Nejvyšší soud

Dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věcech uložení opatření nezletilému je přípustné pouze tehdy, pokud má toto rozhodnutí po právní stránce zásadní význam, což nastává zejména tehdy, řeší-l...

V řízení o místní příslušnosti soudu pro mládež se postupuje podle § 24 odst. 1 trestního řádu a § 37 zákona o soudnictví ve věcech mládeže, přičemž místní příslušnost se určuje prioritně podle místa,...

Dovolací řízení se zastavuje, pokud dovolání bylo v plném rozsahu zpětvzato, a o nákladech dovolacího řízení se rozhoduje podle příslušných ustanovení občanského soudního řádu, přičemž oprávněnému, kt...

Spolupachatelství trestného činu vyžaduje, aby každý ze spolupachatelů svým jednáním naplnil všechny znaky skutkové podstaty trestného činu, nebo aby jejich jednání společně tvořilo skutkovou podstatu...

Dovolání lze podat pouze z důvodů výslovně uvedených v zákoně, přičemž dovolací soud není oprávněn přezkoumávat skutková zjištění a hodnocení důkazů soudů prvního a druhého stupně; námitky směřující p...

Opětovné spáchání trestného činu vraždy a zvlášť nebezpečná recidiva jsou okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby, které se mohou uplatnit současně, aniž by došlo k porušení zákazu dvojího p...

Podle ustanovení § 12 odst. 2 občanského soudního řádu může být věc přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti, pokud takové přikázání zajistí rychlejší a hospodárnější projednání věci, přičemž toto op...

Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který lze podat pouze z důvodů uvedených v § 265b trestního řádu, přičemž dovolací důvod spočívající v nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávn...

V trestním řízení musí být obviněný, který je ve vazbě, zastoupen obhájcem z důvodu nutné obhajoby podle § 36 odst. 1 písm. a) trestního řádu, a veřejné zasedání odvolacího soudu nelze konat v nepříto...

V trestním řízení lze přiznat náhradu škody pouze v rozsahu, v jakém byla škoda spolehlivě zjištěna a nebyla dosud uhrazena, přičemž nárok na náhradu škody přechází na pojistitele pouze do výše poskyt...

Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který lze podat pouze z důvodů uvedených v § 265b trestního řádu, přičemž dovolací důvod spočívající v nesprávném právním posouzení skutku neumožňuje přezkum ...

Dovolací řízení se zastavuje, pokud dovolání bylo zpětvzeté v plném rozsahu, a náhrada nákladů dovolacího řízení se nepřiznává, pokud oprávněné straně náklady prokazatelně nevznikly.

Dovolání lze podat pouze z důvodů uvedených v zákoně, přičemž nesprávná skutková zjištění nejsou dovolacím důvodem; dovolací soud nepřezkoumává správnost a úplnost skutkových zjištění ani hodnocení dů...

Účastenství na trestném činu ve formě organizátorství (zosnování) je trestné pouze tehdy, pokud došlo k dokonání nebo pokusu hlavního trestného činu, přičemž účastenství je založeno na zásadě akcesori...

Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu je přípustné pouze tehdy, pokud se týká právní otázky zásadního významu, která dosud nebyla vyřešena, je řešena rozdílně nebo v rozporu s hmotným právem; nelze...

Dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je přípustné pouze proti nesprávnému hmotně právnímu posouzení skutku, nikoliv proti nesprávnému zjištění skutkového stavu nebo procesním vadám; jednočinn...

Dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu je přípustné pouze tehdy, pokud rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, zejména pokud řeší dosud nevyřešenou právní otázku n...

V dovolacím řízení není dovoleno přezkoumávat skutková zjištění a hodnocení důkazů soudů nižších stupňů, Nejvyšší soud přezkoumává pouze správnost právního posouzení skutku a jiné hmotněprávní otázky;...

Pro trestný čin poškozování věřitele podle § 256 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku je nezbytné, aby dlužník zmařil uspokojení věřitele alespoň částečně, například zatajením nebo odstraněním části ma...

Při odškodnění za ztížení společenského uplatnění v případě škody na zdraví soud přihlíží k rozsahu omezení či ztráty možností poškozeného v životě a společnosti a může v mimořádných případech zvýšit ...