25 Cdo 3364/2019-93
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Robertem Waltrem ve věci žalobců: a) M. V., narozený XY, b) K. V., narozená XY, oba bytem XY, proti žalované: M. Š., Okresní soud v Berouně, Wagnerovo náměstí 1249, 266 01 Beroun, o ochranu osobnosti, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 13 C 166/2018, o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. 7. 2019, č. j. 21 Co 190/2019-75, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podali žalobci dovolání. Usnesením ze dne 30. 10. 2019, č. j. 25 Cdo 3364/2019-85, Nejvyšší soud vyzval dovolatele, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení zaplatili soudní poplatek z dovolání ve výši 4000 Kč a předložili plnou moc prokazující, že jsou v dovolacím řízení zastoupeni advokátem, a jím sepsané dovolání, popřípadě doložili, že mají právnické vzdělání. Současně Nejvyšší soud žalobce poučil, že nesplní-li výzvu ve stanovené lhůtě, dovolací řízení bude zastaveno.
Dovolatelé ve stanovené lhůtě (ani později) výzvě nevyhověli, pouze podáním ze dne 13. 11. 2019 označili uvedené usnesení za protiprávní, protiústavní a nezákonné, sdělili, že na předsedu senátu Nejvyššího soudu i soudce soudů nižších podávají trestní oznámení, že předsedu senátu Nejvyššího soudu, který usnesení vydal, je podjatý a měl být z rozhodování vyloučen, že na advokáta nemají peníze a že ostatně jejich podání není dovoláním, nýbrž vyjádřením k dovolání. Z uvedených důvodů žádné poplatky hradit nebudou.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“. Podáním dovolání vznikla žalobcům povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích], který činí podle položky 23 bodu 2 sazebníku soudních poplatků 4 000 Kč. Protože žalobci dosud nezaplatili soudní poplatek za dovolání ani poté, co k tomu byli vyzváni, dovolací soud řízení o dovolání žalobců proti napadenému usnesení podle § 9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích zastavil.
Vzhledem k tomu, že nedostatek povinného zastoupení dovolatele, který nemá právnické vzdělání, je nedostatkem podmínek řízení na straně účastníka, a vzhledem k tomu, že tento nedostatek nebyl ani přes výzvu soudu odstraněn, jsou dány důvody pro zastavení dovolacího řízení též podle§ 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. Dovolatelé namítají podjatost předsedy senátu Nejvyššího soudu. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 30. 8. 2018, sen. zn. 29 NSCR 104/2017, uveřejněném v časopise Soudní judikatura pod č. 76/2019, (ústavní stížnost proti uvedenému usnesení byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 23.
10. 2018, sp. zn. II. ÚS 3209/18) dovodil, že je-li námitka podjatosti zneužívána jako obstrukční postup, pak s přihlédnutím k § 2 o. s. ř. nepožívá právní ochrany; soud v takovém případě nemá povinnost postupovat podle § 15b o. s. ř., respektive podle § 16 odst. 1 o. s. ř. O takový případ se v dané věci nepochybně jedná, neboť ze spisu je patrné a Nejvyššímu soudu je z úřední činnosti známo, že žalobci opakovaně podávají zjevně nedůvodné kverulatorní návrhy, hrubě urážejí úřední osoby, které jejich návrhům nevyhověly, podávají proti nim trestní oznámení, žaloby a námitky podjatosti, a zjevně tak zneužívají svá procesní práva.
Jejich dovolání v obdobných věcech jsou vesměs odmítána (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn.
25 Cdo 3999/2018, 25 Cdo 871/2019, 25 Cdo 483/2019, 25 Cdo 70/2019, 25 Cdo 193/2019, 25 Cdo 414/2019, 25 Cdo 1468/2019, 25 Cdo 4245/2018, 25 Cdo 512/2019, 25 Cdo 206/2019, 25 Cdo 2634/2019, 25 Cdo 2548/2019, 25 Cdo 1469/2019, 25 Cdo 2554/2019, 25 Cdo 3010/2019, 25 Cdo 2038/2019) nebo je řízení o nich zastavováno (25 Cdo 2275/2018, 25 Cdo 2632/2019, 25 Cdo 2551/2019, 25 Cdo 2277/2018, 25 Cdo 2553/2019, 25 Cdo 2552/2019) a ani ústavní stížnosti jimi podané nebyly úspěšné (viz rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I.
ÚS 2186/19, II. ÚS 3671/19). Dovolací soud přihlédl též k tomu, že jediným srozumitelným důvodem, pro který dovolatelé namítají podjatost soudce Nejvyššího soudu, je jeho postup v tomto řízení, což je důvod podjatosti zjevně nezpůsobilý, neboť je výslovně vyloučen ustanovením § 14 odst. 4 o. s. ř., a rovněž proto lze postup žalobců považovat za obstrukční (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2018, sen. zn. 29 NSCR 81/2018). Z těchto důvodů Nejvyšší soud rozhodl o zastavení dovolacího řízení, aniž předložil věc jinému senátu Nejvyššího soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti.
Předpokladem pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, jehož se žalobci též domáhali, je rovněž podmínka, že nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva (§ 138 a § 30 o. s. ř.). Není-li tato podmínka zjevně splněna, je bez dalšího odůvodněno zastavení dovolacího řízení. Pokud žalobci namítají, že jejich podání ze dne 5. 9. 2019 není dovoláním, ale vyjádřením k dovolání, je třeba poukázat na to, že tímto podáním žalobci jednoznačně vyjádřili nesouhlas s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 31.
7. 2019, č. j. 21 Co 190/2019-75, a domáhali se jeho zrušení. S přihlédnutím k § 41 odst. 2 o. s. ř., podle něhož každý úkon posuzuje soud podle jeho obsahu, i když je úkon nesprávně označen, Nejvyšší soud považoval podání za dovolání, a to bez ohledu na to, že je v jeho textu označeno jako vyjádření k dovolání (zcela v rozporu s jeho obsahem i procesní situací, když žádné jiné dovolání, k němuž by se žalobci mohli vyjadřovat, v této věci podáno nebylo).
Výrok o náhradě nákladů řízení netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. 12. 2019
JUDr. Robert Waltr předseda senátu