Nejvyšší soud Usnesení občanské

21 Cdo 151/2025

ze dne 2025-01-30
ECLI:CZ:NS:2025:21.CDO.151.2025.1

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Malým v

exekuční věci oprávněného Apston Capital Ltd., se sídlem v Dublinu 2, 4th

Floor, Hanover Building, Windmill Lane, Irsko, reg. č. 00408579, zastoupeného

Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou se sídlem v Brně, Koliště č. 259/55, proti

povinným 1) J. H., a 2) J. H., o žalobě na obnovu řízení a pro zmatečnost

podané povinnými proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. ledna 2024,

č. j. 2 Co 4/2024-23, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 16

C 55/2024, o dovolání povinných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne

21. října 2024, č. j. 4 Cmo 235/2024-19, takto:

Dovolací řízení se zastavuje.

1. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 3. 9. 2024, č. j. 16 C

55/2024-10, odmítl žalobu pro zmatečnost a žalobu na obnovu řízení směřující

proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 1. 2024, č. j. 2 Co 4/2024-23,

které byly součástí podání povinných doručeného Krajskému soudu v Hradci

Králové dne 29. 4. 2024. Důvodem odmítnutí podání byl nedostatek předepsaných

náležitostí žaloby, jehož si povinní vzhledem k mnohým poučením ze strany soudů

v různých řízeních museli být vědomi.

2. K odvolání povinných Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 21. 10.

2024, č. j. 4 Cmo 235/2024-19, potvrdil usnesení soudu prvního stupně.

3. Proti usnesení odvolacího soudu podali povinní – aniž byli zastoupeni

advokátem

– dovolání.

4. Dovolatel musí být v dovolacím řízení zastoupen advokátem nebo

notářem (§ 241 odst. 1 věta první o. s. ř.); to neplatí, je-li dovolatelem

fyzická osoba, která má právnické vzdělání [§ 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř.].

Dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v

odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem (§ 241 odst. 4 o. s. ř.).

5. Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení. Z

dovolání nevyplývá, že by byli povinní jako dovolatelé právně zastoupeni, a

neprokázali ani netvrdili, že jsou zastoupeni advokátem nebo že mají sami

právnické vzdělání. Nesplnili tedy zákonem stanovenou podmínku povinného

zastoupení.

6. Nejvyššímu soudu je známo, že dovolatelé dlouhodobě zneužívají svého

práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných

žalob, přičemž po zahájení řízení podávají velké množství procesních podání,

jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků mimořádných. Takové

dlouhodobé a cílené počínání účastníka lze jednoznačně označit za obstrukční a

sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS

480/06, ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08, a ze dne 10. 4. 2018, sp.

zn. II. ÚS 3921/17). K obdobným závěrům dospěl i Nejvyšší soud, k tomu srov.

například usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, a konkrétně ve

vztahu k dovolatelům např. usnesení ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. 30 Cdo

4138/2019, ze dne 1. 11. 2022, sp. zn. 26 Cdo 3181/2022, ze dne 23. 12. 2022,

sp. zn. 29 Cdo 3516/2022, ze dne 25. 1. 2023, sp. zn. 24 Cdo 208/2023, ze dne

29. 8. 2023, sp. zn. 24 Cdo 2619/2023, ze dne 22. 3. 2023, sp. zn. 21 Cdo

3739/2022, ze dne 7. 9. 2023, sp. zn. 21 Cdo 2334/2023, ze dne 27. 8. 2024, sp.

zn. 21 Cdo 2180/2024, ze dne 29. 10. 2024, sp. zn. 23 Cdo 2294/2024, nebo ze

dne 5. 11. 2024, sp. zn. 33 Cdo 3008/2024.

7. Dovolatelé nebyli soudem prvního stupně vyzváni ke splnění podmínky

povinného zastoupení (aby si zvolili advokáta pro podání dovolání proti

napadenému usnesení), avšak v jiných sporech byli opakovaně ke splnění této

podmínky vyzýváni, a proto dovolací soud konstatuje, že dovolatelé si musí být

vědomi své povinnosti být v dovolacím řízení kvalifikovaně zastoupeni, jelikož

jim tato povinnost musí být nutně známa z předchozích řízení. Procesní postup

dovolacího soudu je aprobován i v rozhodovací činnosti Ústavního soudu (srov.

usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, ze dne 11.

5. 2022, sp. zn. I. ÚS 1077/22, nebo ze dne 14. 11. 2023, sp. zn. I. ÚS

2906/23). Nejvyšší soud má proto za to, že práva dovolatelů nebyla ohrožena,

neboť poučení o náležitém zastoupení se jim (dříve) opakovaně dostalo.

8. Povinní nezaplatili ani soudní poplatek za dovolání. Ačkoli si je

dovolací soud vědom, že podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího

řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení

pro nezaplacení soudního poplatku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 3.

2012, sen. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněný pod č. 57/2012 Sb. rozh. obč.), v

daném případě k zaplacení soudního poplatku dovolatele již nevyzýval, neboť z

jejich postoje v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že si jsou povinnosti

zaplatit soudní poplatek vědomi, platit jej však nehodlají a pouze opakovaně

podávají neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení

zástupce a dlouhodobě tak zneužívají svého práva na soudní ochranu.

9. Nejvyšší soud proto řízení o dovolání povinných pro nesplnění

podmínky povinného zastoupení dovolatelů podle § 243c odst. 3 věty třetí ve

spojení s § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. zastavil.

10. Nejvyšší soud nepřehlédl, že dovolatelé spolu s dovoláním opětovně

vznesli námitku podjatosti soudců, a to soudců senátu 4 Cmo Vrchního soudu v

Praze, který rozhodoval o jejich odvolání. Protože je z obsahu námitky

podjatosti zřejmé, že soudcům vytýkají jejich postup v řízení o projednávané

věci (napadené usnesení vulgárně označují za „právního zmetka“), vyhodnotil

Nejvyšší soud bez dalšího takovou námitku podjatosti, včetně navazujícího

návrhu na přikázání věci jinému soudu, jednak jako nedůvodnou (srov. § 14 odst.

4 o. s. ř.), a jednak jako obstrukční postup, který s přihlédnutím k § 2 o. s.

ř. nepožívá právní ochrany (srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze

dne 15. 7. 2008, sp. zn. 29 Nd 201/2008, uveřejněné pod č. 2/2009 Sb. rozh.

obč., a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2018, sen. zn. 29 NSČR

104/2017).

11. Povinní do dovolání vtělili i návrh na odklad vykonatelnosti

napadeného rozhodnutí. S přihlédnutím k závěrům vyplývajícím z nálezu Ústavního

soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, Nejvyšší soud již samostatně

nerozhodoval o návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí za

situace, kdy přikročil k rozhodnutí o samotném dovolání v (Ústavním soudem

zdůrazněné) přiměřené lhůtě.

12. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu

[§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční

činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 1. 2025

JUDr. Pavel Malý

předseda senátu