvodnění zamítnul, resp. zcela opomenul důkazy navržené obhajobou, napadený rozsudek spočívá na nezákonných důkazech, mezi provedenými důkazy, které byly získány v souladu se zákonem, a skutkovými zjištěními Vrchního soudu v Praze je tzv. extrémní rozpor (důkazy získané v souladu se zákonem zjevně neprokazují skutek), napadené rozhodnutí je tzv. překvapivým rozhodnutím (viz výše), odvolací soud porušil princip právní jistoty, když nerespektoval svůj závazný právní názor a řádně se nezabýval okolnostmi zpochybňujícími věrohodnost, dobrovolnost a procesní použitelnost výpovědi spolupracující obviněné I. S.

21. Pokud jde o tzv. opomenuté důkazy, tyto měly předně podle obviněného prokazovat, že finanční prostředky nebyly určeny pro něj, ale pro Č. s. s. d. (dále jen „ČSSD“). Bylo-li by prokázáno, že nebyl konečným adresátem finančních prostředků, mělo by to vliv na právní kvalifikaci, tj. jestli jednal v úmyslu opatřit prospěch „sobě“ anebo „jinému“. Tato otázka je významná také z hlediska ukládání trestu (§ 39 odst. 2 anebo odst. 7 tr. zákoníku). Odvolací soud však jeho obhajobu a jím navržené důkazy v uvedeném směru zcela pominul a nijak se adekvátně nevypořádal s obsahem relevantních provedených či navržených důkazů. Obviněný následně podrobně rozebral obsah prostorových odposlechů, telefonních odposlechů a poznatků z domovních prohlídek, z čehož dovodil, že finanční prostředky byly určeny pro ČSSD v souvislosti s volbami. Dodal, že ve vztahu k němu nalézací ani odvolací soud neuvádí žádné důkazy, které by měly prokazovat jeho vědomost o údajné manipulaci s veřejnými zakázkami a způsobu této manipulace. Dále obviněný předložil podrobný seznam důkazů výslechy svědků a listinnými důkazy, jejichž provedení navrhoval a kterým nebylo vyhověno. Uzavřel přitom, že (i) v důsledku těchto tzv. opomenutých důkazů došlo k porušení jeho práva na spravedlivý proces.

22. K porušení čl. 36 odst. 1 Listiny došlo podle mínění obviněného také v důsledku nezákonných důkazů. Napadený rozsudek spočívá na nezákonných důkazech – výsledcích domovních prohlídek, které byly povoleny nezákonným soudcem místně nepříslušného soudu, resp. důkazech nezákonně získaných při jeho osobní prohlídce (porušení jeho procesní imunity podle § 10 odst. 1 tr. ř.), přičemž všechny tyto důkazní prostředky jsou současně tzv. „plody z otráveného stromu“ nezákonných odposlechů. Vzhledem k tomu, že jeho osobní prohlídka, ohledání věci u něj nalezené a použití operativně pátracích prostředků podle § 158d tr. ř. a provedení odposlechu telekomunikačního provozu podle § 88 tr. ř., byly povoleny a provedeny orgány činnými v trestním řízení před vydáním souhlasu předsedkyně Poslanecké sněmovny k jeho vydání soudu, je třeba považovat tyto úkony za absolutně neplatné a v dalším řízení za nepoužitelné. Obhajoba podala příslušný návrh podle §10 tr. ř. k Nejvyššímu soudu, ten se však ve svém rozhodnutí zcela vyhnul posouzení oprávněnosti orgánů činných v trestním řízení, jakožto součásti výkonné moci, sledovat a odposlouchávat členy zákonodárného sboru na základě pouhého podezření ze spáchání trestného činu. Sledováním a odposloucháváním zákonodárců je však popřen smysl ustanovení čl. 68 odst. 1, čl. 53 odst. 1 a čl. 28 Ústavy. Shromažďování informací o poslancích či senátorech přesouvá moc ze zákonodárného sboru do rukou těchto (nevolených) orgánů.

23. Obviněný dále namítl, že byť odvolací soud zcela správně vyloučil z okruhu procesně použitelných důkazů pořízené telefonické a prostorové odposlechy, své závěry o nezákonnosti těchto důkazů neaplikoval důsledně, a to zejména co se týče výsledků domovních prohlídek, které byly povoleny nezákonným soudcem místně nepříslušného soudu, resp. nezákonně získaných důkazech při jeho osobní prohlídce, kdy všechny tyto důkazní prostředky jsou jako tzv. „plody z otráveného stromu“ kauzálně odvozené od nezákonných telefonických a prostorových odposlechů. Vrchní soud v Praze byl především vázán svými právními názory. Jejich změnou však porušil princip právní jistoty a předvídatelnosti soudního rozhodování. Vázán byl také nosnými důvody nálezu Ústavního soudu stran účinků rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona podané v neprospěch obviněného.

24. Skutková tvrzení státního zástupce, na jejichž základě byly soudem vydány příkazy a povolení, jsou zjevně částečně nepravdivá a zjevně nepodložená konkrétními důkazy či indiciemi, na jejichž konkrétní obsah by návrh či příkaz výslovně odkazovaly a které by byly obsaženy v trestním spise. Při posuzování zákonnosti odposlechů a skrytého sledování na základě soudního příkazu je třeba hodnotit nejen formální bezvadnost příkazu, ale zejména tzv. „materiální odůvodněnost“ nařízení odposlechu, tedy zda důkazy a poznatky shromážděné před vydáním soudního příkazu jeho vydání odůvodňují. Soudy rozhodující o povolení odposlechů a sledování byly policií a státním zastupitelstvím uvedeny v omyl ohledně existence okolností rozhodných pro vydání soudních příkazů, a to zejména předkládáním nepravdivých a nepodložených údajů, které neměly oporu v provedeném prověřování a byly pouhou fabulací ze strany policie. Materiální podmínky nařízení odposlechů a sledování v té době naplněny nebyly, a to zejména s ohledem na absenci důvodného podezření ze spáchání trestného činu ze strany odposlouchávaných a sledovaných osob.

25. Z trestního spisu podle mínění obviněného vyplývá, že došlo k účelové manipulaci s místní příslušností soudu a státního zastupitelství. Podal k tomu podrobný rozbor počátku přípravného řízení, z něhož má vyplývat úmysl orgánů přípravného řízení založit a udržet nesprávnou místní příslušnost státního zastupitelství a Okresního soudu v Ústí nad Labem. Vycházely přitom ze zmínky o dosud neustanovené projekční kanceláři se sídlem v Ústí nad Labem a využily nepravdivých úředních záznamů. Podle mínění obviněného bylo již z trestního oznámení zjevné, že trestná činnost měla být páchána na území XY, resp. hlavního města Prahy. Jedinou souvislostí s Ústím nad Labem byla ona neustanovená projekční kancelář. Z trestního oznámení tedy nevyplývaly okolnosti svědčící pro závěr, že měla být trestná činnost páchána v územní působnosti Okresního soudu v Ústí nad Labem. Ve spise není obsažen ani žádný důkaz, který by nasvědčoval provázanosti Krajského státního zastupitelství v Praze a kohokoli z obžalovaných, která by změnu v příslušnosti měla odůvodňovat. Vyvstala-li podle názoru státního zastupitelství ve věci potřeba provést neodkladné nebo neopakovatelné úkony, které je oprávněno provést nepříslušné státní zastupitelství, bylo namístě, aby tyto úkony provedlo samo Nejvyšší státní zastupitelství.

26. Všechny okolnosti včetně ustanovených podezřelých ukazovaly na místní příslušnost XY. Přesto došlo k postoupení věci místně příslušnému Krajskému státnímu zastupitelství v Praze až dne 1. 6. 2012, tedy téměř sedm měsíců od zahájení úkonů trestního řízení. Vrchní soud v Praze i Nejvyšší soud pominuly zabývat se tím, zda k manipulaci s místní příslušností soudu a státního zastupitelství v přípravném řízení nedocházelo účelově. Z usnesení Ústavního soudu ze 17. 9. 2012, sp. zn. I. ÚS 2632/12, vyplývá povinnost soudů zabývat se tím, kdy měly již orgány činné v trestním řízení k dispozici dostatek informací k tomu, aby mohly vyloučit místní příslušnost Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem a postoupit věc věcně a místně příslušnému Krajskému státnímu zastupitelství v Praze. Účelově nesprávně zvolená místní příslušnost státního zastupitelství měla dopad na porušení jeho práva na zákonného soudce. Veškeré důkazy získané orgány činnými v trestním řízení v příčinné souvislosti s tímto nezákonným postupem policie a státního zastupitelství (tedy zejména výstupy z prostorových a telefonických odposlechů, domovních prohlídek i osobní prohlídky) je proto třeba považovat za nezákonné a procesně nepoužitelné.

27. Napadený výrok podle obviněného trpí vadou extrémního nesouladu, neboť jeho skutková zjištění zjevně nemají žádnou vazbu na soudem deklarovaný obsah provedeného dokazování, tedy postrádají obsahovou spojitost s důkazy. Obviněný má za to, že odposlechy a záznamy ze sledování osob a věcí, na něž odkazuje rozsudek soudu prvního stupně, ve vztahu k němu nedokládají, že by se měl dopustit jakékoli trestné činnosti. Zejména z nich bez důvodných pochybností nelze dovodit závěr, že by měl být informován o jakémkoli nezákonném ovlivňování veřejných zakázek. Pokud jde o výpověď obviněné I. S., ta s ním nikdy nebyla v přímém kontaktu a z povahy věci jí tak nemůže být nic známo. Pokud jde o krabice od vína, nebylo nezpochybnitelně prokázáno, že věděl, co je jejím obsahem. Nebylo ani prokázáno, že měl být konečným adresátem. Za tímto účelem obviněný provedl podrobnou analýzu důkazů (bod 254. dovolání). Dodal, že odvolací soud, stejně jako obžaloba, pracoval od počátku s jedinou vyšetřovací verzí, a to že obviněný při svém zadržení věděl, že v krabici se nacházejí finanční prostředky. Uzavřel pak, že žádný z důkazů, na nichž bylo založeno rozhodnutí soudu prvního stupně, tedy sám o sobě, ani ve spojení s dalšími důkazy bez důvodných pochybností neprokazuje, že by se měl dopustit trestné činnosti, pro niž byl uznán vinným.

28. Vrchní soud v Praze porušil jeho právo na spravedlivý proces i tím, že se v rozporu s konstantní judikaturou vyšších soudů řádně nezabýval okolnostmi zpochybňujícími věrohodnost, dobrovolnost a procesní použitelnost stěžejního důkazu, na němž založil svůj závěr o jeho vině, tedy výpovědi spolupracující obviněné I. S. O komunikaci obviněné s orgány činnými v trestním řízení ani o obsahu uzavřené dohody není ve spise žádný úřední záznam. Jeho návrhy na provedení důkazů k okolnostem této dohody byly zamítnuty.

Především poukázal, že obviněná svoji výpověď učinila až poté, kdy byla podrobně seznámena se zajištěným důkazním materiálem. Neuvedla přitom žádné nové skutečnosti, které by byly následně potvrzeny dalšími opatřenými důkazy. Poukázal na pochyby o její věrohodnosti a rozpory v jejích výpovědích. Obviněná čelila obžalobě i v jiné trestní věci a byla proto motivována co nejvíce vyjít vstříc požadavkům vyšetřujících orgánů ve snaze vyhnout se tak trestněprávním důsledkům svých dalších „podnikatelských“ aktivit.

Za svoji výpověď obdržela za odměnu status spolupracující obviněné, propuštění z vazby a uložení mírného trestu. Rozhodnutí státního zástupce o přiznání statusu spolupracující obviněné bylo přitom vydáno neformálně, bez jakéhokoli zdůvodnění a zejména bez možnosti dodatečného přezkumu či zpochybnění ze strany nezávislého soudu. Bez důsledného objasnění okolností, za nichž se obviněná rozhodla s vyšetřujícími orgány spolupracovat, nelze ani dospět k závěru, zda její výpověď z přípravného řízení i veškeré výpovědi navazující byly skutečně svobodné [§ 178a odst. 1 písm. b) tr.

ř.], nebo se jednalo o důkaz získaný nezákonným donucením (§ 89 odst. 3 tr. ř.). Obviněná pociťovala vazbu značně úkorně a v důsledku svého zdravotního stavu byla pod vlivem několika léků.

29. Dovolatel následně uvedl okolnosti, jimiž byl podle jeho přesvědčení založen dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Nepřiměřeně přísný trest obviněný shledává v kombinaci uloženého trestu odnětí svobody s dalšími uloženými tresty. Poukázal též na své osobní a rodinné poměry (body 305. až 310.), které podle jeho mínění odvolací soud řádně nezkoumal. Dále rozvedl své výhrady k uloženému peněžitému trestu. Ten byl podle jeho mínění uložen v rozporu se zásadou zákazu reformace in peius, neboť takový trest nebyl uložen soudem prvního stupně a státní zástupce ho v odvolání nenavrhoval. Státní zástupce nepožadoval vyšší trest odnětí svobody, odvolací soud však obviněnému uložil trest odnětí svobody v délce sedmi let, a navíc náhradní trest odnětí svobody. Uložil tak trest přísnější než soud prvního stupně. Nesprávně také stanovil výměru peněžitého trestu, když nedostál jednoznačně formulovaným zákonným zásadám rozvinutým judikaturou Nejvyššího soudu. Jeho uložení odůvodnil velmi stroze a vůbec není zřejmé, že by postupoval ve dvou oddělených krocích. Nevycházel ani z jeho čistého měsíčního příjmu. Obviněný dále uvedl, že trestní řízení trvá již od října 2011, přičemž obžaloba byla podána v dubnu 2013 a soudní řízení tak trvá již více než šest let. Standardní trestní řízení v obdobných věcech přitom trvá obvykle cca tři roky. Zásadní příčinou nepřiměřené délky řízení byl postup orgánů činných v trestním řízení a on sám se na průtazích žádným významným způsobem nepodílel. Vrchní soud však nepřiměřenou délku řízení v rámci ukládaného trestu nezohlednil, naopak k ní výslovně odmítl přihlédnout, aniž by tento svůj závěr jasně, srozumitelně a přiléhavě zdůvodnil. I z tohoto důvodu považuje výrok o trestu nezákonný a uložený trest nepřiměřeně přísný.

30. Závěrem obviněný D. R. navrhl, aby Nejvyšší soud v souladu s § 265k odst. 1, 2 tr. ř. napadenou část výroku II. rozsudku zrušil a podle § 265m odst. 1 tr. ř. jej zprostil obžaloby podle § 226 písm. a) tr. ř., neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž je stíhán.

31. Obvinění P. K. a K. K. dovolání opřeli o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. b), g) tr. ř., neboť ve věci rozhodl vyloučený orgán, napadený rozsudek spočívá na nesprávném právním posouzení skutku a jiném nesprávném hmotněprávním posouzení, a z důvodu extrémního nesouladu mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými závěry co se týče skutků pod bodem 1) a pod bodem 2).

32. Nesprávné hmotněprávní posouzení shledávají v opomenutí aplikace § 39 odst. 3 a § 58 odst. 1 tr. zákoníku z hlediska doby, která uplynula od spáchání skutku, a rovněž nepřiměřené délky trestního řízení. Odvolací soud nezohlednil dobu více než sedmi let, která uplynula od vytýkaného jednání, a délku trestního řízení, která je podle judikatury ESLP a Ústavního soudu nepřiměřená. Sami nijak nepřispěli k celkové délce řízení a k průtahům, které byly naopak do značné míry způsobeny státními orgány. Poukázali na čl. 14 odst. 3 písm. c) Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a čl. 6 Úmluvy s tím, že doba trestního řízení přesahující šest let již toto ustanovení porušuje. Připomněli, že podle judikatury Ústavního soudu musí soud v odůvodnění rozsudku výslovně uvést, jak konkrétně nepřiměřenou délku řízení zohlednil. Zmínili pak rozdíly mezi projednávanou trestní věcí a tzv. kauzou S. a spol. (vedena u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 57 T 10/2014), která byla mnohem závažnější, přesto však byly ukládané tresty diametrálně odlišné. Trestní řízení oba ničilo nejen společensky, ale i zdravotně. Významně byli potrestáni již více než sedmiletým mediálním lynčem a životní nejistotou.

33. Dále namítli neplatnost, neúčinnost, a tudíž i hmotněprávní neaplikovatelnost § 256 tr. zákoníku v rozhodném období. Byli odsouzeni v rozporu se zásadou nullum crimen sine lege a čl. 39 Listiny. Jelikož toto ustanovení nebylo řádně vyhlášeno, nebylo nikdy ani platné, ani účinné. Při jeho vyhlašování totiž došlo k pochybení, když ve Sbírce zákonů vyhlášený text zákona nebyl v souladu se zněním schváleným v Parlamentu České republiky a podepsaným prezidentem. Verze tohoto ustanovení schválená Parlamentem zněla „Zjednání výhody …“, zatímco verze uveřejněná ve sbírce zněla „Sjednání výhody …“. Byli tak odsouzeni za zločin, který nikdy nebyl součástí právního řádu České republiky. K vyhlášení opravy ve Sbírce zákonů došlo až ex post se značným časovým zpožděním a dlouho po období, za které byli stíháni.

34. V případě obou skutků obvinění namítají absenci zákonného znaku „úkor jiných soutěžitelů“ podle § 256 odst. 1 tr. zákoníku. Připomněli předchozí zrušovací rozhodnutí odvolacího soudu a zde uvedený právní názor s tím, že se jím podle jejich mínění soud prvního stupně neřídil, když opomněl vyjádřit, kterým jiným soutěžitelům byl způsoben úkor. Skutková věta neobsahuje vyjádření všech zákonných znaků trestného činu podle § 256 odst. 1 tr. zákoníku. Poukázali na to, že žádný ze soutěžitelů nepodal proti zadávací dokumentaci námitky podle § 110 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále též jen „zákon o veřejných zakázkách“). Jinak řečeno, žádná společnost, která by měla jako soutěžitel zájem kteroukoliv veřejnou zakázku řešenou v obžalobě realizovat, nevyhodnotila zadávací podmínky jako diskriminační a nezákonné.

35. Obvinění dále namítli ve vztahu ke skutku pod bodem 1) nenaplnění zákonných znaků trestného činu podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), b), c), odst. 3 tr. zákoníku. P. K. byl odsouzen za to, že ex post po skončení zadávacího řízení měl údajně převzít provizi. Toto je však pro učinění hmotněprávního závěru o naplnění skutkové podstaty tohoto trestného činu zjevně nedostačující. I kdyby provizi skutečně převzal, zvolená právní kvalifikace není přiléhavá. P. K. neměl k předmětné veřejné zakázce žádný vztah a ani případné jeho „vědomí“ a „souhlas“ by nebyly způsobilé naplnit skutkovou podstatu vytýkaného trestného činu. V případě K. K. soud nebyl schopen uvést žádné konkrétní skutečnosti, které by zakládaly její pachatelství na vytýkaném trestném činu, když žádné konkrétní jednání, které by naplňovalo všechny zákonné znaky vytýkaného trestného činu, ve výrokové části rozsudku nijak nekonkretizoval. K. K. o žádném zmanipulovaném losování nevěděla, zmanipulování losování ostatně ani nebylo prokázáno, s čímž plně koresponduje fakt, že ani losovatel, ani vylosovaní soutěžitelé, kteří měli údajně dělat „křoví“, nejsou a nikdy nebyli stíháni. Základním problémem napadeného rozsudku je skutečnost, že údajnou trestnou činnost administrátora veřejné zakázky soud účelově rozšiřuje i na ně. V rozsudku není jasně a srozumitelně popsáno, jakým konkrétním jednáním měli danou skutkovou podstatu trestného činu a jeho jednotlivé zákonné znaky naplnit. Nebyli totiž ani zadavatelem, ani administrátorem, nemohli zjednat žádnou výhodu a nemohli výsledek zadávacího řízení ovlivnit.

36. Absenci naplnění zákonných znaků trestného činu podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), b), c), odst. 3 tr. zákoníku namítají také ve vztahu ke skutku pod bodem 2). Skutková věta výroku napadeného rozsudku totiž podle nich neobsahuje konkrétní skutečnosti, které by tyto znaky zakládaly. Není z ní vůbec jasné, v čem měla spočívat nezákonnost konkrétních technických či kvalifikačních podmínek daného zadávacího řízení. Tomuto se soudy vůbec nevěnovaly. Součástí výroku musí být popis konkrétních zadávacích podmínek či úkonů zadavatele, které odporovaly zákonu o veřejných zakázkách s tím, že musí být rovněž osvětleno, jak se taková nezákonnost projevila nebo mohla projevit v rámci procesu zadávání konkrétních veřejných zakázek, a kdo byl za specifikaci takových podmínek či provedení takových kroků v rámci přípravy či realizace zadávacího řízení odpovědný. V případě tohoto skutku navíc neproběhlo žádné losování a omezení počtu uchazečů losem. Obvinění nebyli ani zadavatelem, ani administrátorem, nemohli zjednat žádnou výhodu a nemohli výsledek zadávacího řízení ovlivnit.