Nejvyšší soud

Podle § 142 odst. 3 občanského soudního řádu může soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení i účastníkovi, který měl ve věci částečný úspěch, pokud neúspěch byl v poměrně nepatrné části nebo pokud roz...

Přikázání věci jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti je výjimečné a může nastat pouze tehdy, pokud okolnosti umožní hospodárnější a rychlejší projednání věci, přičemž musí být respektována zása...

Dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu lze uplatnit pouze proti nesprávnému právnímu posouzení skutku nebo jinému nesprávnému hmotně právnímu posouzení, nikoliv proti nesprávnosti nebo ...

Dovolání musí obsahovat řádnou specifikaci předpokladů přípustnosti podle platného občanského soudního řádu a nesmí se opírat o nesprávnou právní úpravu; pokud tyto náležitosti chybí a nejsou včas ods...

Dovolání je přípustné pouze tehdy, pokud v něm dovolatel uvede splnění zákonných předpokladů přípustnosti dovolání podle § 237 občanského soudního řádu, zejména vymezí, proti kterému rozhodnutí směřuj...

Dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu lze odmítnout jako zjevně neopodstatněné, pokud dovolatel nespecifikuje nesprávné právní posouzení skutku nebo jinou nesprávnost hmotněprávního posouzen...

Pokud strany smluvně sjednají pravomoc soudů určitého státu bez určení místně příslušného soudu, a podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí místně příslušný soud Nejvyšší soud ...

Dovolání je nepřípustné, pokud není splněna zákonná podmínka povinného zastoupení v dovolacím řízení podle § 241 občanského soudního řádu.

Žalobce může podat žalobu na určení vlastnictví zůstavitele ke dni jeho úmrtí pouze tehdy, pokud má naléhavý právní zájem a pokud jsou v řízení zastoupeni všichni věcně legitimovaní účastníci, zejména...

V řízení o dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu není dovolací soud oprávněn měnit skutková zjištění soudů nižších stupňů, je vázán skutkovým stavem vyjádřeným ve výroku o vině a nemůž...

Dovolání není přípustné, pokud námitky směřují pouze proti skutkovým zjištěním odvolacího soudu a nezahrnují otázky hmotného nebo procesního práva, na jejichž vyřešení závisí napadené rozhodnutí.

Nejvyšší soud rozhoduje o určení místní příslušnosti podle § 11 odst. 3 občanského soudního řádu pouze tehdy, pokud podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit; pokud je však možné urči...

V řízení o dovolání je možné napadnout pouze nesprávné právní posouzení skutku nebo jiné nesprávné hmotněprávní posouzení, nikoli samotné skutkové zjištění; dovolací soud je vázán skutkovými zjištěním...

Soudy v občanském soudním řízení nepřísluší přezkoumávat rozhodnutí katastrálních úřadů o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí; při určení vlastnictví je třeba posuzovat platnost...

Procesní rozhodnutí bez meritorního právního závěru.

Jednání osoby, která odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na svůj zájem chráněný trestním zákonem, není trestným činem, pokud obrana není zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku; přitom není podmín...

Dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu lze uplatnit pouze tehdy, pokud rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení, přičemž n...

Dovolání musí obsahovat konkrétní vymezení důvodů přípustnosti podle § 237 občanského soudního řádu, přičemž pouhá citace zákonného ustanovení bez uvedení, v čem jsou tyto důvody splněny, je nedostate...

Odpovědnost za ztrátu na výdělku nevzniká, jestliže příčinou neschopnosti poškozeného vykonávat soustavnou výdělečnou činnost byla jiná skutečnost než ta, za kterou odpovídá škůdce, například nedostat...

Ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) zákona o ochranných známkách umožňuje užití ochranné známky třetí osobou v obchodním styku nezbytné k určení účelu výrobku nebo služby, pokud je toto užití v souladu s...