Nejvyšší soud

Pro zjištění úpadku dlužníka ve formě platební neschopnosti podle insolvenčního zákona je třeba, aby měl dlužník nejméně dva věřitele s pohledávkami po lhůtě splatnosti delší než 30 dnů, přičemž dlužn...

Dovolací řízení lze zastavit na základě dispozitivního úkonu dovolatele podle § 243c odst. 3 věty druhé a § 243f odst. 2 občanského soudního řádu.

Dovolání není přípustné, pokud napadené rozhodnutí odvolacího soudu nezávisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací prax...

Dovolání proti usnesení odvolacího soudu o zamítnutí povolení obnovy řízení není přípustné, pokud napadené rozhodnutí neodchyluje od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a právní otázky nebyly ...

Pro posouzení kvalifikované skutkové podstaty krádeže podle § 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku, která zahrnuje spáchání činu za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, je nezbytn...

Dovolání lze podat pouze z důvodů uvedených v zákoně, přičemž dovolací soud nesmí přezkoumávat skutková zjištění ani hodnocení důkazů soudů nižších stupňů, pokud nejde o extrémní nesoulad mezi skutkov...

Nejvyšší soud může zrušit rozhodnutí nižších soudů, pokud skutková zjištění jsou v zásadním nesouladu s obsahem důkazů, což porušuje právo obviněného na spravedlivý proces, zejména zásadu presumpce ne...

Kvalifikovaná skutková podstata trestného činu krádeže podle § 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku je naplněna pouze tehdy, spáchá-li pachatel krádež za stavu ohrožení státu, válečného stavu, žive...

Pro posouzení kvalifikované skutkové podstaty krádeže podle § 205 odst. 4 písm. b) trestního zákoníku je nezbytné, aby kromě časové a místní souvislosti s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví l...

Dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí je přípustné pouze tehdy, pokud namítá, že skutkový stav zjištěný soudy nevykazuje znaky trestného činu, a nikoli pokud dovolatel nesouhlasí s hodnocením důkazů ...

Neuvedení podstatné části majetku v seznamu majetku dlužníkem v insolvenčním řízení, přičemž dlužník podepsal čestné prohlášení o správnosti a úplnosti seznamu, zakládá důvodný předpoklad lehkomyslnéh...

Právo obviněného na zákonného soudce zahrnuje i přísedící, přičemž náležitým obsazením soudu se rozumí dodržení předem stanovených pravidel o složení senátu včetně přísedících tak, aby nebylo porušeno...

Dovolání je mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotněprávních vad, nikoli k revizi skutkových zjištění či přezkoumávání dokazování; námitky týkající se p...

Podmínka jiného potřebného opatření k náhradě škody ve smyslu § 307 odst. 1 písm. b) tr. ř. může být splněna řádným oznámením škodní události příslušné pojišťovně a poskytnutím další potřebné součinno...

Dovolací soud může zrušit rozhodnutí nižších soudů, pokud existuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními a provedenými důkazy, což ovlivňuje právní posouzení skutku, přičemž je nezbytné, aby soud...

Dovolání není přípustné k přezkumu skutkových zjištění a hodnocení důkazů soudů prvního a druhého stupně, pokud není prokázán extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními a důkazy; dovolací soud je vázá...

Dovolání je přípustné pouze z důvodů uvedených v zákoně a dovolací soud nesmí zásadně přezkoumávat skutková zjištění soudů nižších stupňů, pokud neexistuje extrémní nesoulad mezi důkazy a skutkovými z...

Nejvyšší soud určí místní příslušnost soudu v případě, že podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, a to podle § 11 odst. 3 občanského soudního řádu, přičemž rozhoduje s přihlédnutím...

Dovolání lze podat pouze z důvodů výslovně uvedených v zákoně, přičemž dovolací soud není oprávněn přezkoumávat skutková zjištění soudů nižších stupňů ani provádět nové dokazování; existence extrémníh...

Dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je přípustné pouze k nápravě právních vad rozhodnutí spočívajících v nesprávném právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle hmotného práva, nik...