USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Doležílkem v
exekuční věci oprávněného Apston Capital Ltd., se sídlem v Dublinu 2, 4th
Floor, Hanover Building, Windmill Lane, Irsko, reg. č. 00408579, zastoupeného
Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou se sídlem v Brně, Koliště č. 259/55, proti
povinným 1) J. H., a 2) J. H., o žalobě pro zmatečnost a o žalobě na obnovu
řízení podaných povinnými proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14.
srpna 2023, č. j. 2 Co 3/2023-28, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod
sp. zn. 16 C 80/2023, o dovolání povinných proti usnesení Vrchního soudu v
Praze ze dne 11. června 2024, č. j. 4 Cmo 119/2024-18, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
1. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 14. 2. 2024, č. j. 16
C 80/2023-8, odmítl „podání povinných doručené Krajskému soudu v Hradci Králové
dne 22. 11. 2023 a označené jako žaloba na obnovu řízení a žaloba pro
zmatečnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 8. 2023, č. j. 2 Co
3/2023-28“, a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů
řízení. Důvodem odmítnutí podání byl nedostatek předepsaných náležitostí
žaloby, jehož si povinní vzhledem k mnohým poučením ze strany soudů v různých
řízeních museli být vědomi.
2. K odvolání povinných Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 11. 6.
2024, č. j. 4 Cmo 119/2024-18, potvrdil usnesení soudu prvního stupně a
rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
3. Proti usnesení odvolacího soudu podali povinní – aniž byli zastoupeni
advokátem
– dovolání.
4. Dovolatel musí být v dovolacím řízení zastoupen advokátem nebo
notářem (§ 241 odst. 1 věta první o. s. ř.); to neplatí, je-li dovolatelem
fyzická osoba, která má právnické vzdělání [§ 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř.].
Dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v
odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem (§ 241 odst. 4 o. s. ř.).
5. Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení. Z
dovolání nevyplývá, že by byli povinní jako dovolatelé právně zastoupeni, a
neprokázali ani netvrdili, že jsou zastoupeni advokátem nebo že mají sami
právnické vzdělání. Nesplnili tedy zákonem stanovenou podmínku povinného
zastoupení.
6. Nejvyššímu soudu je známo, že dovolatelé dlouhodobě zneužívají svého
práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných
žalob, přičemž po zahájení řízení podávají velké množství procesních podání,
jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků mimořádných. Takové
dlouhodobé a cílené počínání účastníka lze jednoznačně označit za obstrukční a
sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS
480/06, ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08, a ze dne 10. 4. 2018, sp.
zn. II. ÚS 3921/17). K obdobným závěrům dospěl i Nejvyšší soud, k tomu srov.
například usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, a konkrétně ve
vztahu k dovolatelům např. usnesení ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. 30 Cdo
4138/2019, ze dne 1. 11. 2022, sp. zn. 26 Cdo 3181/2022, ze dne 23. 12. 2022,
sp. zn. 29 Cdo 3516/2022, ze dne 25. 1. 2023, sp. zn. 24 Cdo 208/2023, ze dne
29. 8. 2023, sp. zn. 24 Cdo 2619/2023, ze dne 22. 3. 2023, sp. zn. 21 Cdo
3739/2022, ze dne 7. 9. 2023, sp. zn. 21 Cdo 2334/2023, ze dne 27. 8. 2024, sp.
zn. 21 Cdo 2180/2024, ze dne 29. 10. 2024, sp. zn. 23 Cdo 2294/2024, nebo ze
dne 5. 11. 2024, sp. zn. 33 Cdo 3008/2024.
7. Dovolatelé nebyli soudem prvního stupně vyzváni ke splnění podmínky
povinného zastoupení (aby si zvolili advokáta pro podání dovolání proti
napadenému usnesení), avšak v jiných sporech byli opakovaně ke splnění této
podmínky vyzýváni, a proto dovolací soud konstatuje, že dovolatelé si musí být
vědomi své povinnosti být v dovolacím řízení kvalifikovaně zastoupeni, jelikož
jim tato povinnost musí být nutně známa z předchozích řízení. Procesní postup
dovolacího soudu je aprobován i v rozhodovací činnosti Ústavního soudu (srov.
usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, ze dne 11.
5. 2022, sp. zn. I. ÚS 1077/22, nebo ze dne 14. 11. 2023, sp. zn. I. ÚS
2906/23). Nejvyšší soud má proto za to, že práva dovolatelů nebyla ohrožena,
neboť poučení o náležitém zastoupení se jim (dříve) opakovaně dostalo.
8. Povinní nezaplatili ani soudní poplatek za dovolání. Ačkoli si je
dovolací soud vědom, že podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího
řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení
pro nezaplacení soudního poplatku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 3.
2012, sen. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněný pod č. 57/2012 Sb. rozh. obč.), v
daném případě k zaplacení soudního poplatku dovolatele již nevyzýval, neboť z
jejich postoje v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že si jsou povinnosti
zaplatit soudní poplatek vědomi, platit jej však nehodlají a pouze opakovaně
podávají neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení
zástupce a dlouhodobě tak zneužívají svého práva na soudní ochranu. Dovolací
soud z těchto důvodů ani nepřihlížel k žádosti povinných o osvobození od
soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení uplatněné v jejich
podání ze dne 16. 12. 2024.
9. Nejvyšší soud proto řízení o dovolání povinných pro nesplnění
podmínky povinného zastoupení dovolatelů podle § 243c odst. 3 věty třetí ve
spojení s § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. zastavil.
10. Nejvyšší soud nepřehlédl, že dovolatelé spolu s dovoláním opětovně
vznesli námitku podjatosti soudců, a to soudců senátu 4 Cmo Vrchního soudu v
Praze, který rozhodoval o jejich odvolání. Protože je z obsahu námitky
podjatosti zřejmé, že soudcům vytýkají jejich postup v řízení o projednávané
věci (napadené usnesení vulgárně označují za „právního zmetka“), vyhodnotil
Nejvyšší soud bez dalšího takovou námitku podjatosti, včetně navazujícího
návrhu na přikázání věci jinému soudu, jednak jako nedůvodnou (srov. § 14 odst.
4 o. s. ř.), a jednak jako obstrukční postup, který s přihlédnutím k § 2 o. s.
ř. nepožívá právní ochrany (srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze
dne 15. 7. 2008, sp. zn. 29 Nd 201/2008, uveřejněné pod č. 2/2009 Sb. rozh.
obč., a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2018, sen. zn. 29 NSČR
104/2017). Z důvodu obstrukčního postupu dovolací soud nepřihlížel ani k blíže
neodůvodněné námitce podjatosti „soudců senátu 21 Cdo Nejvyššího soudu“
uplatněné v podání povinných ze dne 16. 12. 2024.
11. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu
[§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční
činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. 12. 2024
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu